Ozvěny dne 12. září 2005

Přehled zpráv

Miroslav Grebeníček odchází z čela KSČM.

Prezident Klaus vetoval zákaz převodu nemocnic.

Izrael dokončil stahování z pásma Gazy.

Škodu po hurikánu Katrina si prohlédl na jihu Spojených států amerických prezident George Bush.

Začaly Ozvěny dne, hezký podvečer vám při jejich poslechu přeje Ondřej Kapic.

Miroslav Grebeníček chce opustit KSČM

Miroslav Grebeníček chce kvůli problémům s programovou orientací strany odejít z funkce předsedy KSČM. Dnes prohlásil, že další setrvání na tomto postu považuje za bezpředmětné. Další informace od redaktorky Radiožurnálu Lucie Husárové.

Lucie Husárová: Ve svém prohlášení Miroslav Grebeníček napsal, že KSČM by mohla svoje šance na uplatnění vlivu promrhat naplňováním osobních ambicí jednotlivců. Někteří představitelé se podle něj odklánějí od programové orientace strany, nerespektují přijímané závěry a nectí pravidla vnitrostranické demokracie. A jak na Grebeníčkovo rozhodnutí reagovali ostatní politici? Například první místopředseda ODS Petr Nečas se domnívá, že se jedná o začátek vnitrostranického boje uvnitř KSČM.

Petr Nečas: A je otázkou, zda to nepovede k nějakým mimořádným krokům typu mimořádného sjezdu, na kterém by jedno ze dvou křídel v komunistické straně porazilo to druhé křídlo.

Lucie Husárová: Ministr spravedlnosti a předseda Unie svobody Pavel Němec si myslí, že pokud by Grebeníček opustil KSČM, tak to nic nemění na tom, že komunisté se dosud nevypořádali s problémem minulosti.

Pavel Němec: Komunistická strana Čech a Moravy zůstává stranou, která je postaven svůj program na odsouzeníhodných ideologických principech a myslím si, že k demokratické parlamentní straně má opravdu velký kus cesty.

Lucie Husárová: Podobný názor má také místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal.

Jan Kasal: Nemyslím si, že komunistická strana se po odchodu, po případném odchodu Miroslava Grebeníčka stane méně komunistickou, méně marxistickou, méně stalinskou.

Lucie Husárová: Vyjádření Miroslava Grebeníčka se dnes nepodařilo získat. Podle stranické mluvčí se rozhodl, že až do 1. října nebude mluvit s médii. V tento den má o jeho osudu rozhodnout ústřední výbor.

V budoucnu nám hrozí nedostatek zubařů

Čechům hrozí nedostatek zubní péče. Zubařů totiž ubývá a pokud se nic nezmění, bude v Česku během několika let obtížné sehnat zubní ošetření. Přímo z úst prezidenta České stomatologické komory Jiřího Pekárka to také dnes slyšel premiér Jiří Paroubek, který se s ním kvůli nedostatku stomatologů sešel. Více zjišťovala reportérka Radiožurnálu Hana Jurášková.

Hana Jurášková: Podle informací České stomatologické komory je v České republice zhruba 7 tisíc zubních lékařů, polovina z nich má pak více než 50 let a právě to je hlavní problém. Zástupci komory dnes navrhli podle jejich prezidenta Jiřího Pekárka dvě řešení. Především by se měl stát víc věnovat zubní prevenci. Také by měl přidat peníze na výuku nových zubních lékařů.

Jiří Pekárek: Aby byly vytvořeny podmínky pro výuku většího počtu zubních lékařů, aby se nahradil ten přirozený úbytek.

Hana Jurášková: Zubaře, kteří odejdou do důchodu, nebude mít už během 5 let kdo nahradit. Pokračuje předsedkyně Stomatologické komory v Českých Budějovicích Zuzana Vystrčilová.

Zuzana Vystrčilová: V příštím roce nám odchází 6 lékařů najednou do důchodu, ale jestli nám přijde jeden nebo dva absolventi, tak budeme rádi.

Hana Jurášková: Podle děkana První lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy nemohou školy vychovat víc zubních lékařů kvůli nedostatku peněz. Už teď podle jeho slov dotují výuku zubařů z jiných zdrojů.

Tomáš Zima: Nemůžete ty počty studentů zvyšovat, pokud za to nedostanete adekvátně zaplaceno.

Hana Jurášková: Zatímco zubařů u nás ubývá, zájem o jejich práci roste. Do Česka přijíždějí za zubním ošetřením občané ze sousedních zemí, protože je tu péče levnější.

