Panika kolem koronaviru duševní nemoci nezhoršuje, může je ale měnit, říká psychiatrička

Opatření, která mají snižovat riziko šíření nového koronaviru, dopadají dnes už prakticky na každého. Pro vedoucí lékařku Národního ústavu duševního zdraví Jiřinu Kosovou to znamená mimo jiné změnu organizace práce s pacienty na oddělení – nyní je třeba pracovat zvlášť s pacienty v hospitalizaci a těmi, kteří do programu docházejí. Výrazně se mění i obsah léčby úzkostných pacientů. „Součástí léčby je i takzvaná expozice – posíláme pacienty, aby si některé věci, kterých se bojí, vyzkoušeli, aby se vystavovali svým strachům a obavám. To ale se zákazem vycházek není možné,“ popisuje některé komplikace, které pacientům opatření přinášejí. Jakkoliv se nyní snaží s pacienty tato témata zpracovávat jinými způsoby, například imaginací, uvědomuje si, že pro některé z nich to bude znamenat i nutnost do léčebného programu nastoupit opakovaně. I přesto nastalá opatření považuje lékařka za opodstatněná a důležitá.

Vedoucí lékařka Národního ústavu duševního zdraví Jiřina Kosová|foto: Adéla Paulík Lichková,Český rozhlas

Specificky dopadá současná situace dále například na pacienty s obsedantně-kompulzivní poruchou. Někteří z nich se potýkají s obavami z nákazy nebezpečnou chorobou, které zahánějí opakovaným mytím a dezinfekcí rukou. Tím mohou trávit i několik hodin denně. Že by aktuální hrozba nákazou novým koronavirem jejich mycí rituály zhoršila nebo prodloužila, lékařka nepozoruje. „Někteří z nich už ani nedokáží konkrétně pojmenovat, čeho se vlastně na začátku báli, a jde spíš o strach z kontaminace, ze znečištění,“ vysvětluje Kosová. „Spíše si teď ale stěžují na sekundární dopady koronavirové pandemie – nemohou v obchodech sehnat své oblíbené dezinfekční prostředky, na které byli zvyklí,“ dodává lékařka.