Ozvěny dne 5. března 2007

ČSSD nezaplatí Zdeňku Altnerovi

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Sociální demokracie nezaplatí advokátovi Zdeňku Altnerovi sto šedesát pět milionů korun, které po straně požadoval. Advokát, který pomáhal sociální demokracii vysoudit Lidový dům a vymáhá za to soudně dosud nezaplacenou část honoráře, požadoval tuto sumu, aby vůbec uvažoval o mimosoudním vyrovnání. Na důvody ČSSD se teď ptám redaktorky Veroniky Hankusové. Veroniko, hezký podvečer.

Veronika HANKUSOVÁ:
Podle sociální demokracie jsou požadavky Zdeňka Altnera v rozporu s dobrými mravy. I přesto je ale ještě ochotná jednat o mimosoudním vyrovnání. Do notářské úschovy dá strana příští týden devadesát tři milionů, které je připravena Altnerovi zaplatit, pokud by jí to přikázal soud.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Tato nabídka je časově omezena dvěma měsíci, takže po dva měsíce může pan Altner o těch věcech jednat, pak už nebudeme jednat a budeme se jenom soudit.

Veronika HANKUSOVÁ:
Řekl šéf ČSSD Jiří Paroubek. Strana také podala námitky u pražského městského soudu proti konkurzu, který na ní chce Altner uvalit.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Veroniko, jak chce teď celou věc řešit přímo advokát Zdeněk Altner?

Veronika HANKUSOVÁ:
Tak svoji konkrétní strategii hodlá oznámit až ve středu. Stále nicméně hledá další věřitele, kteří by mu pomohli konkurz na ČSSD dotáhnout do konce.

Zdeněk ALTNER, advokát:
Dělám všechno pro to, abych tento týden označil konkurznímu soudu dalšího věřitele, a jednám s dalšími, kteří prostě připadají v úvahu třeba pro příští týden nebo v nejbližším období.

Veronika HANKUSOVÁ:
Podle hlavního manažera ČSSD Jiřího Havlíčka ale takoví lidé neexistují.

Jiří HAVLÍČEK, manažer ČSSD:
My to považujeme za naprostou spekulaci a nesmysl. ČSSD žádné relevantní věřitele u svých pohledávek po lhůtě splatnosti neeviduje.

Veronika HANKUSOVÁ:
Advokát Altner je současně připraven to, co mu nezaplatí sociální demokracie, vymáhat od státu, protože podle něj dostatečně nechránil jeho práva.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
S informacemi byla ve studiu reportérka Veronika Hankusová. Díky na slyšenou.

Veronika HANKUSOVÁ:
Na slyšenou.

Podnikatele Vaškůje policie obvinila z pokusu o uplácení

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Podnikatele Romana Vaškůje policie obvinila z pokusu o uplácení. Bývalé asistentce vicepremiéra Jiřího Čunka z KDUČSL Marcele Urbanové měl za možnou změnu výpovědi nabídnout peníze. Obchodník s lehkými topnými oleji ale vinu popírá. Podrobnosti od reportérky Václavy Vařekové.

Václava VAŘEKOVÁ:
Kvůli snaze o ovlivnění výpovědi Čunkovy bývalé sekretářky policie vyšetřovala tři muže. Vaškůje obvinila z pokusu o uplácení. Podnikatele hájí advokátka Jana Rejžková, která dosud zastupovala i vicepremiér Jiřího Čunka. Ten spolupráci s advokátní kanceláří vypověděl a od možných aktivit podnikatele Vaškůje se distancoval. Mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková připomíná, že klienti advokátů nemohou předem zjistit, koho všeho jejich právník zastupuje.

Iva CHALOUPKOVÁ, mluvčí České advokátní komory:
Žádný klient není absolutně v situaci, kdy si může zjistit, koho advokát kterého si vybral k zastupování, zastupuje kromě něho, aby posoudil, zda může být v nějakém rozporu nebo ve střetu zájmů. On se nemůže ani k takovým informacím dostat.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Krajským organizacím KDUČSL mezitím začíná docházet trpělivost. Z regionu se stále více ozývají hlasy, že úplatkářská aféra Jiřího Čunka jméno strany poškozuje. Od svého vedení chtějí slyšet jasné stanovisko k setrvání předsedy ve funkcích. Dozvědět by se ho měli zítra, kdy se sejde celostátní výbor lidovců. Místopředseda KDUČSL David Macek Jiřího Čunka podporuje.

David MACEK, místopředseda KDUČSL:
Já osobně můžu říct, že mu naprosto věřím a jsem přesvědčený o jeho nevině a celá tato kauze podle mého názoru nese jasné znaky cílené likvidační kampaně Jiřího Čunka.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vicepremiér Jiří Čunek bude hostem dnešního Radiofóra. Po skončení těchto Ozvěn dne.

