Ozvěny dne 15. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Policie stíhá dva úředníky v souvislosti s rozdělováním evropských dotací na jihozápadě Čech. Jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu to netěší.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/:
V žádném případě nemám radost z toho, že náš ROP je takto medializován, že tam vůbec k nějakému vyšetřování obvinění došlo.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Vláda uvolnila na opravu silnic víc než 2 miliardy korun. Peníze pochází z privatizačního účtu a rozpočtu ministerstva dopravy.

osoba:
Že bychom do toho nezainvestovali, zvyšovali bychom něco, čemu se dá říct velmi úspěšně vnitřní dluh, ten problém by se zhoršoval.

Jan BUMBA, moderátor:
Slovenský premiér i část poslanců žádají prezidenta Gašparoviče, aby nepodepisoval takzvaný vlastenecký zákon.

Lubomír SMATANA:
Jána Slotu nepovažují za šiřitele vlasteneckých ideálů.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Počasí, na západě Čech má do zítřka napadnout dalších 15 centimetrů sněhu. Sněžit může i jinde, jinak bude zataženo s teplotami do plus 4 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Renata Kropáčková a Jan Bumba.

Policie stíhá dva úředníky v souvislosti s rozdělováním evropských dotací na jihozápadě Čech

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Protikorupční policie stíhá dva vedoucí pracovníky Úřadu Regionální rady Jihozápad kvůli nezákonnému rozdělování evropských peněz. Oba úředníci měli ovlivňovat výběr projektu, které pak dosáhli na část z miliardových dotací Evropské unie.

Lucie HUSÁROVÁ:
Policie zadržela ředitele kanceláře Jiřího Trnku a jeho podřízeného Martina Pulpytla. Oba čelí obvinění ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, pletichy při veřejné soutěži a dražbě a poškozování zájmu evropských společenství. Za tyto skutky, kterých se měli dopustit ve stádiu pokusu, jim hrozí až 12 let vězení. Před 4 týdny zabavili vyšetřovatelé v českobudějovickém sídle úřadu 4 počítače a vyžádali si některé dokumentu. V důsledku toho šéfka rady soudržnosti Jihozápad, plzeňská hejtmanka Milada Emmerová, nepodepsala 177 schválených žádostí o dotace za 3 miliardy 800 milionů korun a úřad odložil i schválení dalších žádostí za asi půl miliardy. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Vláda dá na opravy silnic přes dvě miliardy korun

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Na opravy silnic po tuhé zimě uvolnila vláda víc než 2 miliardy korun. Peníze v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury nestačí. Celkové škody na komunikacích spočítalo ministerstvo dopravy na 6 a půl miliardy.

Václava VAŘEKOVÁ:
2 miliardy 700 milionů korun, tolik má na opravy silnic Státní fond dopravní infrastruktury. Na zaplacení všech oprav by potřeboval o 4 miliardy více. Podle premiéra Jana Fischera ale státní rozpočet takovou sumu nemá. Kabinet uvolnil více než polovinu.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Zhruba 2 miliardy uvolníme z prostředků privatizačního účtu a necelých 220 milionů na tyto účely bude sanovat kapitola ministerstva dopravy.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podle ředitele Krajské správy a údržby silnic na Vysočině Jana Míky ale prostředky stačit nemusí.

Jan MÍKA, ředitel Krajské správy a údržby silnic na Vysočině:
Teď přišla jedna studená vlna a nevíme ještě, jak budou vypadat silnice za 14 dní, za tři neděle.

Václava VAŘEKOVÁ:
Kraje by z peněz měly dostat 750 milionů korun. Vláda finance uvolní co nejdřív. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Sníh a led na silnicích komplikovaly dopravu celý den

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Sníh a led na silnicích komplikovaly dopravu celý den. Po noční sněhové bouři se mnoho silnic ocitlo pod sněhem. Problémy byly i na železnici. Tři zablokované tratě se podařilo během dopoledne zprovoznit. Meteorologové varují před sněžením a námrazou i dnes v noci.

Jan HERGET:
Nejvíc problémů dnes zažili řidiči v Krušných Horách, kde sněhové návěje zablokovaly několik silnic. Na severu Moravy nadělala nejvíce škody ledovka. Nejvážnější nehoda se stala v Ostravě, kde se srazil autobus s avií, zranilo se přitom několik lidé. Led a silný vítr potrápily motoristy také ve středních Čechách, Pardubickém kraji a na Vysočině. Na Šumavě zablokoval kamion cestu k hraničnímu přechodu strážný. Sněžit má i dnes v noci a meteorolog Miloš Dvořák upozorňuje také na silný vítr.

Miloš DVOŘÁK, meteorolog:
Vzhledem k zesílenému větru se během noci začnou tvořit sněhové jazyky, od vyšších poloh pak i závěje, v těch nižších polohách se ojediněle bude tvořit ledovka. Tato situace by měla přetrvávat ještě zítra dopoledne.

Jan HERGET:
Na horách by mohlo napadnout až 15 centimetrů nového sněhu. Od středy by se ale počasí mělo zlepšovat a víkend přinese teploty kolem 15 stupňů. Jan Herget, Radiožurnál.

Odpor proti vlasteneckému zákonu na Slovensku sílí

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Odpor proti vlasteneckému zákonu na Slovensku sílí, a to i mezi zastupiteli obcí. Dnes vyzvali prezidenta, aby zákon nepodepisoval, zástupci Žiliny. Prý hlavně kvůli tomu, aby ochránili pověst města. Právě ze Žiliny totiž pochází šéf Slovenské národní strany Ján Slota, který vlastenecký zákon navrhnul.

Lubomír SMATANA:
"V Žilině žijí slušní lidé a proto nechceme, aby se s tímto městem spojovaly pokrytické záměry politiků, kteří neskrývaně šíří nenávist jiným národnostem." To píší zastupitelé v otevřeném dopise a dodávají, že Jána Slotu nepovažují za šiřitele vlasteneckých ideálů. Mnohem podstatnější je ale názor premiéra Roberta Fica, který také požádal prezidenta, aby zákon vetoval. Zastupitelé Žiliny ale vědí, o čem mluví, protože právě v čele jejich města stál Ján Slota 16 let a v té době Žilina získala kvůli korupčním aférám a vulgárnostem primátora přezdívku "Pobřeží slotoviny." Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Rozsáhlá policejní akce proti mafiánům

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Obchodování s drogami a se zbraněmi, korupce, praní špinavých peněz a nájemné vraždy. To jsou jen některé z aktivit mafie, proti které dnes tvrdě zasáhla policie několika evropských států. Při rozsáhlé razii ve Španělsku, Francii, Rakousku, Německu, Itálii a Švýcarsku bylo zadrženo 69 osob, převážně Rusů a jejich gruzínských a arminských kompliců. Dobře organizovaná organizace působila v téměř celé Evropě a její aktivity pravděpodobně sahají i do Latinské Ameriky. Policejní operaci proti mafii řídí speciální soud v Madridu ve spolupráci s ostatními bezpečnostními složkami doma i v zahraničí. Tématu se budeme věnovat podrobněji v publicistické části Ozvěn dne.

