Ozvěny dne 20. 6. 2001

r_2100x1400_radiozurnal.png
20. červen 2001

Přepis pořadu Ozvěny dne z 20. června 2001 18 hodin.

Ústavní soud uznal jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem centrální banky

Ústavní soud potvrdil prezidentovo jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky. Zdeněk Tůma i Luděk Niedermayer jsou tak ve funkci podle zákona. Premiér Miloš Zeman vytýkal Havlovi to, že je jmenoval bez spolupodpisu, tzv. kontrasignace předsedy vlády, nebo jím pověřené osoby. V Brně byl i prezident Václav Havel. Zasedání Ústavního soudu sledovala Alžběta Kobzová z tamního studia Českého rozhlasu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že Václav Havel svým jednáním neporušil zákon, ani ústavu. Místopředseda vlády Pavel Rychetský připustil, že dosavadní princip jmenování guvernéra a viceguvernéra není možné porušit.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Bez změny ústavy prostě není možné porušit ten princip, který se dosud dodržoval, tzn. bez kontrasignace.

Nad dnešním jednáním Ústavního soudu vyjádřil Václav Havel uspokojení.

Václav Havel, prezident republiky: To dnešní jednání znovu dosvědčuje, jak důležité je, že máme Ústavní soud a že ten Ústavní soud je vskutku nezávislou institucí, která je zřejmě odolná a imunní i proti event. politickým tlakům.

Ústavní soud dnes také vyhověl dvěma ze čtyř návrhů prezidenta na zrušení částí novely zákona o České národní bance. Mj. zrušil tu část zákona, která se týkala právě postupu navržení guvernéra a viceguvernéra České národní banky. Podle novelizovaného zákona měla být kontrasignace schválena, to by ale podle Ústavního soudu ohrozilo nezávislost České národní banky.

Severoatlantická aliance možná vyšle vojáky do Makedonie

Severoatlantická aliance možná vyšle vojáky do Makedonie. Rada NATO dnes dala souhlas k přípravám na vyslání vojenské mise, která by dohlížela na dobrovolné odzbrojení rebelů v zemi. Oznámily to po jednání rady zdroje aliance, které vyslechl bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Rada NATO vyhověla makedonskému prezidentovi Borisi Trajkovskému, který ji požádal o asistenci zahraničních vojáků při odzbrojení albánských povstalců. Aliance si však klade několik podmínek, aby mohla do Makedonie vojáky vyslat. Spojenci zaprvé žádají, aby odzbrojení albánských extremistů proběhlo dobrovolně. Mírové síly NATO nemají podle Bruselu zájem násilně odzbrojovat povstalce a rozhodně nezapojí do žádného konfliktu v Makedonii. Další podmínkou pro vyslání mírové mise je dohoda o politickém uspořádání Makedonie mezi všemi stranami, která zajistí větší práva makedonským Albáncům. Pokud se podaří situaci v Makedonii urovnat podle zmíněného scénáře, vyšle NATO do této země 2-4 tisíce vojáků, kteří by se stali oporou makedonské vlády při stabilizaci poměrů. Délka trvání mírové mise NATO v Makedonii zatím nebyla stanovena.

ČR se zapojí do případné mírové operace NATO v Makedonii

ČR se zapojí do případné mírové operace Severoatlantické aliance v Makedonii, kabinet proto schválil vyslání specializované výsadkové roty do této oblasti v počtu asi 120 osob. Ve Strakově akademii je Aleš Heřmánek.

Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka by výsadková rota měla dosáhnout místa určení do čtyř dnů po obdržení rozkazu. Mírová operace by měla proběhnout pod vojenským velením aliance.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Existuje komplexní vládní plán řešení mezietnických vztahů, odzbrojování NLA bude zahájeno až po dosažení politické dohody obou stran. Operace proběhne v přátelském prostředí, což znamená, že odevzdávání zbraní nebude vynucováno silou. Bude uzavřena dohoda o statutu sil NATO na území Makedonie. Právním základem bude formální pozvání vlády Makedonie. Makedonské ozbrojené síly budou staženy na mírové základny a mezinárodní společenství zajistí monitorování celého procesu a následná opatření pro posílení důvěry.

