Ozvěny dne - zprávy 15. ledna 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zemětřesení na Haiti si vyžádalo možná až sto tisíc lidských životů. Z celého světa proudí do země humanitární pomoc.

osoba:
Lékaři bez hranic do oblasti posílají nafukovací nemocnici, měla by mít dva chirurgické sály a lůžkové kapacity pro sto pacientů.

Pavel PROUZA, moderátor:
Na Haiti brzy pojede generální tajemník OSN Pan Kimun. Znepokojuje ho hrozba nové občanské války v zemi.

Pan KIMUN, generální tajemník OSN:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Skoro sto tisíc předškoláků se ode dneška zapisuje do prvních tříd, letos poprvé jsou mezi nimi i nadané pětileté děti.

osoba:
A ještě poslední nejtěžší. 261 + 89.

dítě:
350.

Pavel PROUZA, moderátor:
Zítra bude zataženo s nízkou oblačností, ojediněle skoro jasno, slabé sněžení, mrznoucí mrholení a mlhy, teploty do nuly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Pavel Prouza.

Haiti: 50 až 100 tisíc mrtvých

Pavel PROUZA, moderátor:
Ničivé zemětřesení, které před třemi dny postihlo Haiti, si podle posledních odhadů vyžádalo 50 až 100 tisíc lidských životů. A postihlo další 3 a půl milionu lidí. Ti potřebují okamžitou pomoc, bez které počet obětí ještě poroste. Lidem žijícím v troskách města chybí především pitná voda, jídlo, zdravotní péče a přístřeší. Podle záchranářů hrozí šíření nakažlivých nemocí, ale pomoc přichází pomalu, především kvůli zničeným silnicím a přístavu hlavního města. Krátkodobá pomoc asi stačit nebude.

Ondřej BOUDA, redaktor:
Záchranáři přímo na místě musí nejen pomáhat postiženým, ale zároveň od začátku budovat kompletní infrastrukturu. V hlavním městě PortauPrince zůstala stát jediná nemocnice. Přístav je tak zničený, že v něm nemohou přistávat lodě s humanitární pomocí a letiště má pouze jednu přistávací dráhu, což brzdí rychlejší přísun pomoci. Zničené silnice jsou navíc zavalené dvoumetrovou vrstvou trosek. To vše je potřeba změnit a opravit, aby se pomoc mohla vydat na cestu tam, kde je nejvíc potřeba. Haitský velvyslanec v Německu žádá o dlouhodobou pomoc při rekonstrukci. Zemětřesení postihlo více než třetinu obyvatel karibské země a bez mezinárodní pomoci by podle něj mohlo dojít k další občanské válce a zemi by trvalo desetiletí, než by se vzpamatovala. Požádal proto o vytvoření jakési obdoby Marshallova plánu. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Česká republika je tranzitní středisko obchodů se ženami

Pavel PROUZA, moderátor:
Česká republika je tranzitní středisko obchodů se ženami. Tvrdí reportáž televize BBC. Pořad mapoval prostituci v evropských metropolích v souvislosti s oblíbenými víkendovými cestami britských mužů. Reportáž nedává o Česku zrovna lichotivý obrázek. Některá fakta jsou podle odborníků pravdivá, jiná už tolik ne.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Nezisková organizace La Strada se problematice obchodu se ženami věnuje a byla v kontaktu s redaktorem BBC, když svou reportáž v Praze natáčel. Potvrzuje to zástupkyně ředitelky La Strady Petra Kutálková.

Petra KUTÁLKOVÁ, zástupkyně ředitelky La Strady:
Já osobně jsem byla poněkud rozladěna, když jsem viděla ten výsledek, protože tak jak, oni mapovali ten terén v České republice, měli možnost se setkat se spoustou lidí, kteří se tímto problémem zabývají. Tak ten výsledek se mi zdál poněkud mimo tu realitu.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Česko rozhodně není podle Kutálkové tranzitní zemí obchodu se ženami, ale velmi často spíš zemí cílovou. To potvrzuje i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Pavel PROUZA, moderátor:
Tématu se budeme věnovat také v publicistické části Ozvěn dne. Deset minut před devatenáctou hodinou.

Zápisy prvňáčků do prvních tříd

Pavel PROUZA, moderátor:
Dnes začaly po celé republiky zápisy prvňáčků. Na základních školách potrvají v různých termínech po celý měsíc. V řadě regionů se ovšem rodiče rozhodli pro odklad povinné školní docházky svého dítěte. Mateřské školy proto budou i příští školní rok zřejmě přeplněné a základní školy nenaplněné. V Hradci Králové proto magistrát nabízí novinku přípravné třídy na vybraných školách. Ředitel jedné z nich, Jan Faltýnek, vysvětluje:

Jan FALTÝNEK, ředitel Základní školy v Hradci Králové:
My se budeme snažit rodiče přesvědčit o tom, že děti s odkladem školní docházky by měly navštěvovat přípravné třídy, které by měly nově být zřízené zhruba u osmi Základních škol v Hradci Králové. My se domníváme, že děti, které mají odklad, už se v řadě případů budou v mateřských školkách trošku nudit, takže ta náplň je tam maličko jiná, nicméně samozřejmě bude záležet na rozhodnutí rodičů.

Pavel PROUZA, moderátor:
Předškoláků, kteří letos přijdou k zápisu do prvních tříd, by mělo být kolem 97 tisíc, tedy 3 tisíce víc, než loni. Novinkou je, že rodiče mohou hlásit nově i pětileté děti.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Tato možnost je ale určena mimořádně nadaným dětem. Ty v pěti letech obvykle už umí číst, psát i počítat. Rodiče těchto dětí musí k zápisu přinést i doporučení školské poradny. Důvody novinky vysvětluje náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger.

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Důležité je, abychom umožnili dětem nástup do školy podle stupně jejich rozvoje, to znamená, na jednu stranu máme institut takzvaného odkladu, čili zvažovali jsme proto, zda by pro děti, které už jsou v tom vývoji tak daleko, aby mohly naopak případně nastoupit o něco dříve.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Psycholožka Jana Vokurková si myslí, že ale ani to není nutné. Navíc takové dítě potřebuje od učitele víc.

Jana VOKURKOVÁ, psycholožka:
Navíc ty děti bývají nerovnoměrné v tom vývoji, jedna oblast je silně posílená, ale taky jsou oblasti, ve kterých jsou ty děti mnohdy i pozadu.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Klára Bílá, Radiožurnál.

Zachování mateřské na loňské úrovni má mezi politiky nejširší podporu

Pavel PROUZA, moderátor:
Zachování mateřské na loňské úrovni má mezi politiky nejširší podporu. Po schůzce s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem to řekl premiér Jan Fischer. Se šéfem Lidového domu tak předseda vlády uzavřel plánované schůzky s lídry politických stran. Na nich se Fischer snažil na politiky apelovat, aby dál nezvyšovali schodek letošního rozpočtu. Schůzku sledovala i redaktorka Veronika Malá. Hezký podvečer.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Hezký podvečer. Tak návrhu, o kterých se teď bude rozhodovat ve sněmovně, je víc, než mateřská, společně s ní se bude hlasovat i o vyplacení třináctých důchodů, zrušení poplatků ve zdravotnictví nebo proplácení prvních tří dnů nemoci. Po sérii schůzek dospěl Jan Fischer k závěru, že za mateřskou se zasazuje nejvíc stran. Šéf sociální demokracie Jiří Paroubek současně zopakoval, že jeho strana všechny zmíněné zákony podpoří. Je totiž přesvědčena, že je možné je financovat i jinak, než ze státního rozpočtu a tím pádem schodek neovlivní. Jan Fischer má nicméně opačný názor. Celkově tedy zmiňované zákony podpoří ČSSD a komunisté. Hlasovat pro ně nebude ODS a TOP 09, lidovci podpoří mateřskou a zelení také mateřskou, ale jen za předpokladu, že se tím nezvýší schodek rozpočtu. Veronika Malá, Radiožurnál.

