Ozvěny dne 25. 10. 2001

Poslanci dnes schválili zrušení čtrnáctých platů ústavních činitelů

Poslanci dnes mimo jiné schválili zrušení čtrnáctých platů ústavních činitelů. Cílem normy je zrušit vyplácení tohoto platu letos i v příštím roce. Kromě toho byla přijata také norma, která umožní odebrat zákonodárcům odměny za práci v orgánech firem. Jednání sněmovny sledovali naši parlamentní zpravodajové Milada Richterová a Vladimír Hrubý.

Novela zákona o střetu zájmů má zákonodárcům znemožnit pobírání odměn za zastupování státu v orgánech polostátních firem. Českému rozhlasu to potvrdil místopředseda vlády Vladimír Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády ČR: Zákon o střetu zájmů v zásadě říká, že tam, kde poslanci a senátoři hájí veřejný zájem, tak nebudou dostávat další peníze, to znamená v podnicích, kde je účast státu a podobně. Týká se to i Konsolidační agentury.

Normu, která odebírá zákonodárcům odměny za práci v orgánech firem, ještě musí posoudit Senát.

Naopak s neúspěchem se setkal ve sněmovně návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví. V těsném hlasování rozhodla sněmovna, že vláda musí předlohu přepracovat. Odpůrci zákona přitom nesouhlasí s nařčením, že by byli vůči gayům a lesbičkám netolerantní. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš ale tvrdí, že předložený zákon není jen o pouhé toleranci.

Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti ČR: Já si spíš myslím, že je regulérní hovořit o tom, jestli chceme respektovat určitou okolnost, anebo ji nechceme respektovat.

Poslanci ale mají obavy z toho, že zákon o partnerském soužití gayů a lesbiček ohrožuje institut tradiční rodiny. Obavu z ohrožení rodiny vyslovila i poslankyně ODS Miroslava Němcová.

Miroslava Němcová, poslankyně za ODS: Dovolujeme v debatách podobného typu, v návrzích podobného typu, aby se rodina drolila. Neděláme rozpravy, které by se tak dlouho věnovaly současným problémům současné rodiny, tak jako se věnujeme debatě na téma vztahů, které se pokoušíme uspořádat, a to, prosím podtrhuji, na úkor rodiny.

Poslanci dnes nečekaně nehlasovali o přijetí očekávané velké novely volebního zákona. Odklad schvalování inicioval Miroslav Beneš z ODS a předloha se tak vrací zpátky do takzvaného druhého čtení. Podle Beneše to znamená, že poslanci mohou předkládat další změny v zákoně.

Miroslav Beneš, poslanec za ODS: Myslím si, že je naprosto legitimní, aby ty návrhy zazněly, nebude to jenom z naší strany, bude to i ze stran jiných, to zaprvé, no, a za druhé pak do třetího čtení může proběhnout ještě pokus nalézt nějaké smířlivé řešení, které se jeví, že se nám podařilo u zákona o komunálních volbách, já bych byl docela rád, kdyby se nám to podařilo u těchhle.

Novelou volebního zákona by se sněmovna mohla zabývat znovu zítra.

Senátoři zamítli zákon o církvích a zasáhli do azylového zákona

Senátoři zamítli zákon o církvích a zasáhli do azylového zákona. O obou normách tedy budou znovu jednat poslanci. V pražském Valdštejnském paláci jednání sleduje senátní zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

Horní komora parlamentu vyšla vstříc žadatelům o azyl a zmírnila podmínky jeho získání. Senátorům se nelíbilo, že sněmovna k azylovému zákonu přidala novelu o policii a BIS. Proto možnost, aby zpravodajské služby mohly sledovat telefonáty občanů a získávat jejich data, senátoři ze zákona vyřadili. Hlavním důvodem bylo podle místopředsedy horní komory parlamentu Jana Rumla z Unie svobody to, že v zákoně nebyla stanovena pravidla kontroly zásahů do soukromí občanů.

