Ozvěny dne - zprávy 5. února 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Odbory pohrozily stávkou kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů. Pro vyškrtnutí sporné pasáže ze zákona mají podporu tripartity, obávají se ale obstrukcí ve sněmovně.

osoba:
Vyzýváme všechny poslance a senátory, aby bez odkladně realizovali dohodu sociálních partnerů.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Spotřební daň z piva zůstane beze změn, rozhodla o tom sněmovna. Nevyslyšela tak prosby pivovarníků, aby se daň vrátila na loňskou výši.

osoba:
Je to ze souboru těch opatření toho úsporného balíčku, pomocí kterého jsme byli schopni sestavit rozpočet na rok 10, když by toto dneska nebylo, tak jedna miliarda by scházela.

Jan BUMBA, moderátor:
Stoupenci šíitského islámu umírali při atentátech během náboženských oslav v Iráku i v Pákistánu.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítřek bude zatažený až oblačný, místy se sněžením, v Čechách smíšené srážky nebo déšť, teploty do tří stupňů nad nulou.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Jana Lejpová a Jan Bumba.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Hezký podvečer.

Odbory pohrozily stávkou kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Česko může po 22. únoru ochromit rozsáhlá stávka. Práci chtějí zastavit nejen železničáři, ale i řidiči autobusů a lidé z dalších průmyslových odvětví. Důvodem jsou nová pravidla pro zdanění zaměstnaneckých benefitů, která platí od ledna. Odbory se bojí, že firmy zdraží, anebo úplně zruší výhody, jakými jsou třeba režijní jízdenka, závodní stravování, anebo stravenky.

Jan HERGET, redaktor:
Podle novely zákona o DPH je základem daně u zaměstnaneckých výhod běžná cena na trhu a nikoliv ta zvýhodněná. Co to pro odboráře znamená, upřesnil Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů.

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Kdyby došlo k takovémuto zdanění, potom by rostly i naše mzdové požadavky v dalších letech, protože by to potřebovali nějakým způsobem nahradit.

Jan HERGET, redaktor:
Odbory chtějí sporné ustanovení ze zákona vyškrtnout, ministr financí Eduard Janota změnu zatím iniciovat nebude.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Postup podle toho nového zákona, který platí, je cena obvyklá, anebo minimálně teda pokrývá veškeré náklady. Toto je jediný ústupek, ale jestli to bude změněno, záleží na poslancích.

Jan HERGET, redaktor:
Na úterní tripartitě sice ministerstvo financí přislíbilo řešení, ale obstrukce v parlamentu můžou případnou změnu zákona zablokovat. Hrozba stávky tedy zůstává reálná. Jan Herget, Radiožurnál.

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 28. a a 29. května

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Prezident Václav Klaus rozhodl o termínu voleb do sněmovny. K volebním urnám se vypravíme v pátek 28. a v sobotu 29. května. Prezident svým rozhodnutím veřejnost nepřekvapil, i když politici si většinou přáli termín dřívější.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Volby už v půlce května preferovali předsedové obou nejsilnějších stran Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Důvody vysvětluje předseda sociální demokracie.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
My jsme dávali přednost bližšímu termínu tak, aby se nová vláda mohla zabývat už přípravou rozpočtu.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Václav Klaus o termínu 28. a 29. května mluvil už v lednu při schůzkách s ústavními činiteli a špičkami politických stran. Proč prezident vyhlásil volby co nejblíže konci volebního období současné Poslanecké sněmovny?

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Abych předešel spekulacím, že jinak nastavený termín může být pro některé politické subjekty výhodný a pro jiné naopak nevýhodný.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Podle premiéra Jana Fischera vláda s termínem voleb problém nemá. A ministerstvo vnitra i další orgány je připraví kvalitně. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Spotřební daň z piva klesat nebude

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Spotřební daň z piva klesat nebude. Výrobcům piva chtěl vyjít vstříc Senát. Do dolní komory proto zpátky poslal novelu zákona o spotřební dani, do které snížení daně z piva přidal. Sněmovna ale trvala na svém a výši daně nechala beze změn.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Vyšší spotřební daň může být pro některé pivovary likvidační. U vína se spotřební daň neplatí, pivo navíc zdraží až o korunu na půl litr. Bojovali za nižší daň pivovarníci. Teď je rozhodnutí poslanců příliš nepotěšilo.

Vladimír ZÍKA, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice:
Pivovarníci budou muset rezervy hledat ve svých zdrojích, může to přinést určité omezení investic v pivovarech.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka. Poslanci prosby pivovarů chápou, teď se ale o věci hlasovat nedalo, dodal místopředseda ČSSD Milan Urban.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
V době krize, v době řešení různých sociálních dopadů je ta věc nehlasovatelná.

Michal DOKTOR, poslanec /ODS/:
Není možné ad hoc přijmout takovýto poněkud divoký návrh kolegů ze Senátu, který by znamenal miliardu méně pro státní pokladnu.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Doplnil občanský demokrat Michal Doktor. Veronika Malá, Radiožurnál.

Stát bude financovat rekordní schodek rozpočtu z výnosu dluhopisů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Stát bude financovat rekordní schodek rozpočtu z výnosu dluhopisů. Dnes pro to zvedli ruku poslanci. Ministru financí Eduardovi Janotovi tak schválili obě emise jak dodatečných dluhopisů za loňský rok ve výši 14 miliard korun, tak i vydání dluhopisů za 153 miliard na krytí letošního schodku. Norma teď míří do Senátu, kde by žádný problém mít neměla. Pak ji dostane k podpisu prezident. Tématu se budeme podrobněji věnovat v publicistické části dnešních Ozvěn dne.

Šíitští věřící opět umírali při atentátech v Iráku i Pákistánu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Teroristé znovu zabíjeli v Iráku i v Pákistánu. Krvavé bombové útoky v irácké Karbale s nejméně třicítkou mrtvých i v pákistánském Karáčí nesou rukopis sunnitských extrémistů a jejich oběťmi jsou v obou případech šíitští věřící.

Jan PROKEŠ, redaktor:
Další úder teroristů proti pákistánské šíitské menšině byl obzvlášť záludný. Nejdříve výbuch nálože zabíjel šíity jedoucí autobusem po hlavní třídě pákistánské komerční metropole na náboženský festival. O hodinu později usmrtila další desítku lidí mohutná exploze před pohotovostí v nemocnici v Karáčí, kam byli převezeni ranění z prvního atentátu. Stoupenci šíitského islámu slaví po celém světě svátek Arbaín, kterým vrcholí čtyřicetidenní smutek za zavražděného imáma Husajna, vnuka proroka Mohameda. K Husajnovu hrobu se do irácké Karbaly sjelo na závěr slavnosti asi milion šíitských poutníků. Extremisté je ani tentokrát nenechali v klidu. Jan Prokeš, Radiožurnál.