Thajský premiér odmítl ultimátum

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Výbuch granátu, který zranil dva vojáky, dnes ještě zvýšil napětí v thajském hlavním městě Bangkoku, kde od rána pokračuje demonstrace proti vládě premiéra Apchisita Vedžadžívy. Ten odmítl ultimátum demonstrantů, kteří požadovali, aby odstoupil. K jeho sídlu se poté vydalo na 100 tisíc stoupenců bývalého thajského premiéra Taksina Šinavatry, kteří usilují o předčasné volby. Moc velké šance na úspěch ale podle mezinárodních pozorovatelů nemají.

Ondřej BOUDA:
Demonstrace organizuje hnutí s názvem Sjednocená fronta za demokracii proti diktatuře, jehož členové nosí červené košile. Sjížděli se během celého víkendu z venkovských oblastí. Obyvatelé měst i armáda ale stojí při současné vládě a protestující venkovany tak nikdo nepodpoří. Zemi se navíc ekonomicky daří a navzdory demonstracím do ní proudí zahraniční investice. Podle analytiků si tak červení budou muset počkat na konec příštího roku, kdy se mají konat řádné parlamentní volby, ve kterých pravděpodobně zvítězí. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Na tříčlennou romskou rodinu v Ostravě o víkendu zaútočili žháři

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Na tříčlennou romskou rodinu v Ostravě o víkendu zaútočili žháři. K činu došlo pozdě v noci, když rodina spala. Nikdo se při něm nezranil díky pohotové reakce čtrnáctileté dcery, která požár včas uhasila. Nejen její rodiče, ale také sousedé v sociálně problémové lokalitě Bedřiška mají obavy o svou bezpečnost. Útok šetří policejní specialisté.

Michal SCHOFFER:
Muž, kterého v neděli nad ránem probudila jeho vyděšená dcera, si nedokáže vysvětlit, proč se právě jeho rodina stala terčem útoku.

osoba:
Tady sousedi jako s nima vycházíme za dobře, kdybych dlužil někomu peníze, tak to ne, koberec hořel, akorát jsme měli štěstí, že ta dcera to uhasila. Moc nechybělo a mohla taky shořet. Strach z toho mám. Sice to hlídám, do těch tří, čtyřech hodin do rána, ale to nezvládnu.

Michal SCHOFFER:
Útok mohl podle policie ohrozit na životě několik lidí. Rasový podtext sice nevylučuje, zatím ale věc šetří jako obecné ohrožení. Lidé v Bedřišce mají strach a chtějí hlídkovat.

osoba:
Člověk má obavy, strach, že, určitě hlídat v noci budeme, bojíme se o děti, kdyby se náhodou něco stalo.

Michal SCHOFFER:
Ředitel ostravské policie Tomáš Landsfeld je přesvědčen, že podobné kroky nejsou nutné.

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
V současné době není nic akutního, podle našich informací nehrozí.

Michal SCHOFFER:
Založení domobrany chce lidem v Bedřišce rozmluvit i Kumar Wišvanatan, který s romskou minoritou v regionu aktivně pracuje. Podle ní by šlo o zoufalý krok. Pro Radiožurnál Michal Schoffer, Ostrava.

Počet obyvatel České republiky se loni zvýšil

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Počet obyvatel České republiky se loni zvýšil. Cizinců se ale přistěhovalo méně. Narodilo se o téměř 11 tisíc lidí víc, než kolik jich zemřelo. Lidé loni také uzavřeli nejméně manželství od roku 1918, necelých 48 tisíc. Nejnovější demografické údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Zbyněk ZIKMUND:
Česká republika měla ke konci minulého roku 10,5 milionů obyvatel. Nejvíce se k nám loni přistěhovalo Ukrajinců, Slováků, Rusů a Američanů, říká Terezie Štiglerová z Českého statistického úřadu.

Terezie ŠTIGLEROVÁ, Český statistický úřad:
Zahraniční migrace přibylo v roce 2009 celkem 28300 osob a bylo to však o více než polovinu méně, než v roce předchozím.

Zbyněk ZIKMUND:
Podle Dušana Drbohlava z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy to ale neznamená, že by cizinci přestali mít o život v Česku zájem. Spíš za to může hospodářská krize a rostoucí nezaměstnanost.

Dušan DRBOHLAV, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
Když to srovnáme s Polskem, s Maďarskem a s dalšími postkomunistickými zeměmi, tak nemáme v tomto konkurenci, Česko je atraktivně, především atraktivní pro ten svět od nás na východ, především postsovětský prostor.

Zbyněk ZIKMUND:
Podle údajů ministerstva vnitra u nás na konci loňského roku žilo legálně 433 tisíc cizinců. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

České hudební ceny Anděl znají nominace na ceny za rok 2009

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
České hudební ceny Anděl znají nominace na ceny za rok 2009. Žádné překvapení se nekoná.

Jitka BENEŠOVÁ:
V nejsledovanějších kategoriích skupina, zpěvák a zpěvačka roku 2009 jsou nominováni. Projekt Kašpárek v rohlíku, Monkey Bussines, Vypsaná Fixa, Michal Hrůza, Tomáš Klus, Petr Kolář, Ewa Farná, Aneta Langerová a Klára Vytisková. Z novinek posledního ročníku stojí za zmínku staronové hlasování akademiků v přímém přenosu před televizními kamerami 17. dubna. Mezi hlasujícími budou i slavné osobnosti. Jitka Benešová, Radiožurnál.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Budou mít silničáři dost peněz na opravy komunikací po letošní zimě. Co zatím policie zjistila o útoku na domech romské rodiny v Ostravě. A proč dvě nejsilnější politické strany přistupují zcela odlišně k předvolební kampani.

Budou mít silničáři dost peněz na opravy komunikací po letošní zimě

Jan BUMBA, moderátor:
Dlouhá zima, spousty sněhu a ledu a s tím související hory posypového materiálu se letos na českých silnicích opravdu vyřádily. Jízda v těchto dnech připomíná trochu slalom mezi dírami. Opravy budou drahé. To si uvědomuje i vláda, která dnes mimořádně uvolnila 2 miliardy 250 milionů na opravy silnic a kolejí. Náměstka ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáše Čočka jsem se zeptal, jak bude tato injekce rozdělena podle jakého klíče.

Tomáš ČOČEK, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury:
Zhruba miliardy by měla jít prostřednictvím nás, to znamená, státního fondu, do oprav a údržby silnic a dálnic. Tam to dělení je zhruba 80 procent na opravy a 20 procent na údržbu. 100 milionů by mělo jít na železniční síť. A 750 milionů by mělo jít na krajské silnice druhých a třetích tříd. Pak je tam ještě zhruba 370 milionů korun, které by mělo jít prostřednictvím ministerstva dopravy také na údržbu silnic prvních tříd.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak a zůstaňme u té jedné miliardy, která, jak jste říkal, půjde na opravy a údržbu silnic a dálnic, co se za tuto miliardu dá pořídit, dají se opravit všechny díry, to asi těžko?