Prezidentovo veto novele zákona

Podle prezidenta republiky Václava Klause by zákon neměl bránit krajům, aby nakládaly se svým majetkem jak uznají za vhodné. Nepodepsal proto novelu, zakazující přeměnu nemocnic, které regiony zdědily od státu často s velkými dluhy, na obchodní společnosti. Normu, kterou prosadili především poslanci ČSSD a KSČM tak Klaus vrací svým vetem Sněmovně. Pokračuje zpravodajka Radiožurnálu Milada Richterová.

Milada Richterová: Podle mluvčího Hradu Petra Hájka se prezident na rozdíl od sociálních demokratů a komunistů neobává, že by se takto zprivatizovaná zdravotnická zařízení orientovala jen na zisk na úkor pacientů.

Petr Hájek: Protože dostupnost a rozsah zdravotní péče vyplývá z celkové státní koncepce zdravotnictví, nikoliv z formy vlastnictví jednotlivých zdravotnických zařízení.

Milada Richterová: Klaus vyslyšel výzvy 12 ze 14 krajských hejtmanů, aby příslušnou novelu nepodepisoval. Její zastánci z řad ČSSD a KSČM ale ještě mohou prezidentovo veto přehlasovat, protože mají ve Sněmovně potřebnou většinu 101 hlasu. V to, že se jim to podaří, věří šéf zdravotního výboru, poslanec ČSSD Jaroslav Krákora.

Jaroslav Krákora: Zasáhlo by to samozřejmě do krajů, ale já si myslím, že za zdravotnictví, jeho úroveň a kvalitu odpovídá hlavně ministerstvo zdravotnictví. Jsme to už dvakrát přehlasovali, tak to přehlasujeme i potřetí, no.

Milada Richterová: Zásadními odpůrci normy zůstávají poslanci opoziční ODS, podle kterých je novela zákona o ochraně veřejného zdraví protiústavní. V případě jejího přijetí zvažují stejně jako mnozí hejtmani stížnost Ústavnímu soudu.

O osudu novely by měli poslanci znovu rozhodnout na schůzi Sněmovny příští týden.

Chaos v pásmu Gazy

Po dnešním konečném stažení Izraele z pásma Gazy tam nastal chaos. Není patrná žádná palestinská bezpečnostní ostraha. Do pásma pronikají desítky Palestinců včetně ozbrojenců radikálního hnutí Hammás. Po stažení Izraelců z Gazy teď Palestinci požadují osvobození ostatních okupovaných území. Palestinští radikálové navíc chtějí pokračovat v ozbrojeném boji proti Izraeli, stažení armády z Gazy po 38 letech považují pouze za první krok. Více zvláštní zpravodaj Radiožurnálu na Blízkém východě Robert Mikoláš.

Robert Mikoláš: Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který dnes zamířil do bývalých židovských osad, prohlásil, že dalším cílem je ukončení okupace západního břehu Jordánu a vznik palestinského státu. Hnutí Hammás pak chce dosáhnout tohoto cíle ozbrojeným bojem. Jak uvedl vůdce Hammásu Izmail Hania, ponechávají si právo na odpor, dokud nebudou veškerá palestinská území osvobozena včetně Jeruzaléma. Mezitím v pásmu Gazy dnes Palestinci ničili židovské synagogy. Izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom to označil za barbarský čin. Jak dodal, šéf palestinské samosprávy Abbás by si měl uvědomit, že nyní na něj hledí celý svět a anarchie na palestinském území není dobrým znamením pro budoucnost.

Po hurikánu Katrina v Americe

Do jižních států Spojených států postižených hurikánem Katrina přicestoval už potřetí americký prezident George Bush. Před odletem vyhlásil stav ohrožení v dalších devíti amerických státech, které pomáhají Luisianě a Mississippi ubytovat a nasytit oběti bez střechy nad hlavou. Bushovo rozhodnutí otevře postiženým státům přístup k federální finanční pomoci, pokračuje severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Miroslav Konvalina: Popularita prezidenta Bushe klesla na historické minimum a americká média se předhánějí v analýzách toho, proč tak opožděně reagovaly jednotlivé složky záchranného systému. George Bush přiletěl do oblasti už v neděli a noc strávil na vojenské lodi, kotvící na řece Mississippi, kde je operační centrum federální pomoci. New Orleans si prohlédl poprvé zblízka z vojenského terénního automobilu, voda v městě už velmi viditelně klesá, letiště Luise Armstronga otevřelo dráhy pro dopravní letadla a očekává první civilní lety. Ve zničeném New Orleans nebude ještě dlouho elektřina ani pitná voda, velkou hrozbou jsou nadále nakažlivé choroby. Část obyvatel město opustila a policisté dali najevo, že evakuaci nedokončí násilím, jak to zpočátku požadoval starosta města. Generál Russel Honore, odpovědný za záchranářské práce prohlásil, že počet obětí hurikánu Katrina zdaleka nedosáhne deseti tisíc, jak se před deseti dny odhadovalo. Zatím bylo nalezeno v celé postižené oblasti více než 400 mrtvých.

