Ozvěny dne 3. května 2010

3. květen 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Vláda schválila plán na záchranu ztrátových Českých aerolinií.

osoba:
Společnost do roku 2012 by měla jednoznačně být v černých číslech.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Na střechu úřadu vlády během jednání vylezli ekologičtí aktivisté, už podruhé v krátké době.

osoba:
Je vidět, že jsme podcenili obranu úřadu vlády.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Německo odsouhlasilo miliardovou pomoc Řecku.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

A počasí, zítra bude zataženo, občas s deštěm, na východě místy i polojasno a teploty do 16 stupňů.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

U mikrofonu Ozvěn dne vás vítají Veronika Sedláčková a Tereza Tomášková.

Ekologická superzakázka poběží dál

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A přejeme dobrý večer. Vláda Jana Fischera nezastaví tendr na ekologickou superzakázku. K jeho zrušení kabinet vyzvali loni v listopadu poslanci. Obří zakázku kritizuje i Transparency Interantional a další nevládní organizace.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Státní zakázka na odstranění starých ekologických škod v hodnotě 115 miliard korun poběží dál. Takovou zprávu posílá vláda do Poslanecké sněmovny. Ta přitom požadovala zrušení tendru. Právní analýzy vypracované pro ministerstvo financí i úřad vlády ale varují před jeho zrušením. Bylo by prý riskantní a Česku by hrozily žaloby od účastníků soutěže. Říká ministr financí Eduard Janota.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Neshledali nic, co by ten postup, který dosud byl realizován, považoval za nežádoucí a vlastně nesledoval nic, coby mně, coby ministru financí umožnilo tento, toto zadávací řízení zrušit.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Ministerstvo financí vyhlásilo tendr na odstranění ekologických škod jako jednu velkou zakázku v roce 2008. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Vláda schválila plán na záchranu ztrátových Českých aerolinií

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
České aerolinie se loni dostaly do rekordní ztráty 3 miliardy a 700 milionů korun. Zlepšit hospodaření dopravce v dalších 3 letech by měl pomoci ozdravný plán, který také schválila vláda. Počítá s výrazným zmenšením společnosti.

Tomáš MEDEK:
Aerolinkám má pomoci další rozprodej majetku. Zbavit se mají asi třetiny letadel. Z flotily by podle plánu mělo zmizet všech 17 boeingů. Ubudou tak nejméně ziskové linky.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Některé činnosti, jako například otázka charterů, otázka, otázka údržby, tak ta bude řešena buď založením dceřiných společností, které musí prokázat konkurenceschopnost, anebo budou některé části společnosti prodány.

Tomáš MEDEK:
Říká ministr financí Eduard Janota. Záchranný plán také počítá s propouštěním. Počet zaměstnanců by mohl klesnout až o deset procent. Po těchto ozdravných krocích se má letošní ztráta národního dopravce snížit na 600 milionů korun. V roce 2012 by se už hospodaření ČSA mělo vrátit k zisku. Tomáš Medek, Radiožurnál.

Ekologové protestují na střeše vlády kvůli Prunéřovu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ochranka během jednání kabinetu řešila další incident s ekologickými aktivisty. Členové organizace Greenpeace už podruhé v krátké době vylezli na střechu Strakovy akademie na protest proti způsobu, jakým chce skupina ČEZ rekonstruovat elektrárnu v Prunéřově. Ostraha objektu se teď pravděpodobně zpřísní.

Zbyněk ZIKMUND:
Aktivisté pobyli na střeše úřadu vlády asi půl hodiny a stihli vyvěsit transparent "Vítejte v Čezké republice". Nahoru se dostali za použití automobilů s plošinou, stejně jako loni v říjnu. Incident bude mít dohru. Podle ministra vnitra Martina Peciny by teď mohlo dojít až k uzavření nábřeží Edvarda Beneše pro dopravu.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Jsem byl proti tomu, aby se úplně zastavila doprava v ulici sousedící s úřadem vlády, ale pravděpodobně to bude nezbytné.

Zbyněk ZIKMUND:
Ani ředitel policejního Útvaru pro ochranu ústavních činitelů František Snopek takové opatření nevyloučil.

František SNOPEK, ředitel policejního Útvaru pro ochranu ústavních činitelů:
Tak jako ty varianty jsou různé a určitě to nevylučuji.

Zbyněk ZIKMUND:
Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Volby by v Olomouckém kraji vyhrála ČSSD

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
29 procent hlasů, tolik by podle bleskového průzkumu agentur SCaC a STEM pro Český rozhlas získali ve sněmovních volbách v Olomouckém kraji sociální demokraté. To by jim zajistilo jasné vítězství. ODS na druhém místě podle volebního modelu ztrácí na první ČSSD na Olomoucku 13 procent.

Václava VAŘEKOVÁ:
6 stran by se podle bleskového průzkumu agentur SCaC a STEM pro Český rozhlas přehouplo na Olomoucku přes hranice 5 procent. Třetí pozice a stejný počet hlasů 13,5 procenta by patřila komunistů a Věcem veřejným. TOP 09 by si vybralo 11,5 procenta voličů. A KDUČSL 6,5. Rozdíl mezi ČSSD a ODS je podle vedoucí výzkumu SCaC Jany Hamannové nejvyšší z 9 krajů, které agentury pro Český rozhlas v dubnu a v květnu zkoumaly.

Jana HAMANNOVÁ, vedoucí výzkumu SCaC:
Obě dvě tyto strany v podstatě dosahují jakýchsi maximálních nebo naopak minimálních hodnot v rámci těch 9 krajů, které zatím máme k dispozici, to znamená, jak ČSSD má nejlepší výsledek, tak ODS má zase na druhou stranu nejhorší výsledek zatím.

Václava VAŘEKOVÁ:
K urnám chtějí na Olomoucku vyrazit necelé tři čtvrtiny voličů. Průzkum prováděly agentury STEM a SCaC 29. dubna až 2. května, a to formou rozhovorů na reprezentativním vzorku 1265 obyvatel Olomouckého kraje. Uplynulé volby přinesly Olomoucku 12 mandátů ve sněmovně 5 obsadili sociální demokraté, 4 občanští demokraté, 2 komunisti a jeden lidovec. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Oděvní podnik Prostějov je v konkurzu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Oděvní podnik Prostějov je v konkurzu. Vyhlásil ho dnes brněnský soud. Největší domácí výrobce oděvů je v úpadku od ledna. V březnu mu soud povolil reorganizaci. Firma ale neměla peníze na provoz a plán reorganizace vzdala. Věřitelům dluží přes půl druhé miliardy korun.

Anna KAJLÍKOVÁ:
Vedení společnosti podle generálního ředitele Jiřího Tuvory vyhlášení konkurzu očekávalo.

Jiří TUVORA, generální ředitel společnosti OP Prostějov:
Pravděpodobně se ozve spousta věřitelů, kteří mají pohledávky vzniklé po vyhlášení insolvence, ty je budou chtít rychle uhradit, případně budou omezovat svoje služby.

Anna KAJLÍKOVÁ:
Bez práce skončilo kolem 600 lidí. Ti ji budou hledat jen velmi těžko.

osoba:
Práce tady není.

osoba:
No, já mám teda jako docela zlost, takový šílený prachy, kde se to najednou ztratilo.

