Opona nad skutečnými zájmy Ruska spadla. V Kaliningradu ale jen haraší zbraněmi, je přesvědčen velvyslanec při NATO

Ruské hrozby kvůli exklávě u Kaliningradu jsou znepokojivé. Rozhoří se ozbrojený konflikt i tam? Co přinese schůzka zemí G7 a následující summit Severoatlantické aliance? Podaří se státům NATO přesvědčit Turecko, aby nebránilo vstupu dosud neutrálních severských zemí do Aliance? A jak by vstup Švédska a Finska Alianci posílil? Vladimír Kroc se ptal velvyslance při NATO Jakuba Landovského.

Jak vážným problémem může být ruská exkláva okolo Kaliningradu a situace, kdy Litva nedovoluje na toto území dovážet z Ruska zboží zatížené evropskými sankcemi?

Čtěte také

Je moc dobře, že se na to ptáte, protože okolo toho panuje množství špatných informací. Litva ve své podstatě jediné, co aplikuje, jsou evropské normy ohledně dodržování sankcí. To znamená, že se to vůbec nevztahuje na veškeré zboží, stahuje z trhu některé zboží. A jistě se celá situace bude ještě nějakým způsobem moderovat do budoucna.

Rusko toho ale samozřejmě využilo a udělalo z Kaliningradu obleženou oblast. Je tam mezinárodněprávní závazek a možnost zajistit po zemi jakýsi koridor, jednání probíhají. Kaliningrad ale může hrát v konfliktu velkou roli a může být rozbuškou dalších eskalací, tentokrát ne mezi Ukrajinci a Ruskem, ale mezi členy Aliance a Ruskem.

Rusko hrozí, že zakročí na obranu svých národních zájmů. Jakou podobu by mohla mít ruská odveta?

Čtěte také

Vycházím z toho, že alianční záruka bezpečnosti je jedna z mála věcí v dnešním nejistém světě, na kterou se můžete spolehnout. To znamená, že reakce Ruska by neměla podobu ozbrojeného útoku podle článku pět, ale může se jednat o útoky typu Vrbětic, může se jednat o kybernetické útoky. To, čemu se někdy nepěkně říká hybridní působení, může samozřejmě státy v budoucnosti čekat. Potkalo to Českou republiku. V té oblasti Baltského moře je to zvykem, je tam samozřejmě i početná ruská menšina. Všechny tyto věci se může Rusko snažit využívat k destabilizaci.

Tím, že konečně spadla opona nad skutečnými zájmy Ruska, kterými je růst ruského impéria až do imperiální podoby – prezident Putin, myslím, mluvil i o městě Narva jako o ruském městě, které se ale samozřejmě nachází na území aliančního člena –, tak víme, že z hlediska politických cílů není možné se s Ruskem v tuto chvíli na ničem domluvit. Takovéto věci jsou pro každého z nás nepřijatelné.

Server Politico označil region za nejnebezpečnější místo na zemi. V Kaliningradu mají Rusové baltskou flotilu a balistické, a možná i jaderné střely. Vy už jste řekl, že to není pravděpodobné, ale co když se rozhoří ozbrojený konflikt i tam?

Tak potom bude samozřejmě nastupovat garance článku pět a alianční obrana. O tom není pochyb. Ale já se domnívám, že takováto věc v tuto chvíli není namístě. Ale právě proto, abychom tomu předešli, tak Aliance vyztužuje východní obranný val pomocí nových bojových uskupení. O tom budou lídři na summitu určitě také jednat. Provádíme patroly. Je tam námořní i vzdušný komponent. Zkrátka Aliance se velmi pečlivě připravuje na to, aby byla schopná dostát svým závazkům i v budoucnosti.

Čtěte také

Co přesně říká onen článek pět Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně?

Pokud se některá z členských zemí stane předmětem ozbrojeného útoku, ostatní členské země budou tento útok vnímat jako útok na své území a podniknou patřičné kroky. A pak je tam ještě článek šest, který upřesňuje, jakého přesně území se to týká, vyčleňuje námořní chráněnou oblast nad obratníkem Raka a vyčleňuje i úlohu francouzských departementů v Alžíru, které ale už dávno nejsou francouzské. Tam je jenom geografické dopřesnění. Bezesporu ale oblast hranice Kaliningradu a Polska, Kaliningradu a Litvy je článkem pět stoprocentně pokryta.

Znovu se v té souvislosti objevují úvahy o možnosti násilného proražení takzvaného Suvalského koridoru, který leží na polsko-litevských hranicích a spojuje Bělorusko s Kaliningradskou oblastí. Mají na to Rusové dostatečné kapacity?

Nemají. Vidíme, že Rusko muselo nasadit velkou většinu svých ozbrojených sil do konfliktu na Ukrajině. A proto je v podstatě těžko představitelné, že by Rusko otevřelo jakoukoli druhou frontu, kde by se pokoušelo svoji imperiální ambici přenést v nějaký další konflikt, v nějaké vojenské dobrodružství. Rusko se soustředí na Ukrajinu, v čemž je ale zároveň riziko nějakých možných dalších úspěchů Ruské federace. A my se musíme všichni soustředit na to, abychom Ukrajině maximálně pomohli.

Takže nás nemusí nijak zvlášť znepokojovat, že Rusové v této vypjaté chvíli pořádají v oblasti vojenské manévry?

Vojenské manévry jsou vždycky součástí signalizování, harašení zbraněmi. Stejně tak fungovala i ruská nukleární rétorika v určitých fázích konfliktu. Tyto věci rozhodně nepřispívají k nějakému uklidnění situace. Neměly by nás nechávat chladnými, ale zároveň bychom jim neměli přikládat automaticky význam nějaké indikace útoku z tohoto směru. Jsou to věci, které v historii Severoatlantické aliance měly vždycky své vrcholy, a pak zase napětí polevilo. Myslím si, že naše vojenské autority jsou vždycky připraveny na to adekvátně a neeskalačně zareagovat.

Jak chce NATO zvýšit tlak na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině? Kdy bude podepsána společná deklarace o spolupráci EU a Severoatlantické aliance? Zvýší česká vláda výdaje na obranu? A přejde Ukrajina na západní platformu zbraní? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související