Osmdesátikilogramová pípající koule oznámila lidstvu kosmickou éru. Sputnik odstartoval před 60 lety

Před šedsáti lety poprvé člověk překonal zemskou gravitaci. Lidstvo vstoupilo do kosmické éry. Z kazašského Bajkonuru startovala první umělá družice Sputnik 1. „Američané tehdy vyvíjeli v programu Vanguard svou družici, což se vědělo, Rusové mlčeli. Sputnik byl šok. Člověk přemohl zemskou gravitaci a dostal do kosmu těleso vytvořené lidskýma rukama," vzpomíná na svůj zážitek tehdy mladý vědec Boris Valníček.

Osmdesátikilogramová koule se čtyřmi několikametrovými anténami, kterou nikdo neviděl, jen pípala. Právě tak by se dala laicky popsat první umělá družice, která se 4. října 1957 vydala na oběžnou dráhu Země z kosmodromu Bajkonur v někdejším Sovětském svazu. Kosmodrom leží ale asi 360 kilometrů od vesnice téhož jména. Raketový kosmodrom se ve skutečnosti jmenuje Tjura-Tam podle nejbližší železniční stanice.

V roce 1956 jeho stavbu sice zaznamenalo americké špionážní letadlo U-2, ale souřadnice byly tajeny. Po Gagarinově letu, kdy Sověti žádali o jeho uznání Mezinárodní leteckou federací, uvedli jako místo startu právě jméno vzdálené vesnice Bajkonur, kde byl také trestanecký tábor.

Ve skutečnosti družice vážila 83,6 kg, měla průměř 58 cm, obsahovala dva vysílací moduly, bateriový blok, ventilační systém a čidla teploty a tlaku. „Jedinými zachytitelnými daty, která vysílala, bylo pípání informující o tom, zda se jí vede dobře nebo špatně, zda je jí zima nebo teplo. I z těchto skromných informací se ale daly odvodit dosud neznámé informace o vlastnostech atmosféry a inosféry," říká odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

Pípavý signál, který byl zachytitelný i běžnými radiopřijímači s frekvenčními pásy 20,005 a 40,002 MHz, bylo to jediné, co mohl běžný člověk sledovat. K obloze tehdy upínaly zraky milióny lidí. To, co na obloze viděli, nebyla ale nepatrná družice, nýbrž 280ti tunová nosná raketa se schopností vyvinout první kosmickou rychlost a vynést Sputnik na oběžnou dráhu.


V rámci Světového týdne kosmu vystavuje pražské planetárium modely Sputniku 1. Vyrobili je pracovníci planetária s využitím 3D tiskáren. Jejich rozměry odpovídají skutečným rozměrům původní družice a oba jsou v Česku unikátní.

Konstruktérem první mezikontinentální balistické rakety R-7, známe pod přezdívkou Semjorka, byl Sergej Koroljov s typickým osudem mnoha sovětských vědců, kdy jejich život vedl od vědy do gulagu a zpět. Jeho původním úkolem bylo vyvinout raketu, která měla být schopna dopravit pětitunovou jadernou nálož do vzdálenosti osmi tisíc kilometrů. Nebýt tohoto zadání, Sputnik 1 by se byl dostal na oběžnou dráhu mnohem později. Vývoj jaderné hlavice ale měl potíže a Koroljovův vědecký tým se chytil příležitosti. Vláda na projekt družice zprvu nahlížela jako na nezajímavou Koroljovovu fantazii.

„Ještě dva dny po té, co se z vesmíru ozvalo ono slavné pípání, jsme ani my, ani naše vláda nevěděli, co to přesně znamená," vzpomínal v roce 2007 člen Koroljovova týmu, vědec Boris Čertok. V amerických vojenských kruzích však událost vyvolala zděšení. Byl zvýšen rozpočet na kosmický výzkum a v červenci 1958 byla založena NASA.

První Sputnik odstartoval závody ve vesmíru mezi velmocemi. Ruský náskok smazali Američané až v roce 1969 přistáním na Měsíci.

autor: jas
Spustit audio