Ozvěny dne - zprávy 3. února 2010

3. únor 2010

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Český rozhlas našel v Rusku možného svědka v procesu s Johnem Demjanjukem. Jeruzalémské centrum Simona Wiesenthala, které pátrá po uprchlých nacistech, to označilo za důležitý zlom v případu.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
ČEZ zavádí kvůli skandálu s černým odběry nové postupy při kontrolách.

osoba:
Vždy usilujeme o to, aby byl přítomen nezávislý svědek.

Jan BUMBA, moderátor:
Pro kácení stromů podél silnic platí nová pravidla. Dohlíží na ně ministerstvo životního prostředí.

osoba:
Aby veškerá kácení probíhala ve správním řádu a bylo vyhodnoceno, co se tam dělá správně a co ne.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno, slabé sněžení nebo smíšené srážky, teploty minus 1 až plus tři stupně, na horách kolem nuly.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Nové svědectví by mohlo přinést obrat do procesu s Demjanjukem

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Jeden z posledních přeživších z nacistického vyhlazovacího tábora Sobibor je podle svého tvrzení schopen identifikovat údajného dozorce Johna Demjanjuka. Někdejší vězeň ze Sobiboru Alexej Vajcen to potvrdil v rozhovoru pro Český rozhlas. John Demjanjuk čelí před německým soudem obvinění z podílu na vraždě 27 tisíc 900 Židů v koncentračním táboře na bývalém území Polska. Pokud by se nové svědectví ukázalo jako věrohodné, mohlo by v procesu sehrát klíčovou roli.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Osmdesátisedmiletý Alexej Vajcen z ruské Rjazaně reaguje na dobovou fotografii Johna Demjanjuka s jistotou. O jeho totožnosti podle svého tvrzení nemá pochyb.

bývalý vězeň ze Sobiboru:
Pamatuji si ho, byl to dozorce. Viděl jsem ho, jak odváděl skupinu vězňů do lesa na práci.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Potvrdil někdejší vězeň ze Sobiboru v rozhovoru pro Český rozhlas. Takto přímo přítomnost Johna Demjanjuka ve vyhlazovacím táboře žádný ze svědků vystupujících u soudu v Mnichově nebyl schopen potvrdit. Pokud by se svědectví Alexeje Vajcena ukázalo jako přesvědčivé, mohlo by v procesu sehrát zásadní roli.

Efraim ZUROFF, ředitel jeruzalémské pobočky Centra Simona Wiesenthala:
Pakliže je to vše pravda, byl by to velmi důležitý moment.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Řekl Českému rozhlasu ředitel jeruzalémské pobočky Centra Simona Wiesenthala Efraim Zuroff. Zároveň dodal, že svědectví bude třeba podrobit důkladné analýze. Německé státní zastupitelství Českému rozhlasu potvrdilo, že nyní vyhodnocuje výpověď Alexeje Vajcena, kterou vyšetřovatelé už dříve dostali k dispozici. Pokud by ji úřad shledal jako použitelnou pro soudní projednávání, o dalším postupu by rozhodli sami soudci. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Evropská komise souhlasí se záchranným plánem pro řecké státní finance

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Evropská komise souhlasí se záchranným plánem pro řecké státní finance. Soubor opatření předložil řecký kabinet. V příštích letech chce zmrazit platy státních zaměstnanců nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu. V roce 2010 by se tak měl schodek řeckého rozpočtu dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu. Loni byl přitom víc než čtyřnásobný.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Finanční trhy otevřeně mluví o nebezpečí řeckého státního bankrotu. V úsporné plány řecké vlády nemají příliš velkou důvěru. Odstupující komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia proto zdůraznil, že řecký kabinet má plnou podporu komise.

Joaquín ALMUNIA, odstupující komisař pro hospodářské a měnové záležitosti:
Jsem přesvědčen, že když vláda opatření skutečně udělá a nejenom oznámí, tak přinesou výsledek, trhy totiž zajímá, co vlády dělají v praxi.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Komise teď převezme dohled nad řeckým státním rozpočtem. Pokud ohlášená opatření nezaberou, bude Brusel po Aténách požadovat ještě razantnější kroky, třeba snižování mezd. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Hackeři zaútočili na evropský systém obchodování s emisemi

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Evropský systém obchodování s emisemi zažil útok počítačových hackerů. Ti se snažili podvodně vylákat na účastnících burzy hesla k jejich účtům. Útoky má zatím Evropská komise potvrzené z Česka a Německa.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Hackeři se podvodnými emaily pokoušeli vylákat na účastnících obchodování jejich data pro přístup do systému. Měli se tak dostat k zeleným certifikátům, tedy potvrzením, že dodávaná elektřina je z obnovitelných zdrojů. Podle Evropské komise přerušilo kvůli útoku provoz 17 registrů, které s takzvanými zelenými certifikáty pracují. Český Operátor trhu s elektřinou, společnost OTE, která takové certifikáty spravuje, o útoku hackerů uvědomila Evropskou komisi a ta pak na problém upozornila další členské země. Jak velké škody hackeři svým jednáním způsobili se zatím zjišťuje. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Ve Francii bylo pravomocně odsouzeno osm Čechů za kuplířství

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Soud ve francouzském Štrasburku obvinil skupinu českých občanů z kuplířství. Nikdo z nich nevyužil desetidenní lhůty k odvolání a tak rozsudek dnes nabyl právní moci.

Jan POKORNÝ, redaktor:
Čeští kuplíři budou ve vězení od jednoho do osmi let. Je to největší skupina občanů České republiky, která stanula v uplynulých letech před francouzským soudem. Mezi odsouzenými jsou muži i ženy. Trestnou činnost páchali po dobu dvou let. Případem se zabývaly francouzská, německá i česká policie. Po výkonu trestu budou někteří z odsouzených Čechů vyhoštěni a mají mít zakázaný vstup na francouzské území. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

ČEZ zavádí kvůli skandálu s černými odběry nové postupy při kontrolách

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
ČEZ připouští, že jeho kontroloři udělali v některých případech černého odběru elektřiny chyby. Přesto vedení firmy trvá na tom, že jednalo podle zákona. Generální ředitel ČEZu Martin Roman Radiožurnálu řekl, jaké změny společnost ohledně zjišťování nelegálních odběrů zavedla.

Martin ROMAN, generální ředitel ČEZu:
Ke všem výjezdům zde dochází k přerušení odběru elektrické energie je zvána policie. Vždy usilujeme o to, aby byl přítomen nezávislý svědek, již nepoužíváme černé oděvy, v žádném případě není zaměnitelnou s uniformou české policie. Veškerou komunikaci se snažíme vést písemně, aby byla doložitelná. A k jednáním dochází pouze v pracovní době.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Výcvik kontrolorů ČEZu připravili podle Romana psychologové, kteří to byli, to si ale nepamatuje. Program připravila firma bývalého velitele zásahového policejní jednotky z Náměště nad Oslavou. Více o tématu v Radiofóru.

O umístění heren na veřejně přístupných místech by mohly rozhodovat přímo obce

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
O umístění heren na veřejně přístupných místech by mohly rozhodovat přímo obce. Poslanci totiž v prvním čtení podpořili loterijní zákon, který připravila levice. Průhlednější by mělo být i využití peněz z loterií na veřejně prospěšné účely.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Loterijní firmy by neměly dávat peněz například neziskovým organizacím, které samy zřídily. Tyto prakticky by se měly nově úplně zakázat.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
Setkávali jsme se s takovými případy, že se peníze posílaly do podivných občanských sdružení, se sídlem například v Africe.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekl šéf klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Levicový návrh ale není jediný, který ve sněmovně je. Loterijní zákon připravil i Senát, hlavní město Praha nebo lidovci. Těm norma levice nevadí, chtějí ale navíc zdanění hazardu.

