Ozvěny dne 4. 7. 2003

4. červenec 2003
Ozvěny dne

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Nejvyšší soud stanoví postup při restitučních sporech

Nejvyšší soud by měl jednoznačně stanovit jak postupovat při restitučních sporech podobných kauze Kinských. Nižší soudy by se jím pak měly řídit. To je jeden z výsledků dnešní schůzky politických lídrů s premiérem Vladimírem Špidlou. Důležitá je podle nich i právní pomoc státu obcím, které restituenti žalují. Podrobnosti od našeho zpravodaje Víta Dvořáka.

Redaktor (Vít Dvořák): O novele ústavy, která by zajišťovala nepřekročitelnost Benešových dekretů je třeba začít uvažovat až po tom, co k tomu řeknou odborné právní expertízy. Většina politiků stejně jako i řada právníků je k takové změně zatím skeptická. Také Vladimír Špidla si myslí, že současné zákony jsou dostatečné. Podle Špidly jde jen o jejich interpretaci. Ano pro změnu ústavy si ale v záloze přece jen i po dnešku premiér ponechává.

Host (Vladimír Špidla): Ano, pokud se ukáže, že je vhodné udělat nějaké další změny našeho právního systému, tak jistěže je možné tuto otázku studovat.

Redaktor (Vít Dvořák): Šéfové všech parlamentních stran dnes slíbili, že počkají s vlastními návrhy a že vše nechají na vládě. Podobná jednání jako to dnešní budou na Úřadu vlády pokračovat.

Host (Mirek Topolánek): Jsme ochotni se podílet na všech řešeních, které povedou k právním a majetkovejm jistotám našich občanů a institucí a v tomto smyslu dosavadní postup vlády schvalujeme.

Redaktor (Vít Dvořák): Stejně jako předseda ODS Mirek Topolánek mluvili i šéfové dalších parlamentních stran. A pokud by stát prohrál některé další restituční spory o majetek, který mezitím od státu získal někdo jiný? Právě těmto lidem Vladimír Špidla vzkazuje.

Host (Vladimír Špidla): Ten majetek sám o sobě není ohrožen, ti lidé se nemusí bát, že by o něj přišli. Jiná věc je, zda by stát v některých případech nebyl nucen platit nějaké náhrady nebo něco takového.

Redaktor (Vít Dvořák): Další schůzka politiků k restitucím bude nejspíš ta, kterou na příští týden svolal prezident Václav Klaus.

Moderátor (Aleš Kouba): Nejvyšší soud nemůže přitom soudcům nařídit jak mají rozhodovat v restitučních kauzách týkajících se takzvaných Benešových dekretů. Prohlásil to místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Zákon podle něj pouze umožňuje, aby Nejvyšší soud některým ze svých rozhodnutí ukázal soudům cestu, kterou při rozhodování považuje za správnou.

Host (Pavel Kučera): V podstatě by to vypadalo tak, že přijde návrh na zaujetí stanoviska, přičemž ten návrh nějakým způsobem doloží dvěma soudními rozhodnutími, které jsou protichůdné a od nás bude chtít, abysme nějakým způsobem zformulovali, které z těch rozhodnutí považujeme za správné a víceméně soudům doporučíme, aby se tímto postupem řídily, to znamená, aby do budoucna rozhodovaly způsobem, který my považujem za vhodný.

Saddám Husajn údajně promluvil k Iráčanům

Saddám Husajn údajně promluvil k Iráčanům. Na záznamu, který má k dispozici katarská televize Al-Džazíra, je vyzval k ozbrojenému odporu proti americkým vojákům. Zvuková nahrávka prý pochází ze čtrnáctého června. Více zpravodaj Radiožurnálu na Blízkém východě Jaromír Janev.

Redaktor (Jaromír Janev): Saddám Husajn řekl, že v Iráku se vytvořily buňky ozbrojeného odporu ve velmi širokém rozsahu. Svržený irácký vůdce dále vyzval Iráčany, aby neinformovali spojenecká vojska o aktivitě hnutí odporu, pokud se o něm dozvědí. Husajn dál na záznamu velmi špatné kvality řekl.

Host (Saddám Husajn): Chci vás všechny informovat, že jsem se svými soudruhy a bratry z vedení a s dalšími zdráv na iráckém území.

