Osvobozený Cherson čelí humanitární katastrofě. Odminování města potrvá měsíce, říká analytik

Cherson se po osmi měsících vrátil pod správu Ukrajiny, po ruské okupaci ale čelí humanitární katastrofě. Za jak dlouho dojde alespoň k částečné obnově základních funkcí města a celé Chersonské oblasti? Jakou pomoc potřebují její obyvatelé nejnaléhavěji? Vladimír Kroc se ptal analytika Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davida Stulíka, který v minulosti na Ukrajině působil jako diplomat Evropské unie.

Ukrajinská armáda před víkendem osvobodila správní centrum oblasti Cherson. Lidé prý slavili v ulicích. Je ale co slavit? Poradce tamního starosty Roman Holovňa popsal situaci ve městě jako humanitární katastrofu. Máte podrobnější informace, co přineslo tamním obyvatelům osm měsíců ruské okupace?

Velká řada občanů Chersonu před ruskou armádou musela utéct, takže i za ruské okupace tam žila víceméně polovina původních obyvatel. Další část těchto obyvatel byla dokonce ruskými jednotkami donucena k evakuaci na Ruskem okupovaná území, část lidí se také dobrovolně stáhla i s ruskou armádou.

Rusové za sebou při ústupu ničili infrastrukturu, vyhodili do vzduchu televizní věž, zničili mosty přes řeku Dněpr, vybrakovali tamní muzea a knihovny. Odvezli řadu vzácných relikvií, obrazů, historických knih a tak dále. To nejhorší se dělo během těch osmi měsíců, kdy Rusko systematicky potlačovalo jakékoliv projevy ukrajinskosti ve městě. Nutilo místní děti, aby přešly na ruskou výuku, nutilo místní učitelé, aby učili podle ruských osnov a jakýkoliv projev podpory Ukrajiny byl trestán, a to takovým způsobem, že už teď ukrajinští vyšetřovatelé nacházejí řadu mrtvých těl a řadu hrobů právě těch lidí, kteří se nesmířili s ruskou okupací.

Čtěte také

Jak dlouho může trvat obnovení základních funkcí města?

To je opravdu těžká otázka a určitě to nebude v řádu týdnů, ale spíše měsíců, protože infrastruktura byla cíleně ničena. Navíc ruská armáda při stahování zaminovala řadu objektů, silnice, domy, různé vládní budovy a i dnes bohužel došlo k tomu, že jeden z pyrotechniků při odstraňování těchto náloží zahynul, takže v tom městě bude ještě dlouhou dobu velice složité přežít.

Blíží se zima, město nemá dodávky elektřiny, plynu, tepla a ukrajinská vláda sama vyzvala obyvatele Chersonu, že pokud můžou a mají kam jít, aby se evakuovali právě na období zimy. Odhaduji, že potrvá minimálně do jara, než se podaří nějakým způsobem základní funkce a základní dodávky potřebných surovin a služeb obnovit.

V Chersonu je nutné obnovit dodávky základních potravin a postupně i dodávky vody, tepla, plynu a elektřiny. Do města už odjela řada konvojů s vodou a potravinami a obnovila se tam práce ukrajinské policie, která zajišťuje pořádek v ulicích.

Co je teď pro obnovu běžného života, dá-li se to tak říci, v Chersonu nejdůležitější? Právě odminování města?

Určitě, to byl problém i kolem Kyjeva, v Buči a v Irpini. Je tam velké množství nevybuchlé munice a civilisté v těchto oblastech, které nebyly odminovány a odkud nebyla odstraněna nevybuchlá munice, samozřejmě riskují život.

Dodnes se i na dávno osvobozených územích stává, že například farmáři se svými traktory a kombajny najíždějí na miny. I v této době lidé umírají. Bude to záležitost, která potrvá minimálně několik měsíců, než se podaří veškeré tyto výbušniny odstranit.

Na začátku invaze žilo v Chersonu 320 tisíc obyvatel, teď jich podle odhadů zůstává kolem 70 tisíc. Jakou pomoc potřebují nejnaléhavěji?

Je především nutné obnovit dodávky základních potravin. Do města už odjela řada konvojů s touto pomocí, s vodou, základními potravinami. Obnovila se tam práce ukrajinské policie, která zajišťuje pořádek v ulicích. Bude nutné také uklízet právě tu spoušť, která tam zůstala po ruské armádě, a začít postupně obnovovat dodávky vody, tepla, plynu a elektřiny.

Čtěte také

Co bude dál? Opevní Rusové svoje pozice za řekou Dněpr?

Tam ano, tam ty pozice upevní. Jenže fronta, kterou ruská armáda kontroluje, je velice dlouhá a není to pouze Chersonská oblast. Ukrajinská armáda posílila svoji ofenzivu v Luhanské oblasti na severovýchodě země kolem měst Svatove a Kreminna, kde se snaží prolomit také obranné linie ruské armády.

Kdyby se to ukrajinské armádě podařilo, tak by měla před sebou zcela volný sever Luhanské oblasti a to by pro ruskou armádu byl další tvrdý políček, protože by zase ztratila velkou část území, o kterých tvrdila, že jsou součástí Ruské federace.

Ukrajinci se nemusí nyní za každou cenu snažit dostat na levý břeh, ale mají poměrně širokou škálu možností, nejenom v Luhanské oblasti, ale třeba směrem na Melitopol, kde to také vypadá, že ukrajinská armáda shromažďuje síly. Kdyby tam provedla protiofenzivu a kdyby tato protiofenziva byla úspěšná, tak by se podařilo rozdělit ruskou armádu na jihu Ukrajiny na dvě části. Část, která by byla právě mezi Chersonskou oblastí a Krymem a část, která by byla mezi Ruskou federací a městem Melitopol, tedy která by kontrolovala město Mariupol.

Ukrajinci jsou nyní těmi, kdo určuje podmínky válčení na poli boje, a jsou to oni, kdo má nyní iniciativu.

Co ústup ruské armády z Chersonu znamená pro reputaci Vladimira Putina v Rusku? Za jakých podmínek může Ukrajina vstoupit do Evropské unie a kdy by k tomu mohlo dojít? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , vpl
Spustit audio

Související