Cyril SVOBODA, předseda strany KDUČSL:
Náš návrh jediná sahá na peníze. Těch, kteří organizují prohrávání v hracích automatech.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Dodal šéf KDUČSL Cyril Svoboda. Občanský demokrat Michal Doktor doufá, že poslanci už najdou odvahu se s hazardem vypořádat. Veronika Malá, Radiožurnál.

ČSSD chce své návrhy a některé vládní předlohy projednat na mimořádné schůzi

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
ČSSD chce své návrhy a některé vládní předlohy projednat na mimořádné schůzi, konat by se měla na začátku příštího týdne a na jejím programu by se mělo objevit mimo jiné zvýšení mateřské, třinácté důchody i zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Podle místopředsedy ČSSD Bohuslavy Sobotky svolává jejich poslanecký klub mimořádnou schůzi sněmovny kvůli obstrukcím ODS.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
ODS znemožnila projednání pevně zařazených bodů na veto schůzi Poslanecké sněmovny a prakticky vyloučila možnost, aby poslanci o těchto návrzích mohli nejenom jednat, ale také hlasovat na této schůzi Poslanecké sněmovny, čili tím hlavním důvodem pro konání schůze je právě obstrukční poslanců ODS.

Zájem zahraničních investorů o Českou republiku loni klesl

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zájem zahraničních investorů o Českou republiku loni klesl. Počet projektů, které zprostředkovala agentura CzechInvest, se meziročně snížil o 10 procent. Objem plánovaných investic pak o 10 miliard. Mění se i zaměření firem. Výrobu pomalu nahrazuje výzkum a vývoj.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Necelých 6 tisíc, tolik pracovních míst by měly přinést investice, které vloni zprostředkovala agentura CzechInvest. Víc než polovina jich pokrývá oblast výzkumu a vývoje. Zájem investorů nejvíc pokles v polovině roku vedle hospodářské krize, proto má generální ředitelka CzechInvestu Alexandra Rudyšarová ještě jedno zdůvodnění.

Alexandra RUDYŠAROVÁ, generální ředitelka CzechInvestu:
Bezesporu to byla reakce na vládní krizi, která vlastně začala v březnu a dál pokračovala.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Nejvíc investic ohlásili podnikatelé ve Středočeském kraji. Téměř čtyři desítky. Nejméně, a to jedno, v Karlovarském. Podle ekonoma ČSOB Tomáše Sedláčka by se letos měla situace měnit k lepšímu.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom ČSOB:
Určitě uvidíme větší podíl těch sektorů s vyšší přidanou hodnotou a snad i celkové vyšší investice.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Pro kácení stromů podél silnic platí nová pravidla

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Pro kácení stromů u silnic platí od 1. prosince nová pravidla. Původní praxe, kdy stačilo kácení pouze nahlásit, už nestačí. Potvrdil to dnes ministr životního prostředí Jan Dusík. Bez šance jsou podle něj i ti, kdo záměr kácet nahlásili ještě před 1. prosincem, ale realizaci si naplánovali na pozdější termín. Rozhodující slovo o tom, které stromy je možné pokácet, má Inspekce životního prostředí. Náměstek František Pelc vyzval všechny, kdo chtějí stromy kácet, k účinné spolupráci.

František PELC, náměstek České inspekce životního prostředí:
Jsem osobně připravil dopis, který odejde generálnímu řediteli silnic a dálnic, pak jednotlivým krajům, kde mají pod sebou jaksi ty třídy komunikaci nižší, aby prostě postupovali v souladu se zákonem, aby veškerá kácení probíhala ve správním řádu a bylo vyhodnoceno, co se tam dělá správně a co ne.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Například Ředitelství silnic a dálnic má v plánu pokácet tři tisíce tři sta stromů, její seznam předložilo inspekci životního prostředí, která teď žádost posoudí. O kácení alejí budeme mluvit i v Radiofóru.

Na pražském letišti dochází k laserovým útokům na piloty

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Civilní piloti loni zaznamenali nejméně sedm laserových útoků na přistávající nebo startující letadla v okolí pražského letiště Ruzyně. Podobné jednání, které prý může pilotům poškodit zrak, v současnosti nelze postihovat. Piloti proto žádají sněmovnu, aby bylo zneužití laserů postaveno mimo zákon a trestné. Ministr dopravy Gustáv Slamečka Radiožurnálu potvrdil, že tento problém jeho úřad už řeší.

Gustáv SLAMEČKA, ministr dopravy:
O tom problému s laserem samozřejmě víme, mám to prodiskutované i s Českými aerolinkami a s letištěm, je to skutečně závažná věc, měl se projednávat poslanecký návrh, který byl vlastně přidán k zákonu, my věcně s tím souhlasíme, vzhledem k tomu, že se to neprojednalo, tak já budu iniciovat v rámci zákona o civilním /nesrozumitelné/, abychom se tímto zabývali.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Vojenští piloti se podle ministra obrany Martina Bartáka z útoky laserů ještě nesetkali. Tématu se budeme věnovat ve Stalo se dnes po jednadvacáté hodině.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Z jakého důvodu si společnost ČEZ drží jednotku, jejíž výcvik připomíná záběry z akčních filmů. A co je pravdy na dohadech, že Rusko a Spojené státy podepíší novou odzbrojovací smlouvu v Praze.

Působení zvláštního Útvaru na odhalování krádeží elektřiny

Jan BUMBA, moderátor:
Ušetřili jsme vám více než půl miliardy korun. Vzkazuje svým zákazníkům společnost ČEZ, když obhajuje působení svého zvláštního Útvaru na odhalování krádeží elektřiny. Dnes vedení společnosti uspořádalo zvláštní tiskovou konferenci poté, co se v úterý dostalo na veřejnost video, na němž byl zachycen výcvik některých příslušníků speciální kontrolní jednotky ČEZu. Výcvik na první pohled ostrý v sebeobraně nebo střelbě. Na odpolední tiskovce byla i naše reportérka Květa Moravcová, dobrý večer.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, kdo výcvik pro kontrolory ČEZu vypracoval a kdo ho vedl?

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Tak podle těch prvotních informací výcvik připravoval tým psychologů. Jací odborníci to byli, nebo jaká firma se na přípravě výcviku podílela, ale generální ředitel ČEZu Martin Roman nevěděl.

Martin ROMAN, generální ředitel ČEZu:
Není to něco, co vymyslel ČEZ, byl to návrh a provedení odborné psychologické firmy, která si myslela, že tímto způsobem má protrénovat ty lidi, aby byli schopni reagovat na krizové situace.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Radiožurnálu se ale podařilo zjistit, že na programu výcviku se podílela také soukromá firma z Náměště nad Oslavou. Jejím šéfem je bývalý voják a instruktor speciálních dovedností u zásahové policejní jednotky Jiří Indrovič. Ten nám sice tyto informace potvrdil, ale na záznam mluvit nechtěl.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže pokud někdo bude chtít umět to, co umí policista nebo voják, může se to naučit, zaplatí si prostě kurz?

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Vypadá to tak, tedy alespoň v případě zaměstnanců ČEZu. Jak moc byl ten kurz specializovaný nevíme, ale některé dovednosti armádní nebo policejní se laik pravděpodobně naučit skutečně může. Jinak právník rodin Jan Rytíř, které měli odebírat proud načerno, už ví, že kontroloři ČEZu půjdou zřejmě před soud.