Tomáš ČOČEK, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury:
Je to zhruba čtvrtina té částky, která byla vyčíslena, to znamená, dá se z toho opravit zhruba čtvrtina toho, co vyčísleno bylo.

Jan BUMBA, moderátor:
A podle čeho budete postupovat, jak se rozhodnete, kam ty peníze dát a na čem naopak ušetřit.

Tomáš ČOČEK, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury:
Samozřejmě základním kritériem je stav té které komunikace, její vytíženost, její význam a samozřejmě i to, jakého charakteru jsou ty škody, jestli je možný, řekněme, odklad o rok nebo o dva, anebo jestli naopak tento odklad by znamenal, že za rok zaplatíme třeba dvoj až trojnásobek ceny opravy, která by mohla být realizována v letošním roce.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se tedy z laického pohledu říci, že tam, kde ty silnice jsou nejvíc rozbité po zimě, kde jsou největší díry, tak tam pravděpodobně k opravě dojde?

Tomáš ČOČEK, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury:
Samozřejmě, nicméně s ohledem na to, jak je ta která komunikace významná.

Jan BUMBA, moderátor:
A podle nějakého regionálního klíče, víte už, do jakých oblastí v České republice pravděpodobně půjde největší objem peněz?

Tomáš ČOČEK, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury:
Takhle, podle regionálního klíče se dělí prostředky, které jdou do silnic druhých a třetích tříd, tam jsme zvolili klíč rozsah sítě druhých a třetích tříd na území jednotlivých krajů, protože ty problémy byly v podstatě plošné a nedá se říct, že by některý kraj byl postižen výrazně více a některý výrazně méně, proto jsme zvolili skutečně formu, že jsme spočítali rozsah sítí v jednotlivých krajích a příslušným poměrem jsme rozdělili částku 750 milionů korun na jednotlivé kraje. Co se týká samotných dálnic, tak asi nejhorší stav, který máme hlášen od Ředitelství silnic a dálnic, je na rychlostní komunikaci 6, to znamená, karlovarské rychlostní komunikaci R 7 na Chomutov a dálnici D 11 /nesrozumitelné/ hradecké dálnice.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, že ta částka zdaleka nestačí na opravy úplně všeho, úplně všech škod, budete hledat ještě peníze někde jinde?

Tomáš ČOČEK, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury:
Samozřejmě, budeme hledat prostředky interně v rámci rozpočtu státního fondu, tam záleží na tom, jak se bude vyvíjet současný rok, jak se budou vyvíjet potřeby na investičních i neinvestičních akcích, které v rozpočtu zařazeny jsou, nicméně je potřeba říct, že už v tento okamžik víme, že prostředků rozpočtu státního fondu je málo, že nepokrývají ani investiční činnost tak, jak byla původně plánována, takže to hledání bude velmi těžké.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Tomáš Čoček, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. Pojďme se ještě podívat do jednoho z krajů. Na Plzeňsku vede správu a údržbu silnic Stanislav Liška. Dobrý večer.

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, teď jste to slyšel, určitě každá koruna bude teď dobrá, kolik byste rádi viděli z té vládní injekce?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Já myslím, že bychom se dokázali poradit s celou tou vládní, celou tou vládní injekcí.

Jan BUMBA, moderátor:
Něco takového jsem čekal, a kolik myslíte, že přisype?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Tak tam bylo řečeno, že ten klíč je vlastně určen, takže já myslím, že z toho lze snadno dopočítat, že ta částka bude někde kolem 150 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Když říkáte, že byste si dokázali poradit s celou tou částkou, už máte tedy spočítány škody, jaké napáchala tato zima na silnicích ve vašem kraji?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Víte, ona ta věc je trochu složitější, ony silnice druhých a třetích tříd žily dlouho ve stínu vlastně silnic prvních tříd a tak, jak vždycky ty opravy a ty investice se prováděly zejména na silnicích prvních tříd a pak teprve druhých a pak teprve třetích, tak když se osamostatnily silnice druhých a třetích tříd a přešly do majetku krajů, tak jsou rozhodně zanedbanější, než jsou dálnice a silnice prvních tříd. My samozřejmě jsme škody nějakým způsobem vyčíslovali, ty škody jsou samozřejmě vysoké, je otázka, jestli jsou vysoké jenom po průběhu zimy, anebo jestli jsou vysoké i proto, že prostě ty silnice jsou relativně v dezolátním stavu.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že je úplně špatné uvažovat právě v té kaskádě, jak jste říkal, nejprve silnice první třídy, pak druhé a pak třetí?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Rozhodně ne, tak jestli máme udržet sjízdnost silnic po celé republice, tak musíme samozřejmě postupovat tímto způsobem, my jsme si vědomi, že by rozhodně nebylo, nebylo nejšťastnější, abychom měli vyšperkované silnice prvních tříd, silnice třetích tříd, pardon, a silnice prvních tříd, aby byly nesjízdné, tak samozřejmě to být nemůže. Ale my jsme ty škody vyčíslovali, my jsme počítali někde se 60 a 70 miliony, že by mělo být, měly být opravy po zimě, když jsme ty škody sečetli, tak jsme se dostali zhruba na trojnásobnou částku, čili my si myslíme, že dneska škody po zimě máme kolem 200, 210 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Za celý, za celý Plzeňský kraj?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Za celý Plzeňský kraj. S tím, že některé ty komunikace bude možné opravovat plošně, některé ty komunikace bude potřeba už opravit zásadně celoplošně.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik peněz tedy máte v současné chvíli na opravy?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
V současné době je rozpočtová nadsázka někde kolem 60, 80 milionů korun na opravy po zimě. A pak je tam částka na ty celoplošné opravy, ale ta částka je v současné době velmi nízká a pohybuje se v řádu, řekněme, 100 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Za této situace je tedy pravděpodobné, že zbudou peníze jen na ty "nejhorší díry" nejhorší výmoly, ale na řádnou rekonstrukci větších úseků už nebude?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Rozhodně ne tak masivně, jak bychom si přáli my a jak by si přáli řidiči.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, v jakém rozsahu to bude? Co zvládnete opravit?

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Já si myslím, že dokážeme opravit ty silnice tak, aby byly sjízdné a že se dostaneme na několik desítek kilometrů komunikací, které budou opraveny celoplošně.

Jan BUMBA, moderátor:
Stanislav Liška, generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Stanislav LIŠKA, Správa a údržba silnic, Plzeňský kraj:
Na shledanou.

Útok na dům romské rodiny v Ostravě

Jan BUMBA, moderátor:
Snad každému, kdo zaznamenal tuto zprávu, se muselo vybavit tragická událost z Vítkova z dubna loňského roku. Opět jde o útok zápalnou lahví na domech, ve kterém bydlela romská rodina. Tentokrát ale měli lidé v ostravské osadě Bedřiška větší štěstí, láhev vhozená do okna požár nezpůsobila a nikdo nebyl zraněn. Přestože policie uvedla, že zatím nejsou informace, které by naznačovaly, že za útokem jsou extrémisté, lidé v sousedství mají strach, že by se něco podobného mohlo opakovat. Ředitelem ostravské policie je Tomáš Landsfeld. Dobrý večer.

