Ozvěny dne 27. 12. 2001

Sněhová kalamita polevuje

Sněhová kalamita polevuje, i když v horských oblastech sněží, přestal foukat silný vítr a nevhání už sníh zpátky na odklizené silnice. Většina míst je tak průjezdná, kalamita platí už jen na Novojičínsku. Informace doplňuje Lenka Šumová.

Už jen šest úseků zbývá zprůjezdnit na severu Moravy. Kalamitní stav by tak na Novojičínsku mohl být odvolaný během zítřka, potvrzuje za tamní dispečink Petr Bartoník.

Petr Bartoník: Na uzavřených komunikacích se provádí frézování pro proražení sněhových bariér.

Podle informací z dispečinku Českých drah se s nepříznivým počasím na Novojičínsku potýkají také železničáři.

Neuveden: No, zatím není sjízdná trať mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Veřovicemi, tam je někde snad čtyři metry toho navátého.

V tomto úseku tedy jezdí autobus. Stejná situace je podle našeho zpravodaje Martina Knitla i v Jeseníkách.

Konkrétně mezi Javorníkem a Velkou Kraší. I tady jezdí náhradní autobusy.

Sníh komplikuje dopravní situaci stále také v západních Čechách. Přestože silnice jsou na Klatovsku průjezdné, doporučuje policie řidičům zatím nejezdit autem do nejznámějšího šumavského střediska Železná Ruda. Vrstvy odklizeného sněhu totiž zabraly všechny volné parkovací plochy a přijíždějící auta tak způsobila dopravní kolaps. Sníh pomůže z horského střediska odvézt armáda, která se přes zablokované příjezdové cesty ale nemohla do města vůbec dostat. Vánoční sněhová kalamita vyčerpala silničářům rozpočty. Na Semilsku dokonce nakupovali zboží i služby na dluh a platit budou objednanou práci i štěrk a sůl až z nového rozpočtu v dalším roce. Přesto někteří lidé nejsou s prací silničářů tak úplně spokojení.

Anketa: No, já vám řeknu, že poslední tři, čtyři dny to nestíhají, ale oni toho mají asi hodně.

Úsek silnice pro Prahu, tak tam to bylo špatné, tam to bylo zaváté, zasypané a čekal jsem tam prakticky od pěti hodin do devíti, než mě někdo vyprostil.

Vůbec neuklízejí, tak nějak málo, no. A když solí, tak zase každý píchne, protože vlastně v té soli jsou různě kousky nesmyslné, a teďka jsme, zrovna dneska jsme museli měnit pneumatiku, protože to je úplně špatné.

Sypat se ale bude. Meteorologové totiž předpovídají déšť a teploty na bodu mrazu.

Magdalena Lípová: Srážky budou buď smíšené anebo úplně dešťové, no, a pokud ten déšť bude dopadat na podchlazený povrch, tak se bude ta ledovka určitě tvořit.

Upozorňuje Magdalena Lípová z Českého hydrometeorologického ústavu. Zatímco dosud tedy silničáři potřebovali především pluhy, v dalších dnech na zledovatělé silnice vyrazí v první řadě sypače.

Hamíd Karzáí byl vyzván, aby zařídil ukončení bombardování afghánského území

Šéfové afghánských rodových klanů vyzvali prozatímního afghánského premiéra Hamída Karzáího, aby zařídil okamžité ukončení bombardování afghánského území. Významným podnětem pro jejich požadavek byl především incident z minulého čtvrtka, kdy americká letadla ostřelovala a bombardovala slavnostní konvoj mířící do Kábulu na inauguraci nové vlády. O život přitom přišlo na 65 lidí.

