Ozvěny dne - zprávy 18. února 2010

18. únor 2010

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Přehled zpráv

Josef KLUGE, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
VZP chce zlepšit vymáhání dluhů tím, že najme poradenskou firmu za 430 milionů.

osoba:
Vítěz bude poradním orgánem proto, jak to všechno dělat tak, aby z hlediska právního jsme postupovali přesně.

Josef KLUGE, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
Navíc má pojišťovna na získávání pohledávek celé vlastní oddělení.

Josef KLUGE, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
Ostravsko dusí prach, jeho koncentrace ve vzduchu výrazně překračují limity. Kraj bojuje o peníze na zlepšení životního prostředí.

osoba:
Ale já jsem přesvědčen, že ty peníze sem patří, že by se sem měly vracet.

Josef KLUGE, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
S pomsty vůči bývalému učiteli vraždil třiadvacetiletý muž na škole v německém Ludwigshafenu.

redaktor:
Motivem útočníka byl podle jeho slov vztek na bývalého pedagoga, který mu prý nezaslouženě dával špatné známky.

Josef KLUGE, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
Zítra nás čeká většinou déšť a teploty jeden až pět stupňů.

Josef KLUGE, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
U mikrofonu jsou Josef Kluge a Jan Bumba.

VZP chce zlepšit vymáhání dluhů

Josef KLUGE, moderátor:
Dobrý večer. Největší česká zdravotní pojišťovna VZP se rozhodla najmout poradce na vymáhání pohledávek. Sama má přitom celý aparát lidí na to, aby jí dlužníci zaplatili. Radiožurnál má navíc k dispozici interní dokument pojišťovny, který upozorňuje na rizika spojená s touto zakázkou, z ní vyplývá, že například není jasné, jestli bude vymáhání skutečně efektivnější než dosud. Zakázku na čtyři roky v hodnotě více než 430 milionů korun má získat sdružení, ve kterém je advokátní kancelář s podílem bývalého ministra Pavla Němce. Exekutor Juraj Podkonický a vymahačská firma BSP.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
Advokátní kancelář, ve které má Pavel Němec podíl, už pracuje jak pro ministerstvo spravedlnosti, tak i jemu podřízenou vězeňskou službu. Společně s firmou BSP vymáhá pro stát i nedoplatky za mýtné. Současná zakázka pro VZP je pro kancelář Pavla Němce největší. Z vítězné nabídky plyne, že pojišťovna má platit vítězi každý měsíc paušálně několikamilionové sumy a že se nepřihlíží k tomu, kolik skutečně firmy vymůžou. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.

Kauza nákupu obrněných vozů Pandur má pokračování

Josef KLUGE, moderátor:
Kauza nákupu obrněných vozů Pandur má pokračování. Bývalý manažeři rakouské firmy Steyr, která Mladá fronta DNES uvádí jako zdroj zpráv údajné korupci při prodeji Panduru české armádě, svá slova teď označují za špatný žert. Když se prý na ně obrátil špatně zamaskovaný novinář v utajení, řekli mu to, co chtěl slyšet. Reportér novin Janek Kroupa získal na skrytou kameru výpověď manažerů. Podle ní se na zákulisních dohodách podíleli sociální demokrat Stanislav Gross, Karel Kühnl z Unie svobodyDEU a Martin Barták, současný ministr obrany. Ti to odmítají. Martin Barták má kauzu za předvolební diskreditační hru. Šéf ČSSD Jiří Paroubek, který byl v Mladé frontě DNES také zmiňován, podá kvůli aféře dvě trestní oznámení na neznámého pachatele, jedno pro pomluvu a druhé pro podezření z úplatkářství. Případ by podle Paroubka měla vyšetřit vláda. Zítra se kvůli tomu sejde s premiérem Janem Fischerem.

Kvalita ovzduší na Ostravsku se stále zhoršuje

Josef KLUGE, moderátor:
Kvalita ovzduší na Ostravsku se stále zhoršuje. Limity pro polétavý prach překročily s jedinou výjimkou všechny měřící stanice. A místy dokonce sedminásobně. Rozptylové podmínky navíc nedávají velkou šanci na rychlé zlepšení. Moravskoslezský kraj využil této situace a začal bojovat o peníze na účinná ekologická opatření.

Martin KNITL, redaktor:
Až 130 milionů korun ročně platí znečišťovatelé ovzduší z Ostravska Státnímu fondu životního prostředí. Aspoň 80 procent chceme zpět, říká hejtman Jaroslav Palas.

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen, že ty peníze sem patří, že by se sem měly vracet a ten tlak budeme dál vyvíjet.

Martin KNITL, redaktor:
Řešení dnes slíbil ministr životního prostředí Jan Dusík. V Ostravě také potvrdil snahu využít výraznou část ze 16 miliard korun v rámci operačního programu životní prostředí.

Jan DUSÍK, ministr životního prostředí:
Právě se budeme snažit, aby šla sem.

Martin KNITL, redaktor:
Prvním krokem ke zlepšení ovzduší je dnes zahájená stavba moderního odprášení hutě ArcelorMittal Ostrava za zhruba jednu miliardu korun. Tento efekt se ale projeví až v roce 2012. Pro Radiožurnál Martin Knitl, Ostrava.

Josef KLUGE, moderátor:
Prach ale netrápí jen severní Moravu. Nad limit se dostala i Praha, Beroun, Litoměřice, Ústí nad Labem, Teplice a Brno.

Útočník zabil v německé škole svého bývalého učitele

Josef KLUGE, moderátor:
Pomsta na bývalém učiteli, to měl být motiv třiadvacetiletého muže, který dnes dopoledne pronikl do odborné školy v německém Ludwigshafenu. Jeho vražedný útok nepřežil jeden člověk.

student odborné školy:
Seděl jsem zrovna ve třídě, když se ozval požární poplach. Učitel nám řekl, že máme opustit areál.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Uvedl v televizi ARD jeden ze studentů odborné školy. Požární hlásiče aktivoval sám pachatel, který v budově odpálil pravděpodobně světlici. Třiadvacetiletý bývalý žák školy byl ozbrojený útočným nožem a poplašnou pistolí, ze které opakovaně vystřelil. Vražedný útok směřoval proti osmapadesátiletému učiteli matematiky, kterého pachatele ubodal.

Lothar LIEBIG, státní zástupce:
Motivem útočníka byl podle jeho slov vztek na bývalého pedagoga, který mu prý nezaslouženě dával špatné známky.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Uvedl státní zástupce Lothar Liebig. Ten čin vyšetřuje coby vraždu z nízkých pohnutek. Útočník zatím nebyl trestán. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Obama přijal dalajlámu i přes výhrůžky Číny

Josef KLUGE, moderátor:
Americký prezident Barack Obama přijal v Bílém domě exilového duchovního vůdce Tibeťanů. S dalajlámou se setkal i přes výhrůžky Číny, která zvažuje další odvetná opatření vůči Spojeným státům.