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
Dobrý večer.

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, pane řediteli, několika větami popsat, co se vlastně v oné osadě o víkendu stalo?

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
Tak my jsme v brzkých ranních hodinách v neděli přijali oznámení, že došlo vhození zápalné lahve do rodinného domku, které obývá tříčlenná rodina romského etnika, vyjeli jsme na místo a zjistili skutečný stav, který odpovídal tomu, co bylo oznámeno.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste dnes řekli na tiskové konferenci, že nemáte důvod se domnívat, že za tímto útokem jsou extrémisté. Na základě čeho jste tedy, aspoň prozatím, dospěli k tomu, že nejspíš nešlo o útok s rasovým podtextem?

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
My jsme nedospěli k tomu, že by nešlo o útok s rasovými podtexty, akorát nemáme žádné konkrétní důkazy, které by svědčily o tom, že tomu tak právě je, v této chvíli my jsme zajistili všechny stopy, provedli výslechy snad všech lidí, kteří se v okolí v tu chvíli nacházeli, a nemáme v rukou zatím žádnou indicii, která by nás opravňovala k přijetí konkrétní vyšetřovací verze jedné jediné. Zatím můžeme spekulovat po různých příčinách, samozřejmě včetně této. Já tvrdím, že v současné době skutečně nemáme konkrétní indicii pro to, abychom řekli to, co jste právě zmínil.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké další možnosti se rýsují, o co jiného by mohlo jít, než o rasově motivovaný útok?

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
Cokoliv vás napadne, může to být msta, můžou to být různé nevyrovnané účty, může to být i náhoda, může to být hloupý, nechci říct žert, ale nějaký pokus o zviditelnění zrovna tam té osady, které, která patří svým ... mezi problematické v Ostravě.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, říci, co zatím ukázaly výslechy, říkal jste, že jste vyslechli už všechny svědky?

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
No, všechny, to si netroufám říct, my stále hledáme, ale všechny osoby, které v tu chvíli se nacházely v bezprostřední blízkosti, to znamená tam, že je skupina lidí v asi 20 domcích.

Jan BUMBA, moderátor:
A co zatím ty výslechy ukázaly nebo naznačily?

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
Zatím z těchto výslechů jsme nezískali žádnou konkrétní informaci, třeba k osobě, která by se tam pohybovala k /nesrozumitelné/ a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy se teď zjevně snažíte uklidnit romskou komunitu, aby nesahala k nějaké protiakci. Zaznamenali jste tedy nějaké podobné signály nebo tendence, že by tam mohla vznikat jakási domobrana nebo něco takového?

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
V tuto chvíli ne, my spolupracujeme s terénními pracovníky různých nevládních organizací a jednáme s Magistrátem města Ostravy, které mají kontakty na tyto lokality. A samozřejmě naším prvotním zájmem je, aby nedošlo k nějakým unáhleným srocením a dávání záminkám například extrémistům k tomu, aby poukazovali na to, jaká je tady situace, protože potřebujeme klid pro to, pro tu svojí práci, pro to zjištění, co se vlastně v té lokalitě přesně stalo a respektive, kdo byl pachatelem.

Jan BUMBA, moderátor:
Tomáš Landsfeld, šéf ostravského městského ředitelství Policie České republiky. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Tomáš LANDSFELD, ředitel ostravské policie:
Taky děkuju, hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je publicista Markus Pape, který se dlouhodobě věnuje otázkám spojeným s romskou komunitou. Je také zmocněncem rodiny, která byla postižena loňským žhářským útokem ve Vítkově. Dobrý večer, pane Pape.

Markus PAPE, publicista:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
I podle informací, které máte vy, zatím nic nenasvědčuje, že by tentokrát v ostravské osadě šlo o rasově motivovaný útok?

Markus PAPE, publicista:
To podle mě není podstatné. Podstatné je právní kvalifikace činu. A dosavadní zkušenosti ukazují, že prostě ty pachatelé takových činů skutečně nemají strach z trestního stíhání, a proto bych doporučil krajskýmu řediteli policie, aby ten případ zahájil městskýmu obvodu a předal oddělení vražd. Protože když někdo hodí zápalnou lahev do obydlí domu, teda, kde bydlí lidé, tak je to podobně, jako kdyby hodil granát na spícího člověka, a to je podle mě, podle všeho, pokus o vraždu. Oddělení vražd má mnohem víc prostředků a mnohem lepší vyšetřovatele, který můžou nasadit potom i jako v případě správné kvalifikace činu odposlechy a většinou takový případy se řeší jenom odposlechy.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, že kdyby to bylo vyšetřováno jako pokus o vraždu, takže by se tomu policie věnovala nějak intenzivněji?

Markus PAPE, publicista:
No, samozřejmě. Protože vždycky oddělení vražd je mnohem lépe vybavený a když je sazba na 10 let, tak ze zákona je možné nasadit odposlechy. Což se v tom případě nestalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pape, vidíte nějakou, jakoukoliv vazbu mezi tím, co se odehrálo o víkendu v Ostravě a oním loňským útokem na romskou rodinu ve Vítkově?

Markus PAPE, publicista:
No, vlastně způsob vedení činu byl velice podobný a už byly desítky takových případů a většinou bohužel ty případy zůstaly neobjasněný právě kvůli špatné právní kvalifikace činu.

Jan BUMBA, moderátor:
Policie, jak jsme také před chvílí slyšeli od pana ředitele, apeluje i na místní obyvatele, aby na základě dosud kusých informací třeba nevytvářeli nějaké oddíly domobrany nebo něco takového, dostaly se k vám náznaky, že takové nálady ona událost vyvolává, že by místní obyvatelé mohli vytvářet nějaké hlídky nebo nějaké takové věci?

Markus PAPE, publicista:
Nemám žádný informace. Myslím, že to je dobrý, jako být opatrný a zabránit tomu, aby došlo k nějaký neadekvátní reakci, ale v první řadě policie by se měla už hned po zjištění činu obrátit na veřejnost a poprosit o sdělení významných poznatků, vlastně o případném pachateli. To je to hlavní na začátku. Mně se zdá, že ta dnešní tisková konference policie směřovala jenom k tomu, aby nedošlo k nějaký odvetě, ale nesmiřovala k tomu dopadení toho pachatele. A to mě, to mě, musím říct, trošku děsí.

Jan BUMBA, moderátor:
Markus Pape, zmocněnec rodiny, která se loni ve Vítkově stala terčem žhářského útoku. Děkuji i vám za rozhovor. Na shledanou.

Markus PAPE, publicista:
Děkuji, na shledanou.

Předvolební kampaň? Plná mnohomluvné prázdnoty

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teď už poznámka Ozvěn dne. Petra Fischera z České televize zaujala předvolební ofenzíva sociálních demokratů a dosavadní spíš tlumená kampaň jejich hlavních rivalů z ODS.

