Ozvěny dne 28. 9. 2001

Situace po teroristickém útoku na USA

Jednání pákistánské delegace v Afghánistánu bylo znovu neúspěšné. Vládní hnutí Taliban stále odmítá vydat Usámu bin Ládina podezřelého z teroristických útoků na Spojené státy. Více náš zvláštní zpravodaj v Pákistánu Robert Mikoláš.

Delegace složená především z islámských duchovních a učitelů muslimských škol nedokázala přesvědčit Taliban, aby vydal Usámu bin Ládina. Ve vyjednávací skupině byl i jeden z nejbližších spolupracovníků Talibanu v Pákistánu Rahmán, který už druhý týden organizuje protesty proti Američanům i proti vlastní vládě. I proto si od těchto rozhovorů oficiální místa v Islámábádu hodně slibovala. Podle vyjádření pákistánských představitelů totiž toto byla poslední možnost, jak odvrátit hrozící útok Spojených států. Podle některých pozorovatelů tak k odvetné akci za atentáty na New York a Washington může dojít velmi brzy. V samotném Pákistánu byl dnes relativní klid. A to i přes výzvu zmiňovaného duchovního Rahmána, který na dnešek svolal celonárodní protesty proti podpoře, kterou Spojeným státům vyjádřil pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.

Afghánské vládní hnutí Taliban zadrželo zpravodajku britského týdeníku Sunday Express. Ten potvrdil zprávu afghánské islámské agentury o jejím zatčení. Informuje o tom agentura AFP. Velká Británie nyní podniká veškeré možné kroky, které by měly vést k propuštění novinářky. Taliban v minulých dnech vyzval všechny zahraniční zpravodaje, aby urychleně opustili zemi. Protivládní afghánské hnutí je připraveno zaútočit na hlavní město Kábul a pomoci tak případné akci Spojených států proti teroristům. Do sídla vedení afghánské opozice, které je asi 60 kilometrů od kábulské metropole, se dostal náš zvláštní zpravodaj v Afghánistánu Petr Voldán.

Jak jsem se přesvědčil před několika hodinami přímo v palebních postaveních vojsk severní koalice, čekají opoziční vojáci jen na povel a jsou schopni podpořit akci Američanů útokem proti jednotkám vládnoucího Talibanu. Frontová linie je pouhé tři až čtyři kilometry od letiště, které je asi 30 kilometrů od Kábulu. Severní koalice je připravena vytlačit od letiště vládnoucí vojska, mající objekt na dostřel. Důležité letiště, o jehož použití se uvažovalo v souvislosti s akcí Spojených států proti afghánským teroristům, je sice poškozené, ale strategicky významné. Dnes vládl na afghánských bojištích klid diktovaný dnem volna podle islámského náboženství.

Saúdská Arábie dala Spojeným státům k dispozici pro plánovanou vojenskou operaci základnu prince Sultána. Americká zásobovací letadla budou odtud moci dopravovat vojenský materiál do dalších míst v oblasti. Sýrie odmítá právo Spojených států na odvetnou akci za teroristický útok. Svůj nesouhlas vyslovila jako jediná z pěti zemí, které v posledních dnech navštívila delegace vysokých činitelů EU. Sýrie podpoří koalici v boji proti terorizmu jen pod záštitou OSN. Alžírský pilot zadržený minulý týden v Londýně byl instruktorem čtyř teroristů, kteří spáchali teroristické útoky na Spojené státy. Oznámili to dnes britští státní zástupci. Telefonuje náš spolupracovník ve Velké Británii Milan Kocourek.