Jan RYTÍŘ, právník:
V současné době mám informaci, a tu informaci mám z veřejných zdrojů, od mluvčího útvaru, že bude podána obžaloba na tyto pracovníky pro trestný čin vydírání tak, jak jsem navrhoval.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Rytíř podal trestní oznámení v rámci třiapadesáti případu, v současné době zastupuje 160 rodin.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak na celou věc reaguje samotná společnost ČEZ, připouští vůbec nějaká pochybení?

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Ano, generální ředitel Martin Roman se omluvil za chyby, ke kterým podle něj docházelo hlavně v začátcích fungování útvaru, řadu věcí prý společnost změnila, například přítomnost policie u některých případů pravděpodobně černých odběrů.

Martin ROMAN, generální ředitel ČEZu:
Ke všem výjezdům zde dochází k přerušení odběru elektrické energie je zvána policie. Vždy usilujeme o to, aby byl přítomen nezávislý svědek. Již nepoužíváme černé oděvy, v žádném případě není zaměnitelný s uniformou české policie. Veškerou komunikaci se snažíme vést písemně, ta byla doložitelná a k jednáním dochází pouze v pracovní době.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Kontrolory černých odběrů elektřiny má ČEZ podle Romana i v dalších zemích, například v Rumunsku nebo v Polsku. A podle jeho slov se budou chovat stejně, jako v České republice.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává reportérka Radiožurnálu Květa Moravcová. Po telefonu zdravím Martina Pavlíčka, komunikačního manažera ČEZu pro střední Čechy. Dobrý večer.

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Můžete, prosím, pane Pavlíčku, nejprve objasnit, kdo tento váš speciální útvar cvičil?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Tak ten nácvik prováděla, provádělo výcvikové středisko Náměšť nad Oslavou, ovšem je to entita, která, tuším, již neexistuje, my se teď snažíme dohledat, jestli ještě v nějaké formě pokračuje dále.

Jan BUMBA, moderátor:
A to byla nějaká soukromá společnost, soukromé výcvikové středisko?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
To bylo vzdělávací středisko, kde bylo možné použít pro ty naše zaměstnance jako nácvikové prostředí vzhledem k tomu, že se nachází ve skutečně extrémních podmínkách plných násilí a verbálního vyhrožování.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle těch záběrů, které mohla veřejnost vidět v tom videu, se tito muži cvičili ve střelbě, v boji z blízka, byli tam lidé s pytli na hlavě, to vypadá skoro jako nějaký protiteroristický výcvik, není to přece jen trochu moc?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Tak já chápu, že ty záběry můžou působit poněkud zvláštně, na druhou stranu my jsme dnes konečně dostali svolení ke zveřejnění jednoho jediného vida, které ukazuje, jak naším pracovníkům je vyhrožováno střelnou zbraní, máme zdokumentovány desítky případů, kdy naši pracovníci byli napadeni, ať už střelnou zbraní nebo nějakou jinou zbraní, včetně bojových psů. My si myslíme, že tito pracovníci skutečně potřebují být připraveni na tyto situace a tento nácvik byl připraven právě z důvodu, že naši zaměstnanci se v prvních letech fungováním tohoto oddělení dostávali do těchto situací.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pavlíčku, leckoho jistě napadne, proč, když vaši lidé narazí na nějaký odpor, na nějaké problémy, proč nevolají policii.

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
My skutečně v nynějších dobách kontaktujeme policii vždycky, v začátcích byly případy, kdy policie přítomna nebyla, zejména z toho důvodu, že se často jednalo o rutinnější kontroly, při kterých nebyla, nebyla policie přizvána, byly i případy, kdy policie prostě nedorazila.

Jan BUMBA, moderátor:
Není to tak, že byste chtěli v nějakém ohledu suplovat práci policie?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
To rozhodně ne, my neustále zdůrazňujeme, že my pouze odhalujeme černé odběry, posouzení, zda se jednalo o trestný čin a v jak vysoké výšce by měla náhrada být stanovena, to se vše odvíjí od legislativy, od energetického zákona a zejména o tom v případě, že se s tím klientem nelze jinak domluvit, o tom rozhoduje soud.

Jan BUMBA, moderátor:
A kolik lidí celkem má váš útvar netechnických ztrát?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Já nemám teď u sebe přesné číslo. Domnívám se, že se jedná o desítky zaměstnanců.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí prozatím manažer komunikace ČEZu pro střední Čechy Martin Pavlíček. Zatím děkuji, ale, prosím, zůstaňte ještě na lince. O fungování zmíněného útvaru už zazněly vážné pochybnosti z politických kruhů. Jan Vidím z ODS, šéf poslaneckého výboru pro obranu vyzval zástupce států v dozorčí radě ČEZu, aby se zasadili o zrušení této jednotky. K tomu ostatně dnes vyzvala i sociální demokracie. Její poslanec František Bublan, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost. Dobrý večer.

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bublane, zmíněná společnost upozorňuje, že naráží při pátrání po černém odběru elektřiny doslova na organizované gangy. Neměli by tedy členové tohoto zvláštního odboru ČEZu být připraveni na střety s něčím takovým?

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
Tak pokud tato skupina má informace o tom, že už se jedná o nějaký organizovaný zločin, tak samozřejmě si může dopředu zajistit přítomnost policie a řešit to za přítomnosti policie. Já mám z toho takový nějaký celkový dojem, že ani nechtěli tu policii u toho přímo mít, že se cvičili k tomu, že si to budou vyřizovat sami a podle toho se také chovaly, ty záběry a ty informace, kterého z toho máme, tak o tom jasně svědčí.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to ale, jak říkáte, dojem, že u toho nechtěli policii mít?

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
No, tak proč by se cvičili, že jo, jako logicky z toho vyplývá, že chtěli tak trošku suplovat policii a jako dneska z toho mám jednoznačný závěr, že ČEZ si nemůže hrát na stát. Tam, kde má stát určitou působnost, tak tam ji musí také plnit. A ČEZ je vlastně firma, která podniká a která, pokud má nějaké pohledávky nebo má znalosti o tom, že dochází k nelegálním odběrům energie, tak to musí řešit právní cestou.

Jan BUMBA, moderátor:
Slyšel jste o existenci této zvláštní jednotky ČEZu i jako ministr vnitra?

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
Ne, to jsem neslyšel.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to novinka pro vás?

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
Je to pro mne novinka, skutečně, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale dá se asi předpokládat, že ČEZ má tento svůj Útvar netechnických ztrát právně podložen, nebo ne?

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
To já se nedomnívám, já si myslím, že tady existuje určité právní vakuum, nejedná se jenom u toto jednotku NTZ, ale jedná se vůbec o soukromé bezpečnostní služby. My připravujeme zákon, který by řešil působnost těchto soukromých bezpečnostních služeb, jejich povinnosti a také třeba jejich práva. A tam by potom mělo být jasné, co tyto služby si mohou dovolit a kde už je potom působnost Policie České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
Dozorčí rada ČEZu, jak nám dnes sdělil její šéf Martin Kocourek, nedostala prý žádný podnět, aby se zabývala působením tohoto útvaru ČEZu na odhalování nelegálních odběrů. Dáte ten podnět třeba vy dozorčí radě ČEZu?