Přehled dalších zpráv

Slovenská opozice a část nezávislých poslanců dnes zablokovali Parlament. Na začátku sněmovní schůze se totiž opakovaně nepřihlásil dostatek zákonodárců a pravicové vládě se proto nepodařilo dokázat, že má v Parlamentu alespoň těsnou většinu.

KDU-ČSL nepodpoří odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, o které usiluje ministr spravedlnosti, unionista Pavel Němec. Vedení KDU-ČSL se shodlo, že politici nesmějí ovlivňovat rozhodovávání v trestních věcech. Nebezpečí takových zásahů je podle lidovců o to vážnější, že nejsilnější vládní strana ČSSD nevylučuje společné vládnutí s komunisty.

Státní podnik Lesy České republiky vyhlásil vítěze tendrů na práce na 37 procentech svých lesů. Největší plochu k hospodaření, tedy zakázky, jejichž hodnota se počítá v miliardách korun, získala Lesní společnost Plasy.

Zátah proti nelegálním výrobcům destilátů

Jeden z největších zátahů poslední doby proti nelegálním výrobcům tvrdého alkoholu mají za sebou celníci. V původně opuštěném továrním areálu v Ostravě Mariánských Horách zabavili více než 373 tisíc lahví neokolkovaných destilátů nejrůznějších značek. V celních skladech skončilo i velké množství výrobních surovin, etiket, prázdných lahví a uzávěrů k nim. Jak dodává reportér Radiožurnálu Vít Dvořák, daňový únik předběžně odhadují na 21 milionů korun.

Vít Dvořák: Při zásahu nebyl nikdo zadržen. V továrně se totiž v té době nepracovalo. Velký rozsah podvodné výroby destilátů je z obrazového záznamu, pořízeného celníky více než zřejmý.

Michal Zapletal: Zde máme zařízení, kde docházelo k této nelegální výrobě lihovin, jednak je to stáčecí linka, etiketovací zařízení, tady jsou zásobníky na líh, případně lihoviny, opět záběry na stáčecí linku.

Vít Dvořák: Popisuje za celní správu Michal Zapletal. Organizátora výroby celníci znají, důkazy by mělo přinést vyšetřování. Trest, kromě zabavení zboží, to bude zničeno, pět až dvanáct let vězení. Postihu se nevyhnou ani odběratelé a prodejci. I těm jsou detektivové prý na stopě.

Jiří Barták: Z hlediska dalšího šetření a z důvodu toho, že jsme správcem daně a nemůžeme hovořit o subjektech, tak se vám k tomu nemohu dál vyjádřit.

Vít Dvořák: Říká Jiří Barták z Generálního ředitelství cel.

Vysoký rozpočtový deficit měst a obcí

Celkový rozpočtový deficit všech měst a obcí v České republice se přiblížil k 80 miliardám korun. Stát přitom obcím a městům poskytuje zhruba jen 20 procent z vybraných přímých daní a DPH. Ministerstvo financí navíc striktně odmítá návrh, aby obce, na které přešlo mnoho kompetencí státu, měly nárok také na část nepřímých daní, jako je tomu v některých evropských zemích. Více informací má reportér Radiožurnálu Jan Hrbáček.

Jan Hrbáček: Radnice měst a obcí jsou přístupem vlády a ministerstva financí permanentně tlačeny k tomu, aby přesouvaly peníze z investičních položek rozpočtů na povinné výdaje a zadlužují se tak stále více. Místopředseda Svazu měst a obcí Ivan Černý říká, že obcím výrazně přitížilo i loňské navýšení daně z přidané hodnoty.

Ivan Černý: Kromě bytových staveb všude jinde nám skočila daň z pěti procent na devatenáct. Obce mají příjem navýšený asi o 2 miliardy, ale státu odvádějí daleko víc.

Jan Hrbáček: Neochotu vlády přesunout obcím příslušným obnos pro jejich fungování si představitelé měst a obcí vysvětlují závazkem vůči Evropské unii, takzvaným Konvergenčním programem. Jedním z hlavních kritérií vládního programu je snížení celkového zadlužení tak, aby ročně nepřesahovalo 3 procenta hrubého domácího produktu.