Dušan NEUMANN, redaktor:
Vzhledem k tomu, že Spojené státy a Čína jsou hospodářskými siamskými dvojčaty, lze veškeré výhružky ze strany Číny i nezvykle tvrdý postoj prezidenta Obamy pokládat za diplomatický test, podobný notoricky známým stovkám vážných čínský varování v minulosti, neboť čínský režim a Spojené státy totiž nejsou přáteli, jak se v tisku často píše, ale vzájemně se respektujícími rivaly. Obchodní výměna totiž představuje 366 miliard dolarů ročně a Čína drží 765 miliard amerických státních obligací. "Proto vlastně není ani důležité o čem prezident Obama s dalajlámou hovořil, ale podstatné je, že jeho přijetím Obama potvrdil americké rozhodnutí dodat Tchajwanu novou výzbroj za 6,5 miliardy dolarů. Dušan Neumann, Spojené státy.

V lékárnách zaplatí letos pacienti o něco víc

Josef KLUGE, moderátor:
V lékárnách zaplatí letos pacienti o něco víc. Tvrdí Česká lékárnická komora. Ministerstvo zdravotnictví přitom ujišťovala, že se pacientů úsporná opatření nedotknou. Hlavně chronicky nemocné, kteří potřebují léků nejvíc, čeká nejistota, co bude s doplatky dál.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Podražily třeba některé léky na vysoký krevní tlak, některá antibiotika, léky na astma nebo na bolest. Projevily se tak změny daně z přidané hodnoty, cen i úhrad za léky od pojišťoven od 1. ledna. Říká prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.

Stanislav HAVLÍČEK, prezident České lékárnické komory:
Nárůstem daně z přidané hodnoty o jedno procento je ten doplatek pro pacienty o maličko vyšší, než v uplynulém roce.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jan Beneš ale tvrdí, že pacienti naopak letos už ušetřili na doplatcích půl miliardy korun.

Jan BENEŠ, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
U tří čtvrtin všech léků nedošlo k nárůstu, naopak docházelo k poklesu.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Říká Jan Beneš. Když chtějí pacienti ušetřit v lékárně, mají si říct o levnější variantu, takzvané generikum, tedy lék, kterému vypršela patentová ochrana. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Ekologické organizace volají po odvolání vedení společnosti ČEPS

Josef KLUGE, moderátor:
Ekologické organizace volají po odvolání vedení společnosti ČEPS. Podle nich nedostatečně připravilo přenosovou síť na boom obnovitelných zdrojů energie. Aktivisté tím reagují na výzvu ČEPSu k distributorům energie, aby přestali na čas připojovat větrné a solární elektrárny.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Jak rychle budou větrné turbíny a sluneční elektrárny přebývat se naplánovalo už v roce 2003. ČEPS ale podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha při přípravě přenosové sítě zaspal.

Vojtěch KOTECKÝ, Hnutí Duha:
V tom je fatální zaspání vedení společnosti ČEPS, která nese odpovědnost za převod síť v České republice a vláda by jej měla odvolat.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Podle šéfa představenstva společnosti ČEPS Petra Zemana se ale jedná o nedorozumění. Přenosová síť prý nemá s rozvojem obnovitelných zdrojů nic společného.

Petr ZEMAN, šéf představenstva společnosti ČEPS:
Vyzývám kohokoliv, ať zavolají, přijdou, můžeme si o tom popovídat, nakreslíme obrázky, je možná, že si porozumíme, možná, že ne, pokud by to stálo.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Se zástupci výrobců sluneční a větrné energie už ČEPS podle Zemana jednal. Martina Zpěváčková, Radiožurnál.

Dubaj viní z vraždy předáka Hamasu Izrael

Josef KLUGE, moderátor:
Za vraždou předního palestinského radikála v Dubaji stála, když ne na 100, tak na 99 procent izraelská tajná služba Mossad. Prohlásil to šéf dubajské policie Záhí Tamím. Jde o vůbec první oficiální obvinění ze strany Dubaje vůči Izraeli. Teorii, že nákupčího zbraní zlikvidoval Mossad, Izrael stále nepotvrdil, ale ani nepopřel. Případ už přerostl v diplomatickou roztržku mezi Izraelem a několika evropskými státy.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Většina izraelských komentátorů se shoduje pokud Mahmúda Mabhúha zavraždil Mossad, šlo o záslužné odstranění nebezpečného teroristy. Jedním dechem ale média dodávají, že velmi problematické je zneužití 11 evropských pasů vražedným komandem. Irsko a Británie požádaly o vysvětlení izraelské velvyslance, žádné informace od nich ale nedostaly. Atentátníci použili kopie pasů existujících lidí. Na ty se teď vztahuje mezinárodní zatykač. Hlavně Británie je pobouřená údajným ohrožením svých občanů. Deník The Times tvrdí, že nejde o problém pouze čtyř států, ale celé Evropské unie, která má jednotné cestovní doklady. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Ivo Josipovič složil přísahu a převzal svůj úřad

Josef KLUGE, moderátor:
Nově zvolený chorvatský prezident Ivo Josipovič složil přísahu a převzal svůj úřad. Předání moci prvního muže nezávislého chorvatského státu se přitom uskutečnil poprvé v jeho historii. Na inauguraci ale nebyl žádný politik ze Srbska.

Jaromír JANEV, redaktor:
Mezi významnými hosty byl i kosovský prezident Fatmir Sejdio. Právě to bylo důvodem, proč srbští politici na inauguraci neodjeli. Ivo Josipovič ve svém inauguračním projevu potvrdil, že chce usilovat o dobré vztahy se všemi sousedy a o diplomatické řešení všech sporů. Zároveň se bude zasazovat o co nejtvrdší boj proti organizovanému zločinu. Josipovič bude také pokračovat ve fantifašistické tradici své země. Jaromír Janev, Český rozhlas, Balkán.

Ve druhém patře městské knihovny v Praze začala vernisáž prací výtvarníka Zdeňka Sýkory

Josef KLUGE, moderátor:
Ve druhém patře městské knihovny v Praze začala vernisáž prací výtvarníka Zdeňka Sýkory. Výstava pořádaná k příležitosti umělcových 90 let nabízí retrospektivní pohled na jeho tvorbu. Návštěvníci si mohou až do začátku května prohlédnout hlavně strukturální práce z 60. let. Výstava je rozdělena na dvě části, o kterých více Radiožurnálu řekl kurátor výstavy Pavel Kappel.

Pavel KAPPEL, kurátor výstavy:
Že jsou to dvě oddělená křídla, tak jsme se rozhodli, že do té jedné části soustředit chronologickou retrospektivu jeho díla a vybrat a skutečně sem dopravit často z velkých muzeí to nejlepší ze Sýkorova díla za posledních 50 let. V té druhé části jsme se rozhodli dát náročnější část té výstavy a pokusit se nějakým vzájemným porovnáním těch jednotlivých etap jeho díla nějakou interpretaci nebo nějaké teze a nový pohled na jeho dílo.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Snažili se zástupci rakouské zbrojovky uplácet české politiky, když nabízeli obrněné vozy Pandur pro českou armádu. A je Praha skutečně pátým nejbohatším regionem Evropské unie, jak tvrdí Evropský statistický úřad.