František BUBLAN, poslanec, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ČSSD/:
No, to samozřejmě dát můžeme, ale vzhledem k tomu, že probíhá teď trestní řízení, tak si myslím, že to bude podnět dostačující k tomu, aby ČEZ přizpůsobil chování této jednotky nebo ještě nejlépe, aby zastavil tuto činnost a počkal do té doby, než se situace vyjasní, případně, než se přijme nějaká legislativa, která by to lépe upravila.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji vám za rozhovor. Poslanec ČSSD František Bublan. Ve studiu je František Pospíšil se sdružení Iuridicum Remedium, které se také zabývá tím, jak ČEZ kontroluje své odběratele. Dobrý večer.

Filip POSPÍŠIL, sdružení Iuridicum Remedium:
Dobrý večer. Filip Pospíšil.

Jan BUMBA, moderátor:
Filip Pospíšil, promiňte prosím, velmi se omlouvám. Pane Pospíšile, vy především monitorujete, jestli nejsou porušována práva lidí, kteří se podrobují nějaké kontrole, ale pokud se zeptám na ten samotný útvar, o kterém je řeč, spatřujete nějaký problém v tom, že ČEZ nechal jeho příslušníky projít tím zjevně tvrdým polovojenským kurzem?

Filip POSPÍŠIL, sdružení Iuridicum Remedium:
No, tohle to není úplně téma, kterému bychom se systematicky v naší organizaci věnovali, my se zabýváme jednak tou otázkou ochrany osobních údajů, kde měl ČEZ v loňském roce právě i s působením té jednotky velké problémy, respektive se dopouštěl nezákonného jednání, za které byl také pokutován Úřadem na ochranu osobních údajů.

Jan BUMBA, moderátor:
O jaké nezákonné jednání šlo?

Filip POSPÍŠIL, sdružení Iuridicum Remedium:
Tam šlo o to, že ČEZ natáčel nebo tato jednotka, případně nějaká její předchůdkyně, natáčela záběry při vlastně těch kontrolách nebo při těch zásazích a některé z nich potom zveřejňovala na Internetu. A ČEZ v té době ignoroval ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, které v podstatě stanovuje, že nelze zveřejňovat tyto záběry, pokud k tomu nedají souhlas ty subjekty, které jsou z těch, které je z těch záběrů možné identifikovat. Čili za tohle to jednání, které jsme kritizovali jak my, tedy naše organizace, tak tedy nakonec v řízení Úřadu na ochranu osobních údajů, byla udělena pokuta ČEZu, tak to bylo jen takové téma, které se teda vztahovalo přímo k této organizaci, co se týče té jednotky samotné, tak já myslím, že jsme to tady teď slyšeli od pana Bublana.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že, jak říkal pan poslanec Bublan, že existuje nějaké právní vakuum, že není přesněji vymezeno, v jakých mantinelech se mohou pohybovat takové ty bezpečnostní agentury, ochranné agentury a tak dále.

Filip POSPÍŠIL, sdružení Iuridicum Remedium:
No, já si taky myslím, že nějaká přesnější legislativa v této věci by byla na místě, stejně tak jako by byla na místě přesnější legislativa nebo lepší legislativa, která by upravovala právě to zveřejňování těch záznamů nebo vůbec natáčení těch záznamů těmi kamerovými systémy, což je mimochodem věc, kterou má teď vlastně ministr vlády pro lidská práva Michael Kocáb, jako úkol do poloviny tohoto roku předložit takovou legislativu.

Jan BUMBA, moderátor:
A v čem myslíte, že je ta potíž, anebo takhle, kdo by na to měl přísněji dohlédnout, dozorčí rada ČEZu nebo nějaké jiné orgány?

Filip POSPÍŠIL, sdružení Iuridicum Remedium:
No, tak samozřejmě máme tady orgány činné v trestním řízení, máme tady, které, pokud se tedy dochází nebo nedošlo k takovému jednání, které, které popisují někteří z těch poškozených nebo jejich právní zástupci, tak by v tom měli jednat, samozřejmě tady máme v případě toho porušování zákona na ochranu osobních údajů Úřad na ochranu osobních údajů, který má zase svoje procedury a možnosti uložit sankce.

Jan BUMBA, moderátor:
Filip Pospíšil ze sdružení Iuridicum Remedium. I vám děkuji. A stále bychom měli být ve spojení s Martinem Pavlíčkem, komunikačním manažerem ČEZu pro střední Čechy. Slyšíme se ještě?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Slyšíme.

Jan BUMBA, moderátor:
Co tedy říkáte tomu, co nyní zaznělo, například to, že František Bublan vyslovil myšlenku, že to vypadá, i ten výcvik jakoby jste vlastně u těch sporných případů ani nechtěli mít policii, že byste nejraději ty věci řešili po svém.

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Tak mě tohle velice překvapuje jeho sdělení, že neví o existenci oddělení, které odhaluje černé odběry, zejména z toho důvodu, že toto oddělení velice úzce spolupracuje s Policií České republiky, zejména na odhalování ilegálních pěstíren marihuany a vývařoven pervitinu, ani s nimi spolupracují velice těsně, jen v minulém roce pomohli odhalit až na 90 pěstíren, to znamená, my s Policií České republiky pracujeme v plné součinnosti ...

Jan BUMBA, moderátor:
Vy ale, to je, promiňte prosím, že vám skočím do řeči, ale to je poměrně zarážející věc, jak to, že ČEZ pátrá po pěstírnách marihuany, není právě tohle věc, která náleží jen a jen policii?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
My nepátráme primárně nebo žádným způsobem po pěstírnách, my odhalujeme černé odběry, pokud narazíme na větší objekt, který vykazuje velký odběr elektrické energie, který přesto není měřený, potom asistujeme policii při dokazování jaksi při odhalení černého odběru a zároveň i při vstupu do objektu. To je naše role a tam my s Policií České republiky spolupracujeme.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pavlíčku, prosím ještě krátce, uvažujete v této chvíli o tom, že byste pozastavili činnost speciálního Útvaru netechnických ztrát?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Netechnické ztráty jsou tady pro to, aby, aby odhalovaly černé odběry a je to v řádech stovek milionů korun ročně.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že neuvažujete v tuto chvíli o tom, že byste činnost tohoto útvaru nějak přerušili, třeba na nějaký čas, než se vyjasní nějaké právní záležitosti?

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Zatím nemám takovou informaci, je to činnost, která je prospěšná pro klienty, kteří za elektřinu platí, aby se jim nezvyšovala cena elektřiny.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme vám za rozhovor, za společnost ČEZ Martin Pavlíček. Na shledanou.

Martin PAVLÍČEK, komunikační manažer ČEZu pro střední Čechy:
Hezký večer, na shledanou.

Snížení počtu jaderných zbraní: je co oslavovat?