Petr FISCHER České televize:
Do voleb zbývají dva a půl měsíce, ale ve veřejném prostoru, ať už mediálním či jiném, to vypadá, jako by kandidovala jedna strana. Republika je zaplavena oranžovými plakáty, každý den je pro voliče nachystaná nová či staronová dávka oranžových informací a slibů na tiskové konferenci. Sociální demokracie se s nástupem Jiřího Paroubka proměnila ve skutečně masově komunikující stranu, která sází na to, že když totálně zaplaví prostor, přesvědčí možná i voliče, kteří by buď k volbám nešli, nebo by dali hlas jiným stranám. A když se to nepovede, hodí se takové plošné zaplavování jako prostá demonstrace síly. Strana, která má na to, aby dělala tak obrovskou kampaň, bude mít jistě dostatek vůle k tomu, aby své sliby v budoucnosti splnila. K „velkoramenné“ kampani pomáhají ČSSD i průzkumy preferencí, v nichž vede o 10, 12 procent. Bezmezné sebevědomí bez pokory je pak cítit z každého veřejného vystoupení jejích lídrů. Proti tak zbytnělé politické sebejistotě se těžko veřejně bojuje. Občanská demokratická strana, největší soupeř sociálních demokratů, zatím nebojuje nijak. Horká část její kampaně ještě nezačala, předseda strany potichu vyrazil britskou cestou obcházení voličů a stranických buněk a slibuje kampaň trpělivého vysvětlování, které občas doplní tvrdá negativní polemika se sliby české sociální demokracie. Strategie důsledné rozumové argumentace bez emocí, v níž se pravda nakonec ukáže všem, kdo myslí a jde jim o věc, by proti rozjeté volební koloně oranžových mohla být částečně úspěšná. Naneštěstí pro ODS ji převzala TOP 09. Mirek Topolánek ani ostatní vůdci ODS kromě toho nejsou natolik disciplinovaní, aby v diskusích a veřejných vystoupením udrželi konzervativní "pokrovou tvář" a nezačali soutěžit s ČSSD v útočení a vtipnosti, jak dnes dosvědčil Ivan Langer, hovoře o tom, že ODS "čeká s granáty v zákopech na tanky ČSSD". Volební souboj dvou nejsilnějších proto i letos bude spíše závodem v překřikování než zaujatou politickou diskusí, a to je disciplína, v níž je ČSSD v aktuálním klání v jasné výhodě. Sociální demokraté v minulých měsících dokázali, že umějí křičet nahlas, s rychlým rytmickým nasazením, všude a hlavně prakticky neustále. ODS má poslední naději. Musí doufat, že voliče dlouhá jízda této halasné mašinérie, které se zákonitě nevyhýbá riziko mnohomluvné prázdnoty, unaví a dají přednost těm, kdo mluví polohlasem. Budouli tito mít co říci.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí Petr Fischer z České televize.

Protikorupční policisté trestně stíhají dva vedoucí pracovníky Úřadu regionální rady Jihozápad

Renata KROPÁČKOVÁ:
Protikorupční policisté trestně stíhají dva vedoucí pracovníky Úřadu regionální rady Jihozápad. Měli nezákonně ovlivňovat výběr projektu pro dotace z evropských peněz. Celá kauza přitom komplikuje život úspěšným žadatelům o dotace z programu. Plzeňská hejtmanka Milada Emmerová totiž teď nepodepisuje žádné další projekty a smlouvy. Říká jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/:
Koneckonců to bylo i doporučení policie, která právě šetří tu pátou výzvu, šetří hodnocení jednotlivých projektů. Mě v žádném případě netěší, že k tomuhle kroku došlo, už má signály od starostů obcí, ale i do nejrůznějších právnických osob, to jim právě to nezesmluvnění těch úspěšných vybraných projektů přináší, kolik oni denně tratí peněz na tom, že nemohou začít realizovat své projekty.

Do běžných škol by se mělo dostat víc handicapovaných dětí i malých Romů

Renata KROPÁČKOVÁ:
Do běžných škol by se mělo dostat víc handicapovaných dětí i malých Romů. Umožnit to má národní akční plán, který schválila vláda. Školy by se měly snažit vyhovět speciálním potřebám těchto dětí a předcházet jejich sociálnímu vyloučení. Ministerstvo školství plánem reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, podle něj Česko porušilo právo na vzdělání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol.

Bratislava chce oficiálně protestovat proti výrokům maďarského prezidenta

Renata KROPÁČKOVÁ:
Bratislava chce oficiálně protestovat proti výrokům maďarského prezidenta. Premiér Robert Fico obvinil prezidenta László Sólyoho, že chce rozbít Slovensko. Reagoval tak na jeho nedávný výrok o tom, že by se Maďaři na Slovensku měli učit slovenštinu jako cizí jazyk. Takový postup by ale podle Fica mohl maďarské menšině na Slovensku uškodit. Už teď prý v zemi žijí lidé, kteří slovenštinu neovládají natolik, aby se mohli uplatnit v běžném životě.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách? Komunistický svaz mládeže obnovuje svoji činnost. Může tato organizace představovat hrozbu pro demokracii v Česku? Jak náročné je vytrénovat paměť. Nejprve ale k rozsáhlé policejní akci proti mafiánům z postsovětských republik.

Rozsáhlá policejní akce proti mafiánům z postsovětských republik

Jan BUMBA, moderátor:
Desítky osob uvízly v síti při zátahu proti mafiánským gangům, který podnikla policie v šesti zemích napříč západní Evropou. Od Německa přes Švýcarsko, Rakousko, Francii a Itálii po Španělsko. Právě tam odtud vyšel podnět k akci proti mafiánům z postsovětských zemí. Do Madridu zdravím naší tamější spolupracovnici Lubici Zlochovou. Dobrý večer.

Lubica ZLOCHOVÁ:
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
Policejní zátah vypukl o víkendu. Jak rozsáhlý byl v samotném Španělsku a s jakým výsledkem?

Lubica ZLOCHOVÁ:
Tak ve Španělsku tito zadržení byli obvinění z velmi vážných deliktů, kterým patří obchod s drogami, zbraněmi, korupce, praní špinavých peněz, zdá se, že i nájemné vraždy. Zadržených bylo dosud 24 lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
Co s o nich ví, o těch lidech, které španělská policie zatkla, třeba z jakých zemí pocházejí?

Lubica ZLOCHOVÁ:
No, kromě těch činností, které jsem řekla, ještě musím doplnit, že to jsou jen některé ze zločineckých aktivit, kterým se údajně věnovali tito, vypadá to tak, že ruští mafiáni spolupráci s gruzínskými a arménskými strukturami, jde o to, že oni vykonávali i menší, větší krádeže, věnovali se vydírání, výpalného, o ovlivňování veřejných činitelů, takže i proto se tato operace s názvem Jáva, kterou řadí soudce španělského speciálního soud v Madridu koordinovala s antikorupčními jednotkami, někteří z těchto zadržených /nesrozumitelné/ dokonce tu španělskou i zdánlivě legální podnikání, ale nejvíce se věnovali praní peněz pocházející z menších kriminálních činností páchaných v ostatních evropských zemích.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se tedy říci, že právě ve Španělsku je mafie z postsovětských republik nějak mimořádně aktivní?