Kauza vozů Pandur

Jan BUMBA, moderátor:
Jen jsme žertovali, sdělili dnes rakouské tiskové agentuře APA dva bývalí manažeři společnosti Steyr. K lednové schůzce s reportérem Mladé fronty DNES, na níž měli přiznat, že jejich firma nabízela před několika lety více než miliardovou provizi, rozumějme úplatek, předním českým politikům za to, že zařídí nákup rakouských obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Dotyční politici něco takového rezolutně popřeli, ať už někdejší ministr a pak premiér Stanislav Gross, nynější ministr obrany Martin Barták nebo jeho předchůdce ve funkci Karel Kühnl. A dnes tedy i oba zmínění rakouští manažeři prohlásili, že novinářům z Mladé fronty DNES, kteří se vydávali za obchodníky, řekli jen to, co chtěli slyšet a že to prý hned prohlédli. Reportérem Mladé fronty DNES byl Janek Kroupa. Dobrý večer.

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste ty schůzky nahrál skrytou kamerou, přepis rozhovoru s oběma muži jste otiskli. Nevypadá to ale teď, že jste jim možná sám nalétl.

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Já myslím, že to rozhodně tak nevypadá. Oni se dostali do velmi svízelné situace, kdy se přiznali k trestnému činu je absurdní myslet si, že by dneska říkali něco jiného, koneckonců podobně se bránil Jan Kavan, když ho nahráli švédští kolegové. My jsme v momentě, kdy oni po nás požadovali, a to byl důvod, proč jsme dál nepokračovali se skrytým natáčením, kdy po nás požadovali peníze za další informace, chtěli uzavřít konzultační smlouvy, tak jsem je konfrontoval v neděli, kdy mi oba zopakovali, že si dokonce uvědomují, že se doznali k trestnému činu, pan Jedlaucnik řekl, že mínil, že upláceli, nebo že platili konzultanty za to, aby ovlivňovali politiky, že na tom nevidí nic, nic trestného. A pan Habitzl poté, co chvíli koktal, tak prohlásil, že, že to všechno byl vlastně jenom plán, on se /nesrozumitelné/ na tom, že měli v úmyslu ty české politiky zaplatit.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jste je, jak říkáte, konfrontovali, když jste jim řekli, že jste novináři a vysvětlili celou věc, tak to máte také natočeno?

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Samozřejmě.

Jan BUMBA, moderátor:
Oni, oni bývalí manažeři Steyru ale říkají, že předem věděli, že se snažíte najít něco nového v kauze Panduru, označili vás za, cituji, špatně maskovaného novináře v utajení, naprosto vylučujete, že by si s vámi jen zahrávali?

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Je přece absurdní, aby se v rámci zahrávání někdo doznával k trestnému činu, to je úplná hloupost, za prvé. Za druhé, jejich reakce poté, co jsem je konfrontoval, tak pan Habitzl se nedokázal vyžvejknout, jak se říká, koktal, čili bylo naprosto zřejmé, že byl v šoku.

Jan BUMBA, moderátor:
Co tedy podle vás z jejich slov v kostce vyplynulo, že se snažili někoho ovlivňovat, nebo že měli v úmyslu někoho ovlivňovat, ale nic nenaznačuje, že by skutečně někoho ovlivnili?

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Oni tvrdí, že, a to byla část, část, na které se měl podílet pan Habitzl, který dostal za úkol udělat tady lobbyistický tým, ještě na okraj důvod, proč jsem přesvědčen o tom, že si nevymýšleli, je zejména ten, že velká část informací, které nám řekli, tak prostě je pravda, existovala dohoda mezi společností Steyr a mezi panem Vlčkem, my tu dohodu máme k dispozici, pan Habitzl nám potvrdil pravost této dohody, ta dohoda je podepsána jak Steyrem, tak panem Vlčkem, čili ten člověk, míním pan Habitzl, říkal pravdu, protože to lze ověřit i z jiných, i z jiných zdrojů. Takže já jsem přesvědčen o tom, že co se týče pana Habitzla, tak byl u toho, kdy se plánovalo, že se čeští politici mohou zkorumpovat, u pana Jedlaucnika, ten tam byl podstatně déle a ten obchod dotáhl až k té první smlouvě, on poté, jak sám tvrdí, odcházel v momentě, kdy společnost Steyr převzali, převzal americký management nový, který, který odmítl pokračovat v těch jím uzavřených dohodách.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže ten předchozí manažer, management, v době, kdy tam byli tito pánové, se nějak snažil, řekněme ovlivňovat české politiky, pak přišel nový management a ten už s tím nesouhlasil?

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Tak to popisuje pan Jedlaucnik, ano, a ono to v podstatě odpovídá i realitě s tím, že se opravdu stalo, že poté, co přišel nový management do společnosti Steyr, tak česká vláda náhle zjistila, že Pandury mají mnoho technických chyb a smlouvu vypověděla, poté znovu jednali, technické chyby přestaly vadit, a uzavřeli novou dohodu, kde je dobré si uvědomit, že v té první dohodě jeden Pandur vycházel na zhruba 100 milionů korun, což už v tu chvíli je dvaapůlkrát více, než portugalský Pandur. Poté, co se, co uzavřeli novou dohodu, tak ty Pandury zdražily o 35 milionů.

Jan BUMBA, moderátor:
Janek Kroupa z Mladé fronty DNES. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Janek KROUPA, reportér Mladé fronty DNES:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Poslouchal ho i Jaroslav Štefec, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany. Dobrý večer i vám.

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se vám jeví to, s čím přišel jmenovaný list?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
No, ty informace jsou určitě zajímavé pro lidi, kteří jsou zainteresováni, nebo kteří vlastně znají ta pozadí, tam není zas tak zásadně nic nového, ale samozřejmě ten způsob, jakým to pan Kroupa pojal, je velice nový a velice zajímavý.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkáte pro lidi, kteří znají to pozadí, jaké pozadí?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Pozadí zakázek resortu obrany tak, jak se dělí v posledních letech.

Jan BUMBA, moderátor:
Co přesně máte namysli?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Samozřejmě tam jsou především úzké vazby firem, které dojednávají tyto kontrakty nebo dojednávaly tyto kontrakty na politické špičky České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže firmy, které nabízejí zboží nebo dodávky pro českou armádu, běžně kontaktují české politiky?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
U velkých zakázek je to prakticky běžné.

Jan BUMBA, moderátor:
Nepozastavuje se nad tím někdo?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Já předpokládám, že by se nad tím měli pozastavovat poslanci, ale pokud vím, ti se nad tím nepozastavují.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to, že neustále podobné zbrojní kontrakty tedy provází takové pochybnosti, jak byly sjednány, protože to nejsou jen Pandury, jsou to třeba letouny Gripen a tak dále, a tak dále. Není něco systémově v nepořádku?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Já si myslím, že, že spíše je něco v nepořádku lidsky, ale samozřejmě i ten systém, ten systém tak, je v resortu obrany v současné době nastavený za existence z něčeho, co se jmenuje národní strategie vyzbrojování, která se ovšem nepoužívá v rámci resortu obrany, takhle, ten systém je nastavený správně, ale není používaný správně, je spíše zneužívaný.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte tedy, že dochází při vyzbrojování české armády ke korupci?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Jsem si tím naprosto jist.