Redaktor (Jaromír Janev): Bývalý blízký spolupracovník Saddáma Husajna a později jeden z jeho největších odpůrců Vafík As Samarájí televizi Al-Džazíra řekl, že hlas na pásku je skutečně hlas svrženého iráckého prezidenta a vyzval k jeho co nejrychlejšímu dopadení.

Objev ropy v lednicko-valtickém areálu

Lednicko-valtickému areálu na jižní Moravě hrozí, že bude vyškrtnut ze seznamu světového dědictví UNESCO. Naftaři totiž v přírodním parku, který je součástí areálu, našli zásoby ropy. Jak dodává redaktorka Pavla Dluhoschová, město Břeclav teď zvažuje, že po zkušebních vrtech povolí regulérní těžbu.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Právě ta by ale mohla vést až k vyškrtnutí památky z prestižní listiny UNESCO.

Host (Michal Beneš): V první řadě by se lednicko-valtický areál ocitl na seznamu památek v ohrožení a případně by ze seznamu světového dědictví mohl být vyškrtnut zcela. Tady by došlo skutečně k ohrožení těch hodnot pro něž byl zapsán do seznamu světového dědictví.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Varuje Michal Beneš z ministerstva kultury. Břeclavský místostarosta Pavel Dominik ještě dnes o tomto riziku nevěděl.

Host (Pavel Dominik): Já si nejsem vědom toho, že by těžba ropy měla mít za následek bezprostřední vyškrtnutí lednicko-valtického areálu z tohoto seznamu. Myslím si, že to tak není.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Pokud by takové nebezpečí reálně hrozilo, město je určitě vezme v úvahu. Slibuje břeclavský místostarosta. Radní berou vážně i názory občanů, kteří se obávají kontaminace nedalekého zdroje pitné vody. Nechali si proto zpracovat průzkum veřejného mínění, který bude podkladem pro konečné rozhodnutí zastupitelstva o těžbě ropy.

Letecká základna v Náměšti nad Oslavou na sklonku listopadu skončí

Letecká základna v Náměšti nad Oslavou na sklonku listopadu skončí. Na velitelském shromáždění na základně to oznámil náměstek ministra obrany Jan Váňa a náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Zatímco ještě před půl rokem byla zařazena do pilotního projektu profesionalizace armády a postavily se tam nové objekty za milionové částky, z přibližně patnácti stovek vojáků a pracovníků tam už zůstane na zajištění provozu letiště jen asi dvě stě lidí. Další informace má redaktor Petr Večeřa.

Redaktor (Petr Večeřa): Po náborové kampani sem letos v lednu přišlo přes pět set profesionálních vojáků z celé republiky. Plánovaná rozsáhlá výstavba se však musela omezit a jak potvrzuje velitel náměšťské základny Marin Hejra, snaží se zde o maximální úspory.

Host (Marin Hejra): My jsme výrazně redukovali už v letošním roce cca o čtyřicet procent a opravdu, jestli má bejt zachována ostraha vzdušného prostoru, tak jsme na minimu a dneska už není co rušit a koho vyhazovat z práce.

Redaktor (Petr Večeřa): Naprostý obrat v koncepci armády a zrušení zdejší základny nechápe ani náměšťský starosta Vladimír Měrka.

Host (Vladimír Měrka): Před polovinou roku se tady utrácí skutečně stamiliony korun a dávají se do té existence základy a najednou šmahem rozhodnutí některých úředníků, zdůrazňuji úřadníků, tak to je rozhodnutí naprosto nekoncepční, kontraproduktivní a poškozuje to všechny lidi v našem regionu.

Krátké informace

Bezmála milion korun rozdělí Jihomoravský kraj mezi obyvatele z Blanenska, kterým jejich domy v květnu poničily přívalové deště. Peníze kraj rozdělí mezi čtyřiatřicet lidí z obcí Sloup, Šošůvky a Žďár. Další téměř dva miliony převede kraj městu Olešnice, které postihly ničivé záplavy přesně před rokem.

Dosud neznámá trhavina v noci explodovala před rodinným domem známého autokrosového závodníka Tomáše Hrdinky v Šaraticích na Vyškovsku. Výbuch poškodil i okolní budovy, nikdo naštěstí nebyl zraněn.