S nadcházejícím koncem roku se v Rakousku opět vrací téma Temelín

S nadcházejícím koncem roku se v Rakousku opět vrací téma Temelín. Prezident Rakouského svazu průmyslníků dnes odsoudil lidové hlasování o jihočeské jaderné elektrárně. Podrobnosti má vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Svaz rakouských průmyslníků vyzval dnes občany k bojkotu podpisové antitemelínské petice, kterou připravuje FPÖ, krajně pravicová strana Svobodných. Akci, jež propukne 14. ledna příštího roku, označil prezident svazu Pete Mitebauer za hlasování proti rozšíření Evropské unie. "Podpisová petice škodí této zemi a česko-rakouským vztahům," prohlásil. "Kdo ji podepíše, vetuje budoucnost v blahobytné stabilní Evropě," dodal. Vyzvedl zároveň význam a výhody rakouského hospodářství plynoucí z obchodování a spolupráce s Českou republikou.

Izraelské síly podnikly rychlý vpád do Hebronu

Izraelské síly podnikly rychlý vpád do Hebronu na západním břehu Jordánu a zatkly osm příslušníků militantního hnutí Hamas. Podle agentury Reuters si akce nevyžádala žádné oběti ani zraněné, přestože palestinští ozbrojenci na izraelské vojáky začali střílet.

Islámský extrémista Usáma bin Ládin se údajně skrývá v Pákistánu

Islámský extrémista Usáma bin Ládin se údajně skrývá v Pákistánu. Podle mluvčího afghánského ministra obrany Muhammada Habíla ale není jasné, ve které části země se nyní nachází. Hledaný extrémista je podle Muhammada Habíla pod ochranou Maulány Rahmána. Ten je v současné době v domácím vězení. Organizoval totiž v Pákistánu protiamerické demonstrace a vystupoval proti vojenskému úderu Spojených států proti Talibanu. Rahmán ale vzápětí tvrzení popřel a označil je za žert. Usáma bin Ládin je podle něj stále v Afghánistánu.

Vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou na bodu mrazu

Vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou na bodu mrazu. Indická vláda se dnes rozhodla k dalším krokům proti svému sousedovi. Od 1. ledna má být přerušeno letecké spojení mezi oběma zeměmi. Zároveň byl omezen povolený pohyb pákistánských diplomatů a Indie také snížila počet lidí na ambasádě v Islámábádu. Obě strany zároveň v blízkosti hranic rozmisťují své vojáky, rakety a stíhačky. Jak dnes prohlásil indický ministr obrany George Fernandez, vše bude hotovo během dvou až tří dnů, pak bude podle něj Indie připravena na jakoukoli možnost. Tou by podle diplomatů mohl být i nový ozbrojený konflikt mezi těmito zeměmi, které už spolu vedly několik válek a mají k dispozici i jaderné zbraně. Náš velvyslanec v Indii Jaromír Novotný věří, že na tuto nejkrajnější možnost nakonec nedojde.

Jaromír Novotný, velvyslanec ČR v Indii: Myslím si, že by to nemuselo skončit válečným konfliktem, i když to napětí je veliké. Není ani v zájmu Indie, ani v zájmu Pákistánu, aby vedly ozbrojený konflikt, protože oba dva by mohly ztratit, takže spíš to je ze strany Indie tlak na Pákistán, aby znemožnil činnost těch organizací, které stály za tím útokem na indický parlament a za tím útokem na kašmírský parlament.

Právě tyto útoky byly katalyzátorem stávající krize. Indie přitom z jejich zosnování obviňuje dvě povstalecké skupiny sídlící v Pákistánu. Na napětí mezi oběma státy dnes zareagovala také pákistánská burza, kde se ceny akcií kvůli obavám z války propadly o drtivých 45 %.

Hned dvakrát zdraží v blízké době České dráhy jízdenky na vlak

Hned dvakrát zdraží v blízké době České dráhy jízdenky na vlak. Pokud si nepořídíme takzvanou zákaznickou Z-kartu, zaplatíme za jednorázové jízdné až o 60 % navíc. Od 27. ledna pak čeká zdražení také na ty, kdo si kupují týdenní, měsíční či čtvrtletní jízdenku. Pravidelná cesta vlakem do práce nebo do školy tak bude dražší až o 40 %. Pokračuje Michal Fila.