Jan BUMBA, moderátor:
Spojené státy a Rusko se už prý dohodly na hlavních bodech nové smlouvy o snížení jaderných arsenálů. Stará smlouva, známá pod zkratkou Start 1, vypršela před dvěma měsíci. A stejně jako v té době i nyní se spekuluje o tom, že nový dokument by mohl být podepsán v Praze. Více v poznámce našeho komentátora Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK, komentátor:
Další snížení jaderných arsenálů Ruska a Spojených států je na spadnutí a příslušnou smlouvu mohou Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsat údajně už příští měsíc či v dubnu. A dokonce snad v Praze. Dobré zprávy, to nepochybně. Na velkou oslavu však nevydají, ačkoli někdo určitě slavit bude. Prezident Obama si nedá ujít příležitost, aby vyzdvihl první nezpochybnitelný zahraničněpolitický triumf po řadě neúspěchů, o které se postarali Severokorejci, Íránci a Palestinci s Izraelci. Podpis smlouvy o snížení jaderných zbraní v Praze by pro něj měl i vysokou symbolickou hodnotu, vždyť právě zde loni zjara rozvinul svou vizi bezjaderného světa. V záři reflektorů by se před parlamentními volbami vedle Obamy a Medveděva jistě rádi ohřáli i přední čeští politici, aniž by si dali kazit náladu údajným Obamovým výrokem, který obletěl svět a který Obama nikdy nepopřel, totiž drsnou charakteristikou jeho loňské pražské návštěvy jako mrhání časem. Hlavní body nové smlouvy jsou známy. Každé straně zůstane v pohotovosti mezi 1500 až 1675 bojovými hlavicemi a mezi 700 až 800 raket, strategických bombardérů a ponorek. V porovnání s původními stavy je to působivá redukce. Jenže i tak zbude jak Moskvě, tak Washingtonu dostatek jaderných prostředků, aby, kdyby se jim zachtělo, spolehlivě rozbily svět na cimprcampr. Proč by to dělaly? Také dobrá otázka. Pes je skutečně zakopán jinde. V jiných státech, jejichž jaderné ambice jsou o to nebezpečnější, oč méně je ovlivní příklad nové americkoruské dohody. Je potěšitelné, že ke snižování jaderných arsenálů se chce přidat Británie a Francie, ale mnohem horší je, že Severní Korea a Írán se tváří, že jich se ta věc naprosto netýká.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Čtyři města v Královéhradeckém kraji vyhlásila kvůli sněhu kalamitní stav

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Čtyři města v Královéhradeckém kraji vyhlásila kvůli sněhu kalamitní stav. Odklízení přestali zvládat v Náchodě, v Jaroměři, v Novém Městě nad Metují a v Rychnově nad Kněžnou. Opatření umožňuje městům lépe zvládnout situaci. Radnice se mimo jiné nemusejí řídit plánem zimní údržby. Nejhůř postižená místa může uzavřít a soustředit se na odklízení sněhu, říká rychnovský místostarosta Miroslav Richter.

Miroslav RICHTER, místostarosta Rychnova nad Kněžnou:
Tato situace potrvá nejdéle, pakliže se nic nestane, do pátku 5. února do 18 hodin. Je to doba, která umožňuje právě za těchto mimořádných podmínek odvezení toho sněhu, protože to je asi největší potíž, ten, kdo pravidelně nejezdí a má možnost auto odstavit, to by nám samozřejmě nejvíce pomohlo.

Detenční ústavy pro pachatele závažných trestných činů zejí prázdnotou

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Detenční ústavy pro pachatele závažných trestných činů zejí prázdnotou. I přes velké očekávání psychiatrických léčeben jsou v obou ústavech v Opavě a v Brně dohromady pouze tři chovanci. Přitom kapacita je například v Opavě 150 míst a stát za obě zařízení zaplatil přes 50 milionů korun. Za vším jsou překážky v legislativě. Do detencí nelze umístit starší případy, se kterými mají léčebny největší problémy, a to není všechno.

Martin KNITL, redaktor:
Psychiatr Jiří Schwarz byl u zrodu detencí. A jak nám řekl, nikdy tehdy nepadlo, že by se týkaly jen trestanců se sazbou od pěti let výše.

Jiří SCHWARZ, psychiatr:
Nemůžeme tu detenci jako znalci třeba navrhnout v případě výtržnictví, i když ten člověk není schopen ochranného léčení.

Martin KNITL, redaktor:
Příkladem absurdních důsledků je Opava. Tamní věznice byla kvůli detenci vystěhovaná, přestavěná na nový ústav, ale teď jsou tam zase vězni, i když úplně jiní. A mezitím má léčebna o několik ulic dál problémy s pacienty. Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové je na místě trpělivost.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Je otázka blízké budoucnosti, kdy vybalancujeme odpovídající množství takových ústavů a míst.

Martin KNITL, redaktor:
Pokud se legislativa nezmění, budou se podle našich informací plnit detenční ústavy těmi, kteří to potřebují mnoho let. Pro Radiožurnál Martin Knitl.

Náhradní kandidátka Bulharska na post eurokomisařky u poslanců EP asi uspěla

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Náhradní kandidátka Bulharska na post eurokomisařky u poslanců Evropského parlamentu asi uspěla. Teprve dnes absolvovala Kristalina Georgievová, stejně jako jejích 25 kolegů, tříhodinové takzvané grilování před europoslanci. Původně navržená kandidátka Rumjana Želevová krátce po svém slyšení z boje o křeslo v Evropské komisi odstoupila. Část poslanců jí totiž vytýkala nejasnosti kolem jejího majetkového přiznání.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Slyšení Kristaliny Georgievové bylo na rozdíl od prezentace její předchůdkyně velmi klidné. Několik poslanců dokonce přímo v jednacím sále ocenilo její rozsáhlé znalosti. Bývalá viceprezidentka Světové banky řekla, že dostala nabídku stát se eurokomisařkou v pro Bulharsko složité době. Když jí zavolali, cítila, že je to její povinnost nabídku přijmout, naštěstí je humanitární pomoc podle ní jedním ze čtyř portfolií v Evropské komisi, na kterou má dobrou kvalifikaci. Po slyšení Georgievové a kladném hodnocení jejich 25 kolegů, má nová Evropská komise otevřenou cestu ke schválení. Poslanci Evropského parlamentu o ní budou hlasovat příští úterý ve Štrasburku. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Plánovaný summit Evropské unie a Spojených států se v květnu zřejmě neuskuteční

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Plánovaný summit Evropské unie a Spojených států se v květnu zřejmě neuskuteční. Setkání měl hostit Madrid. Americký prezident Barack Obama ale do Španělska nedorazí. Americká strana poprvé připustila, že jeho neúčast souvisí s reformou evropských institucí, ke které došlo po schválení Lisabonské smlouvy. Podle amerického ministerstva zahraničí není totiž jasné, s kým by se měl Obama vlastně setkat. Summity Evropská unie Spojené státy většinou bývají dvakrát do roka.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Bývalý voják Rudé armády, někdejší vězeň nacistického tábora Sobibor tvrdí, že poznal Johna Demjanjuka jako jednoho z dozorců. Jaký vliv bude mít toto svědectví na proces s Demjanjukem. V Brně mají začít rozdávat přebytky z restaurací bezdomovcům. Nejprve ale, podřídí se správci komunikací novým zákonům týkajícím se kácení stromů u silnic?

Pravidla pro kácení stromů u silnic

Jan BUMBA, moderátor:
V závěru loňského roku se v České republice zásadně změnila pravidla pro kácení stromů u silnic. Zatímco před 1. prosincem stačilo správcům komunikací, aby záměr porazit stromy oznámili, po tomto datu potřebují souhlas inspekce životního prostředí, u silnic nižších tříd pak odborů ochrany přírody krajských úřadů. Ale, co když někdo oznámil záměr pokácet strom u silnice třeba v listopadu, ještě se k tomu ale nedostal, lidově řečeno, má smůlu. Ministr životního prostředí Jan Dusík dnes řekl, že veškeré kácení stromů po 1. prosinci musí být posouzeno podle nových pravidel. Na lince je teď ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. Dobrý večer.

Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže je to tak, že i když někdo oznámil záměr pokácet nějaké stromy u silnice před 1. prosincem, teď musí podat novou žádost?

Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Ano, je to tak, já bych teda chtěla jenom upřesnit, že povolovací řízení vedou orgány ochrany přírody, což tedy není inspekce, inspekce pouze potom kontroluje, zda ten, zda prostě ten, kdo kácí, má příslušná povolení. Jinak je pravda, že před 1. prosincem platil zákon v původním znění, který, který tedy vyžadoval pouze oznámení, nikoliv povolení, důležitá je ta věc, že v novele zákona není přechodné ustanovení, které by upozorňovalo na to, že ta řízení, která byla, nebo ta oznámení, která byla podána před platností zákona, že zůstávají po platnosti, že tedy v podstatě není ..., že prostě jsou platná, to znamená, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Bylo, paní ředitelko, hodně takových, kteří chtěli využít toho, že do 1. prosince stačila oznamovací povinnost a nahlásili kácení stromů před tímto datem?

Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
My nemáme komplexní přehled, protože tady neexistuje povinnost správců silnic, nám to oznamovat, měli jsme však informace o určitých případech, že k tomu tak nastalo, ale komplexní přehled nemáme, to, jak říkám, není tady povinnost správců silnic, aby nám to oznamovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle čeho se bude rozhodovat, zda smí být nějaký strom poražen?

Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Já si myslím, že to řízení, nikdo nemusí mít obavy, že by bylo nějak problematické, bude stejné jako se nyní rozhoduje o kácení stromů, které jsou mimo silnice, komunikace. To znamená, žadatel podá žádost, v ní specifikuje, proč chce strom pokácet, v řadě případů kolem silnic jsou tu samozřejmě stromy, které už mají nemocné, prostě je tady nebezpečí toho, že by spadly do komunikace, tak tam samozřejmě žádný problém není. Jednalo se o to, že v některých případech byla kácena stromořadí i úplně z jakoby lichých důvodů, jistě si všichni asi vzpomeneme na krásnou alej, která byla, která byla, která byla na silnici, která vedla do Kašperských hor a která vlastně byl úplně zbytečně pokácena, takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumím, rozumíme tomu, že je zde záměr takovémuto kácení neodůvodněnému zabránit, ale ještě, prosím, krátce jednu věc, paní ředitelko, jak dlouho bude příslušným "ekoúřadům" trvat posouzení toho, zda může být nějaký strom pokácen?

Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Je to zase běžné správní řízení, mělo by to během jednoho, dvou měsíců být dokončeno. Ještě jsem chtěla říct jednu důležitou věc, v rámci tohoto řízení může být uložena i náhradní výsadba, což je velice důležité, aby za ten strom, který byl pokácen, byl vysazen strom jiný.

Jan BUMBA, moderátor:
Ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. Děkujeme, na shledanou.

Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Na shledanou.

Případ Johna Demjanjuka

Jan BUMBA, moderátor:
Případ Johna Demjanjuka vyvolává zjitřené spory. O tom, zda by měl jít do vězení bezmála devadesátiletý muž za zločiny spáchané před desítkami let, se vedou živé debaty. Demjanjuk je obžalován z podílu na vraždách téměř 28 tisíc lidí v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor. Rozhodnutí bude na mnichovském soudu. Demjanjuk říká, že je obětí záměny. Jeho obhajoba poukazuje na nedostatek důkazů. Naše moskevská zpravodajka Lenka Kabrhelová nyní ale získala výpověď někdejšího vojáka Rudé armády Alexeje Vajcena, který říká, že Demjanjuka v Sobiboru viděl.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Alexej Vajcen nás vítá ve svém bytě ve městě Rjazaň. Sedmaosmdesátiletý válečný veterán na tom po několika prodělaných infarktech není zdravotně dobře, z příbytku v pátém patře bez výtahu téměř nevychází. Někdejší sportovec a výsadkář s téměř tisícem armádních seskoků na kontě a mnoha vojenskými odznaky na klopě reaguje pomalu a špatně slyší. V odpovědích je stručný, ale jasný. Na dobovou fotografii s Johnem Demjanjukem, uveřejněnou v ruských novinách, reaguje okamžitě a říká: "Ano, toho muže si pamatuju."

Alexej VAJCEN:
Pamatuju si ho, pamatuju si je všechny. Byl to dozorce. Viděl jsem ho, jak odváděl skupinu vězňů do lesa na práci.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Říká Alexej Vajcen. Víc toho k roli Johna Demjanjuka někdejší vězeň ze Sobiboru podle svých slov říct nemůže. V tuto chvíli je ale zřejmě poslední pamětník, který mohl dozorce na vlastní oči vidět. Alexej Vajcen se narodil v židovské rodině na západní Ukrajině. Do Sobiboru se dostal v roce 1942. Podle svých slov přežil jen zázrakem.

Alexej VAJCEN:
Skončil jsem v oddělení, kde se třídily osobní věci vězňů, které vraždili. Každý den jsme mysleli jen na to, kdy už to peklo skončí. Nedovedli jsme si ani představit, že se to někdy stane. Každý den jsme čekali, kdy nás také zabijí. Žili jsme v trvalém strachu.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Čekání na smrt nakonec ale přeci jen skončilo. Alexej Vajcen se aktivně zapojil do povstání proti nacistickému velení. 13. říjen roku 1943, začátek vzpoury, jedné ze dvou úspěšných ve vyhlazovacích táborech, označuje dnes za své skutečné datum narození.

Alexej VAJCEN:
Cítil jsem a myslel jsem jen jednu věc, jak z toho pekla utéct co nejrychleji a co nejdál. Plán byl jednoduchý, zabít Němce a uprchnout z tábora. Byl jsem ve skupině Alexandra Pečerského, který povstání zorganizoval. Přežili jsme jenom díky němu.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Dodává starý pán, kterého vzpomínání na traumatické okamžiky zjevně vyčerpává. Ve válce ztratil celou rodinu. Sobiborem prošli i jeho dva bratři, jeden zemřel v plynové komoře. Druhý uprchl také během povstání, ale později ho zavraždili v Polsku. Sám Alexej Vajcen o svých zážitcích mluvil léta jen v útržcích. Jak říká, prý to bylo kvůli tomu, že prožitky z nacistického tábora byly nesdělitelné. Své ale jistě sehrálo i to, že sovětská moc tvrdě trestala všechny vojáky, kteří za války padli do zajetí. Sám hrdina antifašistického odboje Pečerskij skončil v rukou NKVD a později v lágru. Sovětský režim se navíc otevřeně hlásil k antisemitismu. Poprvé mluvil Vajcen, který strávil 25 let v sovětské armádě, o zkušenosti ze Sobiboru v 60. letech během procesů s někdejšími ukrajinskými dozorci v Kyjevě a Krasnodaru. Ptám se ho, zda podle něj má soud s Johnem Demjanjukem po tolika letech smysl.

Alexej VAJCEN:
Jsem rád, že stojí před soudem. Ale dá se tomu říkat skutečně proces, když odmítá komunikovat se soudcem? Chtěl bych pro něj skutečný soud, ze kterého by se nemohl znovu vykroutit. A je otázka, jestli se mu to nepovede zase.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Šel by tedy k procesu svědčit?