Lubica ZLOCHOVÁ:
Tak ruská mafie se tu začala usazovat už koncem 90. let, například tato akce je už třetí velkou za posledních 5 let. Této akci Jáva předcházela před tím akce Trojka, při které byli též zadrženi mnozí /nesrozumitelné/ ruské mafie a právě sbírali důležité informace, aby se potom mohla policie zaměřit i na tyto další, další klany.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říci, že působení gruzínských nebo ruských dalších mafiánů z těchto oblastí považují Španělé za vážnou hrozbu?

Lubica ZLOCHOVÁ:
Tak se ví, že například tito konkrétní zadržení působili ve Španělsku víc než 4 roky, španělské bezpečnostní síly a antikorupční jednotky, které tuto konkrétní akci koordinovaly, byly na stopě 6 měsíců, jak jsem již řekla, není to jediná akce, ví se, že tyto skupiny tu působí, že se tu velmi rádi usazovali, na rozdíl od minulých let, když příslušníků ruské mafie po /nesrozumitelné/ Španělsku chytili a zadrželi většinou na jihu země, na pobřeží Costa del Sol okolo Málagy, kde se, kde si velmi rádi zločinci zřizovali své rezidence, tak této razie, které probíhaly přes víkend a dnes ráno, tak ty se konaly například v Barceloně, tam zatkli až polovinu údajných mafiánů, mezi nimi i /nesrozumitelné/, též se zatýkalo ve Valencii, též Baskicko na severu Španělska, i v Madridu, opravdu na různých místech Španělska působili tyto zločinci a byli tu nejen osídlení, ale teda nejméně koordinovali činnost organizace i z mnohých jiných evropských zemí.

Jan BUMBA, moderátor:
A způsobují tito zločinci nějaký, řekněme, nový nebo jiný druh kriminality než na co byla španělská policie zvyklá?

Lubica ZLOCHOVÁ:
Ani bych neřekla, že nějaký nový druh kriminality, je problém to, že až doteď se policie moc nevěnovala nebo, řekněme, že nebyla až tak výkonná a nepronásledovala tento druh mezinárodní kriminality.

Jan BUMBA, moderátor:
Madridská spolupracovnice Českého rozhlasu Lubica Zlochová. Děkuji vám za rozhovor, děkuji za informace. Na shledanou.

Lubica ZLOCHOVÁ:
Pěkný večer.

Komunistický svaz mládeže obnovuje svoji činnost

Jan BUMBA, moderátor:
Mimořádný legalizační sjezd. Tímto poněkud komplikovaným obratem popisuje na svých internetových stránkách Komunistický svaz mládeže skutečnost, že v sobotu obnovil svou činnost. V roce 2006 ministerstvo vnitra KSM rozpustilo. V lednu letošního roku ale Městský soud v Praze toto rozhodnutí zrušil a svaz tedy může znovu přesvědčovat o marxismu a cituji: zločinech kapitálu. Mělo vůbec jakýkoliv význam a smysl činnost KSM zakazovat? Můžete se také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Na lince je bývalý předseda Komunistického svazu mládeže Milan Krajča. Dobrý večer.

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Dobrý večer z Bruselu.

Jan BUMBA, moderátor:
A také ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henyk, Henych, pardon. Dobrý večer i vám.

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krajčo, vy jste už nyní neusiloval o to stát se předsedou KSM?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Nikoliv.

Jan BUMBA, moderátor:
A to proto, že už se nepočítáte mezi mládež nebo mezi komunisty?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Já se domnívám, že se stále ještě můžu počítat mezi mladé a mezi komunisty, aspoň doufám, že také.

Jan BUMBA, moderátor:
A proč tedy už nechcete být předsedou KSM?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak za prvé, my jsme na tom sjezdu zvolili pouze jakési širší vedení, protože ten sjezd, jak jste správně řekl, byl mimořádný a ten řádný nás teprve čeká, ale ten důvod, proč už jsem nechtěl stát v čele Komunistické mládežnické organizace, tak ten byl ten, že již to je několik let, co jsem v jejím čele stál, že se nám za tu dobu podařilo vybojovat tento velký soudní spor a v neposlední řadě také to, že mám v současnosti jiné politické funkce, především Komunistické strany Čech a Moravy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Henychu, můžete, prosím, připomenout, proč ministerstvo vnitra v roce 2006 rozpustilo KSM?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak já bych řekl, že těmi hlavními důvody, ty by se daly shrnout stručně do dvou bodů, první byl, že v programu tohoto spolku byla konstruována taková základní myšlenka o odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků, což jsme se domnívali, že je v rozporu s ústavou a tím pádem i zákony. A druhým takovým důvodem byl, že byla snaha vytvořit jiný typ formy státu nebo formy demokracie na území České republiky, takže proto v roce ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jiný typ, než parlamentní demokracii?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak z těch stanov a z těch různých materiálů tomu tak vše nasvědčovalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krajčo, odstranění soukromého vlastnictví a snaha vybudovat jiný typ státního zřízení, to ještě stále mají mladí komunisté v programu a ve stanovách nebo už jste od toho upustili?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak já se domnívám, že snaha zaměnit soukromé vlastnictví výrobních prostředků za vlastnictví společenské, že to je princip, který je vlastní komunistickému hnutí, to stále, a nejen tedy komunistickému hnutí, protože podobný, podobný princip a podobný programový požadavek měla například britská Laboure Party ještě v 90. letech ve svém programu.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vy prostě stále jste proti soukromému vlastnictví?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
No, tak my se domníváme, že například současná kapitalistická krize ukazuje, že kapitalismus kryje na soukromé vlastnictví výrobní prostředky založen, že není ideální, že místo, místo něj je třeba hledat určité alternativy a domníváme se, že nad takovou alternativou je socialismus, který je založen tedy na vlastnictví společenském.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Henychu, když slyšíte takováto slova, takovéto vysvětlení, je to věc, kterou se podle vás ministerstvo vnitra má nějak zabývat?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak podívejte se, já bych možná malinko něco zrekapituloval, bude to velmi stručně, a pak se vrátím, abych odpověděl na vaší otázku. Já se domnívám, že ten náš výklad, který jsme měli a který jsme, vycházeli jsme z toho, že vlastně tento program /nesrozumitelné/ směřuje proti zásadám stanovených Ústavou, tak podpořil Městský soud v Praze, který rozhodnutím z 19. 3. 2008 naše rozhodnutí potvrdil. Pokud jde o kasační soud, to znamená, Nejvyšší správní soud, tak ten se zabýval třemi kritérii, to znamená, první kritérium bylo posuzování, jestli vlastně jsme rozhodli na základě zákona, konstatováno bylo, že ano, druhé kritérium, to byl legitimní zájem nebo prostě tady jsme postupovali podle obsahu, který tady byl, Nejvyšší správní soud řekl rovněž, že ano. A třetí kritérium, kterým řekl, že jsme zcela nevyhověli, bylo kritérium, že vlastně to riziko nezbytnosti v okamžiku, kdy jsme rozhodovali, nebylo takové, aby ten spolek mohl dosáhnout toho, co chtěl, čili já ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, že KSM není nebezpečná organizace.