Podle Českých drah by lednové zdražení mělo být poslední před naším případným vstupem do Evropské unie. Jak uvedl jejich mluvčí Petr Šťáhlavský, je vlakové jízdné v zemích evropské patnáctky ještě mnohem dražší.

Petr Šťáhlavský: V oddělení obyčejného a zákaznického jízdného došlo v podstatě k dokončení reformy, další úpravy zvyšování by se měly dít víceméně o inflaci nebo mírně nad inflací, rozhodně nepůjde o žádné skoky. Určitě se ceny jízdného přiblíží cenám, které jsou obvyklé v zemích Evropské unie, ale musí také respektovat skutečnost, jaké platy naši občané budou mít, protože ty ceny musí být pro naše zákazníky dostupné.

České dráhy čelí kritice ze strany železničních odborů i některých opozičních politiků za to, že dvojnásobné navýšení cen tajily a neinformovaly o něm veřejnost dostatečně dopředu. Většina cestujících, které jsme dnes oslovili na pražském Hlavním nádraží, skutečně o chystaném zdražení ani o možnosti slev neměla ponětí.

Anketa: No, nevím o tom nic zatím, ještě jsem se o tom nedozvěděl. Myslím, že ta informovanost je asi špatná, že jsem se o tom neměl kde dozvědět.

No, moc nevíme o tom, nejsme informovaní a o kolik taky ne. Pokud je to podstatná nějaká změna a podstatné zvýšení, tak by o tom měli všichni vědět cestující, že jo, a jak je vidět, tak je jich tady spousta.

Kritikou zdražování vlakových jízdenek nešetří ani Liberální institut. Podle jeho ředitele Miroslava Ševčíka by cena nemusela narůstat, pokud by České dráhy snížily svoje náklady a účinněji bojovaly s nehospodárností v podniku.

Miroslav Ševčík: Dráhy budou natahovat ruku po všech daňových poplatnících, to znamená i po těch, kteří po dráze nejezdí, a budou od nich prostřednictvím daní vytahovat další peníze. Ono se to brzo dostane jenom u té osobní dopravy nad desítku miliard korun ročně.

Sněhové podmínky pro lyžaře jsou na našich horách příznivé

Sněhové podmínky pro lyžaře jsou na našich horách příznivé. Sjezdovky a běžecké trasy jsou většinou upravené. Na svazích Jeseníků a hřebenech Krkonoš ale na některých místech hrozí laviny. Na hřebenech Krkonoš leží 175 centimetrů sněhu, v Deštném v Orlických horách je 120 centimetrů prašanu, v Beskydech leží v průměru od 110 do 150 centimetrů sněhu, v Jeseníkách od 80 do 160 centimetrů. V západočeské části Šumavy je na Špičáku 130 centimetrů sněhu. Na sjezdovkách Českomoravské vrchoviny pak 30 až 60 centimetrů. Lyžuje se také na Slovensku. Ve vyšších polohách Vysokých a Západních Tater, v Nízkých Tatrách, ale také na Velké a Malé Fatře však stále trvá zvýšené nebezpečí lavin. Také Rakousko hlásí dobré podmínky, i tam ale v mnoha oblastech platí zvýšené lavinové nebezpečí. V Německu a Švýcarsku se podmínky pro lyžování zlepšují přesto, že tam v minulých dnech sněhu výrazně nepřibylo. Lyžařům se otevřela také většina středisek ve francouzských Alpách. Velmi dobré podmínky pro lyžování jsou v Pyrenejích na francouzsko-španělských hranicích.

Odboráři Nové huti hrozí protestní stávkou

Odboráři Nové huti hrozí protestní stávkou. Reagují tak na rozhodnutí vlády, která nezvýšila limity na dovoz uhlí do České republiky. Kabinet minulý týden rozhodl, že z Polska se v příštím roce doveze přes 1 200 000 tun černého uhlí, což je stejné množství jako letos. Uhlí je přitom pro Novou huť strategickou výrobní surovinou a je nucena ho nakupovat od Ostravsko-karvinských dolů. Předseda odborů Nové huti Verner Stuchlík potvrdil, že protestní stávku může zažehnat jednání s ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem.