Alexej VAJCEN:
Ne, nemyslím, že by mě potřebovali. Mají proti němu důkazů dost.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Dodává. Zároveň se ale živě zajímá o to, jestli německé státní zastupitelství, které se měl snažit zkontaktovat autor článku o jeho zážitcích v ruských novinách, projevilo o jeho svědectví zájem. V tuto chvíli je obžaloba proti Johnu Demjanjukovi postavená hlavně na nepřímých důkazech, jedním z nejprůkaznějších dokumentů je služební průkaz pomocníka SS, který obsahuje údaj o převelení sovětského zajatce Demjanjuka do Sobiboru. Svědka, který by jeho přítomnost ve vyhlazovacím táboře přímo potvrdil, se najít nepodařilo. Pokud by se svědectví Alexeje Vajcena ukázalo jako věrohodné, mohlo by do projednávání případu vnést nový obrat. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu teď vítám novináře Stanislava Motla, který se pátráním po osudech nacistických zločinců dlouhodobě zabývá. Dobrý večer.

Stanislav MOTL, novinář:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Ve spojení jsme také s naším berlínským zpravodajem Jiřím Hoškem. Dobrý večer.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jirko, nejprve krátce, vědělo se v Německu už dříve o existenci Alexeje Vajcena nebo je to úplně nová postava na scéně?

Jiří HOŠEK, redaktor:
Jeden z obhájců Johna Demjanjuka agentuře Reuters řekl, že o existenci pana Vajcena už v souvislosti se Sobiborem slyšel v minulosti, což je možná trochu překvapivé, ale že nevěděl o informacích, které Alexej Vajcen poskytl Českému rozhlasu. Já jsem odpoledne mluvil s Thomasem SteinkrausemKochem, což je mluvčí státního zastupitelství v Mnichově, ten mi řekl novinku, že z Ruska už skutečně dorazily ukrajinsky psané podklady obsahující zřejmě i výpověď pana Vajcena, teď se čeká na překlad, poté se důležitost sdělení vyhodnotí a dá se očekávat, že státní zastupitelství mnichovskému soudu doporučí pana Vajcena coby svědka pozvat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Motle, vy případ Johna Demjanjuka dobře znáte, sledujete ho, jak významné podle vás je to svědectví Alexeje Vajcena proti Johnu Ivanu Demjanjukovi.

Stanislav MOTL, novinář:
Tak samozřejmě významné to je, byť pan /nesrozumitelné/, který se vlastně touto kauzou léta zabývá ve Spolkové republice Německo, tak měl k dispozici výpovědi dalších, řekl bych, kolegů, v uvozovkách, z bývalého Sovětského svazu, například operuje hodně se svědectvím pana /nesrozumitelné/, který vlastně doslova popisoval tu činnost právě pan Demjanjuka v Sobiboru. Takže významné to je, ovšem pravda je jedna, že zatím v uplynulých procesech s těmito lidmi muselo vždycky rozhodnout to, že dotyčný byl usvědčen z toho, že konkrétně vraždil. Tady je samozřejmě ta výjimka, že tady zatím nemají takovýhle svědka, ale, jak říkám, ten pan Vajcen, o kterém já třeba vím, protože ten proces jako sleduju dlouho a vlastně i ten případ toho pana Demjanjuka sleduju dlouho, tak by mohl alespoň osvětlit to, že tam skutečně byl, ale pravda je, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se tedy říci, že toto svědectví, vědělo se to napevno, opravdu?

Stanislav MOTL, novinář:
Na 90 procent, jo, skutečně se to vědělo.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď by se to tedy asi mohlo potvrdit na 100 procent.

Stanislav MOTL, novinář:
Určitě jo, ale říkám, ten pan /nesrozumitelné/ má ještě jako další, řekl bych, důkazy, který si myslím, že ještě, jak se říká lidově, vyplavou, jo.

Jan BUMBA, moderátor:
Jiří, bude mít soud o svědectví Alexeje Vajcena zájem?

Jiří HOŠEK, redaktor:
Já si myslím, že to je docela pravděpodobné, protože to soudní líčení ještě zdaleka nedospělo do finální fáze, samozřejmě asi není pravděpodobné, že by panu Vajcenovi zdravotní stav umožnil cestu do Mnichova, ale pro tenhle případ se podle mnichovského státního zastupitelství, jak mi bylo řečeno, rýsují dvě varianty, buď obrátit se na ruský soud v místě bydliště, to znamená, v Rjazani nechat vyslechnout pana Vajcena a výpověď poslat do Mnichova nebo pravděpodobnější varianta číslo dvě, že by se jeden z mnichovských soudců vydal s tlumočníky do Rjazaně a z tamní soudní budovy by se udělal telemost do Mnichova a soudce by si tak mohl udělat představu o důvěryhodnosti pana Vajcena, kterou třeba některá média mohou zpochybňovat a takto mnichovský soud postupuje poměrně standardně.

Jan BUMBA, moderátor:
Jirko, a jak daleko vlastně teď je soudní proces s Johnem Demjanjukem?

Jiří HOŠEK, redaktor:
Tak v nedávných dnech vypovídali dva bývalí vězni ze Sobiboru a teď v podstatě taky odborníci a vyšetřovatelé, kteří se všichni snažili popsat dění ve vyhlazovacím táboře s důrazem na onu vražednou mašinérii, jíž měl být John Demjanjuk součástí, připomenu, že ten je souzen v takové unikátní konstrukci za spoluúčast na zavraždění asi 28 tisíc Židů, skutečně ne za nějaký konkrétní zločin, že byl jaksi kolečkem v onom vražedném soukolí, ale je opravdu pravda, že chybí někdo, kdo by přítomnost Johna Demjanjuka v Sobiboru dosvědčil, zatímco to potvrzuje ten služební průkaz pomocníka SS se záznamem o převelení Demjanjuka, který ve svém příspěvku zmiňovala Lenka.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Motle, vy říkáte a píšete, že proces s Johnem Demjanjkum je v mnoha ohledech ojedinělý, v čem je tak jiný, než jiné procesy s nacistickými zločinci?

Stanislav MOTL, novinář:
Tak jsou tam tři zásady. Já řeknu jako první takovou zásadu toho všeho, málokdo si uvědomuje, že John Demjanjuk, pokud teda se prokáže jeho vina, tak byl nejprve obětí a teprve potom se stal pomocníkem /nesrozumitelné/, což samozřejmě neomlouvá jeho pozdější činy. Jenom zasvěcený ví, v jakých strašlivých podmínkách byli zajati Rudoarmějci, v té pomyslné hierarchii oni byli na úrovni Židů a Romů, protože jejich země nepodepsala, jak známo, konvenci o válečných zajatcích, takže oni byli v této situaci, v té době tam prostě, jak se říká, byli, dělali nábory do toho, do těch jednotek, kde byli cvičeni v té obci Trávníky, kde jsem se byl podívat, to je taková první věc. Druhá věc je ta, že vlastně tento proces osvětluje to, co si taky mnozí lidé neuvědomují, tu jenom mašinérii holocaustu. Simon Wiesenthala mi jednou to říkal, že on to nazval "Pomocníci z pekla" nebo "Továrníci z pekla". Že vlastně tady se ukazuje, že ti němečtí nacisté vůbec skoro nemuseli vraždit, na všechno měli lidi, jinak tyto Ukrajince z Trávníku a příslušníky pobaltských zemí a pak tam byli třeba /nesrozumitelné/, kteří přímo vodili ty lidi do plynových komor, pak je museli likvidovat. A pak je třetí moment, je tam /nesrozumitelné/, už jsem tady naznačil, že tady asi nebude se vyžadovat to svědectví konkrétní vraždy. A já si osobně myslím, že tady už nejde v tomhle procesu nebo nepůjde o to, jestli půjde do kriminálu pan Demjanjuk, já osobně jsem vždycky proti u těchto starců, půjde spíš o to, že, teď to řeknu možná nadneseně, že ten svět vlastně vynese v době, řekl bych, kdy žijí poslední žijící oběti holocaustu, vynese takový konečný soud nad tím, čemu říkáme nacistický holocaust, nacistická genocida. A tyhle ty tři záležitosti je třeba, si myslím, brát v potaz a zejména tu poslední.