Anna KAJLÍKOVÁ:
Propouštění zřejmě způsobí nárůst nezaměstnanosti v regionech. Jesenicko je okresem s nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Po dnešku se tam může zvýšit z 18 na 20 procent. Na Prostějovsku vzroste na 10 procent. Pro Radiožurnál Anna Kajlíková, Prostějov.

Německá vláda dala zelenou miliardové pomoci Řecku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Německo pomůže Řecku téměř 22,5 miliardy eur. Schválila to tamní vláda. Německo podle kancléřky Angely Merkelové k tomu muselo přistoupit, aby se nenarušila stabilita jednotné evropské měny.

Klára STEJSKALOVÁ:
Letos Berlín Řecku poskytne částku 8,4 miliardy eur z fondu německé státní rozvojové banky, pokud pomoc odsouhlasí obě komory německého parlamentu. Hlasovat by se mělo v pátek. Opoziční SPD zatím neřekla, zda vládu podpoří. Křesťanskoliberální koalice má ale na prosazení zákona dostatečnou většinu. Podle Angely Merkelové je stabilizace eura v zájmu Němců. "Jak ale vidíme, musí dojít ke zpřísnění regulace finančních trhů a vytvoření evropské nezávislé ratingové agentury." Řekla německá kancléřka po zasedání vlády. S finanční podporou Řeků nesouhlasí 56 procent německé veřejnosti. Někteří němečtí ekonomové také už oznámili, že případný zákon napadnou u německého Ústavního soudu. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.

Řekové jsou proti dalšímu utahování opasků

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Řekové jsou ale proti dalšímu utahování opasků. Naznačují to průzkumy veřejného mínění i akce odborů. Ty na příští dva dny plánují generální stávku. Zadlužené Řecko získalo slib mezinárodní pomoci poté, co se zavázalo k tvrdým úsporám. Socialistická vláda chce v příštích třech letech ušetřit 30 miliard eur, tedy skoro 800 miliard korun. Výměnou za to získaly Atény slib půjček. Jak už jsme říkali, uvolnění pomoci už schválila německá vláda.

Ondřej HOUSKA:
Podle ekonomů může plán fungovat jen tehdy, když Řekové rezolutně sníží svoje výdaje. Premiér Jorgos Papandreu proto na občany apeloval, aby se uskromnili a umožnili tak řeckému státu přežít. "Ochota Řeků šetřit ale klesá. Deník /nesrozumitelné/ například napsal, že tvrdé škrty spíš ekonomice uškodí, protože zadusí hospodářský růst. Na to upozorňují i ekonomové. Podle nich se řecká krize nevyřeší bez restrukturalizace dluhů. To znamená, že by se Atény s věřiteli dohodli na opožděném splacení svých závazků." Ondřej Houska, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A téma pomoci Řecku rozebereme podrobně v publicistické části Ozvěn dne.

Indický soud vynesl rozsudek nad atentátníkem z Bombaje

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vinen, takový rozsudek vynesl soud v indické Bombaji nad atentátníkem, který se podílel na útocích z listopadu roku 2008. Během necelých 3 dnů tehdy skupina teroristů zabila 166 lidí. Dnes dvaadvacetiletý Amir Kasáb je jediným z ozbrojenců, kterého se po útocích na hotely v Bombaji podařilo zadržet živého.

Jaromír MAREK:
Amir Kasáb byl soudem usvědčen z vedení války proti Indii a vraždy. Především byl shledán vinným za smrt 52 lidí na nádrží v Bombaji. Za to si zítra nejspíš vyslechne rozsudek smrti. Teroristický útok zmrazil vztahy mezi oběma sousedícími rivaly Indií a Pákistánu. Ke znovu obnovení jednání došlo až minulý týden po více než dvou letech, kdy se premiéři obou zemí sešli v Bhúthánu a dohodli se na obnovení rozhovorů o normalizaci vztahů. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Muzikál Hello, Dolly zkoušejí herci Švandova divadla v Praze

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Muzikál Hello, Dolly zkoušejí herci Švandova divadla v Praze. Premiéra bude v červenci. Slavný americký muzikál režíruje Ondřej Sokol, v týmu kombinuje profesionální hudebníky s činoherci. V hlavní roli se objeví Ivana Chýlková. A hudebního aranžmá s dvanáctičlenným orchestrem se chopil skladatel Varhan Orchestrovič Bauer. Režisér Ondřej Sokol říká, jak by měl vypadat výsledný tvar.

Ondřej SOKOL, režisér:
Já tomu trošku říkám koncertní provedení Hello, Dolly! A teď nemyslím koncertní nejen jakoby hudbu a zpívání, ale i to hraní. Vlastně bych chtěl jakoby, aby to bylo zbavený závislosti na realismu, závislosti na příliš podrobným vyprávění toho příběhu, že bych vlastně rád z toho vyříznul ty věci, který jsou prostě vtipný a všeplatný.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A na jaká témata se zaměříme? Vláda schválila ozdravný plán pro České aerolinie. Firmu čeká další zeštíhlování. Podaří se zachránit krachující řeckou ekonomiku. Zadluženou zemi ochromí zítra další generální stávka. A komentátor Petr Fischer zaznamenal, že současný i bývalý český prezident našli společnou řeč. Domnívají se, že tuzemská politika je v krizi.

Vláda schválila ozdravný plán pro České aerolinie

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Propouštění a prodej letadel pravděpodobně nemine České aerolinie. Potvrdil to po dnešním zasedání vlády ministr financí Eduard Janota. Kabinet projednal a přijal ozdravný plán pro příští tři roky. ČSA by měly taky vyčlenit některé činnosti, jako třeba odbavení nebo charterové lety do dceřiných společnosti. Ty potom na trhu buď uspějí nebo se jich aerolinky zbaví. Prvním hostem večerních Ozvěn je ministr financí Eduard Janota. Dobrý večer.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, jakou část ozdravného plánu pro ČSA považujete za nejdůležitější, bez čeho by se aerolinky neobešly?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Tak v dané chvíli musíme, musíme vyřešit tu záležitost s veřejnou podporou, to znamená, s úvěrem od Osinku, kdy v rámci plánu restrukturalizace, který zítra do Bruselu odešleme, kde navrhujeme určitý, určitou ozdravnou kúru v rámci ČSA a součástí toho je, aby, aby nám Brusel notifikoval podporu, která byla, která je vyjádřena formou, formou toho úvěru, my jsme původně předpokládali, že taky jsme to hodnotili, ten úvěr, že byl poskytnut za komerčních podmínek, ale to bylo v době, kdy se předpokládalo, že dojde k privatizaci ČSA, že vlastně splácením toho úvěru, toho závazku bude součástí té privatizační smlouvy. Čili ten nový nabyvatel, že to bude řešit. Poté, co privatizace byla prostě odmítnuta pro nereálnost té nabídky, pro tu špatnou nabídku, tak poté jsme přehodnotili záležitosti a máme za to, že jedním z ozdravných kroků bude právě kapitalizace tohoto úvěru a pro tu, pro možnost a pro celkové řešení potřebuje stanovisko, stanovisko Bruselu. Čili pošleme zítra všechny předpoklady, které, které hovoří o tom, že ta firma se bude zeštíhlovat, to jste říkala sama, asi 30 procent se sníží letadlový park, dojde, dojde k vyčlenění některých, některých činností do dceřiných společností, jak jste zmínila, to znamená, je to handling, je to /nesrozumitelné/, tedy opravárenství a jsou to některé i další činnosti. No, a s tím souvisí i částečně zeštíhlení, ale tam už ten dopad na personál nebude tak velký, protože celá řada opatření v této personální oblasti se už udělal, čili tam to odhadujeme tak do 10, do 10 procent. A to jsou kroky, které, pokud budou realizovány, pokud budou realizovány včas, to znamená, i v souvislosti s tím, že se odblokují zástavy a ten nepotřebný majetek v rámci snížení té bilance se prodá a získá se cash flow, tak ta firma by měla fungovat bez problémů, bez problémů a jaksi, jaksi v roce 12 by měla mít vyrovnané hospodaření.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
On ten záměr, pane ministře, jestli tomu dobře rozumím, je takový, že ty vyčleněné činnosti, jako je například handling, neboli odbavení, který jste zmínil, pokud na trhu neuspějí, pak by se jich ČSA zbavila. Odhadujete, že to ...