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
V daném okamžiku vycházel z toho, že jeho konkrétní kroky nejsou natolik aktuální, aby mohly realizovat to, co měli ve svých programech, tudíž v těch dvou základních bodech se ministerstvo vnitra ztotožnilo v tom třetím, řekl, že tato aktuálnost zatím chybí. Čili, aby na vysvětlení toho, na co jste se ptal, si myslím, je to odpověď dostačující.

Jan BUMBA, moderátor:
Tehdy i v současné chvíli podle vašeho soudu představuje KSM nějaké riziko pro demokratické zřízení v České republice?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak v tuto chvíli na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu městský soud naše rozhodnutí zrušil, a tudíž my k tomuto spolku nebo tomuto uskupení přistupujeme jako ke kterémukoliv jinému spolku, kterých máme 75 tisíc, a to znamená, že může vyvíjet činnost a pokud by došlo k nějakému upozornění, že tato činnost je v rozporu se zákonem, tak bychom jako u kteréhokoliv jiného spolku postupovali v tomto případě.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krajčo, zcela odmítáte, že by Komunistický svaz mládeže vystupoval proti Ústavě České republiky, že by chtěl změnit zřízení, demokratické zřízení České republiky?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak my jsme vždycky byli toho názoru, že náš přístup není protizákonný a na základě toho jsme tedy podali i tu zmiňovanou žalobu, žalobu na ministerstvo vnitra na to rozhodnutí, která potom skončila u Nejvyššího správního soudu a potom tedy i znova u Městského soudu v Praze, takže domníváme se i nadále, že nevyvíjíme, nevyvíjíme činnost proti zákonu.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně parlamentní demokracie jako taková, s tou souhlasíte, nebo jste proti?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak ...

Jan BUMBA, moderátor:
Protože chcete socialismus?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak já se domnívám, že v současnosti, kdy, kdy na parlamentní demokracii tady útočí úplně jiné subjekty, jako různé Dělnické strany a podobně, tak stojíme v jedné řadě s těmi, kteří, kteří je odsuzují a kteří brání parlamentní demokracii.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že respektujete parlamentní demokracii jako takovou, pravicové strany, nemáte s tím žádný problém?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak my se domníváme, že současný, současný stav, stav demokracie v naší zemi rozhodně není něco, co by bylo uspokojivé, ostatně ten antikomunistický návrh na zákaz KSM, respektive v současnosti na zákaz KSČ o něčem svědčí, ale je tady řada jiných otázek, například otázka referenda, otázka, otázka toho, jak je vůle občanů České republiky reflektována, respektována v takových klíčových otázkách, jako je například participace České republiky ve válkách. A v těchto všech otázkách si myslím, že, že demokracie, demokracie v České republice určitě není ideální.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Henychu, co by musel KSM udělat, aby ministerstvo vnitra se začalo eventuálně zabývat myšlenkou na jeho opětovné rozpuštění nebo zákaz činnosti, zastavení činnosti?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Prosím vás, já strašně nerad bych tady spekuloval, co kdyby a co by se muselo stát. Já si myslím, že tady by musel být naplněn obsah toho rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, to znamená, že ta činnost tohoto spolku by musela být takového charakteru, že by ohrožovala ty základní principy, které tady jsou a pak by ministerstvo vnitra samozřejmě muselo konat tak jako vůči kterémukoliv jinému spolku v České republice.

Jan BUMBA, moderátor:
Že by musela třeba začít oslovovat větší počet lidí, tato ideologie?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Nechtěl bych o tom spekulovat, to si myslím, by muselo vyplynout z konkrétní situace a modelově to lze velmi těžko říci.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krajčo, kolik členů a sympatizantů má KSM?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak v současnosti procházíme nějakým obdobím přeregistrace a nové registrace členů, ale v období, v období, kdy byl KSM oficiálně rozpuštěn, tak to bylo, to bylo několik set členů.

Jan BUMBA, moderátor:
Několik set lidí, to znamená třeba dvě stě lidí nebo osm set lidí?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Spíše, spíše to druhé číslo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Henychu, odpovídá tento údaj vaším informacím nebo zajímali jste se vůbec někdy o to, kolik lidí se k této organizaci hlásí?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak k tomu mohu říct jediné. Ministerstvo vnitra podle zákona nemá oprávnění a myslím si, že to je tak dobře, že nemá toto oprávnění zkoumat, konkrétní složení členské základny a to je jak v politických stranách, tak ve spolcích, takže tento údaj samozřejmě nemáme k dispozici.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, když se s dovolením vrátím k té otázce, jestli vůbec mělo nějaký význam nebo smysl činnost KSM nějak omezovat, když v roce 2006 tedy byla oficiálně rozpuštěna tato organizace, co následovalo, pane Henychu, jak třeba ministerstvo kontrolovalo, jestli mladí komunisté nepokračují ve své činnosti.

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak ministerstvo vnitra nemá žádné kontrolní mechanismy v této věci, jenom připomínám, že v současné době v České republice existuje zhruba kolem 76 nebo 8 tisíc spolků, které mají ještě pobočky s právní subjektivitou, takže skutečně nemáme ani možnost a nyní prostředky k tomu, prostředky ze zákona k tomu, abychom nějakou kontrolu prováděli.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že to bylo jen formální, to rozpuštění, k ničemu to nevedlo?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
No, to bych neřekl. Vycházíme prostě z podání, která obdržíme, ty pak musíme konkrétně prošetřit, ať již prostřednictvím policie nebo prostřednictvím jiného subjektu a vycházíme z toho, že to rozhodnutí podle mého názoru určitě, určitý smysl mělo, protože stanovilo určité mantinely, aspoň pro začátek, a Nejvyšší správní soud řekl, ano, dva z těch mantinelů byly v pořádku, třetí nikoliv, čili teď máme stanoveny pevné mantinely pro to, jakým způsobem v obdobných případech postupovat, takže rozhodně bych neřekl, že to rozhodnutí bylo k ničemu nebo že jaksi bylo nepotřebné.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krajčo, co následovalo poté, co byl KSM v roce 2006 rozpuštěn z vašeho pohledu, vy jste si nepodali ruce a nerozešli jste se, vy jste jaksi pokračovali ve své činnosti nebo ne?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
No, tak je třeba říci, že to rozpuštění sice, sice nastalo v roce 2006, ale nebylo pravomocné, pravomocným se stalo až rozhodnutím Městského soudu v Praze, tím prvním v roce 2008, tady, tady vlastně se stalo funkčním až tedy o dva roky později.

