Osminohé prasátko nebo egyptská mumie. Na Buchlově si můžete prohlédnout i přírodovědné muzeum
Jako průvodce začínal na Buchlově v 80. letech, po několika desítkách let se tam jako kastelán vrátil. Rostislav Jošek má největší radost, když lidé odcházejí z prohlídek spokojeni, nikdo nenadává. Vždyť většina z kastelánů začínala jako průvodci, nakonec ale musí umět skoro všechny práce včetně úklidu, připomíná v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.
Na hradě si mohou už několik let přijit na své dětští návštěvníci – úspěšné dětské prohlídky navazují na publikaci s pastelkami, každou neděli se během hlavní sezony koná loutkové představení.
Dospělí si pak mohou prohlédnout nejenom klasickou historickou trasu, ale také přírodovědné muzeum z 19. století. „Koho až tak nezajímá architektura nebo letopočty, pak může ocenit osminohé prasátko neložené v lihu nebo egyptkou mumii, případně se pokochat vyhlídkou z věže,“ vysvětluje.
Jde o pozoruhodnou sbírku rodu Berchtoldů, kteří si z Buchlova udělali soukromé přírodovědné muzeum. Už v roce 1836 byl hrad jako 10. objekt otevřený pro veřejnost, a Berchtoldové se odlišovali v tom, že sami po světě jezdili – mnoho exponátů je zpracováváno vědecky, nechybí ale také kuriozity.
Co se týče egyptské mumie, tak ta byla přivezena na hrad v polovině 19. století Josefem Mitrovským a traduje se, že to byl svatební dar. „Už tehdy, kdy ji začali vystavovat, tak to byl velký tahák,“ připomíná.
Do roku 1511 hrad držel král, který ho dával do zástavy různým moravským rodům, věřitelům krále. Pro krále byl hrad cenný, protože střežil východní hranici, až později přešel do vlastnictví šlechty. Zajímavostí je, že Buchlov nikdy nebyl dobyt – stál na poměrně vysokých skalách, které byly v zimě potažené ledem.
Po 30 letech se plánuje otevření nově zrekonstruovaného tanečního sálu, který byl na počest svatby postavený v roce 1602. „Taneční sál je význačný počin, hodně návštěvníků může být překvapeno, co všechno tam uvidí,“ popisuje.
Rekonstrukce nebo oprava kulturního mobiliáře jinak patří k věcem, které přináší hradu sice zajímavé novinky, lidi ale příliš nepřitahuje. Je ale možné otevírat nové trasy, pokud to finanční kapacity dovolí. Na Buchlově například na Vánoce otevírají část hradu, která je běžně nepřístupná. „Ukazujeme pokoje, kde se ještě na počátku 20. století přes léto bydlelo,“ připomíná.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Konečná vystřelená do zastupitelstva a skákající zubaři. Co ukazují data o volebním křížkování?
-
Vítězní Starostové drží v Praze všechny trumfy. Hlaváček s Portlíkem začali jednat o koalici
-
ODS ve městě piva bývala hegemonem, teď je z Plzně bašta ANO. ‚Voličům to vyhovuje,‘ míní odborník
-
Otazník nad koalicí v Pardubicích. Poslankyně Nedomová odmítá spolupráci s ANO