Verner Stuchlík: Každý by si měl dovézt suroviny nebo cokoli odtama, kde to má výhodnější, nebýt vázaný pouze na monopolního dodavatele z České republiky. My nechceme, aby hutě byly vázány vyloženě na OKD, aby měly možnost si nakoupit někde jinde v případě, že jim nevyhovuje jejich cena.

Mnohé pobočky bank dnes odolávaly náporu klientů

Klienti bank měli dnes jednu z posledních možností podat platební příkazy tak, aby peníze ještě letos přišly na účet příjemce. Platby ve prospěch klientů jiných bank totiž procházejí zúčtovacím centrem České národní banky a k připsání jsou potřeba minimálně dva dny. Jak to vypadalo na pobočkách, zjišťovala Jitka Hanžlová.

O posledních termínech banky své klienty pravidelně informují. Přesto dnes mnohé pobočky odolávaly náporu zákazníků.

Neuveden: Jak dlouho jste čekal?

Anketa: Hodinu.

Asi čtyřicet minut, jedna přepážka je zavřená, mohla by být otevřená.

Ne, ne, ne já jsem dnes neměla frontu, ne.

Podobný obrázek bychom našli i v dalších městech. Jde totiž o pravidelný jev, který ovšem banky obvykle zvládnou bez problémů, jako třeba Česká spořitelna. Tam přišlo nejvíce klientů dopoledne, a jak řekla Věra Černá z tiskového odboru, během odpoledne se situace zklidnila.

Věra Černá: Situace na našich pobočkách je obdobná jako každý rok, to znamená dopoledne jsme zaznamenali zvýšený zájem našich klientů, hlavně na pražských pobočkách.

Obdobně to vypadalo i na pobočkách Komerční banky a Československé obchodní banky. Její mluvčí Milan Tománek z náporu klientů usuzuje, že zákazníci stále ještě dávají přednost hotovostním platbám.

Milan Tománek: Zhruba odbavujeme 400 až 500 klientů v normální dny, dnes 1 500 až 1 700, tedy třistaprocentní nárůst. Nejinak je tomu i s bezhotovostními platbami. Průměrný denní objem je 200 až 250 tisíc příkazů, zatímco v tyto dny jich zpracováváme mezi 370 až 546 tisíci. Do zahraničí potom odešlo 2 500 platebních příkazů.

Ještě dodám, že ve většině našich bank mají ještě čas k podání příkazu ti zákazníci, kteří využívají elektronické bankovnictví.

<!-- <emphasis>Schodek obchodní bilance se v listopadu snížil na 6,5 miliardy korun -->

Schodek obchodní bilance České republiky se v listopadu snížil na 6,5 miliardy korun. Oproti loňskému listopadu byl schodek o 4 100 milionů korun nižší. V meziročním srovnání vzrostl v listopadu vývoz podle Českého statistického úřadu v běžných cenách o 4,6 % a dovoz jen o 0,9 %.

Brněnská Linka naděje nezaznamenala o Vánocích větší počet telefonátů

Brněnská Linka naděje nezaznamenala v období Vánoc telefonáty většího počtu klientů trpících samotou. Alžbětě Kobzové z tamní redakce Českého rozhlasu to potvrdil vedoucí Linky naděje Lubomír Pilař. Vyvrátil tak tvrzení, že by lidé prožitím vánočních svátků o samotě více trpěli.

Lubomír Pilař: O to se nejedná, to je blbnutí hlav lidem, a to je opravdu to, co mám masovým médiím nesmírně za zlé.

Podle Pilaře už několik let telefonuje na Linku naděje během posledních svátků v roce kolem dvanácti lidí denně, což je stejný počet, jako kterékoliv jiné dny v roce. Přibližně pět z nich trpí pocity osamělosti, ostatní mají další problémy.

Lubomír Pilař: Problémy, které vyplývají z konfliktu v rodině, partnerské problémy, problémy v zaměstnání.