Jan BUMBA, moderátor:
Co ale právě vy osobně soudíte o tom, zda by vůbec měl být pan Demjanjuk na lavici obžalovaných, protože, jak jste říkal, byl v zajetí pravděpodobně ve velmi drsných podmínkách, možná stál před rozhodnutím, zda zvolit práci pro nacisty nebo smrt?

Stanislav MOTL, novinář:
Jistě, třeba málokdo ví, že třeba ví v té, v tom výcvikovém středisku Trávníky, tam dokonce ti lidé, kteří se přihlásili do těch jednotek SS, se dvakrát pokusili o vzpouru, ta vzpoura byla vlastně potlačena v krvi, oni si mysleli třeba logicky mnozí z nich získáme zbraně, pokusíme se něco udělat. To jsou věci, kterých se třeba, o kterých se málo mluví.

Jan BUMBA, moderátor:
A měli by být trestáni takovýto lidé?

Stanislav MOTL, novinář:
Ne, já jsem osobně, to trestání samozřejmě, ale jinak, než si třeba mnozí lidé myslí, já říkám, že dneska nemá vůbec cenu tyto starce dávat do vězení, to je můj osobní názor, ale je dobrý, když se ten proces uskuteční, když se vlastně pojmenuje ten zločin, kdy se vlastně ukáže, co to bylo za dobu, zasadit do toho kontextu, ale to, zavírat v 90 letech starce, já to řeknu velmi odvážně možná pro někoho, to už je spíš zbabělost vítězů, já říkám, že když jsme to nedokázali 20, 30 let po, tak dneska bych to já osobně nedělal, ale je to takový ten soud společnosti, že se o tom procesu mluví, že ten proces se odehrává, to ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Obrátím se teď opět na našeho berlínského zpravodaje Jiřího Hoška. Jirko, zaznívá ve veřejné debatě o Demjanjukově procesu v Německu třeba i ten názor, že sám Demjanjuk je vlastně oběť, že jako zajatý sovětský voják neměl třeba moc na výběr?

Jiří HOŠEK, redaktor:
Objevuje se to, objevuje se to poměrně často, ale mnohem častěji se tady ještě mluví o tom, že Demjanjuk byl skutečně v kontextu holocaustu, v kontextu nacistických ukrutností, skutečně pěšák, byla to malá ryba, právě, když by se býval dostal k soudu před nějakými 20, 30, 40 lety, tak by zdaleka to pozdvižení nebylo takové, jako je dnes.

Jan BUMBA, moderátor:
Stanislav Motl chtěl ještě něco dodat?

Stanislav MOTL, novinář:
Jednu malou poznámku, abych přesně doplnil kolegu z Berlína, že třeba velitelem toho střediska Trávníky byl jistý Karl Streiber, ten byl dokonce ve Spolkové republice Německo postaven před soud. V roce 1979 byl osvobozen. To jako říkám, jako takovou zajímavost.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji. Děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě, novinář Stanislav Motl. A berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

V Brně mají začít rozdávat přebytky z restaurací bezdomovcům

Jan BUMBA, moderátor:
A nakonec brněnští restauratéři přicházejí s docela lákavou nabídkou pro bezdomovce. Co nám zbude, můžete si vzít. Totiž z jídel polední nabídky v restauracích. Nový projekt dnes představila brněnská radnice. Náměstek primátora Daniel Rychnovský je teď naším hostem. Dobrý večer.

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku, jak to bude fungovat?

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
Já doufám, že dobře, dnes byl vlastně takový pilotní začátek, byl jsem zvědav, jak to dopadne, dopadlo to velmi dobře, my jsme oslovili zhruba 40 restaurací, z toho se nám 6 přihlásilo, že by chtěli spolupracovat, takže dnes jsme to vyzkoušeli, objeli jsme, poté, co uzavřeli polední menu, autem tyto restaurace, měli jsme s sebou obaly transportní na jídlo a získali jsme 30 obědů, ty jsme dovezli dnes do Armády spásy a hned jsme je rozdali bezdomovcům.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jste třeba restaurace přesvědčovali, aby se připojily k tomuto projektu?

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
Já jsem jim všem napsal dopis, kde jsem je poprosil o to, že pokud jim zbude nějaké jídlo, které se neprodalo, tak aby se, pokud by se mělo vyhodit, tak aby se dalo k dispozici potřebným a toto se ujalo a ty restaurace se prostě přihlásily a šest prvních statečných se do projektu zapojilo, takže teď doufáme, že vlastně vznikl takový /nesrozumitelné/ fenomén, kdy se přidělí další a další, protože ten projekt se chytil a funguje.

Jan BUMBA, moderátor:
To jídlo si budou moci vyzvednout lidé bez domova na jednom nebo na více místech?

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
Zatím jsme zkoušeli jedno místo v Armádě spásy, kde je jídelna a kde prostě ti lidé se shromáždí a dostali to jídlo přímo na stůl. Pokud by se přihlásilo víc restaurací, protože si vezměme, že v Brně máme takřka 800 restaurací, to znamená, že těch 6 je pouze zlomeček, tak bychom to distribuovali na více místech, například v charitě a v našich magistrátních azylových místech, kde prostě mohou bezdomovci dostávat jídlo a kde mohou přenocovat, to znamená, že kapacita je, domnívám se, že je to docela dobré.

Jan BUMBA, moderátor:
A bude se třeba nějak kontrolovat, kdo si vlastně přijde pro to jídlo nebo prostě, kdokoliv, kdo přijde do Armády spásy, tak dostane najíst?

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
To se kontrolovat nebude, já jsem tam dnes byl osobně, přitom, když to probíhalo, tam jak skutečně byli lidé potřební, a lidé, kteří jsou rádi, že se mohou najíst, možná si ani neumím představit, kolik lidí třeba se živí z kontejnerů, to znamená, že pokud oni dostanou čerstvé jídlo, které je čerstvě připravené, tak ať každý, kdo potřebuje, vezme, myslím si, že takoví ti lidé, kteří by takzvaně byli hladoví a chtěli ušetřit, že tam prostě nebudou chodit, že to nehrozí.

Jan BUMBA, moderátor:
Budou na oplátku z toho něco mít i restauratéři kromě pocitu, že něco udělali pro dobrou věc?

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
Určitě by měli mít, já teď považuji za naprostou samozřejmost, že všechny objedu a poděkuji jim osobně. A druhá věc, my jsme s panem Hoškem, který s touto myšlenkou přišel, jako gastronom, si říkali, že bychom mohli vytvořit nějaký systém, třeba takových hvězdiček nebo nějakých antimichelinů, který by signalizoval, že tato restaurace pomáhá a že vlastně je nápomocná a těmto restauracím třeba takovéto ocenění dávat. Myslím si, že by se to hodilo, ale je to potřeba rozpracovat ještě.

Jan BUMBA, moderátor:
Daniel Rychnovský, náměstek brněnského primátora. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Daniel RYCHNOVSKÝ, náměstek primátora města Brna:
Já taky, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Osmnáct hodin a padesát sedm a půl minuty, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad je vám k dispozici na Internetu na stránkách www.radiozurnal.cz.

autoři: evo , bum
Spustit audio

Více z pořadu