Český premiér jedná v Bruselu o protiraketové základně

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Především o plánovaném americkém protiraketovém systému jedná v Bruselu český premiér Mirek Topolánek. Schůzka se pochopitelně týká také případné radarové stanice v Česku. Přímo do Bruselu teď zdravím tamního zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanku. Hezký večer.

Vít POHANKA:
Hezký večer z Bruselu.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak, Vítku, co je nového?

Vít POHANKA:
Tak to hlavní jednání o případném umístění amerického radaru se odehrálo především na půdě Severoatlantické aliance, ale nic moc konkrétního o aliančním názoru jsme se celkem i podle očekávání nedozvěděli. Premiér Topolánek i generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer mluvili spíš obecně, že debata o této věci o celém tom americkém systému Aliance teprve začíná a je tedy ještě vše otevřené. Když jsem se potom premiéra Topolánka na tiskové konferenci ptal, s čím tedy on sám z toho jednání odchází, mluvil o tom, že je spokojený, že v podstatě ta situace a otevřenost celé té debaty nechává české vládě volné ruce, aby se ohledně radarové základny rozhodla, jak sama nejlépe uzná za vhodné, ať už tedy by se rozhodla pro to, že tedy tu radarovou základnu po dohodě s Američany nechá vystavět nebo naopak aby ji odmítla.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vítku, premiér Topolánek jednal i v sídle Evropské komise s jejím předsedou Barrosem. Víš o čem?

Vít POHANKA:
Tak především celkem pochopitelně o unijních záležitostech. Hlavním takovým viditelným hmatatelným výsledkem asi je, že po setkání s José Barrosem Mirek Topolánek doslova uvedl, že Česká republika nebude v žádném případě blokovat dohodu o evropské ústavě, což je pochopitelné téma, které Evropskou unií nyní, jak se říká, doslova hýbe. Je to určitý posun, protože Česko je přinejmenším zde v Bruselu často zmiňované jako jedna ze zemí, kterým se evropská ústava příliš nelíbí, nebo přinejmenším současná česká vláda, že tedy má v euroústavě takový skeptičtější pohled. My jsme se jenom dodám stručně nakonec, ptali i předsedy Evropské komise José Barrosa, jestli se náhodou také nezmínili o zamýšleném americkém protiraketovém systému a případné radarové základně v Česku. José Barroso na to pouze řekl, že to nespadá do kompetence Evropské komise, tedy ani jeho a je to čistě na dohodě, na rozhodnutí členských států.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak to byl aktuálně v Ozvěnách dne bruselský zpravodaj Vít Pohanka. I tobě díky a na slyšenou.

Vít POHANKA:
Na slyšenou.

Václav Klaus cestuje po USA

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V americkém Texasu před chvílí skončila schůzka českého prezidenta Václava Klause s bývalým americkým prezidentem Goergem Bushem seniorem. Právě v Texasu, kde se dnes prezident setkal ještě s krajany, se kterými diskutoval o vízech do USA, zahájil Klaus týdenní cestu po Spojených státech. Večer jde na pravé texaské rodeo.

Zámek v Cholticích zůstává ve vlastnictví obce

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Zámek v Cholticích na Pardubicku zůstává ve vlastnictví obce. Nejvyšší soud odmítl dovolání Bertholda ThunHohensteina, který se už patnáct let domáhá vydání zámku a rozsáhlých polností. O ně šlechtická rodina přišla kvůli německé státní příslušnosti při konfiskacích v roce 1945. Proti verdiktu se nelze odvolat. Možná je pouze ústavní stížnost.

Na krkonošské sjezdovce zahynul mladý lyžař

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Na krkonošské sjezdovce v Herlíkovicích u Vrchlabí zahynul dopoledne čtrnáctiletý lyžař. Chlapec narazil do stromu a utrpěl těžká poranění hrudníku a hlavy. Zraněním podlehl přesto, že měl na hlavě helmu. Podle dostupných údajů jde o první oběť úrazu na českých horách v letošní zimní sezóně.

Zadržení výrobců drog

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Policisté zadrželi čtyři muže, kteří jsou podezřelí, že do Česka dováželi extazi a do Německa marihuanu. Všichni skončili ve vazbě. Hrozí jim deset až patnáct let vězení. Národní protidrogové centrále se podařil ještě jeden úlovek. Má čtyři Čechy a jednu Ukrajinku, kteří jsou podezřelí z výroby velkého množství pervitinu. Na oba případy se zeptáme Jiřího Komorouse z Národní protidrogové centrály v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu po jednadvacáté hodině.