Jan Ruml, místopředseda Senátu PČR: Já jsem ochotný o tom diskutovat nad nějakým seriózním vládním návrhem a vždycky každé nové oprávnění bezpečnostních služeb musí být následováno zvýšením kontrolních mechanismů, které musí potom v těch konkrétních případech hlídat, aby těch oprávnění nebylo zneužito.

Čtyřkoaliční zákonodárci spolu s nezařazenými a jedním komunistickým senátorem prosadili zamítnutí zákona o církvích. Nelíbilo se jim totiž především oddělení církví od jejich charitativních činností a také podmínky registrace církevních společenství. Po diskusi zamítnutí zákona podpořil i nezávislý čtyřkoaliční senátor Edvard Outrata.

Edvard Outrata, senátor: Tady se někdo pokusil dát dohromady něco lepšího, a ono se to nepovedlo. Proto budu hlasovat pro zamítnutí a budu hlasovat v rozporu s tím, jak jsem hlasoval ve výboru, protože tam jsem to viděl ještě jinak.

Rozhodnutí Senátu může sněmovna přehlasovat a je tedy pravděpodobné, že charity a diakonie budou muset přejít do režimu právnických osob, což právě čtyřkoaliční zákonodárci nechtěli.

Senátoři také schválili novelu svého místopředsedy Přemysla Sobotky z ODS. Novela zákona o pohřebnictví ruší povinnost pohřbívat nenarozené lidské plody a části lidského těla.

Česká národní banka odpoledne začala intervenovat proti silné koruně

Česká národní banka dnes odpoledne začala intervenovat proti silné koruně. V jakém objemu zasáhla na devizovém trhu, to odmítl viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer říci.

Luděk Niedermayer, viceguvernér ČNB: Ta intervence slouží k tomu, aby bylo jasně ukázáno, že centrální banka není spokojena s vývojem směnného kursu v předcházejícím obdobím a požaduje za vhodné, aby ten kurs se pohyboval na slabší úrovni. O tom, co bude následovat, jestli se jedná o jednu intervenci, nebo jestli se jedná o něco víc, to se dozvíte, až to my vyhodnotíme.

Česká měna dnes po intervenci centrální banky začala oslabovat. Konec obchodování ji zastihl při kursu 33 koruny 78 haléřů za euro.

S vývojem inflace je ČNB spokojena

S vývojem inflace je Česká národní banka spokojena, proto dnes rozhodla o tom, že nezmění úrokové sazby. V nejbližší budoucnosti ale bankovní rada hodnotí jako rizikové faktory vliv oslabování zahraničních ekonomik, což se zřejmě v našem hospodářství projeví poklesem hrubého domácího produktu.

Umělecké předměty patřící ČR se ode dneška nesmějí vyvážet za hranice

Umělecké předměty, které patří České republice, se nesmějí ode dneška vyvážet za hranice. Ministr kultury Pavel Dostál zakázal vývoz národních kulturních památek na popud ministerstva financí. Ministr tak rozhodl kvůli možnosti, že tato díla může nechat v zahraničí zabavit společnost CME. Podle stockholmské arbitráže republika porušila v případě CME dohodu o vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Nizozemskem.

Pavel Dostál, ministr kultury ČR: Na základě výsledků stockholmské arbitráže je teoreticky možné, že do výše jeden milion dolarů bude americká společnost CME pohledávky v cizině naplňovat tím, že by byl zabaven majetek České republiky. V podstatě to znamená to, že Česká republika na dobu, než toto bude vyjasněno, nebude pořádat v zahraničí žádné výstavy.

Za úhradu nákladů arbitrážního řízení a nákladů na právní zastoupení CME má naše země společnosti uhradit částku skoro 40 milionů korun. Česko podle ministerstva financí napadne stockholmskou arbitráž žalobou u švédského soudu. Hodlá také vyzvat Rozhodčí soud ve Stockholmu, aby druhou fázi řízení CME versus Česká republika pozastavil do té doby, dokud švédský obecný soud žalobu nevyřeší.