Jan BUMBA, moderátor:
A měl byste pro to i nějaké důkazy?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Samozřejmě určité důkazy existují, ale to je záležitost spíše osob, které se pohybují, já nevím, přímo v těch kontraktech, tak, jak nedávno probíhal, probíhal vlastně takový ten výzkum mezi menšími firmami, jestli daly někdy úplatek, nebo jestli by k němu nuceny, já si myslím, že tohle je spíš otázka jednání s těmi firmami, které se podílejí na těch kontraktech.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale i v současné chvíli tedy je to prostě jen tvrzení, možná tomu něco naznačuje, ale těžko se to dá dokázat?

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Takhle, dá se to, do značné míry se to dá dokázat na nepřímých věcech, zejména na způsobech, jakým jsou uzavírány kontrakty přes prostředníky a samozřejmě do značné míry v podstatě přímým důkazem je diference cen, za které nakupuje Armáda České republiky a cen, za které nakupují jiné armády. Protože tady je to, u těch Pandurů je to výrazné, stejně tak je to velmi výrazné u transportérů Iveco, stejně tak je to velmi výrazné u těch letounů Casa C295.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaroslav Štefec, který působil na ministerstvu obrany jako ředitel výzbrojní služby. Děkujeme i vám za rozhovor. Na shledanou.

Jaroslav ŠTEFEC, bývalý ředitel výzbrojní služby ministerstva obrany:
Hezký večer. Na shledanou.

Je Praha skutečně pátým nejbohatším regionem Evropské unie?

Jan BUMBA, moderátor:
Statistiky mohou být zavádějící, zvláště ty, které se nám snaží namluvit, jak se máme dobře. Když ale Evropský statistický úřad řekne, že hlavní město Praha je pátým nejbohatším regionem Evropské unie, tak to stojí za pozornost. Eurostat uvedl, že v přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele je Praha hned za Londýnem, Lucemburkem, Bruselem a Hamburkem nebo možná byla, protože data jsou z roku 2007. Ve studiu vítám manažera kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Petra Zahradníka. Dobrý večer.

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zahradníku, mně to nějak nesedí, platy v Praze přece se nemohou srovnávat s platy v Německu, v Rakousku, v Nizozemsku, nekulhá tedy tohle srovnání?

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Myslím, že nekulhá, protože ten, to východiště pro tento ukazatel nejsou samotné platy, jsou jenom součástí, tam je přepočítávána celá hodnota hrubého domácího produktu na obyvatele. A navíc tento ukazatel, respektive ta pozice Prahy není relativně /nesrozumitelné/, ještě nikdy jsme nebyli pátí, ale jsme v podstatě kontinuálně pohybující se někde okolo desátého místa, myslím si, že již od momentu vstupu do Evropské unie, takže ta pozice Prahy ve výčtu, řekněme, dvaceti, maximálně pětadvaceti nejbohatších regionů, takzvaných regionů soudržnosti v Evropské unii, není novinkou. Novinkou je to, že jsme pronikli hluboko do té první desítky, ještě to nemůžeme samozřejmě svádět na, na faktor krize, mám pocit, že právě krize, právě proto, že hodnotíme data za rok 2007, je to naopak reflexe toho nejpříznivějšího období vývoje české ekonomiky. Česká ekonomika vykazovala takzvaný růstový diferenciál, to znamená, rychlejší růst, než průměr Evropské unie.

Jan BUMBA, moderátor:
Že bohatla rychleji, než západní Evropa třeba.

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Zcela určitě, zcela určitě.

Jan BUMBA, moderátor:
Vypovídá tahle příčka něco nejen o Praze, ale i o celé České republice, o síle české ekonomiky jako takové?

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
To už méně, právě proto, že naše hlavní město je tak výrazně vysoké v tom žebříčku a Česká republika jako celek je naopak stále podprůměrně rozvinutá evropská země s úrovní o něco vyšší, než osmdesát procent hrubého domácího produktu Evropské unie, tak to naopak vypovídá o tom, že mezi Prahou a zbytkem České republiky je poměrně, poměrně výrazná propast, řekl bych, dokonce jedna z nejvýraznějších propastí v rámci Unie, porovnámli to například třeba se Slovinskem, kde mezi Lublaní a zbytkem země je podstatně menší rozdíl, je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Je to férové srovnání Slovinsko, jako maličká země.

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Maličká země, nicméně země také s jistou transformační historií, je samozřejmě zhruba pětkrát menší, než my, nicméně, nicméně země, která je také nováček v Evropské unii, samozřejmě, může to srovnání lehce kulhat, jsou jiné, řekněme, vzájemně propojenější ekonomiky, kde rozdíl mezi metropolí a zbytkem není tak velký.

Jan BUMBA, moderátor:
A čím to, čím to, pane Zahradníku, je, že Praha se tak výrazně odlišuje od zbytku České republiky, od dalších regionů?

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Myslím si, že je to tím, že Praha je symbolem České republiky, že mnozí investoři znají Prahu a dokonce neznají úplně Českou republiku, že investice, zejména v oblasti služeb, tam, kde ta přidaná hodnota roste nejvíce, právě jsou umístěny v Praze, na druhou stranu jiné typy investic jsou rozloženy poměrně rovnoměrně v rámci České republiky, zkrátka bych řekl, že rating Prahy a pověst Prahy v zahraničí je možná lepší a vyšší, než rating v celé České republice.

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se s tím něco dělat, aby ostatní regiony takto ekonomicky nezaostávaly?

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Dá a dělá se, existuje takzvaný kohezní politika Evropské unie, což jsou ony strukturální fondy. A v rámci strukturálních fondů Praha získává v tomto programovacím období necelé jedno procento celkové alokace, kterou Česká republika má. A zbytek, to znamená, těch zhruba sedmadvacet miliard euro pro sedmileté období do roku 13, kde ve prospěch regionů tak, aby tyto rostly rychleji.

Jan BUMBA, moderátor:
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Děkuji, že jste přišel.

Petr ZAHRADNÍK, manažer kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny:
Rovněž děkuji. Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na shledanou.