Vyšetřování příčin výbuchu v Novákách

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nedodržování bezpečnostních předpisů, tak popsal jednu z příčin pátečního výbuchu munice v Novákách slovenský ministr obrany František Kašický. Jako další možný důvod označil technologickou chybu při zneškodňování střeliva. Tragédie si vyžádala osm obětí. Těla pěti z nich dosud záchranáři nenašli. Jeden zraněný je stále v kritickém stavu, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Lubomír Smatana.

Lubomír SMATANA:
Z vyšetřování je zřejmé, že jako první vybuchla delaborační hala. Tedy místo, kde zaměstnanci zneškodňovali miny, rakety a granáty. Podle předpisů však v tomto prostoru musí být pouze omezené množství střeliva, které v případě havárie nepoškodí ostatní budovy. Právě tady však bylo munice podstatně víc. Uvedl ministr obrany. Odtud se zřejmě oheň nebo vybuchující střelivo dostali ke skladům munice a nastala nekontrolovaná reakce. Proto teď vyšetřovatelé dávají dohromady evidenci střeliva, aby mohli objasnit sled událostí. Podnik je samostatná akciová společnost v majetku ministerstva obrany. Nikdo z vedení se od pátku k situaci nevyjádřil. Ministr zatím představenstvo odvolávat nehodlá. Počká, až na konečné výsledky vyšetřování.

Obžaloba Ramuše Haradinaje v Haagu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů se v Haagu zodpovídá bývalý kosovský premiér a velitel UCK, tedy Kosovské osvobozenecké armády, Ramuš Haradinaj. Obviněný je z deportací, vražd a mučení Srbů, Albánců a Romů. Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponteová v úvodní řeči nazvala Haradinaje gangsterem, který má ruce od krve. Z Bělehradu se přihlásil zpravodaj Martin Ježek.

Martin JEŽEK:
Obžaloba má problémy s účastí svědků, které chce do Haagu povolat. Žalobkyně Carla del Ponteová prohlásila, že jestli se nedostaví ti svědci, kterým bylo vyhrožováno, bude muset žalobu proti Ramuši Haradinajovi stáhnout. Když byl před dvěma lety obviněn, hned se vzdal funkce předsedy vlády a odjel do Haagu. Od tribunálu pak dostal povolení, že na soud může čekat v Kosovu a nikoli ve vazbě v Nizozemsku. Za tu dobu měl mnohé svědky přinutit, aby před haagským tribunálem proti němu nevypovídali. Jako velitel UCK se Haradinaj měl v roce 1998 podílet na vraždách a mučení třiceti dvou Srbů, jejichž těla byla posléze nalezena v nedalekém jezeře. Jeho muži měli také účtovat i s Albánci, které považovali za spolupracovníky Bělehradu.

Osm bývalých důstojníků čelí obvinění

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Osm bývalých vysoce postavených důstojníků čelí obvinění z nezákonných praktik při zadávání armádních zakázek. Za porušování pravidel hospodářského styku a také za podplácení je navrhla obžalovat protikorupční policie. Detaily redaktor Pavel Otto.

Pavel OTTO:
Důstojníci a ještě další tři civilisté měli v letech 1997 až 1999 zmanipulovat zakázky dohromady za půl miliardy korun. Šlo o stavební práce na vojenských letištích a opravy techniky. Pokračuje mluvčí Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Veronika Dumková.

Veronika DUMKOVÁ, mluvčí Útvar odhalování korupce a finanční kriminality:
Ve většině případů docházelo nejdříve k realizaci zakázek, které provedly dvě společnosti, a to ještě dříve, než s nimi byla uzavřena smlouva o jejím provedení nebo než proběhlo výběrové řízení.

Pavel OTTO:
Vyšetřování začalo už před osmi lety v rámci tehdejší akce ČSSD "čisté ruce". Soudy ale už dvakrát vrátily policii trestní spisy k dopracování, připomíná advokát Vladimír Tögel. Ten některé z aktérů zastupuje.

Vladimír TÖGEL, advokát:
Z těch usnesení, která vydal Městský a Vrchní soud v Praze, jednoznačně vyplývá, že naopak jejich nadřízení, což byl ředitel sekce majetkové, sekce finanční, náčelník generálního štábu, ale i tehdejší ekonomický náměstek ministra obrany, že to byly právě osoby, které úkolovaly.

Pavel OTTO:
Podle policejní mluvčí jsou teď k dispozici některé nové důkazy získané z písemných materiálů ministerstva obrany obviněným hrozí až pět let vězení.