S rozhodnutím ministra Dostála souhlasí i Milan Knížák

S rozhodnutím ministra Dostála o okamžitém zákazu vývozu uměleckých děl z České republiky souhlasí jednoznačně i generální ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák.

Milan Knížák: Je to majetek státu, který je nejpohodlněji zabavitelný, nejrychleji se dá směnit za peníze. Je to samozřejmě obrovská komplikace. Příští rok má být česká sezóna v Paříži, jejíž součástí jsou výstavy Kramářova a !!NEROZUMÍM!! baroka. Tyto projekty, pokud by nedošlo do té doby k nápravě, by byly ohroženy.

Týdeník Respekt se chce kvůli výrokům M. Zemana obrátit na Ústavní soud

Týdeník Respekt se chce kvůli výrokům premiéra Miloše Zemana obrátit na Ústavní soud. Předseda vlády v pondělí oznámil, že se budou členové kabinetu domáhat finanční náhrady proto, cituji: "Aby Respekt konečně zanikl." Ministrům se nelíbí, že je Holub v týdeníku obvinil z korupce. Ve vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu to řekl šéfredaktor časopisu Petr Holub. Domnívá se totiž, že Zemanova otevřená snaha o to, aby Respekt zanikl, může být útokem na svobodu slova.

Petr Holub: Určitě položím tuto otázku některým mezinárodním institucím nebo i Ústavnímu soudu, zda to nepovažují za útok na svobodu slova, to znamená, vlastně, když vláda udělá útok na Ústavu, to zní úplně šíleně, ale tady tu pochybnost bych si chtěl nechat rozptýlit u odborníků. Co vlastně udělali: mně se nelíbí článek v některém z médií, tudíž to médium nechám zrušit. To je opravdu něco, co připomíná dobu, ne snad, padesátá léta, že.

Kabinet chce jako celek podat na Holuba trestní oznámení a jednotliví ministři pak žaloby pro porušení práva na ochranu osobnosti. Jako odškodné pak měl každý ze sedmnácti členů vlády požadovat deset milionů korun. Od tohoto záměru ministři ale postupně ustupují. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš oznámil, že bude žádat jen omluvu, nikoli odškodnění. Trestní oznámení bude zřejmě stačit i ministrovi průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi. Ministr školství Eduard Zeman ještě své rozhodnutí zváží, stejně jako ministr vnitra Stanislav Gross. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík by za svou osobu na týdeník Respekt žalobu nepodával. Na pondělním jednání vlády, kde se o žalobě rozhodlo, Tvrdík sice nebyl, ale ke kolektivnímu rozhodnutí ostatních ministrů se připojí. Domnívá se ale, že politik by měl kritiku novinářů dokázat přijmout.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: Vstupem do pozice ministra a do vysoké politiky jsem s něčím podobným musel počítat. Dneska jsem ministr vlády, s vládou bych měl být solidární, jestli vláda kolektivně odhlasovala, že se bude chovat tak, jak oznámila, tak pravděpodobně se připojím k ostatním ministrům. Kdybych na jednání vlády byl, tak bych tam pravděpodobně zaujal stanovisko, že jsme prostě vysocí politici, že se takovéto věci stávají, stávat budou, a asi bych hlasoval proti takovémuto usnesení vlády.

Výhrůžky M. Zemana týdeníku Respekt se v USA setkaly s jednoznačným odsouzením

Výhrůžky Miloše Zemana týdeníku Respekt se ve Spojených státech setkaly s jednoznačným odsouzením. Výbor na ochranu novinářů se sídlem v New Yorku vyzval českého premiéra, aby okamžitě stáhl chystané žaloby na nezávislý český týdeník. Podrobnosti připojuje severoamerická zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Snaha premiéra Zemana přivodit zánik týdeníku Respekt Výbor na ochranu novinářů naprosto zděsila.

