Opraváři českého venkova. Nový reportážní seriál o lidech, kteří se starají o krajinu

Žáby v nových tůních, slepýši i „mečící kozy“ bekasiny. Díky dobrovolníkům se Na hatě vrací pestrost

Pitná voda přitéká do Prahy z vodní nádrže Švihov. Do této přehrady vtéká také Želivka, a ta pramení v kopcích na Vysočině. Želivka má pramenů víc, ale jedno prameniště vzniká nedaleko vesnice Kalhov na Jihlavsku. Šestihektarová lokalita se jmenuje Na hatích, pronajali si ji ochránci přírody a drobnými úpravami zlepšují schopnost území zadržovat vodu.

Pozdě odpoledne už se mění obzor do červena a Na hatích pořádně profukuje. Voda pramení poněkud překvapivě na kopci v nadmořské výšce kolem 700 metrů. Půda je promáčená, listnáče rostou roztroušeně a mezi nimi se bělají v mechu silné třeně pravých hřibů.

Neúnavný ochránce přírody Pavel Pokorný

Chodí sem málokdo, turistické cesty tudy nevedou, ale Pavel Pokorný lokalitu zná. Vystudovaný lesník bydlí pár kilometrů odsud, zajímá se o krajinu a mimo jiné založil spolek Říční krajina.

Auto nechal na pastvině a postupně nosí k prameništi hrábě, sekyry a další nářadí. Sezval brigádníky z jihlavské pobočky Českého svazu ochránců přírody. „Spíš jde o to, aby děti vyrazily z města. Něco udělají a před setměním posedíme u ohně,“ těší se milovník přírody.

Zrod tůně

Parta nadšenců doráží vzápětí. Šéf výpravy vede jednu supinu k velkému vývratu, u kterého má vzniknout tůň. Takových malých mělkých jezírek je v okolí několik, a jen znalci poznají, že jsou uměle vyhloubené. Rychle zarůstají a stejně rychle v nich vzniká život.

„Je to zbytek takové archaické krajiny, než jsme ji společnými silami odvodnili a zorali,“ říká smířlivě, ale s lehkých ironickým úsměvem dlouhovlasý ochránce přírody Pokorný. „Tůňka je drobná biotopová věc. Je to doplňková činnost pro zpestření stanoviště,“ dodává.

Několik mužů vyrývá těžké mokré drny kolem vývratu, z hlíny tvoří nízkou hráz, kterou ušlapává školák v holinách. Kde jinde se může takhle vyřádit v bahně. Rýč má v ruce ale i třináctiletá Tereza. „Začalo mě bavit chodit na kroužek a jezdit takhle do přírody. Tady něčemu pomůžu,“ přiznává dívka. Její otec pokyvuje hlavou, nabírá další drn, který s mlaskavým zvukem přistává v mokré trávě.

Pestrá krajina

Nohy čvachtají v bahně, brigádníci trousí vtipy a smějí se. Mezi nimi místopředseda jihlavské pobočky Českého svazu ochránců přírody Dan Stejskal.

Tahle tůňka je také umělá, ale pár let stará

„Pavel zná na Vysočině hodně zajímavých lokalit, má cit pro krajinu, a když něco potřebuje – zasadit stromy, vykopat tůň, shrabat trávu, tak mu chodíme pomáhat. Mě to nabíjí,“ říká skromně.

Patron lokality na hatích Pavel Pokorný pokyvuje vlasatou hlavou a nezapře v sobě básníka. „Kdybychom tu nic nedělali, tak by krajina na tomto místě nebyla tak pestrá a ztratila by jedno ze svých mateřských znamének. Jako když ztratíte z obrazárny jeden krásný obraz.“

autoři: Ľubomír Smatana , opa
Spustit audio

Související