Ozvěny dne 13. října 2009
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Přehled zpráv
Jan BUMBA, moderátor:
"Český parlament už Lisabonskou smlouvu schválil a prezident Klaus by to měl respektovat," míní předseda Evropské komise Barroso.
José Manuel BARROSO, předseda Evropské komise:
/anglický jazyk netlumočeno/
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Státní energetická koncepce navrhovaná ministerstvem průmyslu počítá se zrušením ekologických limitů na těžbu uhlí.
Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Navrhneme zrušení toho omezení, protože je zcela nesystémovým prvkem v soustavě, ale pozor, to ještě neznamená, že se jde těžit.
Jan BUMBA, moderátor:
Dozorčí rada ČSA odložila jednání o restrukturalizaci firmy, piloti si navíc kladou tvrdé podmínky.
osoba:
Případná dohoda na personálních ústupcích a na úsporách je samozřejmě alternativou k privatizaci, to znamená, k tomu podpisu může dojít pouze v případě, že společnost nebude privatizována.
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítřek bude zatažený s deštěm, na horách se sněžením a sníh čekejte na severovýchodě i v nížinách. Teploty do 5 stupňů.
Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Jana Lejpová a Jan Bumba.
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Hezký podvečer.
ÚS bude stížnost skupiny senátorů kvůli Lisabonské smlouvě projednávat 27. října
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ústavní soud bude stížnost skupiny senátorů kvůli Lisabonské smlouvě projednávat 27. října. Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek dodal, že půjde o veřejné jednání.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Návrh jsme obdrželi v úterý 29. září, bezprostředně poté plénum Ústavního soudu rozhodlo, že návrh projedná jako naléhavý, následující den návrh byl rozeslán účastníkům řízení s výzvou, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě 14 dnů. Dosud jsme obdrželi vyjádření Poslanecké sněmovny, na vyjádření ostatních účastníků řízení stále čekáme. Lhůta pro vyjádření končí v pátek tohoto týdne.
Jednání Jana Fischera a José Barrosa v Bruselu
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Český prezident Václav Klaus by neměl s podpisem Lisabonské smlouvy zbytečně otálet. Po jednání v Bruselu se na tom shodli předseda Evropské komise José Manuel Barroso a český premiér Jan Fischer. Klaus by měl podle nich dokument podepsat ihned poté, co ho případně schválí český Ústavní soud. Česko je poslední zemí Unie, která ratifikaci smlouvy nedokončila. Klaus svůj podpis pod dokumentem podmiňuje tím, že pro Česko nebude platit Listina základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy. Listina by podle Klause mohla otevřít cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců, kteří byli z Československa odsunuti po druhé světové válce.
Ondřej HOUSKA, redaktor, Brusel:
Fischer spolu s Barrosem zdůraznil, že nová ratifikace Lisabonu v ostatních státech sedmadvacítky nepřichází v úvahu. Pro přijetí Klausových podmínek tak není možné žádat o formální výjimku ze smlouvy, jakou si už dřív vyjednaly Polsko a Británie. Fischer dodal, že s prezidentem teď vyjednává o tom, jakou podobu by jím požadované garance mohly mít. Barroso připomněl, že český parlament už Lisabonskou smlouvu schválil. Podle svých slov si nedokáže představit, že by prezident Klaus za této situace dokument odmítl podepsat.
José Manuel BARROSO, předseda Evropské komise:
Je prezidentem republiky, protože byl zvolen parlamentem, takže jsem si jistý, že bude parlament respektovat.
Ondřej HOUSKA, redaktor, Brusel:
Premiér Fischer Barrosa ujistil, že Česko by schválení smlouvy mělo stihnout do konce roku. Ondřej Houska, Český rozhlas, Brusel.
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
O jednání v Bruselu budeme v Radiofóru mluvit přímo s premiérem Janem Fischerem.
Aktualizovaná Státní energetická koncepce
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Snížit emise na polovinu a dostavět další bloky jaderných elektráren. I to navrhuje aktualizovaná Státní energetická koncepce. Ministerstvo průmyslu ji dnes předložilo k veřejné diskusi. Hlavním cílem materiálu je přitom posílení bezpečnosti a plynulosti energetických dodávek.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Energetická koncepce doporučuje maximálně využít zdroje, které máme k dispozici, tedy uhlí, jadernou energii a obnovitelné zdroje. Přitom podíl energie z jádra by měl stoupnout až na 25 % ze současných 15. V případě dodávek plynu chce zvýšit bezpečnost posílením alternativních cest ze západní a jižní Evropy. Koncepce také navrhuje zrušení limitů těžby uhlí. Podle ministra Vladimíra Tošovského jsou nesystémové a zbytečné.
Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Navrhneme zrušení toho omezení, protože je zcela nesystémovým prvkem v soustavě, ale pozor, to ještě neznamená, že se jde těžit. Protože my máme dostatek zákonných nástrojů a zákonných úprav, které celý ten proces řeší a nad to máme ještě jednu věc, a ta je nesystémová, a to je prostě nařízení vlády.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Podobu nové koncepce oceňuje i Hynek Beran, tajemník takzvané Pačesovy komise, která před časem vypracovávala nezávislou zprávu o energetice.
Hynek BERAN, tajemník Pačesovy komise:
Mně se velmi líbí, přijde mi, že má racionální jádro, má poměrně široký rozsah.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Který je daný i tím, že koncepce chce podporovat vědu a výzkum a počítá také s poklesem emisí až na polovinu a s radikálním snížením spotřeby. Energetická náročnost by se měla do roku 2050 snížit až o 70 %. Ani to ale zřejmě nepřesvědčí odpůrce jádra a uhlí, aby s koncepcí souhlasili. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.
Dozorčí rada ČSA odložila jednání o záchraně firmy
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dozorčí rada ČSA ani dnes nenašla plán na záchranu aerolinek. Jednat bude znovu příští týden. Do té doby chce upravený návrh na snížení nákladů.
Nikola BOJČEV, redaktor:
Dozorčí rada dnes poprvé projednala záchranný plán svého šéfa Václava Nováka. Porovnala ho s návrhem prezidenta ČSA Radomíra Lašáka. A jak srovnání dopadlo, prozradil ministr financí Eduard Janota.
Eduard JANOTA, ministr financí:
Řešily se věci, které se týkají letošního roku. Tam si myslím, že není nějaký větší rozpor mezi, řekněme, variantami předsedy dozorčí rady a prezidenta Lašáka. Pak jsme velmi podrobně rozebírali i záležitost roku 2010. Tam jsem zjistil, že v některých porovnáních se srovnávají nestejné, nestejné veličiny. Myslím tím veličiny po případných škrtech před škrtama. Takže toto se bude muset dopracovat.
Nikola BOJČEV, redaktor:
Jednání bude pokračovat 19. října, potvrdil ministr dopravy Gustáv Slamečka.
Gustáv SLAMEČKA, ministr dopravy:
Tak v současnosti se /nesrozumitelné/ poradce při privatizaci, aby nějakým způsobem ty plány oba dva posoudil a za účasti dozorčí rady a managementu připravil prostě verzi, která bude nějakým způsobem jednotná.
Nikola BOJČEV, redaktor:
Ministři financí a dopravy Janota i Slamečka potvrdili, že dozorčí rada nejednala o privatizaci ČSA, ani o konkrétních personálních změnách ve vedení firmy. Nikola Bojčev, Radiožurnál.
Některé změny územního plánu Prahy byly pozastaveny
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Některé změny územního plánu Prahy byly pozastaveny. Rozhodla o tom rada hlavního města. Jedná se o 12 významných lokalit, které si teď budou muset na svůj rozvoj nějakou dobu počkat.
Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Jednou z příčin je finanční krize, která zasáhla developery. To ale neznamená, že by se rozvoj těchto lokalit zastavil úplně. Magistrát se jejich proměnou bude zabývat do konce roku. Potvrdil Radiožurnálu radní pro oblast územního rozvoje Martin Langmajer.
Martin LANGMAJER, radní pro oblast územního rozvoje:
Ta i velmi rozsáhle diskutovaná území, jako byla pražská nádraží, počínaje od toho asi nejvýznamnějšího nádraží, což je Masarykovo, po nádraží Žižkov a Smíchov, byly z těchto změn ne vyřazeny, ale byly přerušeny.
Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Problém je taky v tom, že se městské části nedohodly s majiteli pozemků a developery, co by vlastně na těchto územích mělo vzniknout. Často jde o velmi lukrativní pozemky v blízkosti centra, které zatím chátraly. Například na místě dnešního nákladového nádraží Žižkov mělo původně vyrůst nákupní a zábavní centrum. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.