Projednávání kauzy Rostislava Roztočila

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Krajský soud v Praze znovu rozplétá kauzu Rostislava Roztočila. Ten byl před téměř čtvrtstoletím obviněný z vraždy egyptského studenta. Strávit měl ve vězení čtyřiadvacet let. Obvinění z vraždy prý byla pomsta Československé zpravodajské služby, brání se první den nového soudu Roztočil. Zatčený byl před sedmi lety při jedné z mnoha návštěv České republiky. Aby se očistil, uprchl do Německa. To ho vydalo s výhradou, že mu česká justice umožní nové trestní řízení. U soudu dnes byla i reportérka Radiožurnálu Věra Masopustová.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Do Rakouska jsem uprchl s tajnými vojenskými dokumenty, které u mě v autě zapomněl v roce 1969 opilý velitel Západního vojenského okruhu. Ze špionáže mě česká rozvědka podezřívala už dřív. Obvinění z vraždy je pomsta zpravodajské služby za moji emigraci tak vysvětloval Rostislav Roztočil u soudu, proč ho za vraždu, která se stala před třiceti lety, obvinili a odsoudili. I v novém řízení bude soud vycházet převážně z výpovědi stejných lidí jako před lety. To potvrdil i státní žalobce Tomáš Milec.

Tomáš MILEC, státní žalobce:
V podstatě nemám zatím nemám žádné nové svědky nebo nové důkazy. V podstatě půjde o to, že bude ten proces opakován, budou se provádět v zásadě tytéž důkazy jako tehdy.

Věra MASOPUSTOVÁ:
I advokátka Rostislava Roztočila Božena Hokeová potvrdila, že žádné nové trumfy v rukávu nemá.

Božena HOKEOVÁ, advokátka Rostislava Roztočila:
Záleží na tom, jak ti lidé budou vypovídat. Jistě jste si všimli, že byli odsouzeni kromě pana Roztočila ještě tři lidé. To znamená pan Bašista, pan Kuruc a pan Pelant. Pan Kuruc už je mrtvý, takže jako svědci budou slyšeni pan Bašista a pan Pelant. Pan Bašista je ve výkonu trestu, tak je otázka, jaká je jeho věrohodnost. Je na posouzení soudu, jak to bude.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Rostislav Roztočil je na začátku obnoveného procesu optimista.

Rostislav ROZTOČIL:
Dobré šance.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Nový rozsudek by měl padnout už tento pátek.

Problém v dodatku smlouvy o elektronickém mýtném

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Zavádění elektronického mýtného v České republice narazilo na další problém. Antimonopolnímu úřadu se nelíbí jeden z dodatků ke smlouvě mezi ministerstvem dopravy a firmou Kapsch, která u nás systém provozuje. Porušuje totiž zákon o veřejných zakázkách. Případ sleduje redaktor Ondřej Kubala.

Ondřej KUBALA:
Antimonopolní úřad má dvě hlavní výtky. První z nich je způsob dodávek dieselových agregátů, na které stát nevypsal tender. Druhou je dodatek smlouvy, který příliš mění podmínky původního kontraktu. Rozhodnutí úřadu zatím není pravomocné a neobsahuje ani žádnou pokutu. Podle jeho předsedy Martina Peciny by se měly smluvní strany dohodnout na nápravě samy. Když k tomu nedojde, bude rozhodovat soud.

Martin PECINA, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Každopádně by ten dodatek nebo částečně neplatný dodatek měla zažalovat některá z těch smluvních stran. To nemůže udělat náš úřad.

Ondřej KUBALA:
Firma Kapsch i ministerstvo dopravy teď zvažují další postup. Potvrzuje mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

Karel HANZELKA, mluvčí ministerstva dopravy:
Zatím máme pouze informace z médií. Zatím nám poštou oficiálně nic z Brna od úřadu nepřišlo, takže jakmile nám něco přijde, posoudí to právníci a uvidíme, co budeme dělat dál.

Techfilm na ČVUT

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Čtyřdenní festival filmů o vědě, technice a umění TechFilm začal dnes v prostorách Českého vysokého učení technického v PrazeDejvicích. Po čtyřiceti letech, kdy se festival prezentoval ve Východočeském kraji, se letos poprvé představuje pražskému publiku. O letošním ročníku TechFilmu vám více řekne vedoucí odboru vnějších vztahů ČVUT Andrea Vondráková.

Andrea VONDRÁKOVÁ, vedoucí odboru vnějších vztahů ČVUT:
Festival pravidelně představuje kolem stovky zahraničních filmů z oboru vědy, techniky a umění, takže letos například bude promítáno osmdesát sedm snímků z osmnácti zemí a každé dopoledne v kongresovém sále v Masarykově koleji budou probíhat přednášky na téma například historie techniky, nebo technika pomáhá překonávat bariéry, nebo technika a medicína.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Informace o denním programu jsou na webových stránkách mtech.cvut.cz.