Soud vyslechl obvinění, že 27letý Alžířan Lutfí Raisí, který žije v Británii, působil ve Spojených státech jako instruktor čtyř teroristů, kteří provedli sebevražedné útoky na New York a Washington. Rovněž bylo řečeno, že pro teroristy falšoval dokumenty. Byl mezi čtyřmi osobami zatčenými minulý pátek podle zákona proti terorizmu z roku 2000. Na Raisího byl vydán mezinárodní zatykač. Američané ho chtějí vyslýchat ve Spojených státech. Rovněž zadržena byla jeho manželka a bratr. Ti už byli mezitím propuštěni. Poslední ze čtyř zatčených má být ještě dnes buď obžalován nebo propuštěn. Raisí bude zadržován dalších 7 dní ve vyšetřovací vazbě. Mezitím anglická policie ve městě Lesteru pokračuje ve výslechu tří mužů zadržených v souvislosti s údajnými plány útoku na americké velvyslanectví v Paříži.

Řada zemí po celém světě reagovala na pondělní výzvu amerického prezidenta George Bushe o zamezení financování Usámy bin Ládina a jeho organizací. Přísná opatření přijaly také Spojené arabské emiráty, odkud se hlásí naše spolupracovnice Simona Hejlová.

Centrální banka Spojených arabských emirátů nařídila všem finančním ústavům v zemi okamžité vyhledání a zmrazení účtů 26 teroristických organizací a jejich vůdců, včetně Usáma bin Ládina. Všechny banky, směnárny, investiční společnosti, pojišťovny i finanční trhy musí ihned zmrazit účty, depozita a investice organizací a osob podezřelých z financování teroristických akcí. Finanční instituce nesmí převádět žádné finanční prostředky z podezřelých kont do žádné jiné země. A všechny platby, které přijdou na tyto účty, musí být okamžitě zmrazeny.

Italský premiér Silvio Berlusconi se omluvil za svůj výrok o nadřazenosti civilní civilizace nad islámem. Po bouři protestů, která se zdvihla po jeho vyjádření, Berlusconi řekl, že jeho slova byla vytržena z kontextu a že ho mrzí urážka citů jeho arabských a muslimských přátel. Proti jeho vyjádření protestovala nejen Liga arabských států, ale také EU.

Bezpečnostní opatření v České republice

V celém Česku stále platí mimořádná bezpečnostní opatření. Ta jsou reakcí na údajnou hrozbu teroristickým útokem. Pražskou centrálu Rádia Svobodná Evropa mimo policie střeží také brigáda rychlého nasazení a tři obrněné transportéry. Situaci na místě sledoval náš reportér Dušan Valenta.

Svobodná Evropa je od okolí odříznuta betonovými zátarasy a třemi obrněnými transportéry. Za nimi hlídkují vojáci a policisté vyzbrojení samopaly.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Vychází se ze skutečnosti, že by případný útok byl pravděpodobně s minimálním časovým režimem dopředu indikován.

Vysvětluje ministr obrany Jaroslav Tvrdík a k přítomnosti vojenské techniky kousek od Václavského náměstí dodává.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: V této situaci ten transportér by se stal pohyblivou bariérou.

Právě těžké armádní stroje vyvolaly nebývalý zájem Pražanů a turistů. Většinou se u obrněnců fotí, nebo alespoň ukazují dětem, jak vypadá voják se samopalem. Bezpečnostní složky na to reagují maximálně kontrolou dokladů. Většinu lidí ale přítomnost transportérů štve.

Posluchač: Já si totiž vůbec myslím, že tohle nemá smysl. Nevím co tady zrovna tohle dělá takhle prázdný.

Posluchač: No, podle toho, jaká je situace, jak je vážná.

Posluchač: Já si myslím, že tohle je úplně zbytečný. A navíc takový tyhle exponáty muzejní tomu nijak nepomůžou.

Vůbec největší zájem ale vzbuzuje vanička, do které se vojáci snaží chytat olej, vytékající z jednoho z obrněnců.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Já si obrněné transportéry v centru Prahy také z dlouhodobého pohledu neumím představit. Je to prostě otázka k zamyšlení nad bezpečnostními režimy kolem amerických objektů v ČR i pro budoucnost.