Eduard JANOTA, ministr financí:
Já myslím, že nemáte pravdu, že tam nejde o to primárně se jich zbavit, konkrétně třeba handlingu, tam jde o to, aby bylo transparentní i vnitro, firemní účetnictví, aby jedna část, jedna divize firmy se nemohla vymlouvat na to, že prostě hospodaří dobře či špatně, čili to vidím jako rozumný krok, který jasně ukáže, kde jsou největší slabiny z pohledu efektivnosti v aerolinkách. Co se týče toho, zda potom některé činnosti se vyčlení a budou realizovány v rámci firmy, anebo zda budou prostě prodány a ČSA si je bude takříkajíc nakupovat, to je věc jiná, ale to už jsme, to už jsme u konkrétních detailů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mně jde o to, jestli se už teď dá odhadnout, kdy by mohl ozdravný plán přinést svoje výsledky a jak by to mělo vypadat, co od něj očekáváte?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Já jsem, já jsem vám to naznačil v té, v té zprávě je napsáno, že v roce 12 by měly být výsledky v podstatě minimálně na úrovni nuly, zatímco loni byl, /nesrozumitelné/ ztrátu někde okolo 3,7 miliard korun. Letošní rok je plánovaná ztráta asi 600. Po už, po těch opatřeních, která v prvním kole byla provedena a prostě rok 12 by měl být tím rokem, kdy by se ta bilance měla dostat do černých čísel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste zmínil ten, tu pomoc od státní firmy Osinek, ten loňský úvěr, který bude řešit Evropská komise, pokud došla k závěru, že to byla podpora nezákonná, nedovolená státní podpora, pak by musely ČSA tu částku zhruba 2,5 miliardy korun vrátit?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Ta situace byla velmi složitá, ale já doufám, že takový názor nebude, protože my jsme přihlíželi při tvorbě toho restrukturalizačního plánu i k tomu, jakou pomoc v této oblasti při respektování privatizace prováděly Austria Airlines a Air Italia. A chci říct, že my jsme to doložili na konkrétních, na konkrétních bilančních podkladech, že i společnost sama v podstatě více a více než 4,5 miliard korun prostě hledala opatření v cash flow a v řešení svých problémů. Čili bereme to jako, jako určité řešení. A vycházíme z toho, že ten notifikační proces bude trvat klidně půl roku, ale zcela určitě na tom, jak věrohodné jsou /nesrozumitelné/ letošního roku v té bilanci, to bude mít určitě vliv na to rozhodování Evropské komise ohledně, ohledně té podpory a vůbec té celé restrukturalizace, čili velmi nám záleží na tom, aby ty výsledky letošního roku byly v té úrovní, na které byl postaven plán, to znamená, asi minus 600 milionů korun.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje ministr financí Eduard Janota. Já děkuji za váš čas. Na shledanou.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A do vysílání zvu taky výkonného ředitele společnosti Patria Finance Petra Kováče. Dobrý večer.

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, slyšel jste, co říkal ministr financí o tom ozdravném plánu pro České aerolinie, je podle vás dobrý, dokáže vyvést krachu, ne krachující, ale ztrátovou společnost z krize, ve které je teď?

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Já myslím, že vláda dnešním dnem schválila poměrně uvážlivý plán, jak ČSA dostat do mnohem lepší pozice, co se týče ekonomických výsledků, ten plán určitě byl podložen poměrně detailní analýzou, nejenom jak ČSA, tak především aktuálního stavu letecké dopravy. A myslím si, že je to, je to cesta určitě správným směrem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To rozdělení do několika menších společností, které by měly spolupracovat v rámci jakéhosi holdingu, považujete za dobrou cestu?

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Já myslím, že ..., tady bych navázal na pana ministra, respektive tu tiskovou konferenci, kterou, která k tomu dnes byla svolaná, já myslím, že to, co je důležité zmínit, je, že tady jde o především transparentnost, že to není nějaký výprodej majetku a priori, že primárním cílem toho, co se v tuhle chvíli v ČSA děje, je zprůhlednit hospodaření a identifikovat, které části jsou zdravé, které fungují dobře a které třeba nefungují tak úplně dobře. To dává úplně novou paletu možností, protože to není jenom o prodeji majetku, o prodeji některých aktiv nebo operací, ale o variantách, kdy například do handlingu nebo do některých operací ČSA mohou vstupovat partneři a využít potenciál, který v tuhle chvíli třeba není, není plně využit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy podle vás není úplně jasné, jestli se bude muset firma, mám namysli České aerolinie, těchto divizí, těchto firem dceřiných společností, pokud tam vzniknou, zbavit?

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Přesně tak, to si myslím, že v tuhle chvíli není úplně jasné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ovšem bez dalšího zeštíhlování se ČSA neobejdou. Myslíte si, že prodej třetiny letadlového parku a zhruba propouštění 10 procent lidí, myslíte si, že je to konečná fáze, že se to tam zastaví, nebo že bude muset to zeštíhlení ještě pokračovat podle vašeho názoru?

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Já myslím, že v tuhle chvíli těch 30 procent je spíš ta maximální hranice. Já myslím, že musíme vycházet z toho, kde se nachází v tuhle chvíli osobní letecká doprava, a to by odpovídalo tomu odprodeji až 30 procent, procent letového parku. Na druhou stranu ten nepoměr, to znamená, prodej 30 procent letecké kapacity, ale snížení nebo předpokládané snížení o 10 procent personálu, to myslím, že ukazuje ten hlavní bod toho restrukturalizačního plánu, to znamená, zvýšit efektivitu kapacit, aktiv, které v tuhle chvíli ČSA má, to si myslím, že je, že je důležitý bod.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je tady věc, kterou zmínil ministr financí Eduard Janota, a to je ten úvěr od státní firmy Osinek. Evropská komise bude rozhodovat o tom, jestli se jednalo nebo nejednalo o nepovolenou státní podporu. Myslíte si, že pokud bude ten ozdravný plán naplněný tak, jak by měl být, pak by Evropská komise mohla být v tomto ohledu smířlivější, že by nemuselo ČSA vracet těch 2,5 miliardy korun, tuto částku?

