Paříž chladí voda ze Seiny. Podzemní síť zásobuje chladem Louvre, nemocnice i operu

Celá chladicí síť je ukrytá pod zemí. V ulicích Paříže byste si jí vůbec nevšimli. Jedna z chladicích stanic leží přímo v centru města – na dohled Eiffelovy věže, nedaleko Velkého paláce i Invalidovny. Přicházíme od nábřeží Seiny a vstupujeme do podzemního bunkru.

„Je to největší chladicí síť ve Francii i v celé Evropě. Tvoří ji 120 kilometrů potrubí a 14 elektráren, které zásobují asi 900 zákazníků,“ vyzdvihuje ředitelka téhle unikátní sítě Marie Carlovová. Síť chladí například muzeum Louvre, budovu Národního shromáždění nebo Pařížskou operu.

Podzemní lednička pro Paříž

Zjednodušeně řečeno funguje celý systém jako obří lednička.

Celá chladicí síť je ukrytá pod zemí|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

„Naše elektrárny ochlazují vodu na čtyři až sedm stupňů Celsia. Potrubím pak proudí do budov, kde prostřednictvím tepelných výměníku odvádí teplo. Ohřátá voda se vrací zpět, znovu se ochladí díky vodě ze Seiny a chladicím zařízením a celý cyklus se opakuje,“ vysvětluje zástupce ředitele energetické společnosti Engie Frank Lacroix.

Výtah nás sveze hluboko pod zem k přístrojům. Odtud je slyšet proudění Seiny.

„Řeka Seina se v posledních vedrech výrazně oteplila. Měla i 28 stupňů a čelili jsme bezprecedentní situaci. Navíc teploty moc neklesaly ani v noci a žádná síť nebyla navržena pro tak extrémní počasí,“ popisuje Clémence Penanová ze společnosti, která pařížskou síť provozuje.

Padesát stupňů v Paříži?

Otázkou je, zda bude tento způsob chlazení fungovat i v budoucnu. Klimatologové totiž předpokládají, že kolem roku 2050 mohou v Paříži být i padesátistupňová vedra. V takovém horku by se výrazně oteplila i Seina, na níž celý systém chlazení do značné míry stojí.

Čtěte také

Z Bonapartovy dopravní tepny městská plovárna. Pařížané utíkají před vedrem do kanálu Saint-Martin

„Naše síť se postupně rozšiřuje a využívá i další systémy chlazení, které se vzájemně doplňují. Musíme ale navýšit výrobní kapacity a přesně to taky děláme,“ ujišťuje obchodní ředitel Julien Turzo.

Současná síť vznikala na začátku 80. let. Primárním cílem bylo ochladit velké pařížské obchodní centrum Les Halles. Postupně se přidávaly další budovy.

„O pár let později se lidé začali ptát, jestli by bylo možné chladit i muzeum Louvre. Začátkem 90. let pařížská radnice rozhodla o dalším rozšíření celé sítě,“ doplňuje Clémence Penanová.

Školy i domovy pro seniory

Pařížský starosta Emmanuel Grégoire chce v tomto trendu pokračovat a během příštích let připojit k síti dvakrát více zákazníků. „Rozvoj této sítě je pro nás strategickou prioritou. Má dvě hlavní přednosti – spotřebovává výrazně méně elektřiny a na rozdíl od běžných klimatizací nevypouští teplo ven k sousedovi,“ říká.

Podle Grégoira je už k síti připojena první škola a v plánu jsou desítky dalších škol, stejně jako nemocnice, domovy pro seniory nebo univerzity.