Alex Lupis: Toto je naprosto nepřijatelné chování od vlády, která usiluje o připojení k Evropské unii a chce být součástí demokratické společnosti.

Řekl Českému rozhlasu evropský koordinátor organizace Alex Lupis. Výbor rozeslal americkým a evropským organizacím pro svobodu tisku prohlášení, ve kterém vyzývá Miloše Zemana, aby žaloby na Respekt okamžitě stáhl. Český premiér je podle americké organizace notoricky známý svými nenávistnými výroky na adresu novinářů. Zeman podle zástupce Výboru na ochranu novinářů zřejmě nepochopil, že posláním novinářů je sloužit čtenářům a přinášet informace o práci vlády a politiků, ať už jsou dobré či špatné.

Americké letectvo opět zaútočilo na pozice sil afghánského vládního hnutí Taliban

Americké letectvo opět zaútočilo na pozice sil afghánského vládního hnutí Taliban severně od Kábulu. S odvoláním na očité svědky o tom informovala agentura Reuters. Vojáci opozičního Severního spojenectví zahlédli čtyři výbuchy na místech frontové linie na úpatí pohoří Kuhe Safí, kde jsou rozmístěny talibanské milice. Afghánské vládní hnutí oznámilo, že při noční vlně útoků na Herát a Kandahár přišlo o život nejméně 38 civilistů. Uvedl to šéf afghánské vládní agentury Báchtar. Podle něj byly útoky zaměřeny zejména na oblast kolem letecké základny Bagram a na druhé významné bojiště mezi Talibanem a opoziční Severní aliancí v okolí Mazáre Šarífu. Vláda Velké Británie dnes oznámila, že během několika dnů rozhodne o nasazení svých pozemních jednotek po boku amerických vojáků. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld pak v rozhovoru pro dnešní vydání listu USA Today připustil, že teroristický vůdce Usáma bin Ládin nemusí být vůbec dopaden. Šéf Pentagonu prohlásil, že bin Ládin má mnoho peněz a může být kdekoli na světě.

Uzbekistán poskytne území pro přepravu humanitární pomoci do Afghánistánu

Uzbekistán dnes potvrdil, že poskytne svoje území pro přepravu humanitární pomoci do Afghánistánu. Podle informací našeho moskevského zpravodaje Petra Voldána se ale Uzbekistán nadále brání otevřít pohraniční most v Termezu a také nechce pustit do země afghánské uprchlíky.

Prezident Islam Karimov potvrdil spolupráci Uzbekistánu při dopravě humanitární pomoci do Afghánistánu. Poprvé Taškent vyslovil souhlas s poskytnutím říčního přístavu a také letiště v pohraničním městě Termez. "To ale jenom k příjmu a skladování humanitárních zásilek," upřesnil náměstek generálního tajemníka OSN Kenzo Ošima, který v Taškentu domlouval podrobnosti podílu Uzbekistánu na humanitární pomoci. Vedení v Taškentu ale podle něj nadále vylučuje otevření hraničního mostu v Termezu a také přímé lety z tohoto města do Afghánistánu. Dodávky humanitární pomoci afghánskému obyvatelstvu přitom nabírají obrátky a denně do země proudí na půl druhého tisíce tun potravin. Jak tvrdí diplomat OSN, poblíž hranice se středoasijskými republikami žije na tři miliony Afghánců a z nich polovina jsou uprchlíci bez domova.

Tragická bilance neštěstí ve švýcarském tunelu San Gotthard se zhoršuje

Tragická bilance neštěstí ve švýcarském tunelu San Gotthard se zhoršuje. Záchranáři vyprostili zatím deset těl. Je mezi nimi také řidič kamionu, který neštěstí zavinil. 70 až 80 lidí se ale stále pohřešuje. Situaci sleduje spolupracovnice Radiožurnálu Vědunka Lunardi.