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Já v tuhle chvíli nechci být jako velkým prorokem, anebo expertem na to, jak rozhoduje Evropská komise, ale domnívám se, pokud, pokud by ČSA prokazovaly, že to byla skutečně jednorázová záležitost, která byla podložená důkladnou analýzou, jako že věřím, že tomu skutečně bylo, pak si myslím, že bychom, že by ta Evropská komise měla rozhodnout pozitivně, to znamená, neurčit to jako nedovolenou podporu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje výkonný ředitel společnosti Patria Finance Petr Kováč. Děkuji i vám, na shledanou.

Petr KOVÁČ, výkonný ředitel společnosti Patria Finance:
Na shledanou.

Řekové se bouří proti plánovaným úsporným opatřením

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Řekové se bouří proti plánovaným úsporným opatřením. Zítra začne v zemi dvoudenní generální stávka. Škrty a zvyšování daní nepodporuje pravicová opozice, ani řada médií. Snižování výdajů krachujícího státu je přitom klíčovou podmínkou záchranného balíčku pro Řecko, na kterém se dohodly státy platícím eurem a Mezinárodní měnový fond. Jaké jsou vyhlídky, že se zadlužené Řecko podaří zachránit. To rozeberu s Ondřejem Houskou ze zahraniční redakce Radiožurnálu. Dobrý večer.

Ondřej HOUSKA:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ondřeji, záchranný plán pro Řecko se dá shrnout asi takto: Atény dostanou půjčku, aby měly čas dát svoje finance do pořádku. Může to fungovat?

Ondřej HOUSKA:
Ten záchranný plán má nebo ty půjčky mají sloužit jako jakýsi deštník, který na tři roky Řecko uchrání před nutností jít na trhy a půjčovat si tam peníze, které samozřejmě Řekové nutně potřebují na fungování státu, na splátky starých dluhů, na splátky úroků, může to fungovat tehdy, když se skutečně naplní i to B, to znamená, nejenom půjčky mezinárodní, ale i ten vlastní řecký výkon, to znamená, snížení státních výdajů o nějakých 30 miliard eur, tak jak se k tomu Řecko zavázalo a to vůbec není jisté, ty stávky a protesty v řeckých ulicích na řecké poměry jsou zatím poměrně umírněné. Možná česká média to zveličují, když na základě toho, že 100 lidí hází kameny na policii, tak usuzuje, že Řecko je na pokraji revoluce, to v Aténách nejsou až zase tak neobvyklé scény, ale bůhví, co se samozřejmě bude dít v budoucnu. Radiožurnál o tom natáčel s Danielem Grossem, což je šéf Střediska pro studia evropské politiky, což je bruselský think tank a Daniel Gross je jeden z největších světových odborníků na eurozónu, říká následující:

Daniel GROSS, šéf Střediska pro studia evropské politiky:
Obávám se, že bez skutečného snížení mezd Řecko zůstane nekonkurenceschopné. Ekonomika se nenastartuje a nebude možné zavést všechny plánované škrty. Není to jisté, ale ekonomika může prostě zkolabovat a pak z úsporného plánu samozřejmě nebude nic. Tenhle plán určitě je nadějí, ale jeho úspěch rozhodně není jistý.

Ondřej HOUSKA:
Daniel Gross upozorňuje na to, že ty skutečně masivní škrty mohou řeckou ekonomiku srazit do ještě hlubší recese, odhaduje se, že letos to budou nějaká 4 procenta, prostě Řekové mají tu smůlu, že tu fiskální konsolidaci dělají těsně po největší světové hospodářské krizi od 30. let 20. století. Prostě státní příjmy pravděpodobně budou ochuzeno o velký výpadek daní, a tak vlastně se řecká ekonomika může dostat do začarovaného kruhu až na pokraj kolapsu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Někteří analytici právě zdůrazňují, že státnímu bankrotu se Řecko stejně vyhnout nemůže, nabízí se otázka, jestli ta snaha pomoci skomírající ekonomice není zbytečná?

Ondřej HOUSKA:
Ano, i o tom se mluví a i na to jsme se ptali ekonoma Daniela Grosse.

Daniel GROSS, šéf Střediska pro studia evropské politiky:
Hospodářské náklady můžou být tak vysoké, že bude po dvou nebo třech letech ekonomika tak slabá, že se rozpočet nepodaří udržet pod kontrolou. Bylo by mnohem lepší řecký dluh restrukturalizovat hned teď, pak by nebyla zapotřebí tak velká zahraniční pomoc a také by bylo férové, aby část nákladů nesli sami soukromí věřitelé. Ale bohužel pro nejbližší budoucnost je něco takového vyloučené.

Ondřej HOUSKA:
Daniel Gross říká to, co asi většina renomovaných ekonomů, to znamená, že mnohem lepší by bylo bývalo, kdyby se Řecko za podpory eurozóny a Mezinárodního měnového fondu s věřiteli už dávno dohodlo na tom takzvaném státním bankrotu, jak my říkáme, je to přesněji restrukturalizace dluhů, to znamená, že investoři by po dohodě buď přišli o část svých peněz, ale ještě spíše odsunuly by se splátky těch dluhů, to znamená, dluhy splatné třeba letos, za rok, za dva roky by byly splatné, za 10, za 20 let, tím by samozřejmě Řecko získalo manévrovací prostor, protože připomínám, že Řecko platí momentálně 15 procent veškerých svých státních příjmů jen na placení úroků. A kdyby ty splátky byly odsunuty, samozřejmě ta fiskální konsolidace za takto těžké hospodářské situace by byla mnohem jednodušší.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kritika se snáší taky na hlavy evropských lídrů, jednali prý hodně pomalu, takže se ta pomoc Aténám ještě prodraží, je možné říct, že Evropská unie selhala?

Ondřej HOUSKA:
Podle mě je to možné říct v tom, že netrvala na té restrukturalizaci toho dluhu, jak jsem o tom teď mluvil, tady je důvod, řekl bych, evropská pýcha, prostě neochota politiků smířit se s faktem, že by členská země eurozóny se mohla do takovéto situace dostat, pýcha je špatným rádcem obecně a je špatným rádcem i teď pro eurozónu, ale řada velkých zastánců užší integrace tvrdí, že selhali Němci, selhala Angela Merkelová, když okamžitě nekývla na sanaci Řecka. Já si myslím, že naopak Německo vedlo celkem racionální politiku. Vidíme, že Řekové nejsou příliš ochotni škrtat teď a kdyby jim eurozóna dala bianko šek na peníze v lednu nebo v únoru, tak bůhví, jestli by byli ochotni se k ničemu zavázat, je to bezprecedentní příklad, eurozóna nemá mechanismus na jeho řešení, spíše selhala v minulosti, že si ho nevytvořila.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
S aktuálními informacemi přišel do studia Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu. Díky za to.

Ondřej HOUSKA:
Na slyšenou.

Názory dvou prezidentů

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co mají společného prezident Václav Klaus a jeho předchůdce Václav Havel? Necelý měsíc před volbami jsou oba přesvědčení, že politika je v krizi. Svědčí o tom rozhovory, které vyšly dnes nezávisle na sobě ve dvou českých týdenících. Všiml si toho autor dnešní poznámky, komentátor České televize Petr Fischer.