Na českých silnicích zemřelo nejméně lidí od roku 1990

Pavel PROUZA, moderátor:
832 lidí, tolik lidí zahynulo na českých silnicích. To je nejméně od roku 1990. Roste ale počet obětí, kteří zahynuli kvůli alkoholu za volantem.

Tereza BARTŮŇKOVÁ, redaktorka:
Podle dopravních expertů jezdili řidiči v loňském roce lépe, a to se projevilo i na statistikách. Zemřelo nejméně lidí v novodobé historii, ubylo také dopravních nehod a snížil se i počet zraněných. I když jsou v čísla v českém kontextu dobrá v porovnání s jinými evropskými státy, je počet obětí u nás stále vysoký.

Josef TESAŘÍK, Policejní prezidium:
Kdybychom to dali do těch uvozovek jako normální nebo určitý takový průměr, tak ten počet usmrcených osob ročně by se měl pohybovat řádově kolem 600, 650 usmrcených osob.

Tereza BARTŮŇKOVÁ, redaktorka:
Říká Josef Tesařík z Policejního prezidia. Mezi negativní trendy na silnicích ale stále patří alkohol za volantem, kvůli němu loni zahynula každá 6 oběť, celkem tedy 123 osob. Oproti roku 2008 to je nárůst o více než polovinu. Počet obětí nehod zaviněných pod vlivem alkoholu roste už několik let, proto také dopravní policisté od 1. ledna podrobují řidiče dechovým zkouškám při každé silniční kontrole. Tereza Bartůňková, Radiožurnál.

Vymáhání pokut za přestupky v Německu řidičům v ČR zatím nehrozí

Pavel PROUZA, moderátor:
Českým řidičům zatím nehrozí, že bych po nich pokuty za přestupky spáchané v Německu vymáhaly tuzemské úřady. Podobnou informaci přitom přinesly Lidové noviny. Český rozhlas ale zjistil, že Německo čeká na dohodu mezi všemi členskými státy EU a dvoustrannou smlouvu s Českem neplánuje.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Kompromis ohledně přeshraničního postihování dopravních přestupků, kde by byla pokuta vyšší, než 70 eur, se v EU rodí jen pomalu. Podle předběžného návrhu se počítá s vytvořením elektronické databáze, ve které by si jednotlivé národní úřady mohly vyhledat identifikační údaje majitele vozidla. Dvoustrannou dohodu o vzájemném pokutování neukázněných řidičů má Německo jen s Rakouskem a výměna informací funguje v omezené míře i s Francií. Že by podobnou dohodu plánoval Berlín i s Českem, mluvčí spolkového ministerstva dopravy Richard Schild popřel. Přesto ale českým řidičům vřele nedoporučuje, aby se na německých silnicích spoléhali na svou potenciální beztrestnost. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Hrob svaté Anežky odborníci nenašli, pátrání ale pokračuje

Pavel PROUZA, moderátor:
Sedm staletí hledaný hrob svaté Anežky České budou odborníci v kostele u svatého Haštala v Praze hledat dál. Závěrečné měření prokázalo, že možné ostatky české světice nejsou na místě, které původně před dvěma měsíci označil jen soukromý archeolog. Podle zatím neoficiálních měření mohou být ale na jiném místě. Dnes se v kostele sešla řada odborníků, aby se dozvěděla výsledky závěrečného georadarového průzkumu.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Pod oltářní deskou kostela svatého Haštala není žádná dutina, kde by mohl být hrob svaté Anežky. To je verdikt majitele společnosti, který v kostele prováděl georadarový průzkum Leo Vrzala.

Leo VRZAL:
Nepotvrzuje nález pod oltářní deskou.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Na otázku, jestli by toto místo mohlo na jiném místě v kostele, ale odpovídá, že může a s velkou pravděpodobností je.

Leo VRZAL:
Potřebujeme udělat ještě porovnávací díl, porovnávací metodu.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
A jde o stále předběžnou hypotézu. Říká farář Vladimír Kellnar z týnské farnosti.

Vladimír KELLNAR, farář, týnská farnost:
To bylo místo, které je vzdáleno řádově asi jeden metr z původního.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Definitivní nález potvrdí až odkrytí označených míst v kostele. To musí podle českých zákonů potvrdit jak arcibiskupství, tak Magistrát hlavního města Prahy. Obě instituce podle zjištění Českého rozhlasu s takovým zásahem do kulturní památky souhlasí. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co uslyšíte? Situace na Haiti se nelepší, odhady mrtvých stoupají, ty poslední mluví o 100 tisících obětech. Spojené státy posílají 100 milionů dolarů a 10 tisíc vojáků. Hrozící humanitární katastrofě se ve své poznámce všímá i politolog Lukáš Jelínek. Premiér Jan Fischer vyjednává se šéfy stran o zachování rozpočtového deficitu. Dnes se sešel s Jiřím Paroubkem.

Situace na Haiti se nelepší

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nervozita roste a Karibském ostrově, kterým v úterý zatřáslo mohutné zemětřesení. Ačkoliv do oblasti míří humanitární pomoc ze všech koutů světa k lidem, kteří ji potřebují, se zatím nedostává. V ulicích se hromadí mrtvá těla a ranění marně čekají na nutnou lékařskou péči. Následujících několik hodin může být přitom pro některé z nich kritických. Tvrdou ránu zasadil přírodní živel i misi Spojených národů. Ve spojení jsem se Michalem Brožou, vedoucím informačního centra OSN. Dobrý večer.

Michal BROŽA, vedoucí informačního centra OSN:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Brožo, je situace na Haiti pořád tak bezútěšná, nebo se přeci jen zlepšuje podle vašich aktuálních informací?

Michal BROŽA, vedoucí informačního centra OSN:
Určitě je příliš brzy mluvit o zlepšování situace. Máme co dělat s jednou největší humanitárních katastrof poslední doby, škody jsou obrovské a situace bohužel bezútěšná je, informace, které z Haiti přicházejí, celkový obrázek je, vy už jste naznačila, bohužel dále zhoršují. Před chvílí oznámil šéf OSN Pan Kimun, že v PortoauPrince bylo zničeno na 50 procent všech budov. Dobrou zprávou je, že reakce světa je veliká, a to jak na úrovni státu a vlád, i nevládních organizací, dokonce i v soukromých objektů, promiňte, subjektů, na místo již dorazilo na 2 tisíce záchranných týmů malých i větších. Takže ta pomoc na Haiti proudí, ale řekl bych, že to je doslova závod časem, problémem je především logistika a koordinace záchranných prací. Na místě chybí potřebná technika, zejména těžká technika. Letiště v PortoauPrince sice funguje, ale má své limity, poškozená je totiž řídící věž, takže ten počet letadel, která mohou přistávat, je omezený, chybí paliva, takže některá letadla blokují přistávání dalších letadel a bohužel se ukázalo, že problém je i přijímání pomoci po moři, protože všechny jeřáby v přístavu PortoauPrince byly zničeny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Velké problémy podle aktuálních informací ze zpravodajských agentur způsobuje i rabování, zoufalí lidé se často vrhají, nebo alespoň některé záznamy o tom hovoří i na konvoje s humanitární pomocí nebo na sklady, které tuto pomoc shromažďují. Jak zasahují v těchto událostech právě jednotky OSN?