Ostravští policejní specialisté zadrželi čtyři výrobce a dealery tvrdých drog. V rámci akce s krycím názvem Street one se kriminalistům podařilo odhalit distributory, kteří narkotika nabízeli hlavně v oblasti Stodolní ulice v centru moravskoslezské metropole.

Sebevražedný útok na šíitskou mešitu v Pákistánu

Nejméně dvaatřicet islámských věřících zahynulo a čtyři desítky utrpěly zranění při sebevražedném útoku na šíitskou mešitu v pákistánské Kvétě. Informace o strůjcích atentátu se lidí. Podle agentury AP mají útok na svědomí dva muži, kteří do mešity hodili dva granáty. Naproti tomu agentura Reuters píše o třech pachatelích s náložemi na svých tělech. Podrobnosti zjišťoval redaktor Martin Drtina.

Redaktor (Martin Drtina): Pachatelé si pro útok vybrali pátek, kdy se věřící shromažďují ve svých svatostáncích ve větším počtu. Podle oficiálních zpráv pákistánského ministerstva informací do mešity vnikli tři muži s výbušninami. Dva zahynuli přímo na místě, třetí svým zraněním podlehl později. Atentát, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, vyvolal rozhořčenou reakci šíitů. Ti při pochodu městem zapalovali automobily a pneumatiky. Úřady s ohledem na nastalou situaci vyhlásily ve městě výjimečný stav. K ráznému zákroku proti pachatelům atentátu vyzval bezpečnostní orgány země i pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.

Diskuse o programu Evropské unie na další půlrok

O programu Evropské unie na další půlrok dnes v Římě diskutovali evropští komisaři s italskou vládou. Itálie bude do konce letošního roku unii předsedat. Jak informuje spolupracovnice Radiožurnálu v Itálii Vědunka Lunardi, řeč byla také o výrocích italského premiéra Silvia Berlusconiho. Ten v projevu v Evropském parlamentu urazil německého poslance, když mu za jeho kritiku na oplátku nabídl, aby si zahrál roli dozorce ve filmu o nacistických koncentračních táborech.

Redaktor (Vědunka Lunardi): Faux pas italského premiéra Berlusconiho v Evropském parlamentu zůstalo mimo jednání, ale nutně se objevilo znovu na tiskové konferenci. Premiér Berlusconi překvapil novináře, když prohlásil, že se při telefonickém rozhovoru s německým kancléřem Schröderem neomlouval, pouze vysvětlil dobrácký smysl svého žertu.

Liberijský prezident uvažuje o azylu

Liberijský prezident Charles Taylor, kterého domácí opozice i Spojené státy vyzvaly k odstoupení, přijal nabídku azylu v Nigérii. Abdikovat hodlá ale až ve chvíli, kdy do země dorazí mírové jednotky. S tím ale nesouhlasí americký prezident Bush, který o vyslání svých vojáků do Libérie nerozhodl s tím, že prvním krokem musí být právě Taylorův odchod. Patovou situaci se pokoušejí u jednacího stolu vyřešit náčelníci generálního štábu západoafrických zemí. O intervenci má údajně zájem i jihoafrická republika a Maroko. Osud prezidenta Taylora je klíčem k ukončení občanské války, která trvá téměř nepřetržitě už čtrnáct let. Povstalci bojující za Taylorovo sesazení dnes kontrolují přibližně dvě třetiny země.

USA slaví Den nezávislosti

Rodiny amerických vojáků soužících v Iráku dávají najevo obavy o blízké a nespokojenost s tím, že se jednotky nevracejí domů, jak jim bylo slíbeno. Oslavy dne nezávislosti využívá prezident George Bush k tomu, aby posílil odhodlání ozbrojených sil a vzdal hold těm, kteří nasazují své životy. Z Washingtonu pokračuje zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Prezident slaví dvou sté dvacáté sedmé americké narozeniny mezi vojáky ve státě Ohio, kde probíhají také oslavy počátků motorového létání a stého výročí prvního letu bratří Wrightů. George Bush oceňuje jednotky, které slouží ve světě a bojují proti terorismu. Dva měsíce poté, co oznámil konec bojových operací v Iráku, však američtí velitelé z Bagdádu přiznávají, že válka pokračuje a každodenní ztráty Američanů to dokládají. Na jedné z největších vojenských základen v texaském Fort Hut se rodiny vojáků stále hlasitěji ptají, kdy přijede sto padesát tisíc amerických vojáků domů. Washington opakuje, že nastolit demokracii v Iráku se nepodaří brzy, ale cíle bude dosaženo.