Rozmístění prvků protiraketové obrany v Rumunsku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Rusko čeká od Spojených států podrobnější informace o plánovaném rozmístění prvků protiraketové obrany v Rumunsku. V Berlíně to po schůzce s německým ministrem zahraničí Guido Westerwellem prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Bukurešť už včera potvrdila, že se do americké protiraketové obrany chce zapojit.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Moskva podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova spoléhá na dohodu, kterou uzavřeli prezidenti Ruska a Spojených států předpokládající společnou analýzu bezpečnostních hrozeb. Jak uvedl, Rusko očekává, že Washington své plány na zapojení Rumunska do protiraketového štítu podrobně vysvětlí. O tom, že rumunská bezpečnostní rada schválila rozmístění součástí štítů v zemi, informoval ve čtvrtek rumunský prezident Traian Basescu. Rozhodnutí musí ještě schválit rumunský parlament. Basescu zdůraznil, že systém má chránit rumunské území, nebude ale podle něj namířen proti Rusku, které předchozí plány USA striktně odmítl s tím, že jde o bezpečnostní hrozbu. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Lesy České republiky oficiálně zahájily obří tender na prodej dřeva

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Státní podnik Lesy České republiky oficiálně zahájil obří tender na prodej dřeva a lesní práce v hodnotě skoro 16 miliard korun. Firmy se do něj mohou hlásit do 12. března. ČSSD, zeleným i lidovcům se ale nový systém nelíbí.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Zásadní změnou o proti současnému systému je to, že veškeré vytěžené dřevo si budou nově prodávat samy těžařské firmy. Dosud těžaři prodávali jen polovinu. Druhou polovinu si prodaly Lesy. Podle místopředseda Strany zelených Františka Pelce na zakázky v novém systému dosáhne pouze několik málo velkých soukromých firem. To prý ohrozí malé a střední dřevozpracující podnikatele. Místopředseda sociálních demokratů a jihomoravský hejtman Michal Hašek se kvůli novým tenderům chce obrátit jak na ministra zemědělství Šebestu, tak na dozorčí Radu Lesů České republiky.

Michal HAŠEK, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Aby ještě zvážili v rámci dalšího průběhu této zakázky, pokud ne úplné zrušení, tak modifikaci v tom smyslu, aby dostali i nadále šanci malí a střední podnikatelé v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. To jsou tisíce pracovních míst po celé České republice.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Státní podnik zatím na výzvu nereagoval. Ministerstvo zemědělství nový systém zakázek podporuje, do lesnickodřevařského odvětví by měl prý přinést potřebnou stabilitu. Tomáš Medek, Radiožurnál.

Tři roky místo pěti let, tak dlouho budou studovat lidé v oboru psychologie

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tři roky místo pěti let, tak dlouho budou studovat lidé v oboru psychologie. Od nového akademického roku to slibuje katedra psychologie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Jenže v podstatě proti své vůli.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Nový systém, tedy zavedení na tříletý bakalářský a dvouletý magisterský program souvisí s takzvaný boloňským procesem. Ten se postupně zavádí na všech českých i evropských školách. Učitelé psychologie na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity ale tvrdí, že tříleté studium nestačí. Podle Jakuba Fischera, vedoucího projektu reformy vysokých škol na ministerstvu školství ale záleží na tom, co budou chtít zaměstnavatelé.

Jakub FISCHER, vedoucí projektu reformy vysokých škol na ministerstvu školství:
Ten absolvent tříletého oboru psychologie by mohl působit jako hodnotitel změny psychopatologie v klinických studiích, to znamená, na zkoušení léků, jako psychoterapeut po absolvování řádného výcviku.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Stejný systém funguje až na Masarykově univerzitě v Brně a podle děkana Fakulty sociálních studií Ladislava Rabušice s tím nejsou žádné problémy. Klára Bílá, Radiožurnál.

Carnevale Praha 2010

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V pražském ClamGallasově paláci večer začne Carnevale Praha 2010. Jak Radiožurnálu řekla jeho ředitelka Zlatuše Josefa Muller zítra odpoledne centru města ovládne pravé karnevalové veselí s průvodem masek.

Zlatuše Josef MULLER, ředitelka Carnevale Praha 2010:
Hlavní myšlenkou karnevalu v Praze je, aby to šedé období bylo prosvětleno barevným gejzírem masek, abychom to mohli přežít. A pro ty, kteří si nenechají ujít karneval v Praze, bychom si přáli, aby užili si město plné radosti, protože o tom je karneval.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Český stát vydal dluhopisy za bezmála 170 miliard korun. Budou o ně budou mít věřitelé zájem. Jaký trest hrozí britským poslancům, kteří budou stíháni za neoprávněné čerpání náhrad. A komu vyhovuje závěr května, coby termín voleb do Poslanecké sněmovny

Český stát vydal dluhopisy za bezmála 170 miliard korun

Jan BUMBA, moderátor:
Netrvalo to ani dvacet minut, jen tak krátkou dobu potřebovali dnes poslanci k tomu, aby schválili vydání státních dluhopisů, které mají zajistit půjčení peněz na pokrytí schodků loňského a letošního rozpočtu. Celkem má takto stát získat od věřitelů 197 miliard korun, je to rekordní objem dluhopisů vydaných během jednoho roku, který dále zvýší státní dluh. Jen úroky z něj jsou vysoké zhruba jako celkové výdaje ministerstva vnitra nebo dopravy. Předkladatele návrhu na vydání dluhopisů ministra financí Eduarda Janoty jsem se krátce před vysíláním zeptal, zda čekal, že jednání ve sněmovně půjde tak hladce?

Eduard JANOTA, ministr financí:
No, popravdě řečeno, měl jsem příslib, že tomu tak bude, protože po určité roztržce, která nastala počátkem, počátkem týdne, jsme si ty věci jaksi ujasnili. A já jsem pak měl příslib vlastně největší opoziční strany, že tento návrh, protože je potřebný, rozumný, že jo, podpoří, takže jsem tomu velmi rád a ještě jednou bych tímto chtěl poděkovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Byly nějaké jiné možnosti k získání peněz, než je vydání dluhopisů?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Ne, jiná možnost není, standardní, standardní metodu financování dluhu je emise dluhopisů, prostě věci, jako tisk peněz, tak od toho jsme daleko, daleko, daleko, daleko, to doufám nikdy nebude, nebudeme praktikovat, takže jedině dluhopisy z té naší formy financování.