Michal BROŽA, vedoucí informačního centra OSN:
Tak bohužel musím říct, že je celkem běžné, že bezpečnostní situace se po takovém neštěstí může prudce zhoršit. Podle mých informací ale zatím nejsou nějaké zásadní bezpečnostní problémy, počet vojáků OSN na Haiti je 7 tisíc a plus ještě k tomu jsou 2 tisíce policistů přímo v PortoauPrince a v jeho blízkém okolí jich máme na 3 tisíce, ale také asi přibližně před hodinou šéf OSN připustil, že zřejmě bude potřeba posilovat počet policistů, ale to je věcí Rady bezpečnosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já už jsem zmínila, že i mise ONS na ostrově Haiti byla silně zasažená, máte nějaké obšírnější informace k dispozici, kolik pracovníků OSN bylo nějakým způsobem zraněno nebo například úplně přišli o život, jaké jsou škody na materiálním zabezpečení?

Michal BROŽA, vedoucí informačního centra OSN:
Tak podle asi hodiny staré informace máme potvrzených 37 obětí na životech, z toho je tedy 36 pracovníků stabilizační mise OSN, jeden pracovník světového potravinového programu, pokračují ale záchranné práce na místě zhroucené budovy OSN a ten počet obětí bohužel bude jistě narůstat, na Haiti působí celkem 12 tisíc pracovníků OSN a v tuto chvíli jich je pohřešováno 330 a stále to platí i pro šéfa stabilizační mise OSN a jeho zástupce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odpovídá Michal Broža z informačního centra OSN. Děkuji za aktuální informace. Na shledanou.

Michal BROŽA, vedoucí informačního centra OSN:
Děkuji. Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Doslova před několika minutami se americkému prezidentovi Baracku Obamovi podařilo spojit s jeho haitským protějškem René Prévalem. Slíbil mu pomoc při obnově zasažené země. Dosud poskytly Spojené státy 100 milionů dolarů. O americké pomoci budu mluvit s historikem Igorem Lukešem, který působí na Univerzitě v Bostonu. Dobrý večer.

Igor LUKEŠ, historik:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, za co konkrétně dávají Spojené státy těch 100 milionů dolarů. Co je nyní nezbytné?

Igor LUKEŠ, historik:
Dodávají tam samozřejmě léky, potraviny, pitnou vodu, stany a velice, velice důležitá nezbytná hygienická zařízení. Tohle jsou asi, myslím, ty základní věci, které tam teď proudí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Barack Obama slibuje další peníze, kolik zhruba tam chce celkem poslat finančních prostředků?

Igor LUKEŠ, historik:
Víte, nejde jenom o materiál, který jsem teď zmínil, ale jde i o lodě amerického námořnictva, především o velkou, velkou nemocnici, plovoucí nemocnici, to se jmenuje /nesrozumitelné/, a má posádku a personál přes 600 mužů a žen, je tam kromě toho také americké námořnictvo, je tam námořní pěchota, jsou tam helikoptéry a už jenom proto nevěřím, že by někdo už teď mohl vystavit jakýsi konečný účet za celou operaci. Je ale jasné, že teď jde hlavně o čin. Platí stále to staré pořekadlo, že kdo rychle dává, dvakrát dává, a nejde teď o účtování nebo nějaké zlé projevy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já už jsem to zmínila na začátku pořadu, do oblasti zamíří 10 tisíc amerických vojáků, co zejména mají na starosti, co je jejich úkolem?

Igor LUKEŠ, historik:
Mají na starosti především bezpečnost a distribuci léků, jídla, pitné vody, možná, že se budou muset podílet i na pohřbívání, aby se zabránilo velké, velké lékařské všeobecné katastrofě. Co se té bezpečnosti týče, tak tam ta situace se zhoršuje, dochází tam stále častěji k případům rabování, útokům na různé sklady, ve kterých dav tuší nějaká, nějaké jídlo nebo něco podobného, a proto tam ta námořní pěchota bude velice důležitá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je jasné, jak dlouho tam vojáci zůstanou?

Igor LUKEŠ, historik:
Víte, nevěřím zase, že by tam museli být dýl, než, řekněme, měsíc, to je samozřejmě jenom hrubý odhad a myslím, že nic přesnějšího zatím nikdo nezná, protože dosud neznáme vlastně dimenze té celé katastrofy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč je, pane profesore, vlastně ostrov Haiti pro Baracka Obamu tak důležitý, že tam napíná tolik pozornosti?

Igor LUKEŠ, historik:
No, víte ten ostrov Haiti není důležitý, možná pro prezidenta Obamu, přinejmenším není jenom pro něho důležitý, je důležitý pro všechny Američany ze dvou důvodů, jednak kvůli jeho geografické poloze a jednak kvůli velkému počtu Haiťanů, kteří žijí hlavně na Floridě, ale například v New Yorku nebo v Bostonu a jistě ve velké části všech větších měst Spojených států.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje historik Igor Lukeš z bostonské univerzity. Děkuji i vám, přeji hezký zbytek dne, na shledanou.

Igor LUKEŠ, historik:
Na shledanou. Dobrou noc.

Hrozící humanitární katastrofa na Haiti

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejistá budoucnost ostrova Hait zpustošeného zemětřesením, to je téma dnešní pravidelné poznámky. Jejím autorem je politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Nemylme se, Haiti bylo v rozvalinách už dávno před ničivým zemětřesením. Nefunkční státní správa, děsivé zdravotnictví, žádná sociální péče. Na třicet státních převratů během 200 let. Obyvatelé lovili v kapsách poslední drobné a i o ty je čerstvě připravily globální spekulanti na potravinovém trhu. Ztracený kout, do něhož turisté jezdili vlastně jen za dobrodružstvím. Když kontroverzní americký kazatel Robertson bez kousku citu obvinil Haiťani ze spolčení s ďáblem, otíral se třemi čtvrtinami lidí vyznávaný legendární kult voodoo Dnes pasovaný na náboženství, který na Haiti dvojnásob zkvétal v dobách nejhlubší chudoby a beznaděje. Na nich se podepsaly i světové mocnosti hrátkami s někdejšími samozvanými haitskými vládci, zejména s klanem /nesrozumitelné/. Mohli být sebe odpornější, leč patřila jim strategická půda, z níž na Castrovu Kubu coby kamenem dohodil. Nabízí se otázka, jeli vůbec nějaká šance na spásu Haiti postiženého přírodním neštěstím, když se záchranné mise nepovedly ani v klidnějších časech. Odpověď paradoxně může znít ano. Prezident Préval má slušnou pověst a dokáže najít společnou řeč s Washingtonem, Paříží i klíčovými mezinárodními institucemi. Řadoví Haiťané si navíc nyní nedůvěru k zahraničním aktérům dovolit nemohou. Vždyť sami již nemají nic. Prakticky ani kostely a věznice. Na humanitární pomoc, jejíž koordinace v haitských troskách zákonitě selhává, by tak měla rychle navázat diplomaty vyjednaná a prezidentem Prévalem zaštítěná mezinárodní zpráva země, či alespoň důsledná kuratela. Jedinou alternativou systematické pomoc vyspělých států je totiž čirá utopie, tedy přestěhování Haiťanů pryč z ostrova Hispaniola mimo jiné proto, aby se humanitární katastrofa nepřelila do sousední stabilní a relativně bohaté Dominikánské republiky. Pochyby, zda se Haiti podaří zachránit, ale přetrvávají. I kdyby se světové politické společenství pochlapilo a úzce kooperovalo s místními demokraty, nikde není psáno, že Haiti nedorazí cyničtí hybatelé světem globálního byznysu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To byla poznámka politologa Lukáše Jelínka.