V Temelíně pokračují testy při výkonu reaktoru do 90 %

V Temelíně mezitím už šestý den pokračují testy při výkonu reaktoru do 90 %. Podle Václava Broma z odboru komunikace elektrárny vyrábí turbosoustrojí 890 megawattů elektrické energie.

Přesně před 22 lety vstoupila do Afghánistánu sovětská armáda

Přesně před 22 lety, tedy 27. prosince 1979 vstoupila do Afghánistánu sovětská armáda. Začala válka, která neskončila ani poté, co sovětská vojska ze země odešla. Změnila se v občanskou válku a v polovině devadesátých let se na scéně objevilo fundamentalistické hnutí Taliban. Konflikt trvá de facto dodnes, i když byly teroristické skupiny Al-Kajdá a Talibanu vytlačeny z měst do vysokých hor. Jak se výročí v afghánské metropoli Kábulu slavilo, doplňuje naše spolupracovnice z agentury Epicentrum Petra Procházková.

Na smutné výročí se dnes v Afghánistánu vzpomínalo pouze neoficiálně. Lidé se prostě častěji než jindy bavili o tom, co Sověti napáchali a kdo v boji proti nim zahynul. Vládní místa raději taktně mlčela. Především proto, že Moskva je dnes významným dodavatelem humanitární pomoci, ale narozdíl od ostatních států, asi díky trpké zkušenosti, odmítá účast jak v protiteroristické operaci, tak v mírových jednotkách. Jak nám dnes v Kábulu tvrdili příslušníci ruského ministerstva pro výjimečné situace, ruský voják už nikdy nesmí do Afghánistánu vstoupit se zbraní v ruce.

Prezident Václav Havel se zotavuje po zápalu plic Prezident Václav Havel se zotavuje po zápalu plic. Pod dohledem zdravotní sestry a za pravidelných návštěv rehabilitačních pracovníků nabírá prezident nové síly na zámku v Lánech. Poslední dny roku tráví hlava státu v úzkém kruhu rodiny a nejbližších spolupracovníků. Václav Havel neopouští prostory zámku a třikrát denně opakuje dechová cvičení. Pořádá také malé pracovní porady a dokončuje novoroční projev. Žádné oficiální návštěvy ale podle ošetřujícího lékaře Ilji Kotíka nebude přijímat minimálně do Nového roku.

K věci

Jak už jste slyšeli, Indie a Pákistán jsou na pokraji války. Oba státy rozmisťují v blízkosti hranic své vojáky, rakety a stíhačky. Obě strany zároveň tvrdí, že ještě existuje naděje na diplomatické řešení. Jak se může situace vyvinout, o tom teď bude mluvit Pavla Kvapilová s komentátorem Hospodářských novin Milanem Slezákem.

Pane Slezáku, dobrý podvečer.

Milan Slezák: Dobrý podvečer.

Indie a Pákistán mají za sebou už několik válečných zkušeností. V čem je ta stávající situace podle vás jiná?

Milan Slezák: No, ta situace je dnes o to komplikovanější, že tito dva staří rivalové, kteří se tedy od toho roku 1947, kdy oby státy vznikly dělením bývalé britské Indie, střetly ve třech regulérních válkách, tak dnes tito tradiční rivalové mají k dispozici jaderné zbraně. Čili ta válka, kdyby k ní opravdu dnes došlo, je mnohem nebezpečnější než kdykoli v minulosti také proto, že obě země mají nosiče pro ty jaderné zbraně, raketové nosiče, a v jejich dosahu jsou všechna hlavní města obou těch států.

Teď se hodně tedy spekuluje o tom, jestli ten ozbrojený konflikt skutečně vypukne nebo ne, náš velvyslanec v Indii pan Novotný, se kterým jsme dnes mluvili, je optimistou, říká: "Snad se to nestane, obě strany by mohly ztratit, Indie chce zkrátka donutit Pákistán, aby znemožnil činnost těm organizacím, které stály za útokem na indický parlament, což byla vlastně rozbuška této krize." Vidíte to také tak?