Krátký proces

Jan BUMBA, moderátor:
Zastupitelé městské části BrnoŽabovřesky si dnes v podvečer zvolili nového starostu Jiřího Helána z ODS. Dosavadní místostarosta vystřídá Aleše Kvapila, který z funkce odstoupil v pondělí kvůli obvinění z korupce, byl dokonce vzat do vazby. Podle vyšetřovatelů chtěl několikamilionový úplatek od developerské firmy. A předevčírem ho také výkonná rada občanských demokratů zbavila členství ve straně. Autorem dnešní poznámky je Ivan Hoffman, komentátor listu Deník.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
V rekordně krátké době se z radnice i z politiky poroučel bývalý starosta brněnské městské části Žabovřesky. Snad kromě manželky se ho nikdo nezastal, a to byl, prosím, v regionu politikem vlivným. V případech podezření z korupce se donedávna zdůrazňovala presumpce neviny a spolustraníci čekali na rozhodnutí nezávislého soudu, než se kolegovi otočili zády. Co se změnilo? Dnes už se zřejmě neřeší, zda zastupitel bere či nebere, neboť se má za to, že berou všichni. Trestá se neobratnost, tedy to, že se dotyčný nechal chytit. Politici jakoby nám říkali, že hlupák nezaslouží slitování. Hlavní příčinou, proč politici rezignovali na někdejší falešnou solidaritu s nešikovnými kolegy, bude ovšem společenské klima. Averze vůči politikům se dá krájet. Starosta, který se nechal zatknout pro korupci, nepoškodil jenom vlastní stranu, ale i ty ostatní. Novináři totiž pohotově v rámci politické korektnosti připomněli podobné prohřešky, kterých se dopustili politici od konkurence. A tak brněnský výtečník z ODS poškodil i sociální demokraty, komunisty, lidovce, kalouskovce. Stále dokola se diskutuje o tom, zda lze proti korupci něco dělat. Osvědčených receptů známe ze světa mnoho, ale přikročí se k nim až ve chvíli, kdy zisky z korupce budou pro politiky nižší, než kolik je stojí nálepka korupčníků. Z neochoty zprůhlednit zadávání zakázek a z neochoty k rázné represi je jasné, že tady nejde o nějaká individuální selhání. Korupce je součástí systému a přetrvává proto, že se politikům vyplácí. Nadějí ale je, že se vyplácí stále méně. Navíc mají politici důvod se bát, neboť už z nich nejde strach.

Jan BUMBA, moderátor:
Míní Ivan Hoffman z listu Deník.

Novým starostou městské části BrnoŽabovřesky se stal Jiří Helán z ODS

Josef KLUGE, redaktor:
Dobrý večer. Novým starostou městské části BrnoŽabovřesky se stal Jiří Helán z ODS. Dnes ho zvolili zastupitelé. Bývalý starosta Aleš Kvapil, který je stíhán kvůli údajné korupci, v pondělí z funkce odstoupil, teď je ve vazbě. Jiří Helán byl dosud místostarostou. Tento post zůstane do voleb volný.

ČEPS podle ekologických organizací selhala při přípravě přenosové sítě na rozvoj obnovitelných zdrojů

Josef KLUGE, redaktor:
Společnost ČEPS podle ekologických organizací selhala při přípravě přenosové sítě na rozvoj obnovitelných zdrojů. Má podle nich nedostatečnou kapacitu. Volají proto po odvolání společenského vedení. Reagují tím na výzvu ČEPSu k distributorům energie, aby přestali na čas propojovat větrné a solární elektrárny. Podle šéfa představenstva společnosti ČEPS Petra Zemana se ale jedná o nedorozumění, kapacita České přenosové sítě je prý v pořádku.

Petr ZEMAN, šéf představenstva společnosti ČEPS:
Přenosová soustava a její kapacita a obnovitelné zdroje fotovoltaiky spolu vůbec nesouvisí. Naše soustava je v optimálním stádiu v současný době. A máme až do roku 22 zpracovaný podrobný plán na základě všech požadavků, včetně OZETu na to, jak tu soustavu posilovat a budovat, čili tam není žádný problém. Tam, kde samozřejmě částečný problém je, je distribuce, ale zase to je okrajová záležitost.

Během ledna si vzalo hypotéku nejméně lidí od roku 2006

Josef KLUGE, redaktor:
Během ledna si vzalo hypotéku nejméně lidí od roku 2006. Podle údajů serveru Hypoindex.cz tuzemské banky poskytly úvěry na bydlení v hodnotě pouze čtyři celé tři desetiny miliardy korun. Oproti prosinci se tak zájem o hypotéky propadl o třicet procent. Jak říká šéf hypotečních makléřů Golem Finance Libor Ostatek, důvodem je jednak současná ekonomická situace a obava lidí se výrazně zadlužit.

Libor OSTATEK, šéf hypotečních makléřů Golem Finance:
Druhá věc je ta, že zatím v podstatě banky nevyslaly žádný signál k tomu, aby výrazně tu poptávku oživily, to znamená, sice některé úrokové sazby poklesly, ale jenom v řádu de facto setin, případně pár desetin.

NATO omylem usmrtilo 7 afghánských policistů

Josef KLUGE, redaktor:
NATO omylem usmrtilo 7 afghánských policistů. V provincii Kunduz na severu Afghánistánu zaútočili bojovníci Talibanu na společnou hlídku afghánské armády a policie a NATO. Aliance byla požádána o leteckou podporu. Afghánské síly byly bombardovány omylem. Uvedl to mluvčí afghánského ministerstva vnitra. Mluvčí NATO sdělil, že k incidentu došlo, ale že se stále ještě vyšetřuje. Centrální nemocnice v Kunduzu potvrdila, že přijala sedm těl policistů a dva zraněné.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále v Ozvěnách dne? Americký prezident Obama bez ohledu na protesty Číny přijal dalajlámu. Může ale nějak přispět k řešení otázky autonomie Tibetu? A co by pomohlo zlepšit ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Americkočínské vztahy

Jan BUMBA, moderátor:
Současné americkočínské vztahy nejsou nějak růžové. Promítají se do nich obchodní spory i nelibost, s jakou nese Peking úmysl Washingtonu prodat Tchajwanu zbraně. A Čína také silně protestuje proti tomu, aby se kdokoliv, kdo chce, aby se na něj čínští představitelé usmívali, stýkal s dalajlámou, exilovým tibetským vůdcem, kterého Peking považuje za separatistu. Americký prezident Barack Obama se přesto rozhodl s dalajlámou sejít, právě teď spolu rozmlouvají v Bílém domě. Co se prezident snaží demonstrovat přijetím dalajlámy? Zeptal jsem se krátce před vysíláním profesora historie a mezinárodního práva na Univerzitě v Bostonu Igora Lukeše.

Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodního práva na Univerzitě v Bostonu:
Já myslím, že prezident Obama se snaží udělat to, co by dělat měl, na jedné straně chce přijmout dalajlámu jako spirituálního duchovního člověka, který inspiruje mnoho lidí na světě. A na druhé straně se snaží neurazit Čínu, zemi, která má legitimní zájmy, které zejména v hospodářské sféře není možno ignorovat, proto dalajlámu přijímá v Bílém domě, ale dělá všechno pro to, aby bylo jasné, že ho nepřijímá jako reprezentanta politických ambicí Tibeťanů.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkáte, aby neurazil Čínu, proto tedy zvolil tuto formu, soukromou schůzku mimo hlavní oválnou pracovnu?

Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodního práva na Univerzitě v Bostonu:
Víte, samozřejmě on tomu bude říkat soukromá schůzka, ale všichni víme, že žádné přijetí v Bílém domě není a nemůže být soukromé. Takže je to jakoby vlk se nažral a koza zůstala celá.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl byste, že ta okolnost, že se prezident Obama rozhodl dalajlámu přivítat bez televizních kamer, bez fotografů, ubírá to nějak na významu tohoto gesta?

Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodního práva na Univerzitě v Bostonu:
Tak určitě to ubírá, ale já nevěřím, že tam nebude fotograf, fotograf je v Bílém domě vždycky přítomen, dokonce i během vysoce tajných schůzek, byť ty fotografie vyjdou až později. Je pravda ovšem, že tam nebudou televizní kamery, což je přesně to, co, myslím, by mělo být, protože, jak jsem řekl před tím, dalajláma přichází jako spirituální duchovní osobnost, ne jako předák nějakých separatistických ambicí Tibetu.

Jan BUMBA, moderátor:
Dalajláma se nechal slyšet, že chce požádat prezidenta Obamu o pomoc při řešení takzvané tibetské otázky, on sám, jak známo, neprosazuje nezávislost Tibetu, chce, jak říká, jeho skutečnou autonomii, ale v tomhle směru asi prezidentovy možnosti jsou docela omezené, nebo ne?

Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodního práva na Univerzitě v Bostonu:
No, ty možnosti jsou nejen omezené, ty možnosti dokonce jsou téměř neexistující. A jak všichni víme, dělat nějaká ostrá prohlášení na Čínu neplatí, takže dělat nějaké ostré prohlášení k ničemu nepovede, jenom to ještě zintenzivní útisk Číny v Tibetu, proto je potřeba, aby se mezinárodní komunita vedená Spojenými státy chovala chytře, aby bojovala za lidská práva v Tibetu, ale takovým způsobem, který přinejmenším věci neuškodí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ve vztazích Washingtonu a Pekingu v poslední době, zdá se, přituhuje, ať už kvůli ohlášenému prodeji amerických zbraní na Tchajwan nebo kvůli obchodním sporům, které nejsou malé, může se ale do nich opravdu nějak citelně promítnout i jedna poměrně tlumená návštěva dalajlámy v Bílém domě?

Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodního práva na Univerzitě v Bostonu:
No, tak určitě se promítne v tom smyslu, že Číňané způsobí bezpochyby veliký křik, že tohle je zasahování do jejich suverénních práv a přitom celý svět bude vědět, že tomu tak není, ovšem to jejich křičení je samozřejmě formou nátlaku na to, aby při různých konkrétních vyjednáváních, která se týkají ekonomických nebo i ve zbrojních věcí, například ve vztazích mezi Spojenými státy a Tchajwanem, tak tam to budou používat jako argument, ale ve skutečnosti to žádný argument není, protože to je prostě skutečně jakoby polosoukromá skoro schůzka mezi prezidentem Spojených států a dalajlámou.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí profesor mezinárodního práva z bostonské univerzity Igor Lukeš.

Zlepšení kvality ovzduší na severní Moravě

Jan BUMBA, moderátor:
Obyvatelé Moravskoslezského kraje žijí už řadu dní ve smogu. V ovzduší navíc stále přibývá prach. Dnešek byl v tomto ohledu nejhorším dnem tohoto týdne. Do regionu se dnes vydal i ministr životního prostředí Jan Dusík. Veškeré kroky, které je možné kvůli zlepšení ovzduší na Ostravsku podniknout, třeba i s pomocí vlády, jsou ale dlouhodobé a lidé v tomto kraji mohou nyní spíš jen doufat, že se změní počasí a zlepší se rozptylové podmínky. O tom, jak zlepšit životní prostředí na Ostravsku, je i naše dnešní debata, do které můžete přispět na adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Jednou z věcí, která by v dohledné době pomoci měla, je odprášení aglomerace Sever v areálu společnosti ArcelorMittal Ostrava, na kterém se dnes začalo pracovat. Ředitelem pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal je Petr Baranek. Dobrý večer.

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Pane Baranku, jaký dopad by odprášení aglomerace Sever mělo mít?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
No, tak je třeba zdůraznit, že se jedná o velice moderní technologii, ten terminus technicus je nejlepší dostupná technika, kterou je v současné době vybaveno pouze několik málo instalací v Evropě. Hlavním přínosem je tady samozřejmě snížení pevných emisí, a to ze současné úrovně zhruba o 70 procent, dalším přínosem je snížení emisí SOX a dioxinů zhruba o 60 procent.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud mluvíte třeba o 70 procentech snížení emisí nebo prašnosti, tak to je v rámci celé továrny ArcelorMittal nebo v té aglomeraci Sever.

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Mluvím o aglomeraci Sever.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete trošku popsat, jak by mělo odprášení fungovat?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Ano, můžeme si představit pro zjednodušení, že to funguje jako vysavač, neznamená to, že v současné době ovšem ještě neodprašujeme. My tam máme nainstalováno standardní technologii, což jsou elektrostatické odlučovače, pomocí kterých plníme stávající emisní limity ve výši 50 miligramů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ...

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Tím, tím novým zařízením je vlastně další stupeň čištění spalin pomocí tkaninových filtrů. Pro představu posluchačů je to zhruba budova vysoká 20 metrů, to znamená jako pětipatrový dům a celková filtrační plocha je zhruba 40 tisíc metrů čtverečních, je to zhruba jako sedm fotbalových hřišť.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, proč hodláte odprášit, v uvozovkách, jen aglomeraci Sever, proč ne celou fabriku?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Tak ta fabrika je v současné době odprašovaná. Já bych znovu chtěl zdůraznit, že splňujeme veškeré požadavky, které jsou na nás kladeny, ten důvod, proč ...

Jan BUMBA, moderátor:
Proč tedy není všude aplikovaná, nebo proč se všude nerozjíždí ta nejlepší dostupná technika, o které jste hovořil?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Nejlepší dostupné techniky, vzhledem k tomu, že máme integrovaná povolení na mnoha zařízeních již v současné době fungují. Ta aglomerace, pro představu, to odprášení tkaninovými filtr je instalováno v Evropě pouze na šesti, proč jsme k tomu přistoupili, je to, že na Ostravsku je vysoká koncentrace průmyslu a vysoká koncentrace lidí, a proto to, co stačí někde jinde, nestačí zde, proto jsme tedy nad rámec požadavků legislativy, zhruba před dvěma lety se dobrovolně zavázali, že snížíme nad rámec toho, co je třeba, to znamená, o 20 miligramů.

Jan BUMBA, moderátor:
Vaší společnosti bylo, pane Baranku, občas vytýkáno, že nezveřejňovala veškeré informace o tom, kolik vlastně nečistot vypouští, tyto informace už zveřejňujete?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Ano, veškeré informace zveřejňujeme, vedení naší společnosti se pravidelně setkává se starosty okolních obcí, zároveň máme pravidelné schůzky s primátorem města Ostravy a hejtmanem Moravskoslezského kraje, zúčastňujeme se rovněž zastupitelstva, přilehlé obce, což jsou Radvanice, Bartovice. A každého čtvrt roku si vyměňujeme informace s komisí životního prostředí této, tohoto městského obvodu.

Jan BUMBA, moderátor:
To jste ale, s prominutím, vyjmenoval samé politiky nebo zastupitele, z hlediska občanů, mohou nalézt tyto informace třeba na vašem webu?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Samozřejmě. Veškeré informace jsou rovněž na našich webových stránkách. Chtěl bych říct ovšem, co se nám dosud nepodařilo, a to je navázat jakousi pravidelnou komunikaci s občanským sdružením Vzduch a to přesto, že jsme několikrát do naši společnosti pozvali, dosud tedy naše pozvání nepřijali.