Jan BUMBA, moderátor:
Nakolik tedy po schválení tohoto objemu dluhopisů vzroste státní dluh?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Asi, asi vzroste na výši jedna celá, jedna celá tři, jedna celá tři bilionů, bilionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Co znamená takováto zátěž pro hospodářství České republiky?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Tak to v podstatě bude znamenat zadlužení veřejných rozpočtů, z nichž státní dluh hraje největší roli v této položce zhruba na úrovni bezmála 40 procent HDP, to za prvé. Za druhé, znamená to úrokové náklady, které bude financovat státní rozpočet téměř 65 miliard, včetně splátek u Evropské investiční banky, to je už jde ke skoro 80 miliardám, takže je to, je to velká porce. Bohužel ten trend se zhoršuje a ta situace, ta situace nevěští, nevěští nic dobrého, protože většina zemí Evropské unie skončila loni v deficitech, má i letošní rozpočty deficitní, to znamená, že bude se ucházet o emise dluhopisů na trzích, jsou to mnohdy země s /nesrozumitelné/ ratingem, čili s určitou větší kredibilitou, teda věrohodnosti, rating, takže je možné, že ty úrokové výnosy, dluhopisové výnosy, že půjdou nahoru, a to by znamenalo prodražení financování, čili ta situace může být, může být ještě velmi, velmi zajímavá.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jste mluvil o zemích s lepším ratingem nebo s lepší kredibilitou, může se stát, že o české dluhopisy nebude zájem?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Ne, tomu nevěřím v dané chvíli. Já věřím, že, byť máme jednolaťkový rating, věřím tomu, že koneckonců tato vláda už dala jasný signál, že chce řešit problémy veřejných financí, že chce snižovat deficity a věřím, že poté, co vláda v pondělí projedná konvergenční program, tak to bude další signál, který vlastně bude ukazovat na to, že máme zájem v nejbližších třech letech, čtyřech letech nejpozději, dostat veřejné finance někde k té úrovni tří procent deficitu HDP, takže toto bude další pozitivní signál.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říci, kdo nejčastěji státní dluhopisy České republiky kupuje, kdo o ně má zájem.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Jsou to banky, penzijní fondy, pojišťovny, takže to jsou asi ty největší, největší naši držitelé dluhopisů.

Jan BUMBA, moderátor:
V souvislosti s růstem dluhů České republiky jste mluvil o tom, že trend se zhoršuje, kdy se může začít zlepšovat a co je potřeba pro to udělat?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Tak jednou jedinou věcí je trend, jednou věcí je trend našeho rozpočtu, a tam věřím, že dojde k výrazným posunům, teda směrem k nižším deficitům, to za prvé. A druhou věcí je situace na trzích a v Evropě, nebo možná, chceteli, ve světě. Tady jde o to, že právě teď se nakumulovala celá řada deficitu, všechny země Evropské unie skončily, myslím, v roce 2009 nad třemi procenty, to za prvé. A mnohé z nich mají poměrně významné problémy. Já nevím, stačí uvést situace Řecka zmiňovaná, ale teďko náznaky Španělsko, Portugalsko, koneckonců Lotyšsko, čili, čili toto do jisté míry, toto do jisté míry může způsobit, že o dluhopisy bude zájem, ale za vyšší rizikovou přirážku, takže to by znamenalo zdražení, takže doufám, že z toho vyjdeme ze ctí, ale musíme vydat jasný signál, že to myslíme /nesrozumitelné/ veřejných financí vážně a musíme prostě, nesmíme ztratit důvěru, důvěru investorů.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká ministr financí Eduard Janota. Naším dalším hostem je analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance, dobrý večer.

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pikoro, ministr Janota se nebojí, že by se nové dluhopisy prodávaly hůře, že by o ně byl menší zájem, myslíte si to taky?

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
Tak podívejte se, v současnosti všechny vlády světa mají ohromné deficity, to znamená, všichni musí vydávat ohromné emise nových státních dluhopisů. Ta poptávka globálně určitě nikterak dramaticky nevzroste, takže to znamená, že globálně poptávka po dluhopisech musí být horší. A já se domnívám, že není důvodu se domnívat, že my bychom se tomu trendu vyhnuli, takže určitě na tom nebudeme tak dobře z pohledu poptávky po dluhopisech jako v minulých letech. Nicméně to ještě neznamená, že nakonec ty emise nebudou upsány. Budou upsány, akorát, že za podmínek, které budou pro český stát méně zajímavé.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že Česká republika, ne, že by získala méně peněz, ale bude platit vyšší úroky?

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
Přesně tak, přesně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že nákup státního dluhopisu z této nejnovější české emise je to dobrá investice?

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
Tak záleží, jak pro koho a záleží na tom, jaký máte sklon k riziku a zda máte možnost mít ještě nějakou lepší investici. Lepší investice bude pravděpodobně rizikovější, protože já se nedomnívám, že by nám skutečně hrozilo něco, jako se stalo na Islandu nebo v Řecku, to znamená, že strach o nějaký bankrot České republiky zde není, není na místě. Nicméně myslím si, že investoři mohou mít ještě zajímavější investice s podobným rizikem, takže říci, že je to nějaká zázračná investice, není, ale zároveň to není ani nějaká špatná, záleží na tom, jaký máte sklon k riziku.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo může tyto dluhopisy získat, je nějak omezeno, kdo se o ně může ucházet?

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
No, tak v zásadě není, v zásadě se můžeme o něj ucházet všichni. Já si myslím, že kdekdo z nás má nějaké podílové fondy a ty dost často právě investují do těch dluhopisů, takže není to tak, že bychom my jako jednotlivci nakupovali ty státní dluhopisy přímo, nakupujeme je obvykle nepřímo, ale nicméně nemůžeme se domnívat, že jednotlivci, to je to gró, kdo nakupuje dluhopisy, to jsou hlavně institucionální hráči, jak již zmínil pan ministr, třeba jsou to ty penzijní fondy, jsou to banky, jsou to prostě jedni velcí nadnárodní globální hráči.

Jan BUMBA, moderátor:
Dluhopisy, jak už název napovídá, to je prostě dluh, peníze, které získá stát z dluhopisů, bude muset nějak zaplatit, jak a kdo je zaplatí.

