Ozvěny dne 11. 1. 2003

Železniční nehoda u Kozolup

Nákladní vlak vykolejil dnes časně ráno u Kozolup na trati mezi Plzní a Chebem. Havárie se obešla bez zranění. Zcela přerušen je ale provoz v úseku Plzeň Cheb. Náhradní dopravu zajišťují autobusy, mezinárodní vlaky jedou odklonem přes Ústí nad Labem. Podrobnosti o nehodě zjišťoval redaktor Jiří Blažek.

Redaktor (Jiří Blažek): Dvanáct vagónů opustilo kolejiště a některé zůstaly viset ve stromech na padesátimetrovém srázu, pod kterých prochází silnice druhé třídy do Nýřan. Dispečer Českých drah v Plzni František Brejcha mohl konstatovat.

Host (František Brejcha): Je to těžká nehoda, co se týče jako náročnosti na odstraňování následků.

Redaktor (Jiří Blažek): Na místě byl i vrchní přednosta Správy dopravní cesty Plzeň Miroslav Krutina.

Host (Miroslav Krutina): Došlo k destrukci stožáru trakčního vedení a koleje v dálce zhruba třiceti metrů. Tato závada není závažná.

Redaktor (Jiří Blažek): Havarované nákladní vagóny dnes celý den odstraňovaly dva kolejové jeřáby z Plzně a z Ústí nad Labem a pomáhal jim i vyprošťovací tank Hasičského záchranného sboru z Prahy. Železničáři evidují podle ředitele obchodně provozního ředitelství Českých drah v Plzni Josefa Chaloupky pouze škodu na majetku.

Host (Josef Chaloupka): Samozřejmě škoda je na vozech a řádově přes dva miliony korun to bude, no. Strojvedoucí naprosto vyvázl bez zranění, což je teda myslím si veliké štěstí.

Redaktor (Jiří Blažek): Osobní přeprava mezi Plzní a Chebem bude obnovena v neděli v odpoledních hodinách.

Odstraňování ledů na Českobudějovicku

Celý den bourali vojáci s obojživelnými transportéry ledovou hradbu, která se vytvořila na soutoku Lužnice s Vltavou na Českobudějovicku. Nahromaděné kry zvedly hladinu řeky a hrozilo nebezpečí, že zcela zablokují průtok vody v Lužnici. Situaci sledoval redaktor Ivan Mls.

Redaktor (Ivan Mls): Podle informací z povodňové komise Týna nad Vltavou měli vojáci pracovat v řece se svými transportéry na rozrušování ledové bariéry až do šestnácti hodin. Starosta Týna Karel Hájek říká, že výsledek je vidět a nejhorší nebezpečí je už zřejmě zažehnáno.

Host (Karel Hájek): Kus toho ledu rovného na soutoku Vltavy s Lužnicí se podařilo odbourat, a teď doufáme, že je to dostatečný kus na to, aby při razantním vypuštěním vody z koryta aby to celý odplavalo.

Redaktor (Ivan Mls): Jak dodává, u Kolodějí nad Lužnicí se řeka už dostala mimo koryto.

Host (Karel Hájek): Tam přece jenom nad tím mostem sou ty chaty už nějakým způsobem zatopené.

Redaktor (Ivan Mls): Týnský starosta Karel Hájek ještě upřesňuje, jakým způsobem se sníží hladina řeky, aby rozrušený led z Lužnice mohl odplavat.

Host (Karel Hájek): Povodí Vltavy by odpustilo dva metry vody a doufáme, že už by se to mohlo jako rozbít ty, ty kry a že by to mohlo odplavat. Na Kořensku je jez a ten může upustit až o dva metry hladiny, protože na Orlíku taky upustili metr, takže teď se můžeme dostat na dva metry dolů.

Nahromaděné kry pomáhali dnes vojáci likvidovat i na Rakovnickém potoku u obcí Pavlíkov, Ryšuly a Luční Mlýn.