Záchranářům se teprve dnes odpoledne podařilo proniknout hlouběji do tunelu. Dle jejich zpráv většina obětí zemřela proto, že se jim nepodařilo najít včas nouzový východ anebo zavalena kusy betonu v části, která se zřítila při požáru. Ten propukl bezprostředně po srážce dvou kamionů, z nichž jeden vezl náklad pneumatik. Po srážce, ke které došlo necelý kilometr od výjezdu, zůstalo zablokováno v dlouhém tunelu přibližně 25 automobilů. Mnoha lidem se podařilo uniknout smrti díky nouzovým východům. Dle záchranářů lidé, kteří se nacházeli blíže, pochopili situaci rychleji a zachránili se, zatímco pasažéři v automobilech vzdálených půl kilometru od nehody zemřeli.

Česká konzulka v Bernu Ivana Červenková potvrdila, že mezi dosud vyproštěnými deseti oběťmi nejsou žádní čeští občané.

Evropská komise chce předcházet podobným tragédiím

Evropská komise chce předcházet podobným tragédiím jako je ta, která se včera odehrála v Gotthardském tunelu. Příští rok hodlá proto předložit direktivu, tedy de facto evropský zákon, který bude zaměřen na bezpečnost silničních a železničních tunelů. Z Bruselu pokračuje zvláštní zpravodajka Radiožurnálu Pavla Kvapilová.

Lidé v komisi, kteří mají na starosti dopravu, přemýšlejí o způsobech, jak zmenšit riziko nehod v tunelech. Jednou z možností je například povolit v určitých hodinách dopravu jenom jedním směrem a po zbytek dne směrem opačným. Existují také elektronické prostředky, jak kontrolovat vzdálenost mezi kamiony a využít přitom systém výstražných světelných návěstí v případě, že je vzdálenost příliš malá. "Pokud by řidiči toto návěstí nerespektovali, mohli by přijít na řadu pokuty," vysvětlil mluvčí komisařky pro dopravu Loyoly de Palacio Gilles Gantelet . Komise se chystá takové věci navrhnout do evropského práva. Věc je ale v rukou politiků. "Větší bezpečnosti můžeme dosáhnout jedině cestou drakonických politických rozhodnutí," doplnil Gilles Gantelet.

Těla několika mrtvých námořníků vyprostili vyšetřovatelé z vraku ponorky Kursk

Těla několika mrtvých námořníků vyprostili ruští vyšetřovatelé z vraku jaderné ponorky Kursk. Trup ponorky byl před několika dny vyzdvižen ze dna Barentsova moře, kde se plavidlo potopilo loni v srpnu za dosud nejasných okolností, a pak dopraven do suchého doku v Rosljakovu u Murmansku. Ostatky mrtvých námořníků budou dopraveny k ohledání do Severomorsku, kde byla otevřena speciální laboratoř soudního lékařství. Odborníci očekávají, že by výsledky ohledání mohly pomoci vysvětlit okolnosti neštěstí, při kterém přišlo o život všech 118 námořníků.

Představitelé rakouských stran hledali společné východisko k otázce JETE

Ve Vídni dnes představitelé všech rakouských parlamentních stran hledali společné východisko, které by měla spolková vláda zastávat k otázce Temelína. Jejich jednání sledovala zpravodajka Radiožurnálu v Rakousku Marie Woodhamsová.

Prakticky bez výsledku proběhlo toto setkání. Zástupci všech čtyř parlamentních stran se domluvili na tom, že budou nadále jednat. Přítomen byl i ministr životního prostředí Molterer.

Wilhelm Molterer, rakouský ministr životního prostředí: K otázce veta jsem zaujal jasnou pozici, veto je totiž kontraproduktivní.