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
No, tak samozřejmě skrze daně je nakonec zaplatíme my všichni. A samozřejmě dlouhodobě ten balík peněz, který musíme vynakládat na tu správu toho dluhu, roste, roste tak výrazně, že můžeme předpokládat, že celkem brzo to bude druhá největší položka ve státním rozpočtu, což znamená, že my bychom za ty peníze mohli pořídit něco daleko smysluplnějšího, něco daleko lepší, ale ten trend je tak neúprosný a tak dramatický, že my se tak rychle zadlužujeme, že postupně prostě ta váha těch částek, který budeme vynakládat na splácení dluhu, bude, bude růst a je to samozřejmě dlouhodobá zátěž do budoucnosti a my se jí jen tak nezbavíme. Ty dluhy zde zůstanou. No, a samozřejmě budou se rolovat, to znamená, že jakmile budou tyto dluhopisy splatné, až se vydají nové dluhopisy a z těch uhradí ty starší dluhopisy a bude to taková sněhová koule, která se bude neustále, neustále nabalovat, no, a jednoho dne musíme skončit někde nad 100 procenty HPD, a to z toho titulu, že my máme každý rok nějaký schodek k tomu, aby se ten trend zvrátil, abychom museli začít mít přebytky. Nicméně o tom politici nemluví, poslední přebytek byl ještě za Klausovy vlády, od té doby máme nestále deficity a já nevidím za nějaký trend, aby se změnil, tady se mluví stále o tom, že bude deficit někde kolem tří procent HDP, ale to je stále špatné.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává ekonom Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Vladimír PIKORA, analytik, společnost Next Finance:
Mějte se hezky, na shledanou.

Trest pro britské poslance

Jan BUMBA, moderátor:
Dokážete si představit, že by v České republice šel nějaký poslanec před soud kvůli zneužívání náhrad, jež dostává nad rámec platů. To je asi science fiction. V Británii se ale právě k tomu schyluje. Loni, když se na ostrovech provalil skandál s neoprávněným čerpáním náhrad, někdo možná obdivoval kreativitu britských zákonodárců, kterou projevili, když zdůvodňovali proplácení těchto peněz. Mnoho Britů ale spíš rozlítilo, že si politici notabene v době hospodářské krize nechávají platit za úpravu tenisového kurtu nebo vodního příkopu. Úřad obžaloby v Británii dnes oznámil, že čtyři poslanci budou v této souvislosti obviněni z falšování účtů. Na lince z Londýna je nyní novinář Jan Jůn. Dobrý večer.

Jan JŮN, novinář:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Britští poslanci, kteří si nechali propláce ty sporné náhrady, toho hodně schytali od novinářů i od veřejnosti, čekal někdo, že to bude mít soudní dohru?

Jan JŮN, novinář:
Musím říct, že nečekal, protože i když, jak už jste poznamenal, se celá záležitost táhne od května a nabírá tragikomických proporcí, tak většina z těch poslanců, kteří byli vyšetřováni, tak nakonec rychle zaplatila to, co byli dlužni, ukázalo se, že parlamentní úřadovna, která jim toto všechno vypočítává a říká jim, co mají platit, takže ta nese obrovský podíl viny, protože to pořádně nekontrolovala, ale také zároveň se zjistilo, že prokuratura, policie tedy už od května onoho minulého roku začala některé nejvážnější případy vyšetřovat a jsme u toho dnešního obvinění, mimochodem, jde o tři labouristické poslance a o jednoho člena Sněmovny lordů, konzervativní strany.

Jan BUMBA, moderátor:
Z čeho přesně jsou tito čtyři zákonodárci obviněni?

Jan JŮN, novinář:
To obvinění je velice vážné, protože je to podle paragrafu 17 zákona o krádeži a finanční podvody jsou tedy klasifikovány jako krádež. A maximálním trestem pro takovýto přečin nebo zločin je 7 let vězení. Oni čtyři mají různá obvinění, jeden z nich je obviněn za zpronevěru nebo podvod, co se týče hypotéky ve výši 30 tisíc liber, jiný zase, že nesprávně si naúčtoval 1950 liber za služby konzultanta o opravy jeho počítače a 18 tisíc za nájem, ten třetí má, ukradl nebo zpronevěřil 3200 liber tím, že si vymyslel, že platil uklizečku, a 5 tisíc liber, že za 5 tisíc liber nakoupil papíry a veškeré náležitosti pro svůj úřad. A nakonec lord /nesrozumitelné/, tedy za konzervativce, tak má na seznamu 6 obvinění z podvodu, co se týče odevzdání právě k proplácení těch jeho výdajů spojených s výkonem úřadu.

Jan BUMBA, moderátor:
Nevztahuje se na tyto zákonodárce imunita?

Jan JŮN, novinář:
Teoreticky ano, ale prakticky ne, obránci se budou snažit to nějakým způsobem prý dokázat, ale na druhé straně verdikt je takový, že tedy toto, takzvané parlamentní privilegium bude muset být před tím soudem jaksi otestováno, zdali na něj mají nárok nebo nemají, i když mezitím už tedy jejich strany se jich jakoby zřekly nebo je prakticky vyloučily z členství v řadách jejich poslanců a tedy lordů, takže to bude velice jaksi náročná situace. /Nesrozumitelné/ ministerský předseda Brown prohlásil, že je nesmírně zklamán a rozhořčen tím, co se stalo, takže to všechno napomáhá tomu, že k tomu soudu pravděpodobně dojde, i když musím říct, a tady je velmi důležité, že v poslední době se řada poslanců, ne tedy tyto čtyři odvolali a soudce Nejvyššího soudu sir Paul Kennedy řadu těch obvinění prohlásil za nepodstatná a neplatná. Takže může ještě dojít k velkým soudním přím, všichni ti obvinění prohlásili, že se necítí vinni, že na vině je právě ona zmíněna úřada finanční, tedy v parlamentě, která vypočítávala ty jejich nejrůznější náklady, i když teda nakonec došlo k tomu, že ti čtyři jsou obviněni z krádeže a ze zpronevěry.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Jůne, prosím, ještě stručně, k, řekněme, širšímu dopadu na politickou scénu, je pravda, že nejhůř na skandál s proplácením náhrad doplatili vládní Labouristé?

Jan JŮN, novinář:
Je to pravda, protože v Británií tradičně už strana, která je u moci, tak je posuzována obyvatelstvem a voliči tedy mnohem přísněji, než strana v opozici, protože jako takové nepsané pravidlo říká, že pokud jsou u moci a už jsou u moci pěkně dlouho, tedy 13 let, tak už měla ta strana ve vládě možnost uvést do praxe všechny své předvolební sliby, z těch všech voleb, které vyhrála za tu dobu, takže už prakticky nemá smlouvy a měla si své poslance kontrolovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za rozhovor. Z Londýna novinář Jan Jůn.