Petr FISCHER, komentátor České televize:
Jediní dva prezidenti České republiky, kteří utvářeli politickou scénu posledních 20 let, a stále ji silně ovlivňují, se před volbami překvapivě shodují. Současná politika je podle nich v krizi. Klausovi i Havlovi vadí vyhraněnost osobních politických soubojů a nevraživost politiků, což je při jejich známé osobní rivalitě poněkud úsměvné. Právě tady přece začal tento způsob vyprazdňování politiky, v němž je vítězství, moc a pokoření soupeře důležitější než smysl myšlenky. Klaus a Havel se ovšem zásadně liší v hledání východisek z krize politiky. Současná hlava státu vidí šanci v návratu do minulosti, do 90. let, kdy politice vládnul ideologický souboj mezi levicí a pravicí, který je prý živlem politické racionality a hybatelem věcí veřejných. Bývalý prezident, založením liberál a umírněný rebel, naopak věří v budoucnost, v níž politiku rehabilitují mladší lidé, kteří ji opět pochopí jako starost o věci veřejné. Jsou to vlastně revoluční koncepty. Klaus chce oživovat polomrtvý protiklad levice pravice, který v postindustriálních společnostech přestal přitahovat a fungovat mimo jiné proto, že ho vylučuje potřeba řešení problémů a také všudypřítomný populismus, jenž nezná stranickost. Havel zase dialekticky věří v hlubší revoluční potenciál dějin, jehož logika praví, že s krizí přichází i očistné oživení, jehož nositelem jsou tradičně mladí lidé, stavějící se z vrozeného lidského vzdoru proti nepovedenému dílu rodičů. Ale proč by právě oni měli být zárukou čistoty a vážnosti politického prostředí, když znalosti, výhody a požitky, jimiž disponují, pocházejí z nedůvěryhodných hlav a rukou rodičů? Provést revoluci by znamenalo otřást osobními základy. A komu by se do takového rizika v dnešním relativně bezstarostném pohodlí chtělo? Obě prezidentské rady, jak ven z krize, jsou tedy nerealistické. Ta Havlova má vůči Klausovu konzervativnímu návratu do minulosti přece jen malou emocionální výhodu. Reprezentuje víru v otevřenost budoucnosti, což jsou slova nesoucí jasný pozitivní náboj. A tak je možná lépe s Václavem Havlem romanticky doufat, že nějaká malá revoluce přijde, než se s Václavem Klausem zoufale vracet tam, kde nám bylo mizerně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soudí komentátor Petr Fischer.

Spor o pozemky pro dostavbu dálnice D 11 do Hradce Králové pokračuje

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Spor o pozemky pro dostavbu dálnice D 11 do Hradce Králové pokračuje. Vláda přerušila jednání o konečné dohodě mezi státem a farmářkou Ludmilou Havránkovou. Jak upřesňuje vládní vyjednavač pro dostavbu dálnice Ivo Toman, důvodem je spor o poslední pozemek.

Ivo TOMAN, vládní vyjednavač:
Máme téměř vše vyřešeno, ale chybí ještě jeden malý pozemek, který je ve spoluvlastnictví s paní inženýrkou Štrosovou, která je sestra paní Havránkové. Čili v tuto chvíli nám chybí ještě poslední parafa od sestry paní Havránkové. Po přerušení je na dobu nezbytně nutnou. Čili na nejbližším jednání vlády, když se nám podaří tuhle věc vyřešit, tak to jednání bude pokračovat.

Německá vláda schválila pomoc zadluženému Řecku

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Německá vláda schválila pomoc zadluženému Řecku. Německo by mělo poskytnout Aténám úvěry ve výši skoro 22,5 miliardy eur. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová. Zákon musí ještě odhlasovat obě komory německého parlamentu a podepsat prezident. Očekává se, že se tak stane tento týden. Další miliard eur mají putovat do Atén z dalších zemí eurozóny i od Mezinárodního měnového fondu. Řecko za to slíbilo tvrdá úsporná opatření. Proti nim ale protestují hlavně tamní odbory. Zítra má začít v Řecku dvoudenní generální stávka.

Marek Žák nebude potrestán

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Jedenadvacetiletý Marek Žák, který loni při březnovém pochodu neonacistů v Plzni podle policie vykřikoval heslo podporující nacismus, nebude potrestán. Rozhodl o tom odvolací senát Krajského soudu v Plzni. Potvrdil tak lednový verdikt plzeňského okresního soudu, který Žáka osvobodil. Státní zástupce se tehdy odvolal. Mladík byl souzen za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Dnešní verdikt je pravomocný.

V Cehnicích na Strakonicku po 35 letech odstranili černou skládku

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
V Cehnicích na Strakonicku po 35 letech odstranili černou skládku. Byla nad obcí na břehu rybníka, jehož hráz se při povodních protrhla. Jak doplňuje starostka Helena Sosnová, teď se konečně můžou dokončit protipovodňové úpravy.

Helena SOSNOVÁ, starostka:
Se nám podařilo postavit záchytnou nádrž, takzvanou retenční nádrž polder pro zachycení přívalových vod nad obcí. Byl zregulovaná cehnický potok. Mezi tou záchytnou nádrží a zregulovaným potokem leží rybník a nad tím ta černá skládka. Takže ta černá skládka už je vyvezená. A teď záleží na tom, jak se nám podaří odbahnit ten rybník.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co dnes ještě uslyšíte? Město Ostrava připravuje žalobu na stát kvůli špatnému vzduchu. Může mléko z automatů škodit, taky na to se zeptáme. A zajímá se, jestli severokorejský vůdce Kim Čongil opravdu vyrazil do Číny.

