Osud D1 – dlouhé kolony, nebo havarijní stav

12. červenec 2011
Motožurnál , Motožurnál

Podle vyhlášky se na dálnicích jezdí v pravém pruhu, levý slouží jen k předjíždění. Jenže na naší nejstarší dálnici se toto pravidlo dá uplatnit jen velmi těžko. Přestože byl první úsek D1 otevřen „teprve“ před 40 lety, vinou nedostatečné údržby v posledních letech je dálnice D1 prakticky v havarijním stavu.

Plány na první dálnici u nás se datují už do 30. let minulého století, ale po prvním úseku dnešní brněnské dálnice ze Spořilova do Mirošovic se začalo jezdit teprve v 70. letech, přesně před 40 lety, 12. července 1971. Jen pár dní před tím, 1. července, začala platit novela silničního zákona, která upravovala, jak se mají řidiči na dálnici chovat. Mimo jiné tehdy byla jak na dálnicích, tak na silnicích mimo obec neomezená rychlost.

Na 160 kilometrech mezi Mirošovicemi a Kývalkou by stát klidně mohl vybírat vstupné jako do muzea, protože především pro zahraniční řidiče, kteří jsou zvyklí na určitý dálniční komfort, musí být jízda po tomto úseku opravdu neuvěřitelným zážitkem. Bohužel ne zrovna příjemným.

„Dá se říct, že v pravém pruhu se normálně jet nedá.“
„Do 15. kilometru se v pravém pruhu dá jet, ale dále směrem na Brno, když se vjede na betonové panely, je to jedna rána za druhou.“
„Je to katastrofa. My najíždíme na dálnici u Velké Bíteše a tam je to opravdu strašné. Nejhorší je, že v této finanční situaci se s tím asi moc dělat nedá,“ řekli řidiči dotázaní v naší anketě.

Jenže to bychom za pár let neměli vůbec po čem jezdit. Životnost betonových panelů je kolem 30 let, a tak se jako houby po dešti letos na D1 vyrojily cedule upozorňující na nerovnosti povrchu. Někde je jen doporučení snížit rychlost, ale na mnoha místech je dokonce přikázána devadesátka, takže pokud si tady při vyšší rychlosti poškodíte auto, je to vaše vina.

O letošních prázdninách se bohužel oprav nedočkáme. „Pokud se nám podaří sehnat na podzim stavební povolení a s výstavbou bychom začali v roce 2012, pevně doufám, že do konce volebního období v roce 2014 bychom měli mít modernizaci za sebou, nebo bychom alespoň měli být velmi blízko k jejímu dokončení,“ věří nedávno jmenovaný ministr dopravy Pavel Dobeš, že se mu i díky přispění Evropské unie podaří sehnat potřebných 18 miliard korun.

Řidiči se v době rekonstrukce budou muset obrnit trpělivostí. Oprava 160 dálničních kilometrů se rozdělí do jednotlivých uzavírek, které by měly být maximálně desetikilometrové. Výhodou je, že projekt opravy je už zpracován. „Technická i technologická stránka už je vyřešena, teď zbývá pouze ekonomická stránka. Předpoklad je, že by to šlo zvládnout do roku 2017 bez jakýchkoliv problémů. Projekt je však připraven tak, že na prvním místě z časového hlediska jsou úseky na hranici Čech a Moravy, kde je nejvíc poškozených cementobetonových úseků a kde jsou v nejhorším stavu. To by měla být záležitost dvou až tří let,“ vysvětluje profesor František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT. Jenže minimálně nadcházející zimu to budeme muset ještě vydržet.

Zatím stále neexistuje alternativní dálniční cesta z Čech na Moravu, a tak se nabízí logická otázka, jestli zároveň při rekonstrukci nedojde k rozšíření D1 na tři pruhy v každém směru. Podle ministra Dobeše se to v této chvíli nevyplatí. „Obslužnost dopravní komunikace D1 na Vysočině je v tuto chvíli asi 40 tisíc vozů za den, ale komunikace je připravena na 70 tisíc aut. To znamená, že samotná obslužnost komunikace je dostačující,“ říká Dobeš. To potvrzuje i poslední sčítání dopravy. Jen pro představu – šestipruhový mirošovický úsek využívá denně necelých 90 tisíc vozidel.

Výhledově k rozšíření D1 určitě dojde, teď jsou však priority jinde – opravit ji tak, aby byla sjízdná. „Pokud by to znamenalo posunutí samotné realizace o několik měsíců nebo let s ohledem na výkupy pozemků a přípravu stavebních a územních rozhodnutí, které by s tím byly spojeny, je důležitější komunikaci ihned zmodernizovat a částečně rozšířit o přibližně 75 centimetrů v jízdním pásu,“ uzavírá ministr dopravy Pavel Dobeš.

Z pohledu řidiče to vypadá nesmyslně, ale má to obrovský význam při dalších opravách, protože i po uzavření jednoho pásu bude možné v tom druhém vytvořit dva jízdní pruhy v každém směru.

1. etapa oprav:
úsek Šternov–Psáře (42. až 50. km)
úsek Loket–Hořice (67. až 76. km)
úsek Větrný Jeníkov – Jihlava (106. až 114. km)
úsek Lhota – Velká Bíteš (155. až 164. km)
úsek Velká Bíteš – Devět křížů (164. až 169. km)

2. etapa oprav:
úsek Psáře–Soužice (50. až 57. km)
úsek Hořice–Koberovice (76. až 83. km)
úsek Humpolec – Větrný Jeníkov (92. až 106. km)
úsek Měřín – Velké Meziříčí (135. až 142. km)
úsek Devět křížů – Ostrovačice-Kývalka (169. až 182. km)

autoři: evk , mkk
Spustit audio