Dodává ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který s vojáky u Svobodné Evropy mluvil osobně. Podobná bezpečnostní opatření prý budou v brzké době uplatněna také u dalších amerických objektů v Česku.

Nasazení transportérů na ochranu Rádia Svobodná Evropa znamená zatím druhou největší akci těžké techniky v ulicích Prahy za posledních téměř 12 let. Jak dodává Petr Doležel, zatím největší pohotovost měly české ozbrojené složky od roku 1989, kdy vojenská technika opět začala plnit své skutečné poslání, loni v září. Vojenská technika byla nasazena při násilnostech provázejících zasedání MMF a Světové banky v Praze.

Do té doby se obrněná technika objevovala, kromě vojenských cvičení, jen v krizových situacích u některých zastupitelských úřadů a institucí. A pomáhala také při ničivých záplavách. Nejvíce vojenské techniky bylo v ulicích v srpnu 1969. Při prvním výročí invaze Varšavské smlouvy komunistický režim zlomil odpor občanů pomocí tanků a obrněných transportérů. Po těchto událostech nemusel po dlouhá léta podobné výzvě čelit. Teprve od poloviny 80. let se situace změnila a policie při několika příležitostech opět zasahovala přímo v ulicích. Například při bouřlivých oslavách 70. výročí vzniku republiky v říjnu 1988. Protest na Václavském náměstí k 20. výročí smrti Jana Palacha v lednu 1989 přerostl v několikadenní sérii demonstrací, k jejichž zlomení byly opět nasazeny vodní děla a obrněné transportéry. Ty se jako nezbytný pomocník komunistického režimu v ulicích objevily i při listopadových událostech roku 1989.

V Olomouckém kraji existuje několik strategických míst, kterým věnuje bezpečnostní rada zvláštní pozornost. Tajemník rady Jaroslav Černý k tomu Českému rozhlasu řekl.

Jaroslav Černý: Jsou to místa strategického významu, jak pro ochranu obyvatel, tak pro fungování vlastně samotného integrovaného záchranného systému, pro fungování státních orgánů, státních organizací, aby ten běžný život, který je, mohl dál fungovat i v případě teda válečného konfliktu. A samozřejmě abychom mohli dělat opatření pro ochranu obyvatel té míře, v jaké potřebujeme.

V souvislosti s možnými teroristickými útoky na některé důležité objekty Ústecka Spolchemie mimořádná bezpečnostní opatření nezavádí. V platnosti zůstávají ty, které byly přijaty bezprostředně po útoku na New York a Washington 11. září. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí společnosti Zdeněk Rytíř.

Zdeněk Rytíř, mluvčí společnosti Spolchemie: Pořád prostě platí to, co platí od 11. září. Zvýšená ostraha objektu, pochůzková služba, zostřená kontrola osob a vozidel. Myslíme si, že naše zvýšený nějaký bezpečnostní opatření odpovídají daný situaci.

Svátek svatého Václava

Už podruhé slavíme 28. září jako den české státnosti. Od loňského roku je nový svátek uveden v kalendáři. Na dnešek totiž připadá výročí úmrtí českého knížete a patrona svatého Václava. Další od Andrey Říhové.

Český přemyslovský kníže Václav se narodil pravděpodobně roku 907. Právě 28. září byl před chrámem ve Staré Boleslavi v roce 935, podle starší literatury už o 6 let dříve svými odpůrci zavražděn. Vraždu zosnoval jeho vlastní bratr Boleslav, který tak získal cestu k vládě. Historik Dušan Třeštík připomíná, že svatý Václav vždy vyjadřoval symbol státní a národní jednoty.