Město Ostrava připravuje žalobu na stát kvůli špatnému vzduchu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Došla nám trpělivost, prohlásili zástupci města Ostravy. O čistý vzduch ve městě, kde ovzduší patří k nejšpinavějším v Evropské unii a kde se minulou zimu dalo bez problémů dýchat pouze šest dní, se chtějí soudit. Jak napsal internetový deník Aktuálně.cz, ostravský magistrát přichystá žalobu na stát do dvou týdnů. Mluvit o tom budu s náměstkem ostravského primátora a radním pro životní prostředí Daliborem Madejem. Dobrý večer.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Dobrý večer z Ostravy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, co si slibujete od té žaloby na stát?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já si slibuji od té žaloby na stát, že stát začne konečně činit, protože v této chvíli legislativa, která je, pro město je velice nedostatečná a nejsme schopni z naší pozice tento stav významně změnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Město tedy už nemůže udělat nic pro to, aby se ovzduší v Ostravě zlepšilo?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Město dělá všechno, co jí kompetence umožňují, /nesrozumitelné/, ekologizace hromadné dopravy, intenzivněji čistíme komunikace, kontrola lokálních topenišť, to je zrovna bod, kdy už narážím v legislativě nad rámec, jednáme s horskými zdroji znečištění, o jejich ekologických investicích v provozech, aby se tak částečně zlepšilo životní prostředí, ale to je tak všechno. Jako Ostrava, znečištění, na tom se podílí samozřejmě velké zdroje, na ty nemáme žádnou jakoby oporu v zákoně, z pozice města je to doprava, potřebujeme dobudovat infrastrukturu a lokální topeniště, to zase narážíme na zákon o ochraně soukromí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máme tady dva hlavní problémy, jak jste řekl, respektive tři, ale budeme se věnovat těm, za prvé domácnostem, tam se často topí PET lahvemi, bývá to poměrně časté, vy opravdu nemůžete zakročit proti lidem, kteří takto znečišťují životní prostředí.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Město si vyškolilo 15 městských strážníků, v podstatě dva strážníci jsou na zavolání, když někdo topí něčím, čím nemá, používají metodu tmavosti k odměření, tmavosti kouře, což jistě uznáte, že v zimě někdy ve tři hodiny je tam, nemůžou změřit téměř nic a jaksi zákon mi neumožňuje, abych do tohoto obydlí vstoupil a sjednal nápravu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co žádáte od státu, aby udělal?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Jak říkám, je zde významný vliv Polska, protože nedaleko od Ostravy je Polsko.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já myslím, co se týká těch domácností?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Co se týká, aby minimálně pozitivně motivoval lidi k tomu, aby topili tím, čím mají, to znamená, zamyslet se nad celou energetikou toho státu, protože v jedné chvíli říkal stát, dobře, topte elektřinou, potom plynem, a dneska bohužel v krizi, když lidé na to nemají, tak v některých případech se ani není co divit, že tím, že topí tím, co v podstatě doma najdou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když jde o ty velké znečišťovatele, kteří jsou to, ti největší, ti nejhlavnější, kteří nejvíc škodí ovzduší v Ostravě?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Jsou to samozřejmě hutě, ArcelorMittal, ten je takový podle mě nejvýznamnější zdroj znečištění na území města.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nová ministryně životního prostředí Rút Bízková naznačila, že by chtěla získat pro Ostravsko peníze z evropských fondů, to by údajně mělo řešit situaci. A právě i přístup velkých znečišťovatelů jako je firma, kterou jste právě jmenoval, vám tento slib nestačí.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Nám tento slib nestačí, musím říct, v Ostravě za tu dobu se vyměnili tři ministři životního prostředí, vždycky ministr přijel, nasliboval a skutek je úplně jiný, dám příklad, nedávno jsme požadovali, ať se nezpoplatňuje dálnice D 1, protože potřebujeme z ekologických důvodů odvézt dopravu na tuto dálnici, bohužel výjimka pro Ostravu spadla pod stůl, takže musím říct, že nám došla trpělivost. Na druhou stranu musím říct, že naopak si myslím, že tato žaloba pomůže každému ministru životního prostředí k projednání tohoto problému ve vládě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdy ji chcete podat?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Měla by být hotova do 14 dnů. V této chvíli kompletujeme podklady.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy, pane náměstku, v souvislosti se špatným ovzduším v Ostravě zvažujete další žalobu, vadí vám výsledku výzkumu, který ve vašem městě prováděl tým Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny. Ten došel k závěru, že vzduch v Ostravě je tak špatný, že dočasně poškodí DNA buněk už po třítýdenním pobytu. Co vám vadí na tomhle zjištění, proč zvažujete žalobu v tomto případě?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Já musím říct, že jinou žalobu, kterou zvažujeme, je v této chvíli žaloba na stát, není to, není to žaloba na výzkumný tým doktora Šráma, naopak musím zde říct, vítám každý takovýto výzkum. A vadí mi jedna věc, že se vytrhnou věci z kontextu, takže potřebuju, aby pan doktor Šrámek se svým týmem položil všechny výsledky na stůl, předložil je odborníkům, kteří je /nesrozumitelné/ a potom s tímto výsledkem předstoupil před veřejnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy jediné, co budete žádat, jsou všechny výsledky výzkumu?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
V této chvíli bychom, ho velice žádáme, kdyby odborníkům předložil celý výzkum, ke kterému se odborná veřejnost vyjádří a potom samozřejmě z toho vejdou, vzejdou výsledky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí náměstek ostravského primátora Dalibor Madej. Děkuji za váš čas, na shledanou.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora, radní pro životní prostředí:
Na shledanou.

Může mléko z automatů škodit

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pijete mléko z prodejních automatů, pak by vás mohl zajímat spor, který se rozhořel mezi zemědělci a výrobci obalů. Podle nich není bezpečné pít mléko přímo od krav. Bez dalších úprav údajně hrozí bakteriální infekce. Na nárůst průjmových onemocnění, který může souviset s konzumací neupraveného mléka, upozornil i hlavní hygienik Michael Vít. Farmáři se ale brání. Podle nich se jedná o cílenou kampaň, kvůli které v poslední době zájem o mléko z automatů opadl. Chcete se i vy na něco zeptat? Můžete buď email na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na čísle 9077704. Pozvání do diskuse přijal prezident Agrární komory Jan Veleba. Dobrý večer.

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček. Dobrý večer.

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jaká rizika podle vašeho názoru podstupují lidé, kteří pijí neupravené mléko z prodejních automatů?

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Já bych se velmi nerad na začátku vyjadřoval k rizikům, já bych chtěl říct, že ve sporu, který, o kterém mluvíte, je hygienická služba zcela mimo tento spor. Hygienická služba jako orgán ochrany veřejného zdraví musí pouze upozorňovat na některé okolnosti, které by mohly vést k ohrožení zdraví.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Právě na tyto okolnosti se vás ptáme, pane řediteli, co tedy může způsobit neupravené mléko?

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Neupravené mléko, myslím tím mlékárensky neupravené mléko, je živý produkt obsahující různé bakterie, celá řada bakterií v něm je velmi prospěšná, ale mohou se tam objevit výjimečně i bakterie, které mohou způsobit problémy zdravotní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaké problémy? Mohl byste být konkrétnější, jaké nemoci můžou hrozit?

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Tak ty nejběžnější a nejrizikovější snad by mohly být průjmové potíže pacientů, velmi ve výjimečném stavu by také mohlo dojít a jsou popisovány epidemie, drobné lokální epidemie přenosu některých virových onemocnění prostřednictvím mlékárensky neupraveného mléka a výrobků z něj.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane prezidente Velebo, slyšeli jsme námitky hygienika, který shrnul, jaká rizika by mohla plynout z konzumace mléka z prodejních automatů. Vy si myslíte, že toto riziko není?

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Já si především myslím, že tady nikdo vytváří situaci a straší lidi a že to je naprosto za hranou zákona, respektive v případě pana hlavního hygienika je to zneužití pravomoci veřejného činitele. Já vám řeknu proč. Ten prodej syrového kravského mléka v maloobchodních prodejen, ten, prosím vás pěkně, upravuje, podmínky tohoto prodeje upravuje vyhláška číslo 128/2009 Sbírky. Farmáři, kteří dodávají do těchto automatů mléko, jsou kontrolováni, jsou kontrolováni veterinární službou především. Mléko v automatu, které se prodává, je kontrolováno, je kontrolováno pravidelně a už bylo minimálně přes sto kontrol.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená, že je podle vás nezávadné.