Není kam spěchat

Jan BUMBA, moderátor:
Volby do Poslanecké sněmovny budou 28. a 29. května. Jejich termín dnes vyhlásil prezident Václav Klaus. To, že zvolil nejpozdější možný termín, zaujalo autora dnešní poznámky, komentátora Deníku Ivana Hoffmana.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
Jak rozumět poznámce prezidenta, že není kam spěchat, kterou utrousil na okraj rozhodnutí vyhlásit volby v nejzazším možném termínu, tedy na 28. a 29. května? Měl tím pouze na mysli, že termín voleb stejně neovlivní rozpuštění staré sněmovny, jejíž mandát končí 3. června? Anebo to můžeme brát i tak, že není kam spěchat, neboť vyprázdněná politika, o které poslední dobou hovoří, se beztak v dohledné době nemá jak naplnit? U nadcházejících voleb skutečně hraje jejich termín zcela epizodní roli. Podstatnější je, zda na kandidátkách stran budou schopní a důvěryhodní lidé, zda strany nabídnou smysluplné programy, zda se volební kampaň povede důstojně a slušně, anebo agresivně a uboze. U všech těchto otázek máme důvod k vážným pochybnostem. Kandidovat budou totiž vesměs stejní lidé, kteří se nyní těší rekordní nedůvěře občanů. To, co vydávají za volební programy, nejsou smlouvy s voliči, nýbrž snůška hesel sloganů a prázdných frází. A kampaň, kterou politikům naordinují experti na politické PR, bude co nejagresivnější, aby občan, otrávený politikou, vůbec zaregistroval, že si tady politici dělají volby. Důvodů, proč není kam spěchat, je však víc. Průzkumy volebních preferencí naznačují, že opět reálně hrozí volební pat. Po něm předvedou politici tradiční neschopnost sestavit vládu. Pak nastoupí přeběhlíci, kteří zrádně či státotvorně dořeší za občany, kdo vlastně volby vyhrál. A vše skončí jako obvykle trapným zjištěním, že jsme správou věcí veřejných pověřili lidi, kteří na nás nemají čas, neboť jsou zcela zaujati sami sebou. Zkrátka a dobře, skutečně není kam spěchat.

Jan BUMBA, moderátor:
Uzavírá svou poznámku komentátor Deníku Ivan Hoffman.

Václav Klaus rozhodl o termínu voleb do sněmovny

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Prezident Václav Klaus rozhodl o termínu voleb do sněmovny. K volebním urnám se vypravíme v pátek 28. a v sobotu 29. května. Politické strany k tomuto datu začínají směřovat své volební kampaně, to potvrzuje i předseda lidovců Cyril Svoboda.

Cyril SVOBODA, předseda strany KDUČSL:
KDUČSL začne si kampaň počátkem dubna, přesný datum sdělíme. A bude to kampaň především kontaktní, bude to kampaň úsporná, protože nemáme žádné speciální sponzory, financujeme kampaň z otevřených zdrojů a její cena bude něco kolem 10 milionů korun.

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Sociální demokracie se do kampaně chystá investovat asi 160 milionů, ODS zhruba 150, komunisté asi 34, a TOP 09 okolo 30 milionů korun. Strana zelených se chce vejít do 10 milionů.

Řidiči kamionů si na dálnicích a placených úsecích silnic každý pátek připlatí

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Řidiči kamionů si na dálnicích a placených úsecích silnic každý pátek připlatí. Do 15 do 21 hodiny budou totiž platit až o polovinu vyšší mýtné. Tímto rozhodnutím chce ministerstvo dopravy docílit snížení pátečního provozu. Svůj názor na to, jestli bude tento záměr reálná, Radiožurnálu řekl jeden z řidičů kamionů, který uvedl jen své křestní jméno Radek.

Radek:
Asi nebude, hlavně nejsou tady parkovací plochy, takže jako lidi budou stát někde na ulicích, na benzinkách a stejně, kdo bude chtít jet, tak stejně pojede, jako tomu nezabráníte, já bych řekl, že to je spíš pokus, protože ..., je to špatný, tady to udělat, nejdřív by měli udělat parkoviště, aby lidi mohli zaparkovat a pak teprve můžu dávat nějaký ultimáta, kdy a kdo a jak může jezdit.

Princ Charles s manželkou Camillou navštíví ve druhé polovině března Česko

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Britský korunní princ Charles s manželkou Camillou navštíví ve druhé polovině března Česko. Zjistil to server Euro.cz s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje. Byla by to první společná návštěva následníka britského trůnu a jeho manželky Camilly u nás. O přesném programu se podle servu stále vyjednává.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Problémy Prahy s projektem Opencard nekončí. Jak fungují podobné karty jinde ve světě? Mělo by být studium psychologie rozděleno na kratší bakalářský a delší magisterský cyklus? A neapolská pizza získala ochrannou známku Evropské unie.

Hongkongská obdoba Opencard úspěšně funguje už 17 let

Jan BUMBA, moderátor:
888 milionů korun. Tolik zatím stále pražský projekt Opencard. A majitel firmy Haguess Jaroslav Turek, která kartu hlavnímu městu dodala, žádá dalších 150 milionů. Řekl to dnes Lidovým novinám. Projekt čipové karty, která má svým majitelům sloužit nejen jako jízdenka hromadné městské dopravy, průkazka do knihovny nebo parkovací lístek, považují její kritici za předražený a někteří rovnou mluví o korupci. Elektronická peněženka byla poprvé v historii zavedená v Hongkongu, a to před 13 lety. V Hongkongu natáčel zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Lidé nastupují do minibusu a hned u dveří, tedy jak je v Hongkongu zvykem, platí, tedy přiloží legitimaci ke čtecímu zařízení a jdou si sednout.Pokud je cestující v minusu, ozve se výstražný zvuk a nezbývá, než zaplatit v hotovosti. Systém průkazky na veřejnou dopravu a zároveň elektrické peněženky funguje v bývalé britské kolonii už 13 rok. Jeho počátky ale spadají až do konce 70. let minulého století.

Brian CHAMBERS, ředitel firmy provozující Octopus Card:
Karta Octopus, respektive její předchůdkyně, se začala používat společně se zahájením provozu metra, tedy v roce 1978. Tehdy ale šlo o magnetickou kartu nahrazující jízdenku, o zavedení čipové karty se pak začalo jednat začátkem 90. let, v době rozvoje nových technologií. A po třech letech zkoušek celého systému přišla v roce 1997 skutečná premiéra.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Líčí její historii ředitel firmy provozující Octopus Card Brian Chambers. Zpočátku šlo o neziskový podnik, po vstupu dalších dopravců ale vznikla akciová společnost, která pochopitelně potřebovala začít vydělávat, prospěch tak musely mít obě strany, veřejnost i provozovatelé Octopus Card.