Jan BUMBA, moderátor:
A teď jste mi nevědomky nahrál, pane řediteli, protože právě teď zvu do vysílání Radima Chrapka z občanského sdružení Vzduch. Dobrý večer.

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč, když vás ArcelorMittal pozval na schůzku, jste to pozvání nepřijali?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Podívejte se, my se hodláme zúčastňovat akcí, kde se něco řeší, to znamená, které mají nějakou debatu založenou na faktech, jsou z ní z nějaké výstupy, závěry, které se dají kontrolovat a mají ty závěry nějaký přínos, vlastně pro region. My jsme například dostali pozvání na dnešní slavnostní položení základního kamene nového odprášení aglomerace Sever, my si myslíme, že v podstatě tato akce už přichází deset minut po dvanácté hodině, podobnou, podobné odprášení instalovala nebo železárna v Třinci nebo Třinecké železárny již více než před dvěma lety. A vzhledem k tomu, že podíl ArceloruMittal na neznečištění Ostravy je téměř osmdesátiprocentní, tak si myslíme, že prostě je to opravdu pozdě a že to sice přinese zlepšení, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
A také pozdě, ale přece, nebo ne?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
No, pozdě, ale přece, ale jak tímto tempem nebo sám ArcelorMittal prohlašuje, že v naší městské čtvrti Radvanice a Bartovice toto odprášení přinese zlepšení o 10 procent, vzhledem k tomu, že v průběhu roku máme 290 dnů s překročenými limity prachu, tak se dostáváme na číslo 260 procent, tímto tempem se, řekl bych, dostaneme k nějakým zákonným limitům, v kterých tady lidé žijou, možná tak za dvacet let.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale slyšeli jsme pana ředitele Baranka, který říká, že společnost plní veškeré normy?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
No, podívejte se, my si myslíme a taky jsme podali podnět k ombudsmanovi, že stát, respektive krajský úřad má daleko větší pravomoci zohledňovat vlastně, řekl bych, koncentraci průmyslových podniků ve svých integrovaných povolení. A my si myslíme, že prostě tohle to nezohledňuje. Ostrava je průmyslové město, nebo velice průmyslové město a zcela zásadní podíl mají velké průmyslové podniky.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli Baranku, prosím vaší reakci, proč to odprášení aglomerace Sever, ta instalace nejlepší dostupné techniky nebo technologie nepřišlo už dříve?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Ano, ano, jsem tady, slyšel jsem otázku. Nepřišlo dříve, na to je těžko odpovědět. My jsme se k tomu dobrovolně zavázali v roce 2008 a příprava bohužel trvá tak, jak trvá, to znamená, zhruba dva roky. Takže dříve to prostě nebylo možné. Podstatné ovšem je, že náš podíl se tedy významně sníží. A já bych si dovolil polemizovat s panem Chrapkem ohledně těch 80 procent, toto číslo je přinejmenším dvojnásobně nadsazené.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, prosím, pane Baranku, už jen jednu, dvě věty, velmi krátce, řekl byste tedy, že ArcelorMittal dělá všechno, co je v silách společnosti pro zlepšení ovzduší na Ostravsku?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Já si myslím, že dělá. Je třeba si uvědomit, že ten podíl je třeba rozdělit na zhruba tři oblasti, jsou to průmyslové podniky, jsou to, je to doprava ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jistě, jistě, to je známý fakt, já se ptám skutečně teď na postoj a přístup vaší společnosti, dělá, co může?

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Petr Baranek. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Petr BARANEK, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava:
Děkuji.

Jan BUMBA, moderátor:
Radim Chrapek z občanského sdružení Vzduch zůstává naším hostem. A do vysílání zvu nyní také Dalibora Madeje, náměstka ostravského primátora, radního pro životní prostředí. Dobrý večer i vám.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Dobrý večer. A zdravím všechny posluchače vašeho rádia.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Madeji, tak co si myslíte vy, dělá ArcelorMittal všechno, co je v jeho silách pro to, aby se zlepšilo ovzduší na Ostravsku?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já si myslím, že to je prohlášení, ale vždycky ta konkrétní firma může udělat daleko víc. Já bych teda řekl, jestli vás to zajímá, problém v Ostravě jako takový a stran ovzduší. Takže jednak to je dán geografickou polohou Ostravskokarvinská pánev, je to prostě pánev. Takže vliv proudění vzduchu je velice důležitý. Dále tu můžu zmínit vliv Polska, tady nedaleko za hranicema máme Katovice, velice průmyslovou oblast, a je to koncentrace průmyslu na strašně malém území, to znamená, v Ostravě máme z historických dob tyto průmyslové podniky na strašně malém území. Takže rozptyl je potom velice problematický. A jak nastane doba inverze, tak to je, to si dovedete představit, když vezmu hrnec, dám na něho pokličku a všechny tyhle ...

Jan BUMBA, moderátor:
A je právě Mittal hlavním znečišťovatelem v regionu?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já musím říct, že jsem si nechával dělat studii, která nám jasně řekla, že ten koláč toho znečištění je rozdělený zhruba na třetiny. Třetinu tvoří velké zdroje, mezi něž patří Mittal, Bosh a /nesrozumitelné/ a jiné velké firmy, které jsou na území města, třetinu zhruba tvoří doprava a zbytek nám tvoří lokální topeniště.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak podívejme se teď na ty průmyslové zdroje znečištění. Můžeme, pane Madeji, město přimět, ne Mittal, ale i další firmy, aby se chovaly šetrněji k životnímu prostředí, má na ně nějaké páky?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já musím říct jednu věc, město jako takové nemá podle zákona v této zemi žádný legislativní nástroj, jak tyto firmy donutit, takže my z pozice jenom toho, že jsme město a tyto firmy jsou na území města, tak na ně působíme tím, že jsem udělal v Ostravě konferenci o ovzduší, to dělám ostatně každý rok, kde jsme si ty jednotlivé problémy pojmenovali. Halo.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, ano, slyšíme vás a posloucháme.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
A věnovali jsem si ... ty problémy stran ovzduší, další věc, udělal jsem ve městě pracovní skupinu, kde jsem pozval jednak životní prostředí, myslím, ministerstvo, pozval jsem hlavně zástupce velkých zdrojů znečištění a bavili jsme se o tom, co s tím, protože jsem jim tvrdil, že veřejné mínění a občané tohoto města chtějí dýchat čistý vzduch a chtějí žít v čistém životním prostředí, to je totiž základní předpoklad zdravého rozvoje města.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Chrapku, čekal byste nějaký větší tlak od států, kraje, města na firmy, aby neznečišťovaly vzduch?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Já bych si ještě dovolil reagovat na vyjádření pana Baranka i na pana Madeje ohledně těch procentuálních podílů, pak vám, velice krátce. Pan Madej tvrdí, že to, ten koláč toho znečištění je rozdělen na tři části, které jsou zhruba stejně velké, my máme k dispozici rozptylovou studii, kterou si nechával magistrát města Ostravy zpracovat pro rok 2007 a tam zvlášť velké a velké zdroje mají podíl 87,9 procenta ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vy tvrdíte, že to ...