Požár v Litvínově

Požár domu v Žižkově ulici v Litvínově zaměstnal v noci nejen hasiče, ale i pracovníky města a technických služeb. Museli evakuovat na třicet nájemníků. Nikdo naštěstí nebyl zraněn. Pokračuje mostecká zpravodajka Eva Holá.

Redaktor (Eva Holá): Požár vypukl ve druhém patře domu pravděpodobně kolem půl třetí ráno. Co bylo jeho příčinou však vyšetřovatel dosud nezjistil. Ještě v noci byl pro nájemníky domu přistavený vytápěný autobus, který je převezl do náhradního ubytování. Oheň zasáhl půdní prostory a v době, kdy přijeli hasiči, už i střechu domu. Voda promočila celý dům, navíc stékala i ven do Žižkovy ulice a ulice S.K.Neumanna, kde byl kvůli nesjízdnosti na několik hodin úplně zastavený provoz tramvají i vozidel.

Přípravy USA a Británie na válku s Irákem

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld vydal rozkaz k rozmístění dalších pětatřiceti tisíc amerických jednotek poblíž předpokládaného iráckého bojiště. Jak informuje z New Yorku zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina, jde o rozhodnutí o největším přesunu sil Spojených států v posledním měsíci.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Rozkaz se týká také sedmi tisíc příslušníků americké námořní pěchoty ze základen v severní Karolíně. Jednotky se už nalodily na tři válečné lodi a zvyšují tak stav amerických vojsk v Perském zálivu na osmdesát tisíc. Pentagon má v plánu vyslat do konce ledna do případné války sto tisíc mužů a žen. Celkem by se však mělo do operace zapojit až čtvrt milionu příslušníků pravidelné armády a záložníků. Zatím co většina jednotek je v pohotovosti, do bojových akcí sou nasazovány spojenecké stíhačky. Podle CNN americké a britské letouny už po šesté bombardovaly irácké komunikační uzly pod bezletovými zónami na severu a jihu Iráku. Spojené státy, na rozdíl od ostatních členů Rady bezpečnosti, usilují o to, aby už koncem ledna OSN rozhodlo, zda Irák zásadně porušuje rezoluce Rady bezpečnosti a spojenci ho za nespolupráci mohli ztrestat. Většina zemí se ale domnívá, že na inspekce zatím ještě nebylo dost času.

Z Británie dnes vyplula směrem do Perského zálivu letadlová loď Ark Royal. V příštích dnech ji mají následovat další plavidla. Londýn tak začal formovat největší uskupení svých námořních sil od války o Falklandské ostrovy před dvaceti lety.

Obnovení zkoušek raketových systémů v Severní Koreji

Severní Korea ukončila moratorium na raketové zkoušky. Pchjongjang tak chce obnovit testy raketových zbraní. Jak uvádí východoasijský zpravodaj Radiožurnálu, totalitní režim tak ohrožuje mír na Korejském poloostrově i v celé regionu.

Překlad projevu zpravodaje: Od dnešní půlnoci už Severní Korea není signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní, od níž odstoupila včera. Zároveň se vyslovila pro obnovení zkoušek raketových systémů, které přímo ohrožují nejen Jižní Koreu, ale i Japonsko. Rozhodnutí komunistické vlády dnes v hlavním městě Pchjongjangu podpořilo více než milion lidí, kteří demonstrovali svou odhodlanost svést se Spojenými státy a jejich spojenci bitvu na život a na smrt.