Brian CHAMBERS, ředitel firmy provozující Octopus Card:
Například autobusové firmy měly v minulosti velké problémy se zpracováním jízdného. Jen KMB denně vybrala před 50 tun mincí. Když si tedy představíte, jaké logistické a další problémy s tím vznikaly. A vypočítávat bych mohl dál a dál. Jde tedy o jednoduchý princip. Veřejnost díky této kartě získává velké výhody, pohodlí, je to bezstarostné a bezpečné. A stejně tak i obchodníci. Vezměte si třeba provozovnu rychlého občerstvení, když tam bude fronta, spoustu potenciálních zákazníků to odradí, s kartou se ale vše zrychlí a spokojeni jsou ve výsledku všichni.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Vypočítává Brian Chambers. Dnes tak elektronickou jízdenkou můžete v Hongkongu platit nejen v tramvajích, ve vlacích či v lanovce a na lodích, ale třeba v supermarketu, na parkovišti či v knihovně. Stačí jen přiložit. Chcete si tedy dát kávu a nemáte hotovost? Potřebujete zubní pastu, jdete do kina? Ke všemu vám stačí jediné karta Octopus. Celkem je možné ji použít v dvou tisících pěti stech provozovnách, obchodech či hromadných dopravních prostředcích. A navíc máte na výběr ze dvou druhů, takzvané osobní nebo anonymní.

Brian CHAMBERS, ředitel firmy provozující Octopus Card:
Celý projekt jsme zahájili primárně s anonymní kartou, která tudíž neobsahuje žádné osobní údaje. Stačí přijít k některému z prodejních míst, složit depozit v přepočtu asi 240 korun, který v případě vrácení karty dostanete zpět, a pak ji hned můžete začít používat. Vy nebo kdokoliv jiný, je to vaše věc. Pokud ale chcete více výhod, pořídíte si kartu, kde je na čipu uvedeno vaše jméno, datum narození, ale třeba i číslo bankovního účtu.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Vysvětluje Brian Chambers. Právě díky propojení s peněžními ústavy, dnes jich je celkem 22, se Octopus Card stala skutečnou elektronickou peněženkou, není divu, že dnes Octopus Card využívá 95 procent obyvatel Hongkongu ve věku 12 až 65 let. V oběhu jich je na 17 milionů a ročně se díky nim uskuteční transakce za zhruba 70 miliard korun. Celý systém, který mimochodem získal před 4 lety světovou cenu za funkčnost i používání nejmodernějších technologií, je založen na co nejvyšší efektivnosti. Když jsem se ale zmínil o nákladech na jednu kartu, Opencard, Brian Chambers jen zakroutil hlavou.

Brian CHAMBERS, ředitel firmy provozující Octopus Card:
V Británii stojí vydání legitimaci kolem 75 centů, a náklady na tuto kartu nemohou být vyšší. Samozřejmě nemohu nic kritizovat, vybudování celého projektu je velmi nákladná věc. Ovšem, pokud už vše funguje, jednotlivá zařízení jsou k dispozici a vy vlastně rozšiřujete existující systém, nejde už o tak vysoké částky. A doložit to mohu na své vlastní zaměstnanecké kartě.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává diplomaticky. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Hongkong.

Stačí psychologům tříleté bakalářské studium

Jan BUMBA, moderátor:
V České republice je méně vysokoškolsky vzdělaných lidí, než v mnoha zemích západní Evropy. Odborníci na vzdělávání říkají, že jedním z důvodu tohoto stavu je skutečnost, že v tuzemsku stále ještě není bakalářské studium bráno za standardní univerzitní titul. To se pomalu mění. Jsou ale obory, u kterých je bakalářské studium prostě nedostatečné. Člověk za tři roky nemůže zvládnout objem znalostí, které daná profese vyžaduje, typickým příkladem je medicína. Radiožurnál zjistil, že velké spory o rozdělení studia na bakalářský a magisterský cyklus vznikají u psychologie. Je tedy vhodné u tohoto komplexního oboru zavádět bakalářské studium? Můžete se také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Našimi hosty jsou šéfové dvou kateder psychologie, Zbyněk Vybíral z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dobrý večer.

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A Václav Mertin, který vede příslušnou katedru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý večer.

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
Dobrý podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mertine, vy jste zásadně proti tomu, aby se otevíral bakalářský cyklus pro psychologii?

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
V podstatě jsem proti tomu, těch důvodů je samozřejmě jako víc, jeden například je ten, že škola nemá neomezený počet míst, která, za které může přijímat studenty, z toho vyplývá, že studium, které je příprava pro profesi, tak si nemůže dovolit, aby třeba ti studenti, jako nevystudovali, že jo, my je musíme dovést k tomu absolutoriu a pak je zbytečné dělat tam nějaké jako mezihry, takže tohle je třeba jeden důvod, který já vidím takový úplně přízemní, realistický.

Jan BUMBA, moderátor:
Například ale předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková řekla, že obecně je bakalářské studium krok správným směrem, protože, když někdo studuje pět let na magistra, pak neudělá jednu zkoušku, tak zůstane jakoby bez vzdělání, není tedy, pane Mertine, pro tyhle lidi lepší mít aspoň bakaláře?

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
No, víte, to je trošku argumentace jako ex post, jo, to se asi mělo udělat dopředu, kolik vůbec takových jedinců na tom oboru psychologie jako je. Já vzhledem k tomu, že já jsem tento návrh nedával, tak já nepotřebuju dělat ty statistiky, ale garantuji vám, že jich je minimum, těchto lidí, o kterých mluví paní profesorka Dvořáková.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vybírale, u vás na katedře funguje bakalářský cyklus už nějakou dobu?

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Tak na Fakultě sociálních studií v Brně funguje rozdělené studium psychologie na bakalářské a magisterské studium od samého začátku vzniku fakulty katedry, takže s tím máme zkušenosti asi deseti let.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou s tím nějaké problémy?

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
V podstatě problémy nejsou, já tak rád zdůrazňuju, že aby, aby absolvent psychologie mohl jako psycholog pracovat, a to nejen u nás, ale i ve většině zemí Evropské unie, tak musí studovat psychologii pět let a pak ještě se dovzdělávat šestý rok pod supervizí. Takže ti, kteří skončí po třech letech bakalářské studium psychologie, se nestanou psychology, ale s jejich uplatněním a s jejich zaměstnáním nemám zprávu, že by byly potíže.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mertine, i za tři roky bakalářské studia se toho jistě člověk dost naučí, nebude evidentně pracovat jako psycholog, ale nemůže jít s bakalářským titulem z psychologie do nějakého příbuzného oboru?

