Opraváři českého venkova. Nový reportážní seriál o lidech, kteří se starají o krajinu
Žáby v nových tůních, slepýši i „mečící kozy“ bekasiny. Díky dobrovolníkům se Na hatě vrací pestrost
Pitná voda přitéká do Prahy z vodní nádrže Švihov. Do této přehrady vtéká také Želivka, a ta pramení v kopcích na Vysočině. Želivka má pramenů víc, ale jedno prameniště vzniká nedaleko vesnice Kalhov na Jihlavsku. Šestihektarová lokalita se jmenuje Na hatích, pronajali si ji ochránci přírody a drobnými úpravami zlepšují schopnost území zadržovat vodu.
Pozdě odpoledne už se mění obzor do červena a Na hatích pořádně profukuje. Voda pramení poněkud překvapivě na kopci v nadmořské výšce kolem 700 metrů. Půda je promáčená, listnáče rostou roztroušeně a mezi nimi se bělají v mechu silné třeně pravých hřibů.
Chodí sem málokdo, turistické cesty tudy nevedou, ale Pavel Pokorný lokalitu zná. Vystudovaný lesník bydlí pár kilometrů odsud, zajímá se o krajinu a mimo jiné založil spolek Říční krajina.
Auto nechal na pastvině a postupně nosí k prameništi hrábě, sekyry a další nářadí. Sezval brigádníky z jihlavské pobočky Českého svazu ochránců přírody. „Spíš jde o to, aby děti vyrazily z města. Něco udělají a před setměním posedíme u ohně,“ těší se milovník přírody.
Zrod tůně
Parta nadšenců doráží vzápětí. Šéf výpravy vede jednu supinu k velkému vývratu, u kterého má vzniknout tůň. Takových malých mělkých jezírek je v okolí několik, a jen znalci poznají, že jsou uměle vyhloubené. Rychle zarůstají a stejně rychle v nich vzniká život.
„Je to zbytek takové archaické krajiny, než jsme ji společnými silami odvodnili a zorali,“ říká smířlivě, ale s lehkých ironickým úsměvem dlouhovlasý ochránce přírody Pokorný. „Tůňka je drobná biotopová věc. Je to doplňková činnost pro zpestření stanoviště,“ dodává.
Několik mužů vyrývá těžké mokré drny kolem vývratu, z hlíny tvoří nízkou hráz, kterou ušlapává školák v holinách. Kde jinde se může takhle vyřádit v bahně. Rýč má v ruce ale i třináctiletá Tereza. „Začalo mě bavit chodit na kroužek a jezdit takhle do přírody. Tady něčemu pomůžu,“ přiznává dívka. Její otec pokyvuje hlavou, nabírá další drn, který s mlaskavým zvukem přistává v mokré trávě.
Pestrá krajina
Nohy čvachtají v bahně, brigádníci trousí vtipy a smějí se. Mezi nimi místopředseda jihlavské pobočky Českého svazu ochránců přírody Dan Stejskal.
„Pavel zná na Vysočině hodně zajímavých lokalit, má cit pro krajinu, a když něco potřebuje – zasadit stromy, vykopat tůň, shrabat trávu, tak mu chodíme pomáhat. Mě to nabíjí,“ říká skromně.
Patron lokality na hatích Pavel Pokorný pokyvuje vlasatou hlavou a nezapře v sobě básníka. „Kdybychom tu nic nedělali, tak by krajina na tomto místě nebyla tak pestrá a ztratila by jedno ze svých mateřských znamének. Jako když ztratíte z obrazárny jeden krásný obraz.“
Související
-
Volební perličky. Ľubomír Smatana v novém seriálu listuje tak trochu jinou volební mapou Česka
Věděli jste, že v letošních volbách kandidují desítky lidí, kterým je přes devadesát let? A že najdete v Česku obec, kde do místního zastupitelstva kandidují pouze ženy?
-
Pražská zoo, jak ji neznáte. Nový reportážní seriál Ľubomíra Smatany k 90. výročí vzniku Zoo Praha
Zoologická zahrada v pražské Troji vstoupí 28. září do desáté dekády své existence. Reportér Ľubomír Smatana nahlédl s mikrofonem tam, kam se běžný návštěvník nepodívá.
-
Příběhy z Moravy očima reportéra Smatany: Nebudeme plakat, vezmi si rukavice a podávej cihly!
Lidé na jižní Moravě hledají po úderu tornáda cestu k dřívějšímu životu. Co prožili zasažení lidé a jak svou situaci nesou? A jaká pomoc je v tuto chvíli na místě potřeba?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