Řekl po skončení summitu. Generální tajemník Haiderovy strany Svobodných Karl Schweizer se však netajil tím, že Temelín bude hrát roli při jejich předvolební agitaci. Konkrétním závěrem dnešní schůzky bylo rozhodnutí, že další podobný summit se uskuteční 12. listopadu. Do té doby předloží úřad ministra životního prostředí další expertízu o Temelínu.

Utajované materiály se loni snažil na MDS získat agent cizí rozvědky

Utajované materiály se v roce 2000 snažil na ministerstvu dopravy a spojů získat agent cizí rozvědky. Případ byl včas odhalen a uzavřen. Od léta letošního roku platí na tomto úřadě zpřísněná bezpečnostní opatření. Radiožurnálu to potvrdil odbor krizového řízení ministerstva dopravy Michal Pešan.

Michal Pešan: K utajovaným materiálům máme splněny veškeré podmínky ochrany utajovaných skutečností podle zákona 148, to znamená, že prostory, kde se zpracovávají materiály, v podstatě se tam nedá dostat bez eskorty pracovníka odboru krizového řízení, k takovémuto materiálu nikdo.

Rada vysokých škol vyzvala akademické obce k úvaze o razantnějších protestech

Rada vysokých škol vyzvala akademické obce, aby uvažovaly o razantnějších protestech. Situace ve vysokém školství se vyhrotila poté, co původní návrh státního rozpočtu nepočítal s navýšením dotace pro školy o dvě miliardy korun. Detaily reportérka Radiožurnálu Vlasta Valentová.

Předseda Rady vysokých škol František Ježek prozradil, jaké doporučení dnes rada přijala pro případ, že by se situace s penězi neřešila.

František Ježek: Pokud by daná jednání nepokračovala v nastoupené cestě, že v čase 17. listopadu je potřeba dojít k razantnějšímu vystoupení v jednotlivých univerzitních městech. Tedy připomenutí 17. listopadu se může v případě, že jednání nebudou uzavřena, vyústit ve významnější vystoupení akademické komunity.

Podle předsedy Ježka by mělo jít každopádně, patrně 15. listopadu, o pokojnou formu protestu. Studentská komora k uvedenému datu žádnou akci neorganizuje, ale ministra školství Eduarda Zemana považuje za vzniklou situaci osobně odpovědného a dala mu ke zvážení jeho setrvání ve funkci. Předseda Studentské komory Jan Morávek si nemyslí, že protest je formou vydírání.

Jan Morávek: Vláda si jistě dobře rozmyslela, co napsala do svého programového prohlášení. Jestliže napsala, že bude vydávat 6 % hrubého domácího produktu do oblasti školství, vydává zhruba 4,5 %, tak si nemyslím, že to je vydírání vlády.

Zda vysoké školy slíbené peníze dostanou, se jejich zástupci dozvědí zřejmě dnes večer na jednání sněmovního školského výboru.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze dnes po osmé za sebou posílily, i když odpoledne musely odolávat silným prodejům. Obchody byly nadprůměrné. Celkový objem cenných papírů dosáhl 8,5 miliardy korun. Další informace z burzy má Jan Pavlík z Wood and Company.

Jan Pavlík: Po ranním silném vzestupu akcie na pražské burze po zbytek dne korigovaly, a to především díky negativní náladě na zahraničních akciových trzích. Největší zásluhu na nadprůměrném objemu realizovaných obchodů měly akcie České spořitelny, které se na celkovém objemu podílely skoro čtyřiceti procenty. Z ostatních titulů stojí za zmínku akcie Unipetrolu, které již po několikátý den dnes posílily, dnes o 4 %, a překonaly tak magickou hranici 50 korun za akcii.

K věci

Zákaz vývozů národních kulturních památek, sbírkových předmětů a významných uměleckých děl v majetku státu do zahraničí má zabránit jejich zabavení společností CME. Mohly by pro ni být náhradou za náklady za arbitrážní řízení v případě televize Nova. S komentátorem Prague Business Journal Janem Macháčkem o tom mluví Jaroslav Skalický.

Příjemný podvečer, pane Macháčku.