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
No, víte, on je ještě problém v tom, že Česká republika nemá tu profesi chráněnou, to znamená, český člověk si najde cestičky a úředníci mu v tom leckdy vyjdou vstříc, aby on se k té psychologii dostal, a pak já vidím takový scénář, že se řekne, no, podívejte, když už to dělá ten bakalář, vždyť on to neděl vlastně špatně, a co je mu schází, pak to udělejme z toho bakaláře, ale to by bylo proti tomu, co vyžaduje Evropská unie, protože, jak řekl pan docent Vybíral, tak tam v podstatě ten bakalář z hlediska psychologie nemá žádnou kvalifikaci, to znamená, pokud on odejde, tak z hlediska psychologie a uplatnění v té profesi je to ztráta pro tento stát. A já už jsem to říkal na začátku, kdybychom mohli přijmout neomezený počet uchazečů, no, tak, prosím, ať jako je vzděláme a pak, ať si jdou dělat kamkoliv, ona ta psychologie, eventuálně ti příbuzné obory, které se v tom bakalářském studiu studií, tak oni jsou užitečné pro takovéto vzdělání všeobecné, ale z hlediska psychologie a z hlediska tohoto státu pro psychologii je ztracen tento člověk.

Jan BUMBA, moderátor:
Vyslyšel jsem správně ve vašem tónu, pane Mertine, jistou obavu z možné degradace té profese nebo ztráty prestiže oboru?

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
Ne, to je, já se takhle úplně o to nebojím, ale jako jednak ji musíme chránit, ale musíme chránit taky klienty. A u nás je ten systém nastavený tak, ne, že ten papír prokazuje kvalitu, ale určité vzdělání a ta evropská, ta boloňská dohoda, ona vlastně říká, že sice papír je důležitý a pregraduální a postgraduální, ale že vlastně velice důležité je to, co my k tomu diplomu přidáváme. A abychom vydali výčet toho, co ten člověk vlastně všechno studoval. A já věřím, že časem nebude ani tak důležitý ten papír, ale bude důležité to, co ten člověk vystudoval, k čemu on má kompetence. A myslím, že i pan docent to naznačoval tím, co vyžaduje Evropská unie po takzvaném europsychologovi, že on vlastně musí ještě po tom magisterském studiu rok pracovat pod supervizí. A to se úplně všechno nedá těmi zkouškami jako nebo tím papírem jako uvést, to znamená, že tam bude důležité, aby on vykázal co všechno kde absolvoval a jaké má zkušenosti za sebou.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vybírale, nehrozí určité zahlcení oboru psychologie v tom bakalářském cyklu lidmi, kteří nakonec nebudou pracovat jako psychologové?

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Tak, kde ti lidé, kde ti lidé budou pracovat a kde pracují, už teď, už 10 let kde pracují, to je velká otázka, o některých víme, kde pracují, většina z nich jde studovat na navazující magisterské obory, ne všichni se dostanou na dvouleté magisterské navazující studium psychologie, někteří si zvolí jiný obor. A při té volbě příliv studia bakalářské psychologie a dejme tomu dvou let sociální práce nebo dvou let politologie nebo dvou let evropských studií, zřejmě to vyhodnocují ti studenti jako dobrou volbu, vzdělají se tři roky v psychologii, vzdělají se dva roky v něčem jiném a pak se uplatní jako odborníci, kteří alespoň z části studovali psychologii.

Jan BUMBA, moderátor:
Odchází někdo už po bakaláři, že už nestuduje dál?

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Odchází, odchází někteří po bakaláři, a to je, to je asi velká otázka nad proměnou zaměstnanosti těchto vysokoškoláků s bakalářským titulem.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké mohou najít pracovní uplatnění tito lidé, kteří mají bakaláře z psychologie?

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Podívejte, úplně přesně to nevíme, dokážou se uplatnit od terapie, dejme tomu, z terapeutických komunitách pro drogově závislé, až po personalistku, opravdu v takovém spektru od práce, která je, která je s klienty pacienty klinické práce, až po tu organizační nebo po tu pracovní. Myslím si, že se ty podmínky pro zaměstnávání lidí s tříletým studie psychologie tady vytvářejí, že, že na to reagují některé resorty, někteří zaměstnavatelé, uvidíme, žijeme v tomto směru v takové proměňující se době, ale nejenom my, ale i jiné evropské země.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mertine, pokud platí tedy, že tři roky studia pro práci psychologa nestačí, což nezpochybňuje vůbec nikdo, neplatí ale totéž o všech oborech, ve kterých je bakalářské studium běžné, stejně by šlo argumentovat, že za tři roky nebude z nikoho ekonom?

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
Tak já neumím posoudit úplně všechny obory, ale pokud mohu sledovat různé diskuse eventuálně články, tak rozhodně ta psychologie není jediný obor, kde buď mají obavy, anebo jde o to, že by to vypadalo, že budou studovat jenom třeba bakaláři, že ten stát uzná, že, že by stačili bakaláři, stejný obavy mají třeba pedagogové, že jo, kde někde je nestrukturované magisterské studium, jinde je tedy strukturované studium, ve chvíli, kdy je strukturované, tak vždycky někoho napadne, že by opravdu stačil jako jenom ten bakalář, takže máte pravdu, a jestli byste dovolil, já mám ještě jednu věc, když se zavádí nějaké opatření, tak se vždycky musí koukat na to, co to přinese, měla by se nějaká, mělo by to něco přinést, něco, nějakou hodnotu, zdá se, že toto opatření, alespoň v některých oborech, my to nemůžeme říct, jako globálně, paušálně, prostě existují jednotlivé obory, kde, které se musejí posuzovat jak individuálně, tak alespoň v některých oborech to nepřineslo podle mého soudu vůbec nic, to znamená, to opatření podle mě je jako zbytečně neproduktivní a já bych pro ty některé obory, které se jako přihlásí k tomu a zdůvodní, proč by to tak nemělo být, tak já bych jako na tom netrval, ale tohle je pořad duel a ono to vypadá, jako že my snad spolu soupeříme, ale já bych to řekl takhle, vždyť mohou kvést oba ty květy v České republice, snad na tom není žádná velikánská vada a stát tím ... nemusí do toho dávat nějaké peníze, když by tedy, někde mají mimochodem oba modely, že jo, tam je i to nestrukturované studium, jako vlastně jediná škola, to tam mají na filozofické fakultě, tak proč by nemohly být vedle sebe.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vybírale, je možné absolvovat jen magisterské studium psychologie, teď myslím, že kdyby třeba někdo přišel s bakalářem ze sociologie a chtěl dokončit magistra na psychologii ...