O termínu vyslání aliančních sil do Makedonie, jak potvrdil ministr, není zatím rozhodnuto. Zdůraznil, že struktura české jednotky je podobná těm, které naše země nasadila už do Kosova a Bosny. Tato jednotka působila v rámci sil KFOR i SFOR, a proto má dostatečné zkušenosti z mírových operací.

Rozhovory o řešení situace v Makedonii byly přerušeny

Rozhovory o řešení situace v Makedonii mezi představiteli slovanských a albánských politických stran byly přerušeny. Podle prezidenta Borise Trajkovského, který rozhovory zorganizoval a šest dnů řídil, je postoj Albánců nepřijatelný, protože vystupňovali své požadavky. V souvislosti s federalizací např. chtějí, aby se Makedonie stala státem dvou národů, a záměrně prý prodlužují rozhovory. Plán mj. předpokládal příměří a amnestii pro většinu povstalců, kteří dobrovolně složí své zbraně. Jednání probíhají za zavřenými dveřmi a ověřené informace o jejich průběhu a stanoviscích stran nejsou k dispozici.

Helena Rögnerová je stále ředitelkou pražské Fakultní nemocnice Motol

Helena Rögnerová je stále ředitelkou pražské Fakultní nemocnice Motol. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, který se v odvolacím řízení zabýval jejím sporem s nemocnicí o neoprávněném odvolání. Podrobnosti zjišťovala Helena Šulcová.

Helenu Rögnerovou odvolal z funkce v listopadu 1999 tehdejší ministr zdravotnictví Ivan David. Jako důvod uvedl špatné hospodaření nemocnice. Městský soud ale dnes konstatoval, že odvolání je neplatné.

Helena Rögnerová (4K), senátorka: Jsem velmi ráda, že soud mi dal za pravdu a že jednoznačně konstatoval, že jsem i nadále ředitelkou Fakultní nemocnice v Praze-Motole.

Říká senátorka za čtyřkoalici Helena Rögnerová. Ministerstvo zdravotnictví nebude podle mluvčího Otakara Černého celou věc komentovat.

Otakar Černý, mluvčí ministerstva zdravotnictví: Ministerstvo zdravotnictví počká, až dostane soudní rozhodnutí.

K dnešnímu rozsudku se nebude vyjadřovat ani vedení motolské nemocnice, jak Českému rozhlasu řekla mluvčí Eva Jurinová.

Eva Jurinová, mluvčí motolské nemocnice: Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík teď očekává rozhodnutí ministra zdravotnictví a do té doby se k tomu nechce vyjadřovat.

Helena Rögnerová je připravena motolskou nemocnici znovu převzít, zatím ji ale nikdo nekontaktoval. Pokud se znovu dostane do čela tohoto zdravotnického zařízení, ponechá si i svou senátorskou funkci.

Helena Rögnerová (4K), senátorka: S funkcí senátora je funkce ředitele slučitelná tak, jako ministři řídí ministerstva a jsou zároveň senátory, si myslím, že je to jenom věc organizace práce.

Rozsudek městského soudu bude pravomocný v momentě, kdy jeho písemné vyhotovení obdrží všechny zúčastněné strany. V tu chvíli bude muset ministerstvo zdravotnictví rozhodnout, jestli je šéfem motolské nemocnice Miloslav Ludvík, nebo Helena Rögnerová.

Kvůli napadení holčičky v Havířově čelí majitel psa trestnímu stíhání

Muž, který v Havířově nezabránil svému psovi v napadení čtyřleté holčičky, čelí trestnímu stíhání. Americký stradffordshirský teriér se dívce na dětském hřišti zakousl do obličeje a způsobil jí vážná zranění. Holčička podstoupila několikahodinovou operaci ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě. Lékaři potvrzují, že dítě je už mimo ohrožení života, nevylučují ale trvalé následky. Podle zástupce karvinského policejního ředitele Jana Jonáše je muž stíhán na svobodě.

Jan Jonáš, zástupce karvinského policejního ředitele: Vyšetřovatel sdělil obvinění muži, který venčil psa, z trestného činu ublížení na zdraví. A skutku se měl dopustit tím, že když procházel kolem dětského pískoviště se stradffordshirským teriérem, kterému chvíli před tím sundal náhubek, pes napadl nezletilou Kláru a poranil ji v obličeji tak, že doba léčení bude nejméně dva měsíce.

Letním časem se budeme řídit i v dalších pěti letech

Letním časem se budeme řídit i v dalších pěti letech. Vláda dnes schválila nařízení, které stanoví časový posun na léta 2002-2006. Podle mluvčího kabinetu Libora Roučka bude letní čas v příštím roce platit znovu sedm měsíců.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Příští rok se letní čas bude zavádět dnem 31. března a potrvá až do 27. října. Pokud jde o ta konkrétní data začátku a konce letního času, tak ta jsou stanovena s přihlédnutím k příslušné směrnici Evropského parlamentu a též rady evropských společenství o úpravě letního času. Jinými slovy je to vždy noc ze soboty na neděli tak, aby to vyhovovalo dopravě, převodu finančních toků apod.

Silničáři otevřeli nový úsek silnice Praha-Karlovy Vary

Zrychlení při cestě na silnici Praha - Karlovy Vary se dočkali motoristé mezi Pavlovem a Velkou Dobrou na Kladensku. Silničáři tam otevřeli nový, téměř šestikilometrový úsek. Co motoristy na silnici R6 čeká, vysvětlil Pavel Kubísek z Ředitelství silnic a dálnic.

Pavel Kubísek, Ředitelství silnic a dálnic: Délka té komunikace je 5,5 kilometru a je to komfortní komunikace, která má střední dělicí pruh, svodidla, dva jízdní pruhy v jednom směru, takže to bude nesmírně komfortní jízda. Je to komunikace obdobná dálnici.

Sčítací komisařku z Olomouce čeká kvůli ztracení archů soud

Soud čeká sčítací komisařku, která počátkem března v Olomouci ztratila igelitovou tašku s vyplněnými archy 50 domácností. 51letá žena se podle vyšetřovatelů dopustila trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. U soudu jí hrozí až tři roky vězení. Případ sleduje Václava Vařeková z Českého rozhlasu Olomouc.

Tašku s vyplněnými archy nechala žena volně ležet na chodbě jednoho z panelových domů. Listiny s osobními údaji rodin neznámý pachatel během několika minut odcizil. Archy, které museli lidé znovu vypsat, policisté zatím nenašli. Podle ředitele Okresního úřadu vyšetřování v Olomouci Václava Matoucha hrozí ženě až tři roky vězení, zákaz činnosti, nebo peněžitý trest.

Václav Matouch, ředitel Okresního úřadu vyšetřování v Olomouci: Vyšetřovatel to ukončil, podal návrh na podání obžaloby státnímu zastupitelství, to ho akceptovalo a podalo žalobu k soudu.

Dva Češi byli údajně zatčeni v Řecku kvůli pašování drog

Dva Češi byli údajně zatčeni v Řecku kvůli pašování drog. Agentura AP, která se odvolává na řecké policejní zdroje, uvedla, že české občany zadrželi celníci na hraničním přechodu z Turecka do Řecka. V jejich autě bylo 31 kilogramů heroinu ukrytého v palivové nádrži. Český rozhlas o tom informoval velvyslanec v Aténách Vladimír Zavázal.

Vladimír Zavázal, velvyslanec ČR v Řecku: Naše konzulární oddělení teď obvolává pohraniční přechody a tam zjišťuje situaci, co se vlastně děje, jestli se vůbec jedná o české občany apod.

USA a Británie popírají svoji účast při včerejších náletech nad Irákem

Spojené státy popírají svoji účast při včerejších náletech na irácké město Tell Afar. Bagdád ale tvrdí, že při útoku amerických a britských stíhaček bylo zabito 23 Iráčanů. Z Washingtonu pokračuje zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Mluvčí amerických jednotek v Evropě major Edward Loomis označil tvrzení Bagdádu za naprosto falešnou zprávu. Podle irácké tiskové agentury INA bombardovala americká a britská letadla v bezletové zóně na severu Iráku cíl v okresu Tell Afar nedaleko města Mosul. Spojenecký útok podle iráckých zpráv zasáhl skupinu hráčů fotbalu, 23 lidí údajně zemřelo a 11 bylo zraněno. Pentagon a britské ministerstvo obrany ale irácké tvrzení rezolutně vyvracejí. Podle Pentagonu včera vzlétla spojenecká letadla k rutinní misi, během které nesvrhla žádné nálože a nezaměřila žádný cíl. Všechna spojenecká letadla se vrátila z včerejší mise podle Pentagonu v pořádku.

Informace o údajném spojeneckém útoku v severním Iráku najdete i na zpravodajském serveru Českého rozhlasu 1 na adrese www.izurnal.cz.

Izrael bude i nadále dodržovat příměří s Palestinci

Izrael bude i nadále dodržovat příměří s Palestinci. Dohodli se na tom členové izraelského kabinetu přesto, že palestinská samospráva ještě podle nich nesplnila body, ke kterým ji dohoda o příměří zavazuje. Ministři také jednali o příštím postupu a event. vypovězení klidu zbraní, protože násilnosti stále pokračují. Z regionu telefonuje spolupracovník Radiožurnálu v Izraeli Michal Kotyk.

I dnešní zvláštní zasedání izraelského kabinetu jen potvrdilo stávající politickou linii, tedy pokus uskutečnit oboustranně odsouhlasený návrh ředitele americké CIA Teneta na bezpodmínečný klid zbraní. V praxi to znamená, že Izrael se zatím nepokusil o odplatu za neustále se opakující akce palestinských extremistů. Jejich útoky připravují o život osadníky a ti pomalu ztrácejí trpělivost s politikou Ariela Šarona, přesto ji však doposavad tolerují. Izrael také poněkud uvolnil blokády obsazených území, ale jen v oblastech, kde se situace opravdu uklidnila. Palestinský vůdce Jásir Arafat však i nadále obviňuje vládu Ariela Šarona z porušování úmluvy. Má na mysli hlavně stavební aktivitu v židovských sídlištích na obsazených územích. Kritizuje také reakce izraelské armády, pokud dojde k oboustranným přestřelkám.

Ruští horníci dnes demonstrovali před budovou vlády v Moskvě

Ruští horníci dnes demonstrovali před budovou vlády v Moskvě proti plánovanému přijetí nového zákoníku práce. Zatím dosáhli povolení dalších protestních akcí na zítřek a pátek. Jak informuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán, policie zatím proti demonstrantům nezasáhla.

Skupina okolo stovky rozezlených horníků se obávala akce speciální jednotky OMON, která ale nakonec nebyla nasazena. Po vyjednávání moskevské úřady povolily horníkům demonstraci u budovy ruské vlády pro zítřejší odpoledne a pátek. Protestující horníci, kteří hesly odsuzovali kabinet za připravovaný nový zákoník práce, který podle nich vyhovuje pouze zaměstnavatelům, ale mají zakázáno stavět stanové městečko u moskevského Bílého domu. Úřady se obávaly, aby nedošlo k mohutnějším protestům, jak tomu bylo v roce 1998, ale nakonec proti nepovolené demonstraci síly nepoužily. Navrhovaný zákoník práce nejen, že je namířen proti pracujícím Ruska, ale podle horníků porušuje i konvenci Mezinárodní organizace práce a také jejich ústavní práva a záruky.

Antiblokáda hranic byla dnes na hraničním přechodu Dolní Dvořiště

Antiblokáda hranic byla dnes odpoledne na hraničním přechodu Dolní Dvořiště. Zhruba dvouminutové přehrazení příjezdové silice k české celnici připravili členové občanského sdružení Jihočeští taťkové a sekce mladých České nukleární společnosti. Pokračuje Ivan Mls, Český rozhlas České Budějovice.

Akce nijak nenarušila dopravu na hraničním přechodu. Zhruba dvacítka demonstrantů, počítaje v to i pět dětí se svými hračkami, přišla vyjádřit svůj postoj k blokádám hranic organizovanými rakouskými odpůrci Temelína. Radek Svoboda ze sekce mladých nukleární společnosti k tomu dodává:

Radek Svoboda, sekce mladých České nukleární společnosti: Chtěli jsme především snížit napětí, které se objevuje mezi obyčejnými občany na rakouské a české straně. Proto jsme zvolili tuto částečně humornou formu, kterou bysme chtěli ukázat absurdnost jakýchkoli pokusů izolovat a postavit naše národy proti sobě.

Jeden z dětských účastníků akce Jiří Tiz nám řekl, proč na hranici se svým otcem přijel.

Jiří Tiz, demonstrant: Chci pomoct taťkovi a chci, aby ty Rakušáci přestali blokovat, no.

Na český protest se přijeli podívat také hornorakouští odpůrci Temelína se šéfy platformy proti jadernému nebezpečí a iniciativy Stop Temelín Josefem Pühringerem a Josefem Neumüllerem. Chvíli se proto na hranici odehrávaly bouřlivé diskuse na téma bezpečnost Temelína a ceny české vyvážené elektřiny. Jeden z účastníků protestu Vladimír Vopalecký z Českých Budějovic celou tuto diskusi zhodnotil.

Vladimír Vopalecký: Oni jenom proti nám štvou akorát a rozeštvali vlastně dva národy, nic jiného se jim nepovedlo.

Brněnská hala Rondo přivítá dnes večer britského zpěváka Stinga

Brněnská hala Rondo přivítá dnes večer britského zpěváka a baskytaristu Stinga. Jeho koncert je beznadějně vyprodán. Podrobnosti telefonuje Blanka Číhalová z Českého rozhlasu v Brně.

Dnešní koncert, který je už 14 dní beznadějně vyprodaný, by mělo navštívit asi 8000 diváků. Speciální pódium, které z Varšavy přivezlo pět kamionů, připravovalo od rána 80 specialistů. Zpěvák s kapelou přiletěl před hodinou svým soukromým letadlem. Koncert začne ve 20 hodin, bude bez předkapely a trvat by měl asi dvě hodiny. Po koncertu Sting odletí do Německa, kde bude mít další koncert. Na bezpečnost a dopravu bude dohlížet několik desítek policistů a strážníků. Podobné akce jsou v Rondu poměrně časté, a policie proto nepředpokládá žádné větší problémy.

Ozvěny z burzy - Kvůli novinovým zprávám dnes propadly akcie na pražské burze

Akcie na pražské burze se dnes dopoledne propadly na měsíční minimum po zprávách o nižších výnosech z privatizace telekomunikací a Komerční banky. Za propadem přitom stály pouze novinové zprávy. O téměř 6 % tedy na 509 korun např. spadly akcie Českých radiokomunikací, Komerční banka přechodně spadla až na 1070 korun za akcii. Nepotvrzené zprávy podle analytika Conseq Finance Milana Vojáčka ovlivnily zbytek obchodování.

Milan Vojáček, Conseq Finance: I přesto, že se později objevily informace, které potvrzovaly původní očekávané výše nabídek v rozmezí 30-40 mld. Kč, nedokázaly se již akcie Komerční banky z prudkého propadu v úvodních minutách dne vzpamatovat. Telekomunikační tituly v odpoledních hodinách dokázaly své poklesy částečně smazat.

Hodnota jmenovaných akcií se zastavila asi 3 % pod včerejší úrovní. Hodnotu české měny dění na burze nijak neovlivnilo. Americký dolar je za 39,85 Kč, euro se prodává téměř za 34 Kč.

K věci - Kabinet premiéra Miloše Zemana neuspěl u Ústavního soudu

Kabinet premiéra Zemana neuspěl u Ústavního soudu se stížností, která žádala zrušení rozhodnutí prezidenta jmenovat guvernérem České národní banky Zdeňka Tůmu a viceguvernérem Luďka Niedermayera. Vládě vadilo, že jmenování nebylo spolupodepsáno premiérem. S Pavlem Matochou z týdeníku Euro o tom mluví Jaroslav Skalický.

Prezident ocenil roli Ústavního soudu jako nezávislé instituce a návrh podaný vládou označil za účelový, za kterým se skrývá osobní averze k některým členům bankovní rady. Bylo to tak?

Pavel Matocha, týdeník Euro: Domnívám se, že každý návrh vlády je účelový v tom smyslu, že vláda jím sleduje nějaký účel. Ale v tomto konkrétním případě bych spíš než o účelovém návrhu mluvil o vzteklé reakci opoziční party, která se nemohla smířit s tím, že ne všechny klíčové funkce rozděluje právě ona. Účelem vládního podání k Ústavnímu soudu byla snaha posílit její vlastní moc a dnešní rozhodnutí Ústavního soudu můžeme trochu škodolibě v tom kontextu opoziční smlouvy interpretovat jako dárek k 60. narozeninám Václavu Klausovi.

Dá se říci, že pokus vlády napadnout prezidentovo rozhodnutí byl součástí takové té snahy, ať už tedy ČSSD, tak i ODS, omezit nezávislost centrální banky?

Pavel Matocha, týdeník Euro: Já se domnívám, že spíše ne, že byl skutečně vyprovokován okamžitou situací, vyprovokován tím, že prezident odmítl se podřídit návrhům, či tlakům vlády, že odmítl s Milošem Zemanem, s Václavem Klausem konzultovat to, kdo bude guvernérem centrální banky, a že právě proto vláda podala tento návrh. Myslím, že snahy omezit nezávislost centrální banky jsou starší a jsou mnohem racionálnější a neváží se vlastně na celek centrální banky, na její měnovou politiku, ale jsou od počátku vázány především na její bankovní dohled.

I když už vláda nehodlá předkládat nějakou změnu v legislativě, která by kontrasignaci premiérem výslovně zavedla, myslíte si, že k tomu v budoucnu stejně dojde?

Pavel Matocha, týdeník Euro: Já bych sázel spíše na to, že jakési omezení pravomoci prezidenta jmenovat guvernéra centrální banky se nakonec do legislativy dostane. Bude to v kontextu snah, aby vedení tak mocné instituce, jako je centrální banka, nejmenoval jeden člověk, nebo jedna instituce, jmenovalo víc institucí, čehož jsme již svědky byli. A tak je i možné, že se do budoucna dostane do legislativy paragraf, který zakotví, že guvernéra jmenuje prezident a kontrasignuje premiér. Na druhou stranu je třeba připomenout, že chceme-li se dostat do EU, počítáme-li s tím, že se tam dostaneme v roce 2004, chceme-li v dalších letech se dostat i pod euro, chceme-li si zavést evropskou měnovou jednotku euro, tak potom kdo bude guvernérem české centrální banky, je vlastně zbytečná otázka.

Přepsal: Česká informační agentura

Spustit audio
autoři: Jan Rosenauer, Jana Petrová