Zachování rozpočtového deficitu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vláda dnes znovu varovala, že letos bude nutné šetřit a velmi striktně omezit rozpočtovou politiku. Zveřejnila dokument, ve kterém svým nástupcům mimo jiné doporučuje zvýšit daně i úspory a taky přísně kontrolovat státní hospodaření. Premiér Jan Fischer dnes uzavřel sérii setkání s předsedy stran, které mají klub v Poslanecké sněmovně. Setkal se s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Ten mu zopakoval, že návrhy jeho strany prý schodek státního rozpočtu nezvýší a sociální demokraté je proto podpoří. Ve studiu je teď komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Dobrý večer.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Petře, Jiří Paroubek opakuje, že šetřit musí hlavně stát, a to tak, aby se to nedotklo lidí, není to trochu protimluv.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
No, tak Jiří Paroubek to samozřejmě takhle říká, protože kdo by řekl o vlastní straně, že její návrhy můžou skončit dalším růstem deficitu, to jistě neřekne ani Jiří Paroubek, on zdůraznil, že sociální demokracie má takové dvě zásady, že chce dlouhodobě podporovat hospodářský růst a současně snižování schodku státního rozpočtu, a teď pozor, dodává v čase, nevíme bohužel v jakém. To, co na, na co jste se ptala, ano, je to tak, Jiří Paroubek tvrdí, že kdyby všechny ty návrhy, sociální návrhy řekněme, které se chystají do Poslanecké sněmovny, většina je od sociálních demokratů, jeden pochází od lidovců, prošly, takže to letos bude znamenat pouhých 750 milionů korun výdajů navíc. Naproti tomu premiér Fischer je pln obav, i vláda, ministerstvo financí, domnívající se, že může jít až o 13 miliard, o nichž, o které by se zvýšil už tak dost vysoký schodek státního rozpočtu tak, jak jej přijala Poslanecká sněmovna loni v prosinci, poznamenejme, že je to 163 miliardy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na co, Petře, podle vás bude sněmovna víc slyšet, na tyto možná tedy "populistické návrhy" levice, mezi nimi je například zavedení třináctých důchodů, nebo zrušení zdravotnických poplatků, pak také lidovci žádají zachování mateřské na úrovni loňského roku nebo zavedení na tuto mez. Myslíte si, že se to podaří prosadit?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
To já bych, Veroniko, také rád věděl, když už jsme u toho, tak se týká skutečně o zavedení mateřských poplatků, tedy mateřských dávek tak, jak byly do 1. ledna letošního roku, jinými slovy, o jejich zvýšení, to může být v některých případech až rozdíl několika tisících korunách. To je těch 750 milionů, o kterých hovoří Paroubek, že by to bylo navíc. Pak jde o zavedení dávek v nemoci i pro první tři dny pracovní neschopnosti, to znamená, zrušení takzvané /nesrozumitelné/ lhůty, a to by mělo stát v budoucnu 3 miliardy korun, a pak třinácté důchody takzvané, jednorázová částka 2400 korun důchodcům, což by mělo 6 miliard, ale Jiří Paroubek říká, že by se to zaplatilo z mimorozpočtových zdrojů, rozumějme z dividend především ČEZu. Já k tomu musím dodat, že ty dividendy ČEZu a podobných podniků, kde má stát účast, jsou ale k něčemu asi určeny, a když se odtamtud vezmou ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak budou někde chybět.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
... tak budou někde chybět.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale proti tomu je ostře ODS, myslíte si, že ODS bude mít dost sil na to, aby zabránila těmto návrhům?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Ve sněmovně se teď tvoří okamžité parlamentní většiny a těžko dopředu někdo odhadne jaké. Je jasné, že o těch návrzích, o kterých jsem mluvil a ještě k nim patří zdravotnické poplatky, její zrušení či aspoň omezení sociální demokracie chce prosadit, tak budou podporovat s nimi komunisté. Naopak některé poslanecké strany, tedy konkrétně ne levicové, jako třeba lidovci a také zelení, ty nejkřiklavější návrhy sociálních demokratů podporovat nebudou, ale zase na oplátku lidovci tam mají ten svůj návrh, který se týká těch mateřských příspěvků, který zase naopak budou podporovat jak sociální demokraté, tak komunisté. Já tím chci říct, že v té sněmovně, i když to ty obě strany popírají, se může vytvořit situace, že se bude handlovat něco za něco, a proto se ty většiny dají těžko předvídat. Myslím si, že občanští demokraté budou ve velmi obtížné situaci, protože v minulosti jsme viděli, že když šlo do tuhého, tak sociální demokracie, komunisté a s podporou několika nezařazených poslanců a několika lidovců dokázali sestavit tu okamžitou většinu a svoje prohlasovat. Zdali to dokáží opět, uvidíme, ale Fischerova vláda, konkrétně premiér Fischer, se stále obává jakýchkoliv dalších nároků na zvýšení schodku státního rozpočtu a chystá se přijmout jaksi opatření, která by omezila průběžné státní výdaje, mají tři varianty, na zasedání vlády v pondělí je budou projednávat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pak je tady návrh ODS, se kterým přichází Mirek Topolánek, a to je na sjednocení sazby DPH, která by znamenala jednak zdražení třeba potravin nebo léků, ale naopak zlevnění, například elektřiny nebo oblečení, je tento návrh průchozí, já jsem dnes v poledních Ozvěnách mluvila se zástupci, ekonomickými experty ODS i ČSSD, překvapivě ČSSD není až tak úplně striktní, ale říká, ne teď, až v budoucnu.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Já jsem vás pozorně poslouchal, vaše hosty také, všiml jsem si, jak Martin Kocourek, ekonomický expert ODS v podstatě sám uznal, že je nerealistické, aby v dohledné době tenhle návrh prošel, já si to myslím zcela od srdce naprosto, nedovedu si představit, která politická strana zastoupená v Poslanecké sněmovně před volbami by přijala takovéto nepochybně nepopulární opatření, protože zejména u potravin základních potřeb a u těch, které jsou nyní zdaněny 10 procenty, by to zvýšení na tu jednotnou sazbu snad kolem 17 procent znamenalo prostě zdražení, zvýšení ceny, to by pocítil každý. Tohle před volbami zavést, je sebevražda, podle mě i u strany pravicové, která chce lidem říkat, jak ona tvrdí ODS, pravdu a nijak ji nezastírat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To říká Petr Nováček, komentátor Radiožurnálu. Díky, že jste přišel do studia. Na shledanou.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Přišel jsem rád, děkuju, hezký večer.