Reakce Moskvy na situaci v Severní Koreji

Rozptýlit současnou krizi se pokouší Rusko. Moskva dnes přišla s návrhem, že postaví v Severní Koreji jadernou elektrárnu. Chce tak umožnit zemi začlenit se do rámce smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Podrobnosti zjišťoval moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Redaktor (Petr Voldán): Rusko má technické kapacity, které by mu umožnily postavit jadernou elektrárnu v Severní Koreji. Taková pomoc by umožnila podle ministra jaderné energetiky Alexandra Rumjanceva začlenit Pchjongjang zpět do rámce smlouvy o nešíření jaderných zbraní, od které Severní Korea včera odstoupila. Moskva se snaží o získání vlivu na severokorejský jaderný program už delší dobu. Ministr Rumjancev to potvrdil i politováním nad skutečností, že se Rusko nezúčastnilo dřívějšího, byť zrušeného, projektu budování jaderných elektráren v Severní Koreji.

Mrazy v Rusku a ve Francii

Nebývale krutá zima si po celé Evropě, i na asijském kontinentě, vybírá svou daň. Řada lidí umrzla a sníh a led působí i dopravní komplikace. Teploty okolo mínus třiceti stupňů zkomplikovaly i práci hasičů v ruském Petrohradu, kde oheň zachvátil jednu z nejznámějších historických staveb, budovu ruské admirality. Plameny zničily na tři sta metrů čtverečních této památky. Studená vlna zasáhla i Francii, což potvrzuje i tamní zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd.

Redaktor (Jan Šmíd): Už osm obětí na lidských životech si vyžádaly kruté mrazy ve Francii. Pět lidí zemřelo v Paříži. Jedná se vesměs o bezdomovce. Na základě této smutné bilance byli všichni lidé, bydlící na ulici, převezeni do provizorních ubytovacích komplexů, které otevřela pařížská radnice. Za poslední dva dny sem policie převezla čtyři stovky lidí. Parky a zahrady ve francouzském hlavním městě jsou zavřeny kvůli náledí. Extrémně mrazivé počasí potrvá ve Francii až do úterý.

Další zprávy

Téměř osm stovek obětí si vyžádaly mrazy v severní oblasti Indie, Bangladéše a Nepálu. Jen od včerejška tam přišlo v důsledku chladného počasí o život přes sto třicet lidí. Teploty v Indii a Bangladéši se pohybují sice jen kolem nuly, ale miliony obyvatel žijí v chatrčích bez vytápění a elektřiny.

Vážný nedostatek potravin ve Venezuele přiměl tamního prezidenta Hugo Chávese nařídit armádě, aby obsadila potravinářské závody. Nedostatek jídla v zemi zapříčinila čtyřicetidenní generální stávka, kterou prezident označil za pokus o hospodářský převrat.

Záchranáři našli po dvou dnech pátrání vrak pohřešovaného peruánského letadla. Fokker F-28 se čtyřiceti šesti lidmi na palubě se zřítil v horách asi šest set padesát kilometrů severně od metropole Limy. Havárii zřejmě nikdo nepřežil.

Demonstrace v Praze

Prahou dnes pochodovali maskovaní muži s hořícími pochodněmi. Asi dvacet extremistů se sešlo na ohlášené demonstraci v centru Prahy. Na místě byl reportér Radiožurnálu Marek Janáč.

Redaktor (Marek Janáč): Ještě než akce začala, účastníci demonstrace opakovaně napadli jednoho novináře. S tvářemi v kuklách čekali na sedmnáctou hodinu, kdy měla akce začít. Dostavil se ale právník Magistrátu, Tomáš Lejnar, který oznámil, že akce se odchýlila od původně ohlášeného cíle a musí být rozpuštěna. Na otázku Českého rozhlasu, jak se akce odchýlila, když ještě nezačala, neuměl Lejnar odpovědět. Demonstranti se potom vydali jiným směrem, než původně zamýšleli. Právě ve chvíli, kdy se v místech, kudy měla akce původně vést, shromáždilo několik skupinek mladých lidí, odhodlaných postup demonstrace k židovským synagogám zastavit. A tak demonstrace bez potyček se zapálenými pochodněmi, doprovázená policisty, dorazila na Palachovo náměstí. Skandování hesel s nacionálním podtextem si prý demonstranti chtěli připomenou holocaust Palestinců na Blízkém Východě.