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Ano, ano, samozřejmě. Nám se vždycky přijímající zkouškou dostane do dvouletého magisterského studia psychologie několik pár uchazečů, přijímáme tak 40, 45 lidí, každý rok tam proklouzne, když to řeknu hovorově, dva, tři šikovní absolventi bakalářského studia jiné, než psychologie, třeba sociologie, sociální práce, sociální pedagogiky a vystudují si pak k tomu dva roky psychologii. Já v něčem teda ...

Jan BUMBA, moderátor:
A z něj je potom kvalifikovaný psycholog, z toho člověka.

Zbyněk VYBÍRAL, vedoucí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Ne, určitě ne, určitě ne, tím jsem začal a říkal jsem, že, že zatím jsou podmínky nastavené tak, že opravdu, aby se člověk mohl označit za psychologa, tak musí studovat pět let psychologii. Oni přesto, že toto vědí, tak z nějakých svých individuálních preferencí nebo prostě je to jejich rozhodnutí, jejich zodpovědnost, tak volí tuto strukturaci celého, celého studia, já bych studentům opravdu dával tu svobodu volby, nevíme, jaké motivace za tím stojí a myslím si, že nemají, nemají problém se uplatnit v praxi.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mertine, svoboda volby, to je docela důležité kritérium, není bakalářské studium výhodné právě v tom smyslu, že se student může po třech letech rozhlédnout, rozmyslet, rozhodnout, jestli chce pokračovat v oboru, který zatím dělal, anebo zkusit něco jiného?

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
Samozřejmě, tak přesvědčte ministerstvo, ať nám dá neomezený počet možných těch, kteří, které můžeme přijmout a možná to nebude problém, ale my to nemůžeme. Ve chvíli, kdy škola, kdy Univerzita Karlova přesáhne určitý jako počet, tak za ty studenty nedostane zaplaceno, eventuálně je ještě škola sankcionovaná, to znamená, my máme omezený limitovaný počet těch, které můžeme přijmout.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže to není možné z kapacitních důvodů.

Václav MERTIN, vedoucí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
No, taky to není možné z kapacitních důvodů, je to jeden z důvodů, že jo, a to poměrně vážných v České republice. Já si myslím, že by si každý měl ten boloňský proces přečíst, ono to stojí, není to dlouhý, to jsou asi dvě stránky a stojí to za přečtení, tam se respektují národní tradice, národní zvyklosti, to je jenom jako asi u nás se řekne, buď to bude takhle, anebo to bude takhle, ale tak ten svět, myslím, že nebude fungovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma velice děkuji za rozhovor. Václav Mertin z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. A Zbyněk Vybíral z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Neapolská pizza získala ochrannou známku Evropské unie

Jan BUMBA, moderátor:
Obyvatelé Neapole slaví jejich nejslavnější jídlo neapolská pizza získala po 25 letech boje ochrannou známku Evropské unie. Kategorie je tradiční zaručení specialita, jí zaručuje ochranu před napodobovateli, kteří nepoužijí přesně stanovený postup a suroviny a také možnost vymáhat za nedovolené napodobování náhradu. Stejné ochranné označení má i několik potravinářských specialit z České republiky, třeba nošovické Kysané zelí nebo Štramberské uši. Na lince je nyní spolupracovnice Českého rozhlasu v Itálii Vědunka Lunardi. Dobrý večer.

Vědunka LUNARDI, redaktorka:
Dobrý den. Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Oslavili nějak obyvatelé Neapole své vítězství v boji o pověst jejich pizzy, dozvěděli se to o tom vůbec?

Vědunka LUNARDI, redaktorka:
Samozřejmě, ochranná známka zaručené tradiční speciality pro neapolskou pizzu, to je velká událost po těch 25 letech bojů a nejen pro neapolské pizzy. V Neapoli se událost samozřejmě oslavila, a to dopoledním rozdáváním kusů pravé neapolské pizzy zdarma. Několik neapolských pizzerií se už připravuje požádat si o tu známku, kterou na obchodech poznáte podle nálepky neapolská pizza STG.

Jan BUMBA, moderátor:
Co to vlastně je, ta pravá neapolská pizza?

Vědunka LUNARDI, redaktorka:
Pizza s ochrannou známkou je pizza Margerita, tedy pizza s rajčatovou omáčkou, mozzarelou a bazalkou, červená, bíla a zelená, to jsou barvy italské vlajky, protože první pizza Margarita byla realizována na počest italské královny v 19. století, ale to samozřejmě nestačí, důležitá je kvalita ingrediencí, které musí být všechny výlučně italské, platí to pro pšeničnou mouku, pravou italskou mozzarelu z buvolího nebo kravského mléka, pro olivový olej i pro rajčatovou omáčku, a kromě toho by pravá neapolská pizza měla být pečená v peci vytápěné dřívím, to dává pravé pizze zvláštní vůni a samozřejmě to má i vliv na správné propečení. Nelze používat absolutně mražené nebo jinak konzervované těsto. Ta pravá pizza je skutečně fantastická, budou ustaveny tři organizace, jeden se sídlem v Neapoli, další dva se sídlem v Miláně a ty budou udělovat tu ochrannou známku a budou kontrolovat neustále ingredience a přípravu, ale zejména ...

Jan BUMBA, moderátor:
A co vlastně udělení té ochranné známky znamená, že třeba tady v Česku už si neapolskou pizzu nedáme, že se bude smět prodávat jen v Itálii nebo jenom v Neapoli?

Vědunka LUNARDI, redaktorka:
Ne, ne, ne, absolutně ne, jenom se to nebude moci nazývat neapolská pizza, to, co tedy se prodává jako pizza, v podstatě to znamená jenom toto. A prakticky se také klienti naučí nebo spotřebitelé se naučí dělat ten rozdíl mezi pravou pizzou a mezi tím, co je pizza z mraženého těsta, protože ta pravá pizza musí být připravená z čerstvého těsta, musí být pečena v té troubě vytápěné dřevem a tak dále, jinak je to něco jiného, než neapolská pizza.

Jan BUMBA, moderátor:
Spolupracovnice Českého rozhlasu v Itálii Vědunka Lunardi. Děkuji. Na shledanou.

Vědunka LUNARDI, redaktorka:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Osmnáct hodin a skoro padesát sedm minut, takové byly dnešní Ozvěny dne. Co pro vás Radiožurnál chystá dále?