Přesná čísla počtu obětí na Haiti poničené silným zemětřesením zatím neexistují

Pavel PROUZA, redaktor:
Přesná čísla počtu obětí na Haiti poničené silným zemětřesením zatím neexistují. Mohou jich být ale deseti až sta tisíce. Zahraniční pomoc je sice na cestě, ale v chaotických podmínkách, které na místě panují, je mnohdy neefektivní. Metropole PortoauPrince, kterou živelní pohroma téměř zničila, navíc pocítila další otřes. Mnozí Haiťané nemají vodu ani jídlo a obávají se násilností. Potřebná je také lékařská pomoc. Organizace Lékaři bez hranic měla na Haiti tři zdravotnická zařízení. Lucie Ďuricová z české pobočky potvrdila, že všechna otřesy poškodily.

Lucie ĎURICOVÁ, česká pobočka organizace Lékaři bez hranic:
Lékaři bez hranic evakuovali pacienty. Postavili polní nemocnice v okolí těchto zařízení, kde ošetřují zraněné. Poskytují první pomoc, stabilizují pacienty, zahájili poskytování chirurgické péče v nemocnici /nesrozumitelné/, kde konečně mohou právě poskytovat tu nezbytnou chirurgickou pomoc, to patří i k následujícím prioritám, právě proto Lékaři bez hranic do oblasti posílají nafukovací nemocnici, měla by mít dva chirurgické sály a lůžkové kapacity pro 100 pacientů.

Premiér Jan Fischer ukončil sérii schůzek s lídry parlamentních stran

Pavel PROUZA, redaktor:
Premiér Jan Fischer ukončil sérii schůzek s lídry parlamentních stran. Chtěl je přesvědčit, aby nepřicházeli s návrhy prohlubujícími schodek státního rozpočtu. Parlament na konci ledna takové návrhy projednává čtyři. Naději na přijetí má zřejmě pouze vrácení výši mateřského příspěvku na loňskou úroveň.

Chřipky a akutních respiračních infekcí ubylo v Česku tento týden o 5 procent

Pavel PROUZA, redaktor:
Chřipky a akutních respiračních infekcí ubylo v Česku tento týden o 5 procent. Nemocných je teď 906 na 100 tisíc lidí. Všechny kraje jsou na tom plus minus stejně, v žádném z nich není epidemie. Hranicí pro ně je až 2 tisíce nemocných na 100 tisíc obyvatel. Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu Radiožurnálu řekl, že teď marodí hlavně děti.

Jan KYNČL, epidemiolog, Státní zdravotní ústav:
Nejvyšší nemocnost je samozřejmě v dětských skupinách, ale u nich jsou počty vysoké vždycky, to je typické jak u předškolních, tak i u školních dětí, takže počty tam vyšší jsou, ale i v těchto dvou věkových skupinách jsou počty výrazně nižší, než v předvánočním období.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vám v této půlhodině ještě nabídneme? Prezidentské volby na Ukrajině se blíží. Přípravy sleduje náš zpravodaj Petr Vavrouška. Podle aktuálních statistik Policejního prezidia se na českých silnicích jezdí líp, než v minulých letech. Jsou řidiči ohleduplnější, nebo policisté akčnější? A ptát se budeme, jestli Česko opravdu hraje důležitou roli v mezinárodním obchodu se ženami, jak tvrdí dokument televize BBC.

Prezidentské volby na Ukrajině

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Před pěti lety Ukrajinu zaplavila euforie z oranžové revoluce, která vynesla do prezidentského křesla Viktora Juščenka. Země byla plná nadějí. Slov o demokracii a o cestě do Evropy. Výsledek? Politický chaos, hospodářská krize, rozčarovaná společnost. V neděli budou obyvatelé Ukrajiny volit nového prezidenta. Šance na vítězství mají bojovná premiéra Julia Tymošenková a proruský kandidát Viktor Janukovič. Někdejší symbol oranžové revoluce Viktor Juščenko zřejmě zůstane smutným poraženým. V Kyjevě máme zvláštního zpravodaje Petra Vavroušku.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Tak toto je kyjevský Maidan, právě na tomto náměstí vrcholila před pěti lety ukrajinská oranžová revoluce. Tisíce lidí se vzepřely proti zfalšovaným výsledkům voleb a do čele země se dostal Viktor Juščenko. Chtěl bojovat proti korupci, pozvednout ukrajinskou ekonomiku, nasměrovat zemi blíže k Evropě, zbavit společnost postsovětských manýrů. Ukrajina ale nezkvétá.

důchodkyně:
Nevyplnily se všechny naděje, které jsme do oranžové revoluce vkládali, žije se nám hůř. Stouply ceny, hospodářská krize nás citelně zasáhla. Neprožíváme jednoduché období.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Stěžuje si mi důchodkyně v centru Kyjeva. Desiluze, toto slovo asi nejlépe vystihuje náladu v ukrajinské společnosti.

Jurij JAKIMENKO, ukrajinský politolog:
Bohužel ano, ale o to nejdůležitější jsme nepřišli. Ukrajina se za těch pět let stala přeci jen demokratičtější zemí, otevřenou k politické soutěži, máme svobodnější média než v minulosti. A největším výdobytkem oranžové revoluce je to, že lidé si mohou v neděli svobodně vybrat z osmnácti kandidátů, to je obrovská změna.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Říká přední ukrajinský politolog Jurij Jakimenko. A souhlasí s ním také student práv Pavel Letviněnko.

Pavel LETVINĚNKO, student práv:
Od oranžové revoluce jsem toho moc neočekával, jediné, co jsem chtěl, bylo odstranění těch postkomunistických kádrů, lidí, kteří se drželi moci zuby nehty, to se podařilo. A teď je vše v našich rukách. Existuje zcela běžný volební systém, vyberete si kandidáta, jakého chcete a ne, jakého vám nařídí.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Dodává optimisticky mladý Ukrajinec. Většina voličů ale přiznává, že během voleb dojde k nejrůznějšímu falšování, například skupování hlasů. K urnám se sice Ukrajinci chystají ve velkém počtu, ale bez důvěry.

Jurij JAKIMENKO, ukrajinský politolog:
Víra důvěry v politiky a ve všechny instituce státní moci rapidně klesla. Za poslední roky jsme byli svědky neustálého politického hašteření, blokování parlamentu, měli jsme dvoje předčasné volby. Politický systém byl paralyzovaný a trpěli tím především obyčejní lidé.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Říká Jurij Jakimenko.

osoba:
Spousta našich přání se nesplnila kvůli hádkám politiků, oni se sobě mstili navzájem. Juščenko toho chtěl hodně změnit, ale měl svázané ruce. Šance, které nám dala oranžová revoluce, nám bohužel proklouzly mezi prsty.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Konstatuje starší paní. Dny Viktora Juščenka v roli prezidenta jsou sečteny. Popularita idolů národa před pěti lety se dnes pohybuje kolem pěti procent. Šance na znovuzvolení jsou nulové. A jaké by dostal od expertů vysvědčení.