Jan BUMBA, moderátor:
A pak jste, pak jste ten zákaz respektovali nebo jste se dál scházeli, jak to bylo?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak my jsme se snažili a snad jsme to i dodrželi, fungovat dál v rámci, v rámci zákonů a v rámci toho, v rámci toho statusu, ve kterém se ta organizace jako taková, jako taková nacházela. To znamená ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tomu jsem vůbec nerozuměl, co jste tedy dělali?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
To znamená, že organizace aspoň tak, jak si to pamatuju já, která se dostala do stádia toho, že rozpuštění je pravomocné, se mohla dál například obrátit na právě na ten Nejvyšší správní soud a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale v té době třeba fungovaly vaše internetové stránky nebo ne?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
No, my jsme, my jsme v té době internetové stránky jako občanské sdružení neměli.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Henychu, vy jste skutečně žádným způsobem nemonitorovali, jestli je ten zákaz nebo to rozpuštění tohoto, jak vy říkáte spolku, dodržováno?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Tak zmínili jsme kusé informace o tom, že je tedy snahy vyvíjet jakousi činnost, které nebyly ničím oficiálně potvrzeny. A na základě našich poznatků jsme dospívali k názoru, že ne vždy bylo rozhodnutí jinak, než potom potvrzené městským soudem, zcela dodrženo.

Jan BUMBA, moderátor:
A co jste dělali?

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Na druhou stranu, to vám právě chci hned říct, na druhou stranu jeli něco rozpuštěno, těžko proti tomu můžeme vyvíjet jakoukoliv činnost a pokud se neodvíjí ta činnost jednotlivých subjektů, které jsme za to považovali, nějak v příkrém sporu s ostatními zákony, včetně trestním zákonem, tak je zřejmé, že asi v tuto chvíli nemůžeme nějakým způsobem podle zákona zasáhnout.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krajčo, můžete prosím ještě popsat, jaký je vztah KSM a parlamentní strany KSČM?

Milan KRAJČA, bývalý předseda Komunistického svazu mládeže:
Tak samozřejmě, že ano, mezi KSČM a mezi KSM prakticky dlouhodobě existuje spolupráce, která je potvrzená i v řadě dokumentů jak už KSM, tak i KSČM a také existuje jakási, jakási personální, personální propojenost.

Jan BUMBA, moderátor:
Punovo, oběma děkujeme za rozhovor. Děkuji vám za účast v debatě. Bývalý předseda Komunistického svazu mládeže Milan Krajča. A Václav Henych z ministerstva vnitra.

Václav HENYCH, ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
Na shledanou.

Národní týden trénování paměti

Jan BUMBA, moderátor:
Souboje s pamětí, svádí je nejeden z nás a s postupujícím věkem to bývají čím dál běžnější chvilky, i na tyto souboje se ale můžeme plánovaně připravit a vodítko nabízejí ode dneška odborníci v rámci Národního týdne trénování paměti. Jednoho z expertů na tomto poli, docenta Marka Preisse, vedoucího projektu na efektivitu trénování paměti, teď máme na telefonu. Dobrý večer.

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane docente, společnost pro trénink paměti pořádá až do neděle sérii jakýchsi specializovaných kurzů, v čem spočívají, jak se tříbí, pěstuje paměť?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Ty kurzy spočívají v tom, nebo snaží se propagovat trénování paměti mezi veřejností a ten způsob, jakým můžeme tříbit vylepšovat paměť, podle české společnosti to trénování pamětí a mozkový jobing, tak jsou právě různé nemotechniky, různé pomůcky, které umožňují si lépe zapamatovat větší objem dat. V praxi třeba seznam položek toho, co chci jít nakoupit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou to kurzy pro každého nebo někdo, kdo říká, já si nic nepamatuju, já mám opravdu mizernou paměť, by se o to ani neměl pokoušet?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Jsou to kurzy téměř pro každého, ono spousta, spousta, spousta lidí si myslí, že má špatnou paměť a je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Já taky, já si to myslím taky.

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
A potom je část populace, která skutečně má s pamětí problémy, ať už si je toho sama vědoma nebo ne, a pro obě, pro obě tyhle ty skupiny jsou určeny kurzy trénování paměti.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se ten trénink tedy jaksi rozdělit na kurzy pro začátečníky, řekněme, a pro pokročilé?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Je to možné říct i takhle, anebo pro lidi, kteří skutečně potřebují jenom trošku, trošku zlepšit to, co jim jinak funguje dobře. A pro ty, kteří již problémy s pamětí mají, vlivem třeba počínající demence neob po dramatickém poškození mozku a potřebují, potřebují, potřebují si prostě lépe, naučit lépe si pamatovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říci, komu tedy je toto cvičení určeno především, váže se to na věk nebo, jak jste říkal, na chorobu nějakou?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Především je to určeno stárnoucí populaci, ale když řekne stárnoucí populace, tak to může být od 40 let téměř každý. A těm, kteří tuší, že by si mohli paměťové schopnosti vylepšit, anebo těm, kteří tuší, že s pamětí mají, byť i nějaké drobné počínající problémy.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se tak velice zhruba říci, kdy se obvykle dostaví první výsledky, když člověk začne s trénováním paměti, za jak dlouho se mu paměť zlepší?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Většinou ty kurzy trvají několik týdnů, setkání s trenérem paměti bývá třeba jednou za týden a ten člověk dostává nějaké domácí úkoly, takže v průběhu několika týdnů by se dalo očekávat, že to, co se naučí v tom kurzu, to jsou ty různé nemotechniky, tak bude schopen aplikovat i v tom běžném životě. A cíl je, aby to, co se naučí jakoby v té laboratoři, v té učebně s trenérem paměti, tak aby dokázal převést do svého života a aby mu to pomohlo právě třeba, aby si lépe zapamatoval seznam položek na nákup či jiné věci, které potřebuje.

Jan BUMBA, moderátor:
A paměť si zlepší nebo obnoví, co je lepší výraz?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Ta paměť, já bych řekl spíše obnoví či to, že ten člověk se naučí lépe jí využívat, to, co již jaksi jakoby v něm je stejně, tak se, tak on dokáže díky těm nemotechnikám, tak lépe používá ta, výsledek je, že třeba nepotřebuje tolik různých externích pomůcek, jako jsou zápisníky nebo mobilní telefony, outlook a tak dále, že je jakoby schopen svoji vlastní energií a činorodostí si toho více zapamatovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A takovéto pomůcky, když člověk třeba neustále nosí zápisník nebo něco takového, nezhoršuje to nakonec paměť, že si zvykne na to, že má nějakého pomocníka v kapse?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
To je úvaha i trenérů paměti, že bychom těch externích pomůcek, jako jsou diáře, měli používat spíše méně a více bychom se měli snažit si to, co potřebujeme si zapamatovat bez takovýhle pomůcek, ale na druhou stranu pro spoustu lidí, u kterých ta paměť již poškozena je, třeba vlivem počínající demence nebo nějakého traumatického procesu nebo něčím jiným, tak ty externí pomůcky jsou nenahraditelné a v kombinaci s těmi nemotechnikami tak můžou být účinné.

Jan BUMBA, moderátor:
Poslední slovo, trenéři paměti, to jsou vždy psychiatři?

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Vůbec ne, vůbec ne, trenéři paměti, to můžou být třeba sociální pracovníci, speciální pedagogové, můžou to být psychologové, můžou to být psychiatři, můžou to být lidé i s jiným vzděláním.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Marek Preiss z Psychiatrického centra Praha. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Marek PREISS, vedoucí projektu na efektivitu trénování paměti:
Taky děkuji, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Takové byly Ozvěny dne. Od mikrofonu se loučí Jan Bumba.