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
To znamená, to znamená, že zatím se nevyskytl jediný průkazný problém a někdo tady rozšiřuje zkrátka, coby kdyby. Pokud spotřebitel dodrží to, co je na tom odběrním automatu napsáno, tak všechny tady tyto diskuse jsou naprosto liché, ale je tady někdo, v tomto případě firma Tetra Pak, která nám z neznámých důvodů prostě dopředu říká, co se lidem stane, co se nestane, a je to firma, která neprodává svůj, svůj výrobek, ona jenom vyrábí obaly pro někoho jiného, jinými slovy, je tady tažení proti farmářům, kteří když konečně našli způsob, jakým na mléku vydělat, tak jí prodávají za 4 koruny 20, tak se zkrátka do nich jde. Čili my v současné době připravujeme právní pozici, shromažďujeme, děláme analýzu ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, pane prezidente Velebo, my tady nemáme zástupce firma Tetra Pak, dlužno dodat i kvůli tomu, že odmítl účast v našem pořadu. Já bych nerada rozvíjela tuto diskusi. Mně jde skutečně o to, jestli podle vás je to mléko, které nabízí farmáři v těch prodejních automatech skutečně nezávadné, vy jste zmínil, že je tam napsáno, jak by se s ním mělo nakládat, je tedy nutné ho třeba převařit?

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Je nutné ho tepelně upravit, to neznamená převařit, ale to znamená, pan doktor Mareček by to řekl naprosto přesně, tuto normu, to znamená, vyhřát ho na teplotu cirka 70 stupňů na dobu asi 15 až 20 vteřin. Takže já odpovídám, že do automatů jde vynikající mléko, které je kontrolované veterináři, které splňuje normy české vyhlášky, českého zákona a já nechápu, proč se prostě mluví v těchto hypotézách, pořád coby kdyby.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Marečku, tady zmínil pan prezident Veleba, že se zatím nevyskytl problém, že kontroly jsou v pořádku, je pravda, že třeba u vás v Jihomoravském kraji zatím nemáte nějaká zjištění o tom, že by mléko způsobilo zdravotní problémy, o kterých jsme mluvili na začátku naší diskuse?

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Tak já bych chtěl říct, že hygienická služba nezpochybňuje kvalitu syrového mléka od sledovaných dodavatelů do těchto, do těchto automatů. Druhý problém, kde to mléko může být, neříkám, že je, ale může být kontaminováno, je otázka péče a údržby o ten automat. Ten automat samozřejmě má nějaký režim, který je schválen, je sledován opět Státní veterinární správou. A pokud jsou dodržovány podmínky, pak to mléko není tímto automatem nějakým způsobem změněno ve smyslu negativním. Třetí věc je, zda se konzument řídí tím, co na každém automatu má být, a pokud já vím, tak na každém automatu je, to znamená, ta tepelná úprava, tak jak jí v podstatě zmínil pan ředitel Agrární komory. Právě z tohoto titulu, že tam je celá řada bodů, které by mohly vést, říkám, že ne vždy vedou, ale mohly vést k tomu, že by mléko mohlo být z tohoto automatu při nedodržení té tepelné úpravy a pití přímo z neupraveného mléka rizikové, z tohoto důvodu na toto hygienická služba upozorňuje a nabádá ty lidi, aby dodržovali podmínky, které pro konzumaci tohoto mléka jsou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím vám. Ještě k mé otázce, měli jste už nějaké případy na jižní Moravě, kdy by to neupravené mléko způsobilo zdravotní potíže někomu?

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Já bych velmi nerad říkal, že máme důkaz o tom, že neupravené mléko způsobilo nějaké potíže, na druhou stranu máme v jednom jihomoravském okrese zvýšený výskyt průjmových onemocnění, u nichž, zhruba u 20 pacientů těchto, kteří, kteří mají tyto potíže, se v anamnéze objevilo pití mléka z automatu, které si však nepřevařili.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane prezidente Velebo, údajně je rozdíl mezi automatem na farmě napojeným přímo na chladící zařízení, tam je to prý úplně bez problémů, a mezi tím externím automatem, do kterého se mléko teprve dodává, můžete zaručit za všechny zemědělce, že dodržují ten postup, že zchladí to mléko okamžitě po nadojení?

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Tak, paní redaktorko, na farmě žádný automaty, co já vím, nejsou, tam jsou chladící nádrže, které mají za úkol mléko velmi rychle zchladit na teplotu pod 6 stupňů Celsia, z tohoto, toto chlazené mléko se odebere do termoboxu, kde ten teplotní režim zůstane, zůstane zachován, nedojde tam k žádnému zvýšení teploty, a zaveze se to do automatů. A to mléko v tom automatu, tam je předepsaná doba, do kdy musí být prodáno, já teď přesně ty hodiny nevím, a pokud není prodáno, tak to neprodané mléko se vyjme a dá, krmí se hospodářským zvířatům. Mimo to znám automaty, které mají tak dokonalý režim, že tam v určitých pravidelných časových algoritmech se prostě ten prostor, kde ten zákazník si dá láhev a načepuje si tam to mléko, tak ten prostor je desinfikován horkou párou, čili to je dovedeno, takřka některé systémy do dokonalosti, a je to hygiena, o které se nám mohlo před 20 lety jenom zdát. A jenom v České republice, nikdy jinde, ani v Rakousku, ani v Německu, ani ve Francii, ani v Itálii, v Itálii je tisíc čtyři sta automatů, takovéto zkrátka, takovéto nehoráznosti proti sedlákům nejsou vedeny, takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě mi řekněte ...

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Moje koncovka, jedna věta, my si připravujeme právní analýzu a není možné, aby nějakými prostě výroky do médií někdo farmářům prostě bral peníze, oni totiž ti farmáři po výrocích pana Michaela Víta, tak jim klesl prodej o 50 procent, a to je vážná věc, protože někdo vstupuje do soukromého podnikání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě mi jen řekněte, pane Velebo, jestli můžete, anebo jestli je možné spolehnout se na to, že všichni zemědělci dodržují ty popsané postupy, které jste právě zmínil?

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Paní redaktorko, já bych strašně rád znal zemědělce, který dá 300 tisíc minimálně, nejvíc milion korun do mléčného automatu, a pak tam bude dávat špatné mléko. Ten farmář totiž je naprosto adresný, na rozdíl od mléka, které si koupíte v obchodním řetězci. Každý, kdo si tam to mléko načepuje, tak ví, od koho té mléko je a při prvním problému okamžitě ví, na koho má jít. Takže ten farmář by to udělal jenom jedinkrát a pak už by neprodal ani litr.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Marečku, tady bylo srovnání se zahraničím, je pravda, že ve Švýcarsku a v Rakousku tento způsob prodeje je poměrně zavedený. Myslíte si, že může fungovat i u nás bez problémů?

