Otevřený přístup k lidem postiženým schizofrenií

Teď pro vás mám reportáž zblízka. Týká se nemoci, kterou trpí na sto tisíc Čechů, totiž schizofrenie. Mnohé z těch lidí známe ale třeba o tom ani nevíme. Důvod? Ti, kteří trpí touto vážnou duševní nemocí, se tím rozhodně nechlubí. Mají totiž strach z reakce okolí. Odborníci ale upozorňují, že je třeba toto stigma prolomit a o nemocích jako je schizofrenie začít otevřeně mluvit.

Nikola BOJČEV:
Pan Pavel věděl o svých zdravotních problémech už od malička. Až do čtyřiceti let ale netušil, že jde o schizofrenii. Trpěl vlnami nepopsatelného strachu. Snahy zjistit původ nemoci brzdil fakt, že lidé duševní choroby v té době usilovně před okolím tajili. Pak se ale jeho stav začal zhoršovat.

pan Pavel:
Ta první taková vlna, taková ta exploze to bylo ještě v dětství asi v roce 1971 nebo 1970, kdy jsem se v podstatě zhroutil ve škole. Tehdy jsem chodil do osmé třídy a bylo to v příležitosti vysílání školního rozhlasu. Tam jsem neunesl hudbu, která jako z něho vycházela. A tehdy jsem začal navštěvovat jako psychology a proběhla taková jakási první vlna léčení. Zdálo se, že to nějak jako skončí, nebo věřil jsem.

Nikola BOJČEV:
Nemoc se ale ozvala znovu na střední škole. Pavel si nechtěl vážnější problémy připustit. Myslel si, že vlny strachu prožívá každý. Dál ale navštěvoval psychiatrickou ambulanci. Po studiích na vysoké škole se ovšem nemoc vystupňovala. Skončil v léčebně, kde podle jeho slov podstoupil velmi tvrdou léčbu nejrůznějšími medikamenty.

pan Pavel:
Tehdy jsem měl takový pocit, že kdyby člověk nebyl jako na jedné straně ohrožen tou nemocí, tak ho ty léky, které bere, vlastně dorazí jako zcela.

Nikola BOJČEV:
Dnes už je léčba psychiatrických onemocnění, včetně schizofrenie, na výrazně lepší úrovni. Specializovaná zařízení i proškolený personál se dokážou o takové pacienty dobře postarat. Stále je ale takových lidí i léčeben málo a chybějí peníze. Daleko větším problémem je ovšem podle odborníků přístup okolí k duševně nemocným, jak potvrzuje z vlastní zkušenosti psychiatrička Džamila Stehlíková.

Džamila STEHLÍKOVÁ, psychiatrička:
Bezesporu ty znalosti o této nemoci nejsou tak rozšířeny u nás. U nás ještě nepřišla ta moderní obroda, kdy mluví se o těch pacientech, mluví se o resocializaci, mluví se o tom, jakým způsobem může jim pomoci komunita, za prvé. A za druhé je problém, že opravdu u nás je to výrazná stigmatizace. V české společnosti mít v rodině pacienta trpícího schizofrenií nebo dokonce pacienta trpícího alkoholismem, je opravdu věcí ztráty prestiže.

Nikola BOJČEV:
K tomu se přidává i pan Pavel, který trpí schizofrenií. On sám sice konečnou diagnózu přivítal, alespoň už věděl, proti čemu bojuje. Reakce okolí byly ale různé.

pan Pavel:
Po návratu z léčebny v tom dvaaosmdesátém jsem tak jako říkal, trpím duševní nemocí a tak a lidi to brali různě. Od takových těch jako reakcí, že mě odepisovali, až po takový ty pocity, no, z toho ještě vyrosteš nebo to se změní.

Nikola BOJČEV:
U duševně nemocných, obzvláště schizofreniků, je ale přístup okolí důležitý. K takovým lidem je podle odborníků třeba chovat se normálně. Často se totiž podle toho, jak k nim přistupuje okolí, oni chovají k ostatním. Pan Pavel, který se jako pacient svěřil se svým příběhem, chápe, že lidi mají strach.

pan Pavel:
Ta nemoc je natolik široká a nepředstavitelná, že pokud se díváme na neznámo, neznáma se bojíme, často. Čili v tomto smyslu stojím čelem, tváří v tvář neznámu. Ten strach opodstatněný je, pokud to ale beru z hlediska jako nemocného člověka, tak ten strach opodstatněný není, protože ten schizofrenik je v podstatě velmi oslaben tou nemocí. Je oslaben i léčbou té nemoci.

Nikola BOJČEV:
Profesor a přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Jiří Raboch říká, že schizofrenici nejsou žádní násilníci a není třeba se jich bát.

Jiří RABOCH, profesor a přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty:
V těch akutních epizodách té choroby ten člověk přece jenom hůře kontroluje své chování a jednání. Takže ta jeho potenciální, řekl bych, nebezpečnost těch akutních stádií, když není léčen, když není, řekl bych, v nějaké trvalejší péči, tak je zvýšena, mírně. Na druhou stranu, když se podíváme na populaci těch lidí, kteří jsou skutečně nebezpeční, to znamená, kteří se dopustili nějakého trestného činu, násilného činu, a budeme tam hledat pacienty se schizofrenií, tak jich tam najdeme naprosté minimum.

Nikola BOJČEV:
Příčiny vzniku schizofrenie jsou souhrou mnoha faktorů. Porucha při vývoji plodu, poranění nebo infekce mozku, stres, dědičné dispozice. Důležité je ale vědět, že postihnout může každého z nás a podle toho bychom měli k duševně nemocným lidem přistupovat. Nikola Bojčev, Radiožurnál.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.