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
... lokální topeniště a doprava zhruba 6 procent každé z nich.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže říkáte, že to průmyslové znečištění je podstatně významnější, než ty druhé dva zdroje, tedy to, čím lidé topí v kamnech a že jezdí auta?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Přesně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
A čekal byste v této souvislosti tedy nějaký větší tlak od států nebo kraje nebo města na firmy?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Samozřejmě, čekal bych daleko, daleko větší tlak, nicméně musím říct nebo myslím si, že v Ostravě obecně, řekl bych, neexistuje, řekl bych, celospolečenský konsensus na tom, aby se na tyhle ty věci přitlačilo. A tím nejenom, myslím, z hlediska stávající legislativy, ale třeba i na to, aby prostě se ta legislativa dopracovala tak, aby prostě se s tímhle tím dalo nějakým, tenhle ten problém dal nějakým způsobem řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Madeji, ano, prosím, kromě konference, kromě debaty, kromě toho, že o tom hovoříte třeba s představiteli průmyslu, co ještě můžete dělat?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já bych se vrátil teď a reagoval na pana Chrapka, já teda musím podotknout, že není třeba společensky jakási poptávka, to právě není pravda, já jsem dokonce několikrát občanské sdružení Vzduch zval na město, ať se na tom taky podílí, ať se zúčastní pracovní skupiny, bohužel tahle skupina do města nikdy nedorazila, což mě samozřejmě mrzí. Já, jako pan Chrapek, tak moje děti, žiju v tomto městě, nejezdím do práce ze Švýcarska, takže dýchám úplně stejné, stejné, s prominutím, svinstvo jako pan Chrapek, takže já mám minimálně stejný zájem na tom, aby v Ostravě bylo čisté ovzduší.

Jan BUMBA, moderátor:
A můžete tedy město třeba ve spolupráci s krajem nebo se státními orgány nějak zatlačit?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Ve spolupráci s krajem, my se vyjadřujeme k integrovaným povolením a nestalo se, že by město šlo na nějaký měkký limit, naopak, byli jsme vždycky, město bylo to, které, které zdůraznilo, že ty limity, které povoluje integrované povolení kraj, mají být co nejtvrdší. Za druhé, já si myslím, že bez pomoci státu tenhle problém prostě nejde vyřešit. Zastavím u velkých zdrojů, dneska se tady zastavil ministr Dusík a dva roky zpátky jsem já osobně psal panu ministrovi, ještě tam byl pak Bursík, a psal jsem mu, že firmy, zvlášť velké zdroje odvádějí do Státního fondu životního prostředí, část /nesrozumitelné/ znečištění ovzduší. Já už tenkrát jsem tvrdil, že by bylo dobré, kdyby tyhle částky, 80 procent z těchto poplatků, které platí tyto zdroje, zůstávaly jako prostředky kraje, to znamená, že by měly zůstat na území města, kde to znečištění opravdu je největší ve střední Evropě. Takže to byl můj návrh. Tenkrát jsem se nesetkal s jakýmsi vůbec žádným úspěchem, byl tu pan Dusík, dneska jsem mu řekl to samé, že by opravdu bylo dobré, kdyby tyhle prostředky zůstávaly tady. Ať kraj to refinancuje těm firmám za prokazatelné projekty do životního prostředí a prostě zůstane, zůstanou ty peníze tady. Co se týče občana a jeho topeniště, tam narážím na obrovský problém. Já ty občany umím změřit, já nemyslím všechny, já jsem ochoten měřit jenom ty občany, kteří prostě topí, my tomu tady pracovně říkáme "ostravská raketa", je to PET lahev naplněná bůhví čím.

Jan BUMBA, moderátor:
Proto už máte i takový výraz vlastní.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Ostravská raketa, ano, pracovní název.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Chrapku, promiňte, prosím, teď se obrátím na Radima Chrapka ze sdružení Vzduch, slyšeli jsme pana Madeje z radnice, slyšeli jsme pana Baranka z Arceloru a oba říkají, že vy s nimi vůbec nechcete hovořit, proč vaše sdružení nemá zájem na žádném jednání, čeho vlastně vy chcete dosáhnout?

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Prosím vás, my jsme odmítli například zúčastnit se takových akcí, jako prohlídka ArceloruMittal, dnešní slavnostní položení základního kamene, nicméně pokud si oba dva pánové vzpomenou, tak sami jsme iniciovali před koncem loňského roku, někdy začátkem prosince kulatý stůl, kde jsme se se všemi těmito lidmi nebo její zástupci sešli a tento problém jsme diskutovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, když se zeptám jaksi s výhledem do budoucna, jak by šlo zlepšit ovzduší na Ostravsku, co by se muselo stát, aby za dva, tři roky nedocházelo k takovým smogovým krizím, jako nyní, pane Madeji?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já musím říct, že za dva, tři roky, jestli tohle někdo slíbí občanům města, tak je podle mě blázen, protože tohle je komplex opatření, které se musí dělat ruku v ruce.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdy by to bylo možné zlepšit, v jakém časovém horizontu?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
No, je to jenom o penězích, jestli já vím, že třetinu tvoří dopravu, tak potřebuju dobudovat infrastrukturu v rámci města, obchvaty a dodělat dálnic, tak ať se mi uleví v centru města a průjezd městem se stane, prostě to město se stane průjezdným. Lokální topeniště, tam to je jasné. Ať stát přispěje občanům buď na lepší palivo nebo na změnu kotle, dá se to udělat nějakou daňovou úlevou, to znamená, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
A ten časový odhad, kdy by všechno hrálo, za jak dlouho by, myslíte, šla celá situace zlepšit, pět let, deset let?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Víte, co je na tom nejsmutnější, že dva roky zpátky jsem o tom mluvil s ministrem Bursíkem, který říkal, ať se to udělá co nejrychleji, dneska jsem to samé říkal novému ministrovi. A já jsem v tomhle skeptik. Já vždycky se raduju, jak se povede nějaká investice, konkrétně dneska odprášení aglomerace, to byl vlastně můj první počin, kdy jsem v podstatě já, jako náměstek primátora, začal jednat s Mittalem, že teda dost, byl jsem se podívat na jejich huť v Německu, když jsem přišel na tu huť, která je v podstatě úplně stejná, jakou máme tady v Ostravě, a připadalo mi, že ta huť stojí, prostě ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte postupné, postupné kroky a bude to trvat dlouho.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Postupné kroky.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, my vám děkujeme za rozhovor. Děkujeme za účast v debatě. Dalibor Madej, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí. A Radim Chrapek z občanského sdružení Vzduch. Ještě jednou díky.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Na shledanou.

Radim CHRAPEK, občanské sdružení Vzduch:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Osmnáct hodin a padesát osm minut. Takové byly Ozvěny dne. Celý pořad na Internetu www.radiozurnal.cz. Dobrý večer přeje Jan Bumba.

autoři: jkl , bum
Spustit audio

Více z pořadu