Rusko a Spojené státy chtějí řešit otázku íránského jaderného programu
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Spojené státy a Rusko chtějí spolupracovat na řešení otázky íránského jaderného programu. V Moskvě se na tom shodli ministři zahraničí obou zemí Hillary Clintonová a Sergej Lavrov. Šéfka americké diplomacie se poté sešla i s prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Její vůbec první návštěva Moskvy ve funkci má přispět ke zlepšení ruskoamerických vztahů.
Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka, Moskva:
Americká ministryně zahraničí pochválila Rusko za, jak doslova řekla, "výbornou spolupráci při řešení otázek kolem íránského jaderného programu". Ten je podle Hillary Clintonové zdrojem vážných obav. Šéfka americké diplomacie ale dodala, že Spojené státy zatím nebudou usilovat o přijetí přísnějších sankcí. Právě k takové možnosti, jak zopakoval Sergej Lavrov, má Rusko, které disponuje v Radě bezpečnosti OSN právem veta, nadále vážné výhrady. Lavrov nicméně dodal, že obecně se obě země v pohledu na otázku Íránu shodnou. Ministři projednali podle svých slov i řadu dalších témat, včetně Afghánistánu a amerických plánů na protiraketovou obranu. Významně podle Sergeje Lavrova pokročili v debatě o jaderném odzbrojování. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.
Rumunská vláda padla, prohrála hlasování o důvěře v parlamentu
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Rumunský parlament vyslovil nedůvěru středové vládě Emila Boca. Hlavním důvodem je špatná ekonomická situace a nespokojenost lidí s politikou vlády. Odstupující rumunský kabinet bude zatím úřadovat pravděpodobně až do konce příštího měsíce.
Jaromír JANEV, redaktor, Balkán:
Rumunská vláda prohrála poměrně velkým rozdílem o 82 hlasy poslanců a senátorů. Pád vlády takovým rozdílem se nečekal i přes nespokojenost obyvatel a demonstrace v ulicích rumunských měst v posledních týdnech. Nová vláda se očekává až po prezidentských volbách na konci listopadu nebo později. Jedním z možných scénářů je, že v případě vítězství současného prezidenta Traiana Basesca znovu jmenuje do čela kabinetu blízkého spojence Emila Boca. Ten by si musel znovu vyjednat podporu členů parlamentu. Opozice se ale pokusí prosadit úspěšného starostu města Sibiu Klause Johannise. Jaromír Janev, Český rozhlas, Balkán.
Na Slovensku zemřela druhá oběť festivalu Pohoda
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Slovenský hudební festival Pohoda má druhou oběť. Dnes zemřela na následky zranění devatenáctiletá dívka, na kterou v červenci spadl velký hudební stan. Festival tehdy zasáhla prudká bouře. O odpovědnost se pořadatelé festivalu soudí s majitelem stanu.
Lubomír SMATANA, redaktor, Bratislava:
Obrovský stan zranil 19. července téměř 100 mladých lidí a pořadatelé festival předčasně ukončili. Na majitele stanu podali trestní oznámení a požádali soud, aby železnou kostru a plachty zajistil jako důkaz. Stan musela hlídat bezpečnostní agentura, protože majitel si ho chtěl odvést a jakoukoliv vinu odmítal. Na festival do Trenčína tehdy přijelo přes 30 tisíc lidí, mnozí z nich z České republiky. Před pár dny organizátoři oznámili, že se festival rozhodli uspořádat příští rok znovu. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.
Do celé Evropy dorazila zima
Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Do celé Evropy dorazila zima. V rakouských a německých Alpách sněžilo. Sníh napadl i na Slovensku. Na severu Německa způsobil řadu hromadných nehod. Sníh padal i v českých a moravských horách. Například na Lysé hoře v Beskydech přes noc nasněžilo 5 centimetrů a také v Jeseníkách přibyla pěticentimetrová vrstva. Zítra napadne několikanásobně víc, a to hlavně na horách. Sníh ale můžeme čekat i v nížinách. Radiožurnálu to potvrdil meteorolog Eduard Jarcovják.
Eduard JARCOVJÁK, meteorolog:
Předpokládám, že za zítřejší den, za těch celých 24 hodin, nasněží v Beskydech i v Jeseníkách 40 až 70 centimetrů nového sněhu. Bude to umocněno ještě silným nárazovitým větrem, takže na horách se budou dělat závěje, v těch nížinách to bude dělat problémy zejména na silnicích, kdy to bude takový mokrý, rozbředlý sníh.