Jurij JAKIMENKO, ukrajinský politolog:
Nevyužil autoritářských metod vládnutí, zůstal v mezích demokracie, to je jeho největší zásluha, snažil se prosadit etické a morální zásady, ale to evidentně náš národ pořád nechápe. Lidé se snaží především přežít.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Dodává Jakimenko.

osoba:
Já ještě pracuji, penzi mám velmi nízkou. Po 45 letech práce bych si přála hezčí život, ale sama to nezměním. Politikům vyčítám to, jak se k sobě chovají.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Zoufá si penzistka, která musí měsíčně vyjít v přepočtu s dvěma tisíci korunami. A jak by vypadal výčet Juščenkových minusů?

Jurij JAKIMENKO, ukrajinský politolog:
Především se mu nepodařilo nastavit normální dialog mezi politickými silami, neudržel pohromadě družinu, která táhla za jeden provaz během oranžové revoluce. Selhal v boji s korupcí, nepřiblížil státní moc k lidem a kvůli nepřetržité politické krizi neprosadil potřebné reformy.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Vypočítává politolog Juščenkovy neúspěchy. Teď si Ukrajinci vyberou nového lídra, který má šanci to změnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V ukrajinské metropoli dva dny před prezidentskými volbami natáčel Petr Vavrouška.

Bezpečnost na českých silnicích

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
České silnice byly vloni bezpečnější, než v minulých letech. Zahynulo na nich o 160 lidí míň, než v roce 2008. Celkem 832. Vyplývá to z poslední statistiky Policejního prezidia. Ubylo i dopravních nehod. I když otázkou zůstává, jak se na tom podepsal fakt, že je nutné ohlásit pouze havárii se škodou nad 100 tisíc korun. Nejtragičtějším dnem minulého roku byla sobota a měsíc říjen. Jsou čeští řidiči opravdu ohleduplnější? Jestli se chcete zapojit do této diskuse, můžete buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru RF mezera a váš text na čísle 9077703. Mými hosty jsou dopravní expert Stanislav Huml. Dobrý večer.

Stanislav HUML, dopravní expert:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Josef Tesařík z ředitelství Služby dopravní policie. Dobrý večer.

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
Taky dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Humle, jezdí podle vás řidiči líp, než v minulých letech, jsou ohleduplnější?

Stanislav HUML, dopravní expert:
Tak ta statistika si myslím, že má významná pozitivní čísla, zejména v počtu usmrcených, ten pokles je opravdu značný. To, že poklesly dopravní nehody v celkovém počtu, to jste řekli správně ve zprávách, to je jenom vlivem toho, že v podstatě se hlásí daleko méně dopravních nehod, než tomu bylo v minulosti, teď už ta čísla jsou dost nepřesná na porovnání. Ale počet usmrcených, to je velice relevantní číslo a tam ten pokles je významný. V celé té statistice je jediným takovým, řekl bych, významný negativní prvek, a to je vliv alkoholu na dopravní nehody.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
K tomu se dostaneme, ale řekněte mi, podle vás, co stojí za tím, že se ta situace opravdu zlepšuje?

Stanislav HUML, dopravní expert:
Já tam vidím několik faktorů, bodový systém /nesrozumitelné/ své výsledky. /Nesrozumitelné/, to znamená, daleko méně najetých kilometrů, a to v nákladní dopravě i v osobní dopravě. No, a samozřejmě také kampaň Nemyslíš zaplatíš v televizi. V mých očích to nejpodstatnější, co se na důležitost /nesrozumitelné/.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Tesaříku, co především podle vás způsobovalo nehody, už jsme zmínili ten alkohol, je to skutečně ten největší problém?

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
Tak já si myslím, že to je jeden takový problém, který vystupuje nad ty ostatní, když už se bavíme o těch negativních jevech, které statistika naše zaznamenává, na prvním místě je to alkohol, já bych to trošku konkrétizoval, celkem při nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu zahynulo 123 osob, a to je o 43 osob více, než v roce 2008. Jinak je to nejhorší výsledek za posledních 6 let na počty usmrcených osob při těchto nehodách představují téměř 15 procent, a to je nejhorší výsledek dokonce za posledních 15 let.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vypadá to, že řidiči si dopřávají alkoholu víc, než v minulých letech, než usednou za volant, je to tak?

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
No, statistika to potvrzuje, ale jenom, abychom nezůstali u toho alkoholu, ještě bych se dále zmínil, je nepříznivá okolnost, která se vyskytuje zase po několika letech, je výrazný nárůst počtu usmrcených a zraněných osob nehod, které se staly na náledí nebo na ujetém sněhu, a dále potom nehod, které skončily havárií, případně nehod v noční době. To je bilance velmi nepříznivá a je to určité vysvědčení pro řidiče, že podceňují stav povrchu komunikací, nevěnují dostatečnou pozornost řízení, pak to končí havárií. A co se týká nehod v noční době, kde bohužel velice často jako oběti asistují i chodci, si dovedeme všichni asi představit, jak k těmto nehodám dochází.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Humle, tedy slyšeli jsme, že alkohol, to je jeden z těch největších problémů a řidiči si ho dopřávají víc, než v minulých letech před jízdou. V této souvislosti, jak se díváte na citované aktivity policejního šéfa Tržila, že by se možná mohla tolerovat minimální hranice alkoholu v krvi na té 24 setin promile?

Stanislav HUML, dopravní expert:
Já celou dobu vím, protože jsem i s panem Tržilem a i s těmi lidmi, kteří kolem toho s vámi trošku jako, teď myslím s novináři, komunikují, tím, že je to trošku dezi /nesrozumitelné/ ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dezi ...

Stanislav HUML, dopravní expert:
Ano, děkuju za pomoc.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Radši vám nebudu moc pomáhat, ale víme, o co jde. Tedy v čem podle vás to není úplně přesné?

Stanislav HUML, dopravní expert:
Oni všichni tvrdí, a já to tvrdím také, že v České republice je potřeba se držet té nuly, protože celý svět má spíš, ten evropský, tedy kolem nás, má spíš tendenci snižovat povolenou hladinu alkoholu v krvi a my jsme hrozně rádi všichni za to, že tady máme v Čechách nulu. Ten spor, který se vede, ten je ryze technický, když to takhle mám říct, jsou různé metody, jak se dá zjistit hladina alkoholu v krvi u člověka, jedna z nich je třeba svědectví, policista vás vidí, že jste vypila dvě piva, sedáte za volant a odjíždíte, tak není potřeba dělat dechovou zkoušku ve své podstatě, protože když soudní znalec potom spočítá, kolik toho alkoholu bylo vypito, tak přesně zjistí, jaká byla hladina alkoholu v krvi. Druhá metoda je samozřejmě odběr krve, tady už 30 let platí, že pokud výsledek /nesrozumitelné/ zkoušky na alkohol je do nula patnáct, tak pokyn ministerstva zdravotnictví zní do protokolu psát nulu, protože to jsou, to jsou hodnoty, které podléhají technické toleranci takzvané, ani atomové hodiny, já to schválně k tomu přirovnávám, nejdou úplně přesně. A teď se nově jako důkaz dá použít i elektronický přístroj, který měří hladinu alkoholu v krvi, a i ten má svou technickou toleranci, a ta je kolem těch nula patnácti, nula dvaceti. A ten problém je v tom, že dnes policista při kontrole na místě zjistí, že má někdo nula celá nula jedna, ani ne nula celá jedna pět, ale nula celá nula jedna, považuje to za pozitivní dechovou zkoušku, předvádí člověka a krev a výsledek z té krevní zkoušky je samozřejmě nulový, a jsou z toho jenom problémy typu předvedení na krev, placení té krevní zkoušky, výsledek je předem znám, tam je předem známo, že je, že je negativní. Tak my si všichni myslíme, ti, co trošku do toho vidíme, že by tam neměla být technická tolerance i u policie u těchto elektronických přístrojů. Nic víc, nic míň. Jinak z legislativního hlediska zaplaťpánbůh za tu nulu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Tesaříku, opravdu by to policistům prospělo při jejich práci, kdyby tam ta relevance z toho technického hlediska, které teď popsal pan Huml, byla?