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Já jsem přesvědčen o tom, že sice může fungovat u nás a já s tím nemám žádný problém, jenom je potřeba lidem spotřebitelům včlenit do mozku, že jde o potravinu, která je živá, na rozdíl od mléka, které je tepelně opracováno mlékárenským způsobem, které neobsahuje bakterie žádné, uvědomme si, ať si kterýkoliv zákazník zkusí mléko tepelně upravené, udělat s ním to, co dělaly naše babičky, tedy udělat z něj kyselé mléko, což dělají bakterie, žádoucí bakterie. To z tepelně upraveného mléka nejde, to znamená, tam ty bakterie nejsou. A když v tomto mléce, které tepelně upravené není, ty bakterie jsou, jak jsem řekl, na začátku, většina z nich je žádoucí, ale může se stát, že se tam objeví ojediněle nežádoucí bakterie a pak je toto, tento produkt svým způsobem rizikový zvláště pro oslabené jedince a těm bych tuto verzi mléka asi nedoporučil.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Velebo, ...

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Samozřejmě nezakázat, protože žádný zákaz ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nemůžeme zakazovat samozřejmě zákazníkům, kde budou nakupovat. Pane Velebo, upozorňujete zákazníky třeba se sníženou imunitou nebo těm slabším jedincům, o který ...

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Těhotné ženy třeba.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Například těhotným ženám, aby se tohoto mléka vyvarovali?

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Podívejte, my budeme, my jsme začali dělat a budeme dělat po celé republice protikampaň, proti tady tomu, to, co říká pan doktor, tak já nevím, co je lepší, jestli, jestli toto mléko, kde je 4 procenta tuku, kde nic nikdo nevezme z toho mléka, a které prostě je plné živin, plné, plné živých organismům, tak jestli je horší nebo lepší, než jogurt, který si dáte do ledničky a může tam být dva měsíce. Trochu to přeháním. Takže, takže to je, prosím vás pěkně, o informaci zákazníka, to je o jeho volbě, a to není o tom, nejsme v totalitě, aby někdo strašil, co má dělat nebo co nemá dělat, samozřejmě, že to děláme a samozřejmě, že to budeme dělat a budeme to dělat s velkou intenzitou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Doplňuje prezident Agrární komory Jan Veleba. A za rozhovor bych děkuji ...

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Já bych ale ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, v tuto chvíli už musíme končit, čas na naší debatu ...

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Je mi líto, já bych velmi chtěl říct, že nikdo tady nestraší, nikdo se nesnaží vstupovat do prodejních vztahů kohokoliv ....

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zřejmě stojíte o to, aby vysvětlení bylo dostupné všem, kteří chtějí to mléko pít, na tom se asi shodnete oba. Já v tuto chvíli tedy děkuji i řediteli Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Janu Marečkovi. Pánové, díky, na shledanou.

Jan MAREČEK, ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje:
Na shledanou. Mějte se hezky.

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Na shledanou.

Kim Čongil v Číně

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká se, že jsou státní návštěvy nudné. O cestě severokorejského vůdce Kim Čongila, který je údajně na utajené návštěvě Číny, to ale neplatí. Ostře sledované bylo například rojení čínských policistů v pohraničním městě Tantungu nebo zprávy, že se v jednom z hotelů v čínském přístavu Talien objevila skupina Asiatů. Je to severokorejská delegace a vede jí opravdu Kim, který by se tak vydal na svou první zahraniční cestu po předloňském záchvatu mrtvice. Mluvit o tom budu s naším zahraničněpolitickým komentátorem Milanem Slezákem. Dobrý večer.

Milan SLEZÁK:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Milane, jak silné jsou tedy indicie, že se do Číny opravdu vydal severokorejský vůdce?

Milan SLEZÁK:
Tak my tady máme osvěživý případ státní návštěvy, pardon, ve které vlastně můžeme rozeznat ryse detektivky, protože je tam spousta náznaků, spousta nepřímých indicií, ale zatím, stejně jako když se začtou detektivky, nevíme, kdo je přesně vrah a co se vlastně stalo. To je ale u Severní Koreje naprosto běžné. Připomínám, že její vůdce, současný Kim Čongil, který je právě údajně v Číně, se podle svého oficiálního životopisu narodil na posvátné hoře Pektu, ale ti, kteří trošku více vidí do Severní Koreje, říkají, že to tak není, že se narodil na území bývalého Sovětského svazu, ale že tento výjimečný zjev přirozeně musel být právě narozen na této posvátné hoře. Když budu mluvit o těch nepřímých důkazech, existuje fotografie, na níž je muž k vidění, který vypadá skutečně jako Kim Čongil a ta fotografie byla dnes pořízena v Číně. Každý, kdo chce, se také může na Internetu podívat na záběry zvláštního vlaku, který přejíždí pohraniční řeku a přijíždí právě do toho čínského města pohraničního Tantungu. A pak je tady to svědectví Staljenu, které jste, Veroniko, na začátku zmínila, a to všechno vlastně čerpáme ze zdrojů, jednak teda z Číny a jednak také od jihokorejské špionáže, která mívá v těchto případech docela dobré informace, ale nikdo to zatím nemůže s jistotou potvrdit, co je ale zvláštní, že tyto spekulace se objevily už teď, protože v minulosti jsme se vždycky o návštěvě Kim Čongila v Číně dozvěděli až poté, co z Číny odjel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kim Čongil zavítal do Číny naposled v roce 2006, dá se odhadnout, pokud tam jel teď, co tam chce projednat?

Milan SLEZÁK:
Tak za prvé, určitě chce větší čínskou pomoc, protože severokorejská ekonomika je v nesnázích a Čína je výrazným a nejvýznamnějším dárcem pro severokorejskou ekonomiku. Bez čínské pomoci by se severokorejský režim, který se snaží experimentovat, ale neúspěšně v oblasti hospodářství, zřejmě už dávno zhroutil. Pak se určitě bude mluvit o tom, zda by se Severní Korea nevrátila na rozhovory, šestistranné rozhovory o konci jejího jaderného programu, jejichž hostitelem je Čína. A určitě se bude mluvit ještě o jiné záležitosti, pokud tedy, znovu zdůrazňuji, Kim Čongil opravdu v Číně je. O jiné záležitosti, která na tyto, na tato dvě předchozí témata vrhá neblahý stín, a to je potopení jihokorejské válečné lodi předminulý měsíc, nad nímž se opět vznášejí spekulace, zda to není severokorejská zásluha.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se říct už jen několika slovy, jestli se Kim Čongil, pokud tedy do Číny se rozjel, jestli se tam dopravil oblíbeným vlakem?

Milan SLEZÁK:
Ano, pokud tam jel, tak tam jel vlakem, protože on sice ve svých životopisech je líčený jako nepřekonatelný letec, protože on umí úplně všechno, skládá opery, a není oboru, v němž by nevynikl, nicméně zřejmě se bojí letadla, stejně jako jeho otec, takže jezdí ve vlacích, ale ty vlaky jsou přepychové, má tam úplně všechno, co potřebuje, a existují krásné historky, když cestoval do Moskvy přes Sibiř a ta cesta byla vlakem samozřejmě velice dlouhá, tak mu nechybělo nic, co si přál, krom toho, že měl stříbrné jídelní hůlky, tak mu helikoptéry vozily vždycky čerstvé kraby.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká komentátor Radiožurnálu Milan Slezák. Díky, na shledanou.

Milan SLEZÁK:
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A končí tím i Ozvěny dne. Pěkný večer a další poslech pořadů Radiožurnálu vám v tuto chvíli přeje Veronika Sedláčková.


autoři: tet , ves
Spustit audio

Více z pořadu