Palma vějířovník - základ všeho
Uvařit si jídlo na palmovém oleji, pak si dát vydatný palmový zákusek a nakonec vše zapít palmovým vínem, to vše můžete v zemích, kde se pěstuje palma zvaná vějířovník. Příkladem je oblast posvátné hory Popa v centrální části Barmy.
Statný býk otáčí důmyslným zařízením sloužícím k rozemletí semen palmového ovoce htan-thee, které do nádoby z kmene palmy přidává pan Učiwi.
"Vložím semena, celkem 32 plných misek, do tohoto dřevěného hmoždíře, kde se drtí. Pak přilévám horkou převařenou vodu, vždy jen dva pohárky," názorně ukazuje padesátiletý Učiwi a pokračuje: "Poté přichází na řadu zase volská síla. Točí tak dlouho dokola, dokud není extrahována plná mísa palmového oleje, který na boku vytéká."
Jak dodává, tento olej je vhodný pro přípravu kari, smažené zeleniny nebo ryb. Povídáme si vedle prostého přístřešku bez stěn postaveného z kůlů, jak jinak palmy. Střechu pak tvoří palmové listí. Palmy jsou všude, kam se podíváš. Celkem jich v této oblasti kolem posvátné hory Popa v centrální části Barmy roste na 60 druhů. A místní je všechny beze zbytku využívají.
Nejvíce nabízí druh zvaný latinsky borassus a česky vějířovník: "Tohle je šťáva z palmového ovoce, které palma začne rodit po dvaceti letech. Vaří se 45 minut až hodinu a jak vidíte, poté se z ní stává tato nahnědlá kaše, ze které děláme palmový cukr," vypráví mladá žena, zatímco neustále míchá v obřích nádobách.
Její manžel, který právě slezl z koruny asi 20 metrů vysoké palmy, jí podává další vědro s čerstvou tekutinou. Má se co ohánět, do oběda zbývá velmi málo času, v poledne už totiž nebude moci šťávu z palmového ovoce použít. Tedy alespoň k výrobě cukru. Na slunci totiž postupně fermentuje a mění se v alkohol.
Z vychladlého těsta pak další žena hněte už samotný cukr, kterému se v Barmě říká čakri. Je zbarvený dohněda, má nepravidelný tvar, kostky to rozhodně nejsou, ale jako sladidlo je skvělý. Na tržištích se prodává v malých taštičkách vyrobených z palmového listí. Slouží ovšem i k přípravě tradičních zákusků.
"Děláme mnoho druhů. Nejrozšířenějším je Jezju tandímu, což je jakási palačinka připravená z palmového ovoce a palmového cukru," dozvídám se. V přírodě ale má vše své místo a naši předci žijící v divočině zjistili, že prakticky každá rostlina se dá využít i jako léčivo. A nejinak je tomu právě i v případě palmového cukru.
"Slouží i jako léčivý prostředek - třeba na sražení horečky. To vezmete palmové listy, přidáte palmový cukr, uvaříte lektvar a ten vypijete," popisuje asi padesátiletý majitel plantáže.
Kousek od nás pak zase jeden z mužů naplňuje názor, podle kterého je výroba alkoholu stejně tak stará jako lidstvo samo. Z palmového ovoce lze navíc připravit jak méně alkoholické palmové víno, tak i čtyřicetistupňovou pálenku.
"Tohle už je hotová palmová whisky vzniklá destilací. Jde o staletý způsob výroby, kdy fermentovanou šťávu nalijeme do těchto nádob, pod nimi hoří oheň, a alkohol zvaný taječi pak kape do lahví," ukazuje mi a samozřejmě dává i ochutnat.
Pomyslný kruh se tím uzavírá, čas na odpočinek ale určitě není. Místní se mají co ohánět, aby si vydělali na živobytí. Naštěstí pro ně ale může palmu vějířovník využívat několik generací, dožívá se totiž i více než sta let.