Zranění našich turistů v Egyptě

V péči lékařů soukromé egyptské kliniky zůstávají čtyři vážně zranění čeští a slovenští turisté z havarovaného autobusu. České velvyslanectví je sem nechalo převézt ze státní nemocnice s odůvodněním, že v privátním zdravotnickém zařízení se pacientům dostane kvalitnější péče. O stavu zraněných hovoří pro Radiožurnál velvyslanec v Káhiře Jakub Karfík.

Host (Jakub Karfík): Ta situace vypadá o něco lépe, než vypadala včera odpoledne a včera večer. Čtyři lidé z těch dvanácti hospitalizovaných, dva čeští občané, dva slovenští občané, byli nebo my jsme je teda nechali převézt do jiné nemocnice, do soukromé nemocnice, kde se jim podle našeho názoru dostane podstatně lepší péče, než v té státní nemocnici, kam byli převezeni po nehodě. Ostatní pacienti, kteří neměli tak vážná zranění podle našeho odhadu, by mohli být během dneška, možná zítřka propuštěni z nemocnice.

K nehodě došlo včera ráno nedaleko severoegyptské Hurgády. Autobus s třiceti šesti turisty sjel ze silnice a několikrát se převrátil. Příčiny nehody vyšetřuje místní policie.

Sněhová situace na horách

Pěkné lyžařské podmínky nabízejí všechny naše hory. Sněhu je dostatek a vleky jsou v provozu. Čerstvý sníh připadl například na Šumavě, v Jizerských horách a Krkonoších, kde na hřebenech leží přibližně čtyřicet centimetrů sněhové pokrývky. Podmínky pro běžkaře tam ale tak zcela ideální nejsou. Objevují se na nich totiž zledovatělá místa. Z přírodního sněhu se mohou radovat také v Jeseníkách, jak potvrzuje člen tamní Horské služby Jaroslav Sendner.

Host (Jaroslav Sendner): Docela vydatně sněží, napadlo zhruba pět centimetrů novýho sněhu, už i na Ovčárně sou v provozu dva vleky, Malý a Velký Václavák, ostatní střediska všechna sou v provozu, celá pokrývka se teď pohybuje tak kolem třiceti centimetrů, takže se dá říct, že všude se lyžuje úplně bez nějakých větších problémů, na Červenohorském sedle dokonce dnes už bude puštěna i Černá sjezdovka a co se týče běžkařů, tak ty běžecký stopy sou v podstatě všude velmi dobré.

Výborné lyžařské podmínky hlásí i Klínovec v Krušných horách. Také tam jsou téměř všechny sjezdovky upravené a v provozu je i sedačková lanovka z Jáchymova na vrchol Klínovce. Náčelník Horské služby Rudolf Chlad ale lyžaře nabádá, aby si dali pozor na zledovatělé sjezdovky. Během několika dnů tu totiž došlo k pěti vážným poraněním.

Host (Rudolf Chlad): Úrazy sou vážnější z toho důvodu, že sníh je přemrzlý a velice rychlý, takže dochází spíš k vážnějším úrazům než k běžným úrazům, jako sou výrony a vymknutí, takže dochází spíš k zlomeninám, úrazům hlavy a podobně.

Výstava fotografií v Kladně

Atmosféru venkovských dechovkových tancovaček zachycuje výstava fotografií v malé galerii České spořitelny v Kladně. Jde o černobílé snímky Miroslava Pokorného z let 1973 až 1988.

Host (Miroslav Pokorný): Tancovačky začaly v roce sedmdesát tři a věnoval se jim asi patnáct let. Sou to venkovské tancovačky, které zobrazují kulturu, která zmizela, byla nahrazena zářivkama, diskotékama, umělejma hmotama a tato kultura byla stejná v Rakousku, v Čechách, v Německu. A já sem zastihl vlastně zbytek této kultury, která byla na českém území, byly tam sály, kde tančili stejně před padesáti lety jako tehdá