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
Já bych to trošičku teda upřesnil. Navázal bych na to, co jako tam magistr Huml říkal, existuje fyziologická hranice, která je u každého člověka jiná, pohybuje se mezi těma nula patnácti, nula dva, a tolerance přístroje, které používá policie zde je nula celá nula čtyři setiny procenta, z toho vznikla ta hranice nula celá dvacet čtyři a záleželo by při dechové zkoušce nebo při opakované dechové zkoušce, jestli ta hodnota naměřená se bude zvyšovat nebo snižovat, když se bude zvyšovat, znamená to, že řidič před jízdou pil, a potom se postupuje obvyklým teda způsobem, jestliže ta hranice bude, jestli se ta hodnota snižuje, tak potom a zjistí se teda, že řidič třeba něco teda vypil a je to v té toleranci, postupuje se v podstatě nynějším způsobem, to znamená, že řidiči nemusí být zadržen řidičský průkaz, je mu zabráněno teda, je mu zakázána další jízda a tak dále, ale já bych nemluvil o těchto technických věcech, spíš bych se zmínil o tom, co pan Huml teda nastínil, a to, že ta situace v Evropě je trošku jinačí než u nás, tady se ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tam většinou minimální hranice alkoholu se toleruje ...

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
... zvyšovala a naopak tendence světová, anebo evropská je taková, že se ta hranice neustále snižuje, poslední země provedly další korekce, snížení je Irsko, kde doposavad platilo nula celá osm, už ne nula celá pět, další snížení provedlo Dánsko, kde se dostali na hranici nula tři, chtěl bych říct, že v těch okolních evropských zemích, okolo nás, například pro řidiče profesionály, to znamená, kteří se živí volantem, ať jsou to řidiči autobusů, nákladní dopravy a pro řidiče jednostopých motorových vozidel, prakticky platí ta /nesrozumitelné/ podobně jako u nás, to znamená, je tam tolerováno ta fyziologická hranice a jinak je jim zakázáno pochopitelně pít. Za předpokladu nebo v případě, že řidič, a například v Německu způsobí nehodu a je mu naměřeno nula celá například tři, i když povolená hranice je půl promile, je to polehčující okolnost a naopak ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Přitěžující ...

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
... neobyčejně přitěžující. To je ta druhá stránka věci, o které se u nás velmi málo teda hovoří. Tady se spíš hovoří o tom, že by mohl si řidič, já nevím, dát jedno pivo a podobně, což je v podstatě na západ od našich hranic nesmysl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, já vám rozumím. Pane Humle, je tady ještě jedna věc, která souvisí s alkoholem, a to je, že od nového roku by měly hlídky policie kontrolovat všechny řidiče, zda nemají v krvi alkohol, myslíte si, že to má pozitivní preventivní účinek?

Stanislav HUML, dopravní expert:
Tak ono je to praxe, která už je v podstatě v některých útvarech policie, tedy dopravní policie zavedena, tady v Praze zcela běžně, a já to osobně vítám, protože když s tím vyhodnocujete statistiku a vidíte, jak tam je dramatický nárůst nehod zaviněných vlivem alkoholu, smrtelné následky, tak aktivita policie logicky se musí ubírat tím směrem, že se do tohoto směru, toho problému, na to jsou všechny síly, které policie má, prevence je, ono se říká, že nejlepší prevence je represe, ale to jsem nechtěl až tak úplně tohle slovo použít, ale zkrátka, dávat preventivní dechové zkoušky, mě to nepobuřuje, já jsem na to zvyklý, budu dýchat při každé kontrole policie, není problém.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Tesaříku, je tady technický problém, myslíte si, že budou mít všechny hlídky policie k dispozici potřebné zařízení, jeho dostatek, přece jenom bude to stát nějaké peníze navíc?

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
Já bych to řekl asi takhle, tato věc není mojí doménou a je pochopitelný, že se s tím teda počítá, já bych navázal zase na pana magistra a řekl bych, že s ním teda pochopitelně souhlasím a řekl bych, že kdyby toto opatření mělo zachránit jen jeden lidský život, tak se to v každém případě vyplatilo. Mohu vám říci, na základě předběžných údajů v letošním roce, v těch prvních čtrnácti dnů, které tady už máme, že počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu v porovnání s pětiletým průměrem poklesl o jednu třetinu, což myslím, že je velmi významné snížení, doufejme, že nám to vydrží teda i dále a když si vezmeme v úvahu, že při těchto nehodách přišlo o život 123 lidí, myslím si, že ty veškeré diskuse, které se okolo toho vedou, jsou neobyčejně teda zbytečné a zavádějí. Ale abychom se nebavili jenom o alkoholu, což v dobré společnosti může být příjemný společník ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale já myslím, že u něj asi už budeme muset zůstat, protože z časových důvodů jsme se skutečně věnovali tomu, co nás tíží nejvíc. Já možná uzavřu emailem, který přišel od posluchače Josefa Vencla, který se neptá, ale konstatuje, že by pro řidiče pod vlivem alkoholu zavedl velmi tvrdé tresty. Na tom jste se ostatně, pánové, shodli oba. Já děkuji dopravnímu expertovi Stanislavu Humlovi. A loučím se i s Josefem Tesaříkem z ředitelství Služby dopravní policie. Pánové, přeji vám hezký večer. Na shledanou.

Josef TESAŘÍK, ředitelství Služby dopravní policie:
Na slyšenou.

Stanislav HUML, dopravní expert:
Děkujeme, nápodobně.

Obchod se ženami v České republice

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Česká republika je prý tranzitním střediskem obchodu se ženami. Tvrdí to autoři pořadu televize BBC, kteří popisovali, jak britští muži tráví víkendové pánské jízdy v evropských metropolích. V dokumentu se objevuje například česky hovořící muž, který nabízí na prodej dvě ženy, nebo údajný Slovák, který tvrdí, že do Česka vozí chudé Romky a ty tam pak pracují jako prostitutky. Podle autorů pořadu podporují obchod se ženami právě Britové, kteří se do Evropy jezdí loučit se svobodou, a často se platí služby prostitutek. Do vysílání zvu Petru Kutálkovou z organizace La Strada, která se věnuje prevenci obchodu s lidmi. Dobrý večer.