Ivan Černý: Takže se snaží na všech stranách šetřit a tudíž teda není nakloněna tomu přidat obcím podíl z dalších daní.

Jan Hrbáček: Kritizuje Černý. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman ale namítá, že ministerstvo rozpočty měst a obcí neustále navyšuje.

Marek Zeman: V posledních letech rostly vysokým tempem v průměru přes 8 procent. Stejně tak rostly vysokým tempem dotace, přijaté územními správními celky.

Jan Hrbáček: Pokud stát svůj přístup vůči městům a obcím nepřehodnotí, deficit jejich rozpočtů překročí v brzké době hranici sta miliard korun.

55. výročí zřízení armádních táborů nucených prací

Komunistům není možné věřit ani po 16 letech od listopadové revoluce. Bývalí příslušníci pomocných technických praporů tak dnes varovali politiky z ČSSD i ODS před možnou spoluprací s KSČM. Po roce 1948 si komunisté uzurpovali všechnu moc a volební sliby přitom hodili za hlavu. Půl století je příliš krátká doba na zapomnění, shodní se pétépáci. Ti se dnes sešli u příležitosti 55. výročí zřízení armádních táborů nucených prací. Další informace od reportéra Radiožurnálu Pavla Otta.

Pavel Otto: Předseda Ústřední rady PTP Vladimír Lopaťuk varoval přítomného premiéra Jiřího Paroubka z vládnoucí sociální demokracie i šéfa Senátu Přemysla Sobotku z opoziční ODS před komunisty, kterým jde o znovuzískání moci, nadřazenosti a privilegií.

Vladimír Lopaťuk: To nejsou komunisté z přesvědčení, kterým by šlo o blaho národa, o vylepšování podmínek sociálních a podobně.

Pavel Otto: Jiří Paroubek, který v předchozích měsících opakovaně naznačil, že sociální demokraté by mohli za několik let vládnout s přispěním KSČM pouze řekl, že padesátá léta minulého století se už nemohou vrátit. Celkem 18 pomocných technických praporů tvořili v letech 1950 až 54 živnostníci, zemědělci, intelektuálové, duchovní nebo studenti, vyhození z vysokých škol. Desítky z nich zahynuly, stovky si odnesly domů trvalé zdravotní následky. Historik Jiří Bílek připomíná, že pétépáci nuceně pracovali v nelidských podmínkách hlavně v uhelných dolech.

Jiří Bílek: Do značné míry suplovali to, že se nedařil nábor do hornictví v té době, takže oni na tom Ostravsku třeba zajišťovali až třetinu těžby v určité době.

Pavel Otto: Svaz PTP dnes politiky také znovu upozornil, že nepotrestané zločiny totalitního režimu jsou stále nespočetné.

Festival Pražský podzim začíná

Celkem 21 koncertů nabízí letošní už 15. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim. Ředitel festivalu Pavel Špiroch připomněl, že přijede i 9 zahraničních orchestrů. Celou přehlídku zahájí dnes večer podle tradice ryze český program.

Pavel Špiroch: Vždycky požádáme jeden výborný zahraniční orchestr, aby zahrál pouze a pouze český program, takže dnes jsou na pořadu Dvořák, Janáček, Smetana.

Z festivalu Pražský podzim nabídne zítra večer v pořadu Naživo přímý přenos i Český rozhlas 1 Radiožurnál, podle ředitele festivalu zazní díla inspirovaná jazzem od Bernsteina, Gerschwina nebo Ježka.

Přehled hlavních událostí

Miroslav Grebeníček chce po více než 12 letech odejít z čela KSČM. Považuje další setrvání ve funkci předsedy ústředního výboru za bezpředmětné.

Čechům hrozí nedostatek zubní péče. Kvůli ubývaní zubařů je podle prezidenta České stomatologické komory Jiřího Pekárka možné, že během několika let bude u nás obtížné sehnat zubní ošetření.

Prezident Václav Klaus vetoval zákon znemožňující krajům převod nemocnic na obchodní společnosti. Norma se tak vrací Poslanecké sněmovně.

Americký prezident George Bush je na jihu Spojených států, zasaženém hurikánem Katrina. Je to jeho první skutečné seznámení s následky katastrofy přímo v terénu, nikoliv jen z letadla.

Na hranici mezi palestinským pásmem Gazy a Egyptem byl zastřelen jeden Palestinec, svědci za viníky označili egyptské pohraničníky, avšak Káhira podíl Egypťanů na incidentu popřela.

Ozvěny dne připravil zpravodajský tým Radiožurnálu vedený Miroslavem Panuškou.