Požár ve Faustově domě na Karlově náměstí v Praze

V historickém Faustově domě na Karlově náměstí v Praze vypukl před polednem požár. Jak Radiožurnálu potvrdil mluvčí pražských hasičů Václav Hladík, oheň se vznítil v jednom z bytů. Z něj evakuovali hasiči ženu, která se nadýchala kouře.

Host (Václav Hladík): Tři osoby jsme evakuovali po zasouvacím žebříku na volné prostranství. V současné době je požár pod kontrolou, je lokalizován a rozebíráme stropy. Škodu, respektive příčinu vzniku požáru budem zjišťovat až po likvidaci požáru a bude to předmětem dalšího šetření.

Moderátor (Aleš Kouba): V šestnáctém století bydlel v domě jeden z původců faustovské legendy lékárník Edward Kelly známý ze dvora Rudolfa druhého. Dům ale nese pojmenování po doktoru Faustovi, který žil na přelomu patnáctého a šestnáctého století v Německu.

Hodonín bojuje o zachování porodnice

V Hodoníně začal boj o zachování porodnického oddělení tamní nemocnice. Po městě teď koluje petice a radnice je připravena podílet se na rekonstrukci pracoviště. O konci porodnice uvažuje krajský úřad. Za poslední tři roky se tam narodilo nejméně dětí, navíc okolní nemocnice v Kyjově a Břeclavi rodičkám nabízejí větší komfort. Jak ale ujistil starosta Hodonína Jiří Koliba, v nejbližší době zánik porodnickému oddělení nehrozí.

Host (Jiří Koliba): Jaká bude ale budoucnost ve vzdálenějším časovém horizontu závisí především na našich ženách a rodičkách, protože pokud budou rodit v hodonínské porodnici, je to nejlepší a nejpádnější argument pro její nejen zachování, ale i modernizaci a rozkvět.

V Karlových Varech večer začíná Filmový festival

Už za necelou hodinu odstartuje v Karlových Varech osmatřicátý ročník Mezinárodního filmového festivalu. Návštěvníkům západočeského města nabídne celkem dvě stě padesát filmů. S dalšími informacemi se přímo z dějiště festivalu hlásí náš reportér František Lutonský.

Redaktor (František Lutonský): Vůbec první cenu dostane za pár minut režisér Jiří Menzel. Ve Velkém kině převezme ocenění za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do Karlových Varů se už přitom sjíždějí tisícovky návštěvníků. Organizátoři odhadují, že na festivalu bude více než sto tisíc lidí.

Projev návštěvníka: Na hvězdy ani tak ne, ale spíš se těšíme na tu atmosféru a tak celkově. Chceme vidět dokumentární filmy třeba.

Redaktor (František Lutonský): A jak vnímají festival místní?

Projev návštěvníka: Mně přijde že ty Vary jinak, jako že tady se nic moc neděje, tak jsem ráda, že to je, no. Ale já ho neprožívám, protože většinou odjíždíme na dovolenou v tu dobu.

Redaktor (František Lutonský): Za pár okamžiků přijede před hotel Termal pětadvacet luxusních limuzín s filmovými hvězdami a dalšími celebritami. O tradiční hlavní cenu, tedy Křišťálový glóbus, se bude ucházet šestnáct filmů. Z českých jen Pupendo Jana Hřebejka a koprodukční Kruté radosti Juraje Novoty. Diváci a návštěvníci si letos mohou na vítězný film i vsadit. Bookmakeři dávají nejvíc šancí nejúspěšnějšímu italskému filmu za loňský rok Okna naproti. Zahajovací ceremoniál má letos na starosti Petr Zelenka, který loni získal hlavní cenu za film Rok ďábla a připravil i festivalovou znělku.

autor: Aleš Kouba
Spustit audio

Více z pořadu