Dušan Třeštík, historik: Koruna českých králů, svatováclavská koruna, ta koruna, která je v korunovačních klenotech dodnes, má být chována vždycky ve svatováclavské kapli na lebce svatého Václava. Má být sundána vždycky jenom ke korunovaci krále. Právě v katedrále svatého Víta na pražském hradě celebroval dnes dopoledne kardinál Miloslav Vlk svatováclavskou mši. Přišlo se na ní podívat okolo 1500 věřících. Miloslav Vlk se domnívá, že odkaz světce přesahuje církevní rámec a má co říci celé společnosti. Proč se přišli podívat na dnešní ranní mši ke svatému Vítu, na to jsme se ptali některých příchozích.

Posluchač: Protože jsme věřící, protože svatý Václav pro nás znamená mnoho.

Co si myslíte, že přinesl svatý Václav českému státu nebo českému národu?

Posluchač: V první řadě mír, pokoj, základy českého státnictví.

Památku patrona českých zemí jsme si připomínali po celé republice. Ostravsko-opavský katolický biskup František Lobkowic posvětil dnes nový kostel svatého Václava ve Václavicích u Šenova na Frýdecko-místecku. A mše mimo jiné sloužili také biskup Dominik Duka v Hradci Králové a arcibiskup Jan Graubner v Olomouci.

Úřadu patriarchy církve československé husitské se dnes ujal Jan Švarc. Duchovní připouští, že je jeho společenství v krizi. Chce proto bojovat i o znovunabytí důvěryhodnosti církve v očích široké veřejnosti. Na dotaz Českého rozhlasu, zda má dnešní svátek svatého Václava nějakou symboliku s jeho uvedením do úřadu, patriarcha řekl.

Jan Švarc, patriarcha církve československé husitské: My patříme mezi reformační. Naše církev nepatří k těm, které vzývají patrony a světce, ale přesto si ctíme svatého Václava jako knížete, jako představitele českého národa, který se nesmazatelným způsobem dokázal zapsat do historie českého lidu. A jistě si získal i jeho srdce způsobem, jakým převzal křesťanství. A etiku tohoto křesťanství použil ve svém rozhodování a ve svém životním usilování.

Češi nevěří politickým stranám

Podle šetření Střediska empirických výzkumů nevěříme politickým stranám. Nemáme rádi své politiky a na demokracii si stále více vážíme svobody. Podrobnosti od Dany Jaklové.

Počet těch, kteří si myslí, že politické strany nejsou schopny řešit naše problémy, v září u respondentů u agentury STEM vzrostl už na tři čtvrtiny. Nedůvěra v politické strany u nás podle ředitele STEMu Jana Hartla, roste od pádu Klausovy vlády.

Jan Hartl, ředitel agentury STEM: Po volbách v roce 1992 většina obyvatel hodnotila celý systém politických stran jako dobrý základ demokratické politiky, to se dále upevňovalo až do krizového roku 1997.

Jednotlivým politikům máme za zlé, že nereprezentují naše zájmy a požívají nadměrných výhod. Jan Hartl varuje před trendem rozvolňování vazeb mezi voliči a politickými stranami.

Jan Hartl, ředitel agentury STEM: Do budoucna to znamená, že volební výsledek, pokud by dále se oslabovala ta intenzita vazby k politickým stranám, bude svým způsobem velmi křehký a zranitelný, protože bude vytvářet jenom z takových velmi vlažných preferencí.

Pozitivní posun zaznamenala STEM ve vnímání demokracie. Zatímco první roky po listopadu 1989 jsme v ní viděli spíše ekonomickou prosperitu, od roku 1994 stále roste počet těch, kteří na demokracii oceňují hlavně svobodu. V září to bylo už 67 % ze zhruba 1600 respondentů STEMu.