Jan Macháček: Dobrý večer.

Náklady na arbitrážní řízení představují asi jeden milion dolarů, znamená to, že mohou být zabaveny předměty v této hodnotě, to je tedy asi 37 milionů korun?

Jan Macháček: Tak, vyloučit to samozřejmě nelze, doufejme, že to Česká republika si ještě, nebo česká vláda nebo ministerstvo financí si ještě rozmyslí, aby to zaplatila, protože skutečně se v takovýchto situacích asi nevyplácí se chovat jako malé dítě, nebo tak, protože jsme právní stát a jako právní stát bychom se měli chovat i na mezinárodní úrovni.

Proč tedy stát rovnou tyto náklady nezaplatí?

Jan Macháček: Je zřejmé, že nejenom tato vláda, ale celý takový ten blok mocenský té opoziční smlouvy se snaží udržovat si dobré vztahy s Vladimírem Železným a tou skupinou investorů kolem něj, a víme, že Vladimír Železný dostal v podstatě prodlouženou tu licenci na Novu na dlouhou dobu dopředu a je zde snaha prostě o nějaký vzájemný obchod, ten člověk je podporován ze strany našeho politického establishmentu. Jenomže bychom si měli uvědomit, že to taková legrace není. Když mluvím o politickém establishmentu, mluvím o něm záměrně, protože ten soudní aparát, policejní vyšetřovatelé nebo část z nich určitě do toho mocenského, do toho establishmentu těch politických stran, té vlády a parlamentu nepatří, a tyhle instituce většinou u nás, jak už můžeme být svědky, v případě toho zabavování majetku se snaží postupovat podle práva, pokud se na ten majetek dostanou, ale ti politici jsou trošku jinde.

Připomenu, že podle stockholmské arbitráže republika porušila v případě CME dohodu o vzájemné ochraně investic a je tedy povinna CME odškodnit vyplacením spravedlivé tržní ceny investice do televizní stanice Nova. Ta výše odškodnění má být ale stanovena až během druhé fáze arbitráže, pak ale půjde o mnohem vyšší částku.

Jan Macháček: No, já bych v tomto chtěl upozornit na to, že se může stát to, že bude potřeba najít v rozpočtu částku třeba, která může být asi třeba řekněme kolem 15 miliard korun, která bude muset být uhrazena rychle, nebo to ještě možná i ten soud rozhodne přesně, jakou formou, ale když si vezmeme, že vláda dává do návrhu rozpočtu na příští rok do té příjmové části spoustu věcí, které jsou zatím ve hvězdách nebo velmi nejisté, jako třeba ruský dluh nebo prostě příjmy z nejrůznějších privatizací nebo odhady výše ztráty Konsolidační agentury, tam jde o to, kolik se podaří vymoci některých pohledávek té agentuře, to jsou všechno velmi nejisté věci, a v tom návrhu rozpočtu se vůbec nepočítá s tím, že se může stát ještě další takováhle věc, jo, a tam by taková nějaká rezerva, mělo by se o ní mluvit, mezi námi, vždyť to je podle mě možná jako reálnější náklad, než to, že se podaří vymoci 20 miliard korun z ruského dluhu.

Jak to tedy asi nakonec dopadne? Pokud vím, ministerstvo financí chce ještě se odvolat.

Jan Macháček: To sice technicky snad nějak lze, ale je to praxe, která se většinou moc nepoužívá. Pokud já tomu rozumím dobře, tak se ministerstvo financí chce odvolat proti arbitráži, která se konala ve Švédsku, skrz švédský soudní systém. Já bych tam moc nadějí nedával, já samozřejmě soudce nejsem, ale jako spíš mně připadá, že je to vcelku logické, že Česká republika ten spor prohrála.

Hostem dnešního pořadu K věci byl komentátor Prague Business Journal Jan Macháček. Díky a na slyšenou.

Jan Macháček: Děkuji, na shledanou.