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Kutálková, vy jste byla v kontaktu s autory zmíněného pořadu. Souhlasíte s tvrzením BBC, že Česko je tranzitním střediskem obchodu se ženami?

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
Já bych rozhodně nehovořila o středisku tak, jak to bylo v tom dokumentu prezentováno, samozřejmě nelze vyloučit, že skrze Českou republiku jdou kanály obchodování s lidmi i vzhledem geografické poloze.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Z jakých zemí do Česka tedy nejčastěji ženy, které jsou pak nuceny k prostituci, přicházejí, v jakých počtech, když to není tak úplně žhavé, jak o tom dokument BBC referoval?

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
Co se týká těch států, La Strada konkrétně má zkušenosti s klientelou například ze Slovenské republiky, ze zemí bývalého Sovětského svazu, což je poměrně časté, například Ukrajina, Rusko, ale jedná se i o země vzdálenější, například Brazílie. Když se ptáte na ty počty, je to obtížné stanovit, protože ta čísla jsou velmi latentní, nicméně nevládní organizace mají zprávy zhruba o desítkách osob ročně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžete popsat takový typický příběh ženy, pokud je to možné a úplně se nerůzní ten nejběžnější, jak vůbec člověk uvízne v sítí obchodníků s lidmi?

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
To je taky velmi obtížná otázka. Ty scénáře mohou být v podstatě dvojího typu, jednak takzvaná formální cesta, člověk odpoví na inzerát v televizi, novinách, v nějakém třeba inzertním serveru, jede za prací, hledá nějakou práci, úplně typickou třeba pro ženy, často jsou to třeba práce pokojské nebo servírky, překročí hranice stále se svými doklady v naději, že tu práci dostane a teprve v cílové zemi je donucen k prostituci. Samozřejmě, pokud si dobře vzpomínám, v tom filmu byly i případy žen, které prodal jejich partner, což je také scénář, se kterým se setkáváme v praxi.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kolik je těch, z těch, kteří se stali majetkem obchodníků s lidmi z České republiky?

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
To je hrozně obtížné říci, mezi našimi klientkami jsou Češky, minulý rok to byla zhruba polovina žen, ale tam byly i ženy, které byly obchodované nebo nucené k prostituci v rámci České republiky. Nicméně co lze říci s jistotou, že mezi obchodovanými ženami stále Češky jsou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co se ví o lidech, kteří tento obchod organizují, ví se vůbec něco konkrétnějšího?

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
To by byla spíš otázka na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Co mohu říct já z našich zkušeností, jsou to lidé, kteří na první pohled působí důvěryhodně v mnoha případech, nejsou to nějaká individua, která si možná někdo z nás může představit, ale jsou to lidé, kteří vzbuzují důvěru.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí Petra Kutálková z organizace La Strada, která se věnuje prevenci obchodu s lidmi. Děkuji za informace, na shledanou.

Petra KUTÁLKOVÁ, organizace La Strada:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hostem Ozvěn dne je teď spolupracovník Radiožurnálu ve Velké Británii Ivan Kytka. Dobrý večer.

Ivan KYTKA, redaktor:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ivane, souhlasíte s tvrzením autorů pořadu, že z britského loučení se svobodou v různých evropských metropolích se už stal průmysl, že to přispívá k prostituci a obchodu se ženami?

Ivan KYTKA, redaktor:
Já myslím, že do velké míry ano, koneckonců v tom dokumentu byli jako účinkující dokonce lidé, kteří mají vlastní firmy, myslím, že ta firma byla založena v Praze, která de facto šije uchazečům na míru jejich program, zahrnuje například návštěvu nevěstince či striptýzového baru a tak podobně, a podle údajů, která má BBC k dispozici, tak de facto ten, řekněme, byznys těch rozlučkových víkendů v Praze, v Talinu nebo v Krakově generuje těmto městům ročně kolem pěti set milionů liber.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak to vůbec je s těmi takzvanými /nesrozumitelné/, tedy s výlety mužů, kteří mají těsně před svatbou, vyrážejí s přáteli na víkend do evropských měst, bylo to tak vždycky nebo je to doména poslední doby?

Ivan KYTKA, redaktor:
Já myslím, že pokud jde o ty zahraniční výlety, tak je to doména posledních deseti let, kdy vlastně souvisí to s tím, že vznikly nízkonákladové letecké společnosti jako je easyJet nebo Ranier, který skutečně dokáže přepravit cestující do Prahy, zájemce za velice nízký obnos pro Brity a i ty ceny potom v té jejich cílové destinace, ať už je to Praha nebo jiné středoevropské, východoevropské město, jsou pro Brity velice, velice příjemné, ať už jde o cenu piva, o cenu jídla v restauracích, anebo koneckonců i o ceny těch sexuálních služeb, řekl bych, že cenu, kterou účtují prostitutky v Praze, je zhruba poloviční, než v Londýně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Britové se tím netají, že například v Praze navštěvují nevěstince?

Ivan KYTKA, redaktor:
Tak ono je to součást trochu pokrytecké povahy Britů v tom, že doma pochopitelně si nic takového nemohou dovolit a pokud je to v okruhu jejich nejbližších přátel mužských, tak se tím dokonce dokáží pochlubit, pochopitelně před svými nejbližšími se to snaží tajit a bezpochyby ten film, který včera BBC ukázala, tak nebyl mnoha z účastníků těch /nesrozumitelné/ nějak po chuti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A chovají se tak muži z určitých vrstev nebo je to obecně rozšířený jev?

Ivan KYTKA, redaktor:
Tak asi je zákonité, že spíše se na takové výlety vydávají, řekněme, muži z dělnických profesí nebo z těch, pro které je podobný výlet velice atraktivní a součástí přitažlivosti je také ta relativně nízká cena, ať už jde o tu letenku, o které jsem hovořil, anebo potom o tu cenu těch služeb na místě, kam se na ten dlouhý víkend vydají.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste to, Ivane, naznačil, že ten dokument BBC možná vyvolal nějaké negativní konotace v britské společnosti, přesto je známé, že by nějaké stanovisko zaujímali nastávající těch mladých mužů, kteří se vydávají do evropských metropolí za takovou zábavou, kterou jsme právě popsali?

Ivan KYTKA, redaktor:
To je velice obtížné říci. Já mohu potvrdit jaksi ze své vlastní zkušenosti, mezi mými přáteli bylo v minulosti pár těch, kteří se na takovou cestu vydali a navštívili v Praze, řekněme, nevěstinec a nějak se tím v okruhu svých přátel netajili. Pokud jde o jejich nejbližší, tak pochyboval bych, že se tím někdo výrazně nějak chlubí, ale je pravda, že v tom včerejším dokumentu byl dokonce případ pražského nevěstince, který poskytuje služby zájemcům zadarmo, pokud nechají jaksi tu svou návštěvu a ten pobyt s prostitutkou přenášet zadarmo na Internetu přes webové kamery. A jak reportér zdůrazňoval, není tedy vyloučeno, že pokud se někdo na druhém konci, tedy v Británii připojí, tak může svého nastávajícího chotě přichytit v takovém případu přes webovou kameru na Internetu ve velice, velice choulostivé situaci a z té svatby pak může i sejít.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává spolupracovník Radiožurnálu ve Velké Británii Ivan Kytka. Díky a přeji hezký večer.

Ivan KYTKA, redaktor:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí.