Ozvěny dne 19. 1. 2002

19. leden 2002
Ozvěny dne

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprocházejí korekturou.

V centru Plzně se dnes dopoledne střílelo

V centru Plzně se dnes dopoledne střílelo. Neznámý pachatel přepadl zlatnictví na Americké třídě a zabil přitom dva lidi. Z klenotnictví se nic neztratilo. Kriminalisté pak označili vraždy za velmi brutální.

Co se na jedné z nejrušnějších plzeňských ulic vlastně odehrálo, shrnuje náčelník plzeňské kriminálky Josef Chyba.

Josef Chyba: Vstoupil dosud neznámý pachatel do této prodejny. Nevíme, k čemu tady došlo, ale víme, že použil střelnou zbraň proti prodavačce a posléze použil zbraň i proti náhodnému chodci, který se jej pokusil zadržet.

Oba utrpěli střelná poranění hlavy. 57letý muž zůstal ležet mrtvý na místě. 27letá prodavačka zemřela po dvou a půl hodinách v plzeňské fakultní nemocnici. Na místo se dostavil také plzeňský primátor Jiří Schneberger, který byl celou záležitostí šokován.

Jiří Schneberger: Je to hrůza. Myslím si, že ta drzost těch pachatelů už opravdu překračuje všechny meze.

Pachatel pravděpodobně neodnesl zboží ani finanční hotovost. Případ převzali kriminalisté, kteří celou tuto tragickou událost předběžně kvalifikovali jako dvojnásobnou vraždu, patrně s loupežným motivem.

Zeman vystupňoval slovní souboj s rakouskými politiky

Premiér Miloš Zeman vystupňoval slovní souboj s rakouskými politiky. On a jeho nástupce v čele ČSSD Vladimír Špidla znovu kritizovali v rozhovorech pro významné rakouské týdeníky bývalého šéfa pravicových Svobodných Jörga Haidera. Zeman ho označil za populistického nacistického politika. Podle Špidly je Haiderova politika velmi nebezpečná pro Evropu.

Magazín Profil, který vyjde v pondělí, označuje poslední Zemanovo vyjádření na adresu Haidera za nové vyvrcholení mediálního utkání obou politiků. K petici proti Temelínu premiér Zeman říká - pouze ten, kdo není informován, vyhýbám se pojmu idiot, může toto hlasování podpořit. O požadavku sudetských Němců žijících v Rakousku, aby v českém pohraničí, které museli opustit, byly názvy obcí uváděny také v němčině, Zeman prohlásil: "Nesmyslné požadavky lze jen ignorovat." Časopis Profil klade Miloši Zemanovi také otázku, zda by na něj učinilo dojem půl milionu podpisů protitemelínské petice. Český premiér reagoval slovy: "Kolik Rakušanů podpořilo anšlus v roce 38 a byl výsledek referenda dobrý argument pro připojení?"

Česko-rakouské vztahy v německém tisku

Rozruch kolem česko-rakouských vztahů a odpůrců jaderné elektrárny Temelín se dnes dostal i na stránky seriózních německých novin.

Sobotní Frankfurter Allgemeine Zeitung se ptá, zda se český premiér Miloš Zeman nestal tajným členem rakouské strany Svobodných. Člověk by k takovému závěru mohl skutečně dojít, odpovídá si frankfurtský sobotník a pokračuje - to nejen kvůli rétorice. Obviněním šéfa FPÖ, že je postfašista, nemohl Zeman prokázat Haiderovi větší službu. Česká hysterie kvůli rakouskému plebiscitu o Temelínu se přenáší i na Rakousko, kde byla podpisová kampaň vypsána právě na popud FPÖ. Druhou možností je, že se Svobodní dostanou právě kvůli referendovému úspěchu do střetu s rakouskými lidovci a dojde ke krachu koalice, která je na cestě do EU pro Prahu nežádoucí. Frankfurter Allgemeine Zeitung se však domnívá, že by české politice více slušela moudrost. Se svou pýchou na jadernou elektrárnu stejně jako s emocemi vůči bývalému mocnářství by prý mohla počkat.

ODA nehodlá jednat se svými partnery o další podobě čtyřkoalice

ODA nehodlá jednat se svými koaličními partnery o další podobě čtyřkoalice. Jejich nabídku na sloučení považuje za ultimátum a nehodlá ji přijmout. US-DEU nabídla alianci integraci, aby společnými silami vyřešily problém s téměř 70milionovým dluhem. Pokud ODA tento návrh do konce týdne nepřijme, nebude na kandidátkách pro sněmovní volby. Tak formulovali své požadavky zástupci další čtyřkoaliční strany, KDU-ČSL. Předseda ODA Michael Žantovský Radiožurnálu řekl, že tato nabídka je pro jeho stranu nepřijatelná a vedení aliance bude o situaci jednat až příští víkend.

Michael Žantovský: Pokud bychom na takto formulované usnesení reagovali, tak bychom tím současně říkali, že to ultimátum přijímáme. My nepovažujeme za možné jednat na základě ultimát mezi partnery, kteří se dobrovolně spojili ve čtyřkoalici. Nebudeme na základě ultimát jednat.

Podle předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody nejde o žádné ultimátum, ale o výhodnou nabídku. Pokud na ni ODA nejpozději zítra nepřistoupí, bude KDU-ČSL jednat o sestavování kandidátek pro sněmovní volby bez aliance.

Cyril Svoboda: Chci říci, že to je naprosto pevné stanovisko naší strany.

Izraelská armáda zlikvidovala budovu palestinského rozhlasu a televize

Izraelská armáda ráno zlikvidovala budovu palestinského rozhlasu a televize v Ramalláhu na západním břehu Jordánu. Akce byla podle ní odvetou za čtvrteční palestinský atentát v Hadeře, při kterém zemřelo šest Izraelců. Izraelské tanky se zastavily jen několik set metrů od sídla palestinského šéfa Jásira Arafata. Izraelský ministr zahraničí Šimon Perés ale varoval, že případné Arafatovo odstranění by mohlo do palestinského vedení vynést extrémisty.

Šimon Perés řekl, že je nutné vyvíjet i nadále na Jásira Arafata tlak, aby zvýšil své úsilí v boji proti teroru. Zároveň ale uvedl, že je nutné, aby Izrael znal meze tohoto tlaku. Po Arafatovi by podle Perése nastoupila militantní hnutí islámského odporu Hamas a Islámský džihád. Perés řekl, že podobná situace už kdysi nastala v Libanonu, kdy tamní situaci ovládlo v době izraelské okupace jižního Libanonu šíitské hnutí Hizballáh. Perésovo varování přišlo poté, co dnes izraelská armáda zničila hlavní budovu palestinského rozhlasu a televize a kdy palestinští představitelé tvrdí, že cílem izraelské vlády je odstranit palestinské vedení a zrušit samosprávu.

Afghánistán a Rusko otevřely tunel v průsmyku Salang

Afghánistán a Rusko otevřely tunel v průsmyku Salang, který je hlavní spojnicí přes hory na severu země. Ve výšce přes 3 tisíce metrů nad mořem, při teplotě -20 stupňů Celsia se sešli tři ministři afghánské vlády a představitelé ruského ministerstva pro výjimečné situace. Do tunelu pustili po slavnostním otevření první humanitární konvoj.

Rusové během posledního měsíce unikátní stavbu opravovali a odstraňovali závaly, které zde zůstaly poté, co tunel vyhodil v roce 1998 do povětří slavný afghánský vojevůdce Ahmad šáh Masúd. Jak v rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil náměstek ruského ministra pro výjimečné situace Valerij Vostrotin, v sobotu se otevřela významná humanitární brána mezi severem a jihem země. Kromě toho podle Vostrotina nyní centrální vláda v Kábulu může lépe kontrolovat severní provincie, kde zatím vládl téměř neomezeně uzbecký generál Rašíd Dóstum. Oprava tunelu zatím přišla ruskou vládu na deset mil. dolarů. Na dokončení ventilace, osvětlení a opravu příjezdových cest je zapotřebí dalších 25 mil. dolarů.

Dárcovská konference pro Afghánistán

Americký ministr zahraničí Colin Powell dorazil do Japonska, kde se zúčastní dárcovské konference pro Afghánistán. USA plánují podle Powella poskytnout Afghánistánu značnou částku. Její výši ale neupřesnil. Konference dárcovských zemí začíná v Tokiu v pondělí. Více než 50 států na ní oznámí, kolik peněz chtějí na rekonstrukci Afghánistánu věnovat. Podle OSN a Světové banky bude během následujících deseti let potřeba asi 15 mld. dolarů.

Boeing pro čínského prezidenta obsahoval odposlouchávací zařízení

Na palubě letadla Boeing 767, které USA dodaly pro čínského prezidenta Ťiang Ce-mina, bylo údajně přes 20 odposlouchávacích zařízení. Objevit je měla čínská rozvědka. S odvoláním na čínské zdroje to napsal britský list Financial Times. Americká CIA se odmítla k celé záležitosti vyjádřit. Už příští měsíc se přitom chystá americký prezident George Bush na návštěvu Číny.

Jízdné u ČD

Složitým problémem se od prvního ledna stalo kupování jízdenek na vlak. Zdražení obyčejného jízdného v průměru o 60 % totiž doprovází velmi komplikovaný systém slev. Pouze u pravidelných cest do škol nebo zaměstnání je řešení jednoduché, tzv. časové jízdenky. Jak postupovat v ostatních případech?

Důležité je zjistit, jak často a jak daleko budeme vlakem vlastně jezdit. Podle toho potom doporučuje Pavel Tesař z tiskového odboru ČD využít jeden z nabízených slevových programů.

Pavel Tesař: Mladí lidé do 26 let mohou využívat Junior pas nebo studenti Junior pas ISIC. Důchodci mají slevu pro důchodce nebo nad 70 let mohou mít Senior pas. Pokud by si cestující přesto nevybral žádnou z nabídky, tak potom je pro něho určeno zákaznické jízdné, ke kterému dnes potřebuje kartu Z. Tu si může pořídit za dvě stovky, děti, důchodci a invalidní důchodci si ji mohou i v letošním roce koupit za stovku. Díky tomu mohou cestovat za to zákaznické jízdné, které je přibližně o 60 % nižší než obyčejné jízdné.

Další možností může být zakoupení tzv. kilometrické banky, neboli kreditu na 2000 km za 1350 Kč. V mnoha případech se vyplatí také tzv. zpáteční jízdenka. Cesta z Prahy do Pardubic nebo do Ostravy a zpět tak vyjde mnohem levněji než při zakoupení dvou jednotlivých jízdenek.

Pavel Tesař: Do Pardubic zaplatí od 27. ledna 144 Kč za zpáteční jízdenku. Obyčejná jízdenka na jeden směr stojí 130 Kč. Např. u Ostravy je obyčejné jízdné do Ostravy 424 Kč a zpáteční jízdenka 500.

Až 190 tisíc Kč mohou stát vodící psi pro slepce

Až 190 tisíc Kč mohou stát vodící psi pro slepce. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto doporučuje okresním úřadům, aby nevidomým lidem přispívali na pořízení zvířat v plné výši jejich ceny. Dosud totiž úřady poskytovaly finanční příspěvek v částce jen několika desítek tisíc Kč. Zatím se ale neví, jestli tak úřady vůbec učiní, protože doporučení ministerstva nemusí okresy chápat jako povinnost.

Nic se nezměnilo, říká Petr Niederle z Ministerstva práce a sociálních věcí. Chceme jen, aby handicapovaní lidé nemuseli o finanční příspěvek na koupi psa žádat na několika místech.

Petr Niederle: Ministerstvo doporučilo, aby náklady, které doposud se hradily ve výši kolem 70 tisíc Kč, byly hrazeny ve výši do 210 tisíc Kč.

Okresy ale nemusejí mít vždy tolik peněz k dispozici a problémy mohou nastat tam, kde se na referátech nashromáždí víc žádostí občanů o příspěvek. Proto byl podle cvičitele Luboše Kleina ze Střediska vodících psů v Praze ten minulý systém lepší.

Luboš Klein: My jsme účtovali sociálním referátům částku 73 tisíc Kč a zbytek šel na vrub státní dotace, kterou jsme čerpali. Pravděpodobně by ten, kdo by vodícího psa chtěl získat a okresní úřad by mu nebyl schopen tu částku poskytnout, pravděpodobně by to takový člověk musel řešit sháněním sponzora.

Pes je přitom pro nevidomého člověka nezbytností. Potvrzuje to pan Hudeček.

Hudeček: Stačí prostě říci povel, kam já si přeji jít, a ten pes tam prostě jde.

Podle doporučení ministerstva by okresní úřady měly také šetřit, zdali jsou cvičitelé členy mezinárodní federace a zda psi ovládají potřebné úkony.

Ospalec 2002

Kladenský 24hodinový maratón ve spánku Ospalec 2002 se dostal do finále. V režii Střediska volného času Labyrint se od včerejší 22. hodiny snažilo o nejdelší spánek celkem 11 účastníků. Jak dodává náš spolupracovník Ladislav Pavlík, do posledních desítek minut se probojovalo pět finalistů.

Pravidla zní jednoznačně. Po každých šesti hodinách je možné přerušit spánek pouze na dvacet minut. Tuto možnost ale nejlepší ospalci zdaleka nevyužili. Nejblíže k vítězství je tak loňská vítězka Jana Libotovská, která má na svém kontě pouze pětiminutovou penalizaci, ale žádné přerušení, a podařilo se jí tak překonat vlastní rekord 20 hodin a 24 minut. V těsném závěsu za ní je ovšem Blanka Řenšová, která ještě před startem neskrývala svou únavu.

Blanka Řenšová: Jsem asi tři dny vzhůru. Už mi ta inteligence ubývá. Už nemám ty reakce, ale já jsem jen ospalá.

Konečné výsledky v soutěži Ospalec 2002 ovšem budou známy až po 21. hodině.

Sjezdovka na Hodonínsku

Značný věhlas získala v širokém okolí několik týdnů stará sjezdovka v Uhřicích na Hodonínsku. Toto místo by se dalo označit jako něco mezi Kuvajtem a vysokohorským švýcarským střediskem. Vedle sebe tam totiž leží ropné vrty, vinohrady a lyžařský svah. A tím se může pochlubit jen málokdo. Na to, jak vznikl nápad vybudovat lyžařský svah mezi vinohrady, jsme se zeptali uhřického starosty Michala Malíka.

Michal Malík: V podstatě jsme nějak chtěli, aby naše děti uměly lyžovat a nebyly jako negramotné, když potom v rámci školy, nebo až budou starší někam pojedou a budou se tam placatět někde na svahu a nebudou umět lyžovat. Počítáme, že se tady nebude jen lyžovat, ale počítáme, že se tady bude i bobovat, sáňkovat a využívat ten zimní sport.

autoři: jkr , jal
Spustit audio

Více z pořadu