Ondřej Jonáš, investiční bankéř

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na zpravodajské webu BBC se značnou část noci skvěl a pozici číslo jedna článek s nadpisem "Zapadá slunce nad Spojenými státy?" A jeden z titulků ekonomického zpravodajství CNN zase vyzýval "God, save us, Bože, ochraň nás." To vypadá téměř jako citace z nějakého scénáře postkatastrofického filmu. Stojíme tedy opravdu na nějaké pomyslném okraji nějaké propasti, anebo to jsou jen nadsazené novinové titulky?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, situace není určitě dobrá, vidíme v podstatě, že ti, kteří mají kapitál, nedůvěřují jeden druhému a nedůvěřují svým klientům, takže to, co se zaseklo, je vlastně ten krevní tok kapitalismu, který by měl rozdělovat peníze tam, kde jsou nutné. Ta situace vůbec není dobrá, dokonce včera na mezibankovním trhu Libor, tedy sazba, za kterou si banky půjčují jedna druhé, se vyšplhal ještě víc a opravdu celý trh je jako ve spastické křeči a...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená nedostatek důvěry?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Absolutní nedostatek důvěry a ty otázky, které kladete vy v těch hyberbolách tak, jak je kladete vy, si kladou lidé a jejich reakce většinou je jít do ústraní a přestat participovat, pozorovat, čekat na to, co udělá Senát, co udělá Kongres, co francouzský prezident v Paříži na skupině čtyř hlavních ekonomik vymyslí a jak vlastně se k tomuto, k této situaci bude přistupovat. Neviděl bych to jako konec kapitalismu Ameriky nebo západního světa, ale určitě je to velice významný šok, taková srdeční zástava, která si vyžaduje, myslím, promyšlení, co změnit, co dělat líp.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak zkusme teď předvídat rozhodnutí dolní komory Amerického kongresu a pro tuto chvíli si představme, že Američané prostě disponují tím plán, který obnáší více než sedm set miliard dolarů na jakousi sanaci celé situace. Evropská část G8 se pravděpodobně v sobotu dohodne také na nějakém plánu pro Evropskou unii. Co nám v tuto chvíli tedy ještě hrozí? Je ten pacient, řekněme, to takovým obratem, už stabilizovaný, anebo ještě pořád může padnout do nějakého kómatu?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Já si nemyslím, že bysme ještě přesně byli schopni zodpovědět na tuhle otázku. Ta situace se může ještě vyvíjet a horšit mnoha různými způsoby. Dopad konkrétně na reálnou ekonomiku, na činnost podniků, na rozhodování lidí, co se týče spotřeby a jejich životních rozhodnutí, může být ještě podstatně velký a nedovolil bych si říct, jak se tento scénář bude vyvíjet. Ale to, co myslím, že je jasné, že Amerika přistoupí k nějakému záchrannému balíčku, jestli Kongres schválí přesně to, co je před ním dnes ve Washingtonu, většina lidí to očekává a je jasné, že nějaký takový balíček schválen bude. Jen abych to dal do kontextu. Sedm set miliard dolarů je víc než zatím stála válka v Iráku, je to zhruba čtvrtina amerického rozpočtu a důvod, proč prezident předložil tento balíček před Kongres je, že potřebuje nutně autorizaci od těch, kteří mají schvalovat výdaje pro takto významný záchranný plán, ale to neznamená, že by ministr financí bez tohoto balíčku neměl v ruce velice silné instrumenty. Koneckonců viděli jsme v řešení už těch případů AIG, Fannie Mae and Freddie Mac, Bear Stearns. Každý trošičku jiný ve svém detailu, nicméně případy, ke kterým ministr financí přistupoval velice kreativně, velice rozlišně podle různosti těchto případů, takže si nemyslím, že by jeho ruce byly svázány bez tohoto balíčku a určitě by bylo lepší, kdyby se to dělo transparentně, veřejně, s podporou Kongresu a s plným vědomím možných dopadů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane Jonáši, prošel mimo jiné i investičními bankami, jako jsou třeba Solomon Brothers, nebo Golmand Sachs. V takovou dobu, teď se ptám s tím vědomím, že takováto krize pravděpodobně za vaší éry neproběhla, nebo za vaší kariéry, ale přesto, když se objeví taková podobná krize, jaká panuje v takových institucích, investičních bankách atmosféra? Jakým způsobem taková banka v tu chvíli žije?