Situace mezi Palestinou a Izraelem

Na řadě míst na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy dnes došlo k násilným střetům mezi Palestinci a izraelskými vojáky. Podnětem k tomu bylo výročí palestinského povstání Al Aksa. Dva Palestinci přišli o život a zraněni byli nejméně čtyři izraelští vojáci. Informuje náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

K nejsilnějším srážkám došlo v Hebronu, v Betlémě a v Nábulusu na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. První výročí palestinského povstání si připomněli v palestinských uprchlických táborech v Libanonu, Sýrii a v Jordánsku a ve všech blízkovýchodních zemích. Podle ve světě respektované katarské satelitní televize Al Džazíra se demonstrace v iráckém Bagdádu zúčastnilo 2,5 milionu lidí. Další tisíce lidí při této příležitosti demonstrovaly v syrském Damašku, v Íránu a v Jemenu. Palestinské povstání propuklo 28. září minulého roku, kdy tehdejší vůdce opozice a současný izraelský premiér Ariel Šaron navštívil chrámovou horu v Jeruzalémě. Ta je posvátným místem pro Židy i muslimy. V průběhu povstání zahynulo nejméně 800 lidí. Z toho 80 % Palestinců.

Nemoc šílených krav na Slovensku

Podezření z tak zvané nemoci šílených krav na Slovensku potvrdily opakované testy. Podle veterinářů je možnost, že by laboratoř v Německu vyloučila, jen mizivá. Z Bratislavy telefonuje Renata Havranová.

Ředitel Státní veterinární správy Dušan Hlinka potvrdil, že po předcházejících dvou testech u šestiletého zvířete byly provedeny další dva také s pozitivním výsledkem. Využity při tom byly údajně tři metody testování. Výsledky z německé laboratoře budou známy pravděpodobně 4. října. Testovaná kráva pochází z domácího chovu. Měla třikrát telata. Přitom jedna jalovice z jejího potomstva ještě žije. Stádo, v němž je 189 dospělých krav a 12 telat, je v přísné karanténě. Maso z podezřelého zvířete, které se díky nedbalosti veterinářky dostalo do prodeje, se podařilo zajistit. Na Slovensku bylo od 3. července letošního roku, kdy bylo zavedeno povinné testování, prověřeno 12316 kusů hovězího dobytka.

Obvinění Slobodana Miloševiče

Slobodan Miloševič bude obviněn za válečnou devastaci Chorvatska. Oznámil to mluvčí mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Dále informuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Mezinárodní tribunál v Haagu má oficiálně rozšířit obvinění proti Miloševičovi na začátku příštího týdne. A sice o zločiny z Chorvatska a Bosny. Mluvčí tribunálu zatím neuvedl z čeho konkrétně bude Miloševič obžalován. Omezil se na prohlášení, že obžaloba bude rozšířena o zodpovědnost za války na území bývalé Jugoslávie z let 1991 až 1995. Pozorovatelé u soudu v Haagu tvrdí, že hlavní žalobkyně Carla Del Ponteová se snaží shromáždit důkazy, že Miloševič je zodpovědný za genocidu muslimského obyvatelstva v Bosně. Genocida patří podle mezinárodního práva mezi nejhorší zločiny. A pokud by z ní byl Miloševič usvědčen, hrozí mu doživotní trest. Zatím se ale žaloba proti bývalému jugoslávskému prezidentovi týká pouze války v Kosovu, kde čelí obvinění ze zločinu proti lidskosti a porušování válečných konvencí.

Vyzdvižení ponorky Kursk se posouvá

Vyzdvihování jaderné ponorky Kursk se znovu posouvá o několik dní. V Barentsově moři se totiž o víkendu očekává špatné počasí, které neumožní protažení ocelových lan otvory vyřezanými do pláště ponorky. Jak oznámila mluvčí nizozemské společnosti, která byla pověřena vyzdvižením ponorky, bude možno lana protáhnout nejdříve v pondělí, až skončí bouře. Samotné vyzdvihování by pak mělo provádět 26 hydraulických jeřábů instalovaných na obrovském prámu Gigant 4. A mělo by trvat asi 12 hodin. Teprve pak lze po příslušné přípravě přikročit k samotnému vyzdvihování, jehož datum bylo původně stanoveno na 15. srpna.