Opravdu velký žánrový biják, líčí herec Martin Finger film Bojovník. Jak komandoval pravé zápasníky?

V tom filmu skutečně vystupuje řada profesionálních bojovníků od Jiřího Procházky po Karlose Vémolu. Jak to vypadalo při natáčení? Hodili vás třeba taky do ringu, abyste si zakusil, co to je?

To ani ne, jenom jsem si nechával radit. Třeba David Kozma, toho je určitě třeba zmínit. To je veliký fighter v Česku. Zrovna jsem se dozvěděl včera, že bude mít zase zápas, takže přijel a říkal, že si jen tak odskočil do Varů a dával si s námi nějaký sendvič. Já jsem říkal, počkej: Ty jsi ale v přípravě, to by zase neměl teď, ne…

To se ve vás ozval ten trenér?

No, vlastně jo, pořád to pokračovalo. David Kozma mi radil, když jsem měl něco improvizovat jakožto trenér. Režiséři mi řekli „něco tam na ně zařvi“. Já to nemám rád, to něco – já to potřebuji mít konkrétní, abych nebyl v té roli za debila. Takže říkám Davidovi, co bys řekl tady v tomto? On říkal, abych mu řekl: „Nech ho bejt, a jeď si to svý“. 

Docela dobrý, tak jsem si to modifikoval. Dokonce jsem to včera slyšel, zaznělo to nakonec ve filmu.

Co z toho teda vzešlo? Nech to být?

Dal jsem to doslova, protože to je podivná věta, které zároveň každý člověk rozumí. Tak ta tam zůstala.

Čtěte také

Hrál jsem často sígry. Když přijde role klaďase, neodmítnu, říká herec Finger. Hraje ve filmu Slovo

Ona to bude asi drsná mluva mezi bojovníky, ne?

Jsou to zase takové vtípky, které ne všechny by se potom daly zařadit. Já bych je tam klidně řekl, ale oni by je stejně vystřihli.

Takže vulgarity.

No, to by pípalo.

Martina Fingera zpovídá Martin Balucha|foto:Český rozhlas Radiožurnál

Respekt ke kameře

Neměl jste oproti těm profesionálním zápasníkům Vémolovi a Procházkovi výhodu, že jste byl zvyklý na kameru? On o tom mluvil představitel hlavní role Milan Ondrík, který říkal: Já jsem měl respekt, ale pak jsem si uvědomil, že oni mají stejný respekt z kamery, takže se to přece jenom trošku vyvážilo. 

Čtěte také

Každý z nás je bojovník. Film není jen o MMA, ale o zápasech běžného života, říká herec Ondrík

Bylo super, když Kozma chtěl být ten fighter a já jsem chtěl být ten dobrý trenér, hrát to. Bylo takové nahoru dolu. Chvíli chlapáci a chvíli nervózní hošíci. Prolínalo se to krásně.

Vašeho filmového otce si zahrál Pavel Rímský, který daboval Rockyho. Já jsem někde četl, že jakmile zazněl zvučný hlas pana Rímského, ztichl celý plac. Bylo to tak?

Já jsem na to zvyklý, já s Pavlem hraji jedno představení v Řeznické, jenom my dva. Ale to byl opravdu záměr, který se povedl. Ti lidé, kteří to sledují, vědí, kdo byl Rocky a kdo ho nadaboval v Česku. Je to spojení. Dlužno říct, že Bojovník je, dejme tomu, něco jako český Rocky.

Takže dabér českého Rockyho nemohl chybět... Vyprávěl z toho dabérského světa nějaké historky, třeba co si pamatoval? Já vím, že on sám není příliš velký jako bojovník…

On v těch tepláčkách je Pavlík už opravdu takový křehoučký. Ale byl tam, hrál tam mého otce. Už to byla další generace, ten už opravdu mohl jenom sázet moudra.

Všechno v tom filmu spěje k tomu okamžiku finální bitvy, souboje, který se natáčel během skutečné MMA akce. Je to tak?

Něco. Abyste měli záběr, tak to bylo opravdu v O2 Areně, tam máte 20 tisíc komparzistů zadarmo. To je na naše české poměry neskutečné. Ten film je neskutečně krásně výpravný, je to opravdu jako velký biják. Na to jsem asi nejvíc hrdý.

Je to žánrový film. Zároveň to není jenom sportovní drama, je to o rodině, o problémech hlavního hrdiny. Je to hluboce lidský životní příběh. 

Čtěte také

Angažmá v Indii jsem bral jako očistu, v MMA jsem se cítil opravdu sám. A svůj gól proti AC Milán si občas pustím, vzpomíná fotbalový válečník Slepička

Není to jenom o zápasu, ale tam i hluboký lidský příběh.

Přesně tak. Ale ten fight sám o sobě, ten skutečný, je neskutečně dobře nasnímaný a nastříhaný, za to by se opravdu nemusel stydět ani Silvestr Stallone, kdyby v tom hrál. To říkám úplně na vážno. To se mi fakt strašně líbí, že to udělali kluci dobře.

Ten zápas se točil asi šest dní v kleci někde úplně jinde. Došlo tam i ke zraněním a tak. Kluci se úplně strašně nadřeli. Já jsem jim tady po premiéře skládal hold.

Vážná zranění byla?

Zlomenina ruky. Ján Jackuliak si zlomil ruku, pak to s ní dotáčel jako statečný bojovník.

Když se ještě podíváme na ten zápas, tak jste mluvil o tom, že finální souboj se chvilku natáčel během reálné MMA akce. Dokážu si představit, že Hollywood by na to měl několik dnů. Vy jste to museli asi stihnout během pár minut nebo pár hodin?

Vždy během pár minut, když měli pauzu mezi zápasy a různými jejich promo akcemi. Tak nám řekli: Teď máte čas.

Takže náš hrdina nastupoval do klece a my s ním, všechna ta příprava, do toho těch 20 tisíc lidí řvalo Hoff, jak se jmenuje ta postava. To nevymyslíte. Zadarmo 20 tisíc lidí a vypadá to dobře.

Jaké divadelní role má Martin Finger ve svém současném repertoáru? Poslechněte si celý rozhovor.