Milan Slezák: Ano, já to vidím také tak a vidí to převážná většina pozorovatelů. Bohužel, není to stoprocentně zaručeno. Tady je ve hře iracionální moment. Jak jsem řekl, obě ty země jsou tradičními rivaly a většina Pákistánců a většina Indů se dá snadno přesvědčit, že všechno zlé pochází od toho druhého souseda. V obou těch zemích je velmi zakořeněný pocit nepřítele a toho nepřítele, který je velmi blízko, toho souseda a souseda, mimochodem, s nímž mají dlouhou několikatisíciletou historii. Čili není vyloučeno, že politikům z obou států prospívá, když vedou válečnou rétoriku a když poukazují na toho souseda, když na něj vrhají veškeré zlo. Není vyloučeno, že tato hra slov, ta válka těch slov někdy, aniž by si to třeba i ti politici přáli, sklouzne bohužel někam trošku dál, že se dostanou ke slovu zbraně a že ten konflikt vlastně začne, aniž by si to kdo reálně přál, protože sémě nenávisti je zaseto. Teď jde o to, jestli někdo teda k tomu sudu s prachem přiloží ten doutnák, anebo jestli se to podaří udržet v nějaké rozumné, ale to slovo "rozumné" dávám do uvozovek, rovině, protože rozumná rovina prostě ve vztazích mezi Pákistánem a Indií není a hned tak asi nebude.

Lidé, kteří jsou na místě, říkají, že napětí je skutečně veliké, realitou je také to, že obě strany rozmisťují vojáky poblíž hranic, prý je to jakási hra vyvažování, co udělá jeden, musí udělat i druhý. Tam by se to nemohlo třeba také zvrtnout při těchto operacích?

Milan Slezák: Samozřejmě, mohlo by se to zvrtnout a už není to, co bývalo při té první válce v roce 1947, kdy vlastně v těch náčelnických sborech, generálních štábech obou armád byli britští důstojníci a indičtí a pákistánští důstojníci školení na britských vojenských školách, a ti ten konflikt brzdili v podstatě, ti zaručili to, že jak praví klasik v jedné knize, že vlastně to, co bylo na tom konfliktu nejpozoruhodnější, byly alpinistické výkony na siačemském ledovci, přes který probíhá ta hranice. Dnes už to není tak, že ti lidé na těch velitelských funkcích se znali z britské akademie a vyšli si vstříc a věděli, že to musí brzdit ten konflikt, dnes to opravdu může někam přerůst.

Snad jenom krátce nakonec. Jaká je tedy vaše prognóza? Svět, Spojené státy, Velká Británie, OSN oba sousedy přesvědčují, aby se usmířili a vyhnuli tomu střetu, je to tedy pravděpodobné, že se to povede?

Milan Slezák: Ano, já jsem optimista, myslím, že to opravdu takto dopadne, ale znova zdůrazňuji, nikdo, kdo se tou oblastí zabývá trochu déle, to nemůže říct se stoprocentní platností právě kvůli tomu iracionálnímu momentu, který je v těch indicko-pákistánských vztazích obsažen.

Milan Slezák, Hospodářské noviny, v rozhovoru pro Český rozhlas. Děkuji, na slyšenou.

Milan Slezák: Na slyšenou.

Burza

Poklidná mezisváteční atmosféra dnes ovládla pražský trh s cennými papíry. Jak nám řekl makléř Wood and Company Tomáš Karban, obchody byly jen minimální.

Tomáš Karban: Většina investorů si vybírala oddechový čas, největší zájem, pokud to tak lze říci, byl o nejlikvidnější tituly, Komerční banku a Český Telecom, kdy především Komerční banka přidala nejvíce, přes 2,5 %, předpokládá se, že si investoři pouze dokupovali pozice do svých portfolií. Podobné obchodování a podobný sentiment na trhu se očekává i zítra, což je poslední burzovní den v letošním roce.

Moderátor: Stejně tak obchodování s korunou bylo dnes povánočně klidné. Naše měna zahájila na hladině 32,10 za euro a tam také skončila.