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, tak v prvé řadě tam vzniká obava, můžu říct, do jisté míry strach o to nepřijít o hlavu. A to jak ve smyslu nepřijít o kapitál, který může být v riziku, tak o pomyslně místo, tak opozici na trhu. Tyto dvě instituce, které jste jmenoval, patří k nejlepším, jsou vybaveny velice silným potenciálem intelektuálním, a tito lidé přemýšlejí velice kreativně. Koneckonců jsme viděli, že statut Goldman Sachs a Morgan Stanley se změnil na univerzální nebo komerční banky proto, protože je to zdroj stabilnějšího financování. Nemyslím si, že by to byl konec éry investičního bankovnictví tak, jak někdy čteme v novinách, ale jednoduše změna jejich byznys modelu způsobu, jakým svoje aktivity budou financovat do budoucna. Kdykoliv dochází k takto silným otřesům na trhu, tak je to samozřejmě příležitost i nebezpečí, ale myslím si, že zrovna tito aktéři jsou velice dobře vybaveni na to, aby tuto krizi přežili a jistě na ni i možná profitovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je možná otázka, kterou jsem položil už v úvodu. Jestli vůbec existuje, jestli se dá v tuto chvíli už odhadnout, kdo na celé krizi až doběhne, bude profitovat, protože minimálně ohledně těch prvních krachů velkých amerických bankovních domů a finančních institucí, jejichž aktiva do značné míry přebírala například banky GP Morgan, tak tam to vypadalo, že právě tato společnost bude profitovat z celé krize.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Určitě je jedna ze tří vyvolených, mohl jste jmenovat zrovna tak /nesrozumitelné/ a City Group. To se zdá, že jsou ty tři, kterým bylo nařízeno, aby se postaralo o slabší finanční instituce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to jim bylo nařízeno nebo prostě to vyšlo tak, že tyto tři instituce byla opravdu ty nejzdravější.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
To mluvím obrazně, samozřejmě bylo jim to nabídnuto a měly možnost, bylo jim doporučeno, aby se zachovaly zodpovědně a co možná v této situaci pomohly. Jednak je tam lepší vedení James Dimon, který vede JP Morgan má vynikající pověst, dal dohromady tým lidí, kteří jsou velice silní. Bank of America je také instituce, kterou bysme měli zmínit, která převzala Merrill Lynch a má velice hluboké schopnosti ve svých řadách vedení. To je určitě důležitý aspekt. Ale u těchto univerzálních bank nezapomínejme, že vláda ručí dnes do výši 100 tisíc dolarů a možná dnes večer do výše 250 tisíc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Za vklady?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Za vklady. A jelikož tyto velké instituce mají obrovské množství vkladatelů, tak je to pro ně velice důležitý podpěrný bod a vlastně ta jejich stabilita, a to, čemu říkáme stabilita tohoto univerzálního modelu, je ve velké části založena na záruce, kterou jim dává stát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když vezmeme tento argument a přidáme k němu to, že právě tyto banky přebírají ty, řekněme, zdravé části těch padajících ostatních bankovních domů a finančních ústavů, tak nenastane po doběhnutí krize určitá asymetrie v tom, že minimálně tato trojice prostě bude povýšena nějakým způsobem a posílena na úkor ostatního sektoru?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, dochází tam ke koncentraci v bankovním sektoru, ale zde je správné říct, že ve Spojených státech je dnes stále ještě asi osm a půl tisíc bank. Odhaduje se, že dalších pět set má vážné problémy, takže tento konsolidující trend bude pokračovat, ale i ta největší z nich dnes její depozita nepřesahují teď nevím přesné to číslo, ale bude tak okolo dvanácti, čtrnácti procent z celku, takže ta koncentrace je vážná, ale je to něco, co celý sektor potřebuje. Celý finanční sektor trpí podkapitalizací. Na velikost rozvahy jsou tyto instituce silně podkapitalizované a to, co vlastně Washington hledá, je způsob, jak rekapitalizovat finanční sektor, aniž by to musel dělat daňový poplatník.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď ještě otázka. V jaké jsme fázi v té probíhající finanční krizi, je to první počáteční fáze?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, tak už to trvá čtrnáct měsíců, mohli bysme připomenout, že to začalo vloni v létě, kdy se ukázala velká díry u BNP Paribas...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A já ještě můžu připomenout, že při přípravě jsem našel zcela mnou zapomenuté zprávy z tohoto jara, že investiční bankéři z Wall Streetu za probíhající krize sepsalo na jaře, odchází do Asie za lepšími a stabilnějšími trhy.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Přesně tak, přesně tak a je to problém, na který podle toho, jak se na to díváte, má mnoho aspektů. Je mnoho viníků, na které můžeme ukázat prstem a je to adaptace, kterou dnes prožíváme a myslím nikdo pořádně neví, jakým směrem se to bude ubírat. To, co je patrné ve zpomalení ekonomik, v tom velice výrazném zpomalení jak v Evropě, ve státech, tak i v Asii je, že dochází k něčemu výjimečnému. Včera cena ropy klesla na 90 dolarů a přitom jen před několika málo týdny byla na sto padesáti. To je neuvěřitelný pohyb. Výkyvy na trhu posledních dnech jsme viděli, plus minus čtyři, pět procent. Ta nejistota volatilita na trhu je na extrémní úrovni, a to znamená, že lidé nevědí přesně, co se bude dít. Dnes už, myslím, převládá názor, i když Kongres schválí tento záchranný balíček, tak se ekonomika bude muset celosvětově vypořádat s vážnými disbalancemi, s vážnými problémy a tento adaptační proces bude dlouhý, bude bolestný a nikdo vám předem přesně neřekne, jaký scénář to bude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu to, co jste říkal, pane Jonáši, že celý trh je velice, velice jaksi rozhozen a minimálně na trhu akcií vysoký pohyb nahoru i dolů pod pomyslnou středovou osu, tak to podle některých ekonomů bývá znakem toho, že se téměř dotýkáme dna a na řadě je odražení se ode dna.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Kéž by tomu bylo tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu investiční bankéř Ondřej Jonáš. Včera německá kancléřka Angela Merkelová obvinila americkou administrativu z toho, že je viníkem vůbec celé situace a také viníkem toho, že se globální nebo finanční krize, hypoteční finanční krize ze Spojených států přelila do Evropy a zasáhla i evropské banky. Je to oprávněné obvinění?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, tak myslím, že v politické...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to politické prohlášení.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
... rovině je to celkem srozumitelné a je to zcela fér, to bych ji nevytýkal. Myslím, že teď jde o to, aby se G8 dohodla na tom, jak dál. Vidíme, že v Evropě vzniká snaha přijít s nějakým ozdravným plánem, myslím, že Angela Merkelová v tomto není úplně zajedno s francouzským prezidentem Sarkozym a je velice zajímavé sledovat ten rozdílný přístup v Evropě k tomu americkému, který vychází, myslím, z velice rozdílné filozofie, jak má fungovat trh, jak má fungovat ekonomika. Německo je zajímavý případ, protože se v tom cítí totálně nevinně. Je to jedna z mála zemí, kde ceny nemovitostí za posledních deset let spíše stagnovaly, neviděli jsme tam ten nárůst v Irsku nebo ve Španělsku tak patrný a...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom, pardon, úplně technická poznámka. Přece i německé banky nakupovaly ty, řekněme, nezdravé akcie /nesrozumitelné/.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
To je přesně ono. Dokonce dvě německé banky krachovaly Dresden Bank ani Deutsche bank na tom nejsou zcela nejlíp a můžete si položit otázku, co měl německý bankéř, co investovat do amerických hypoték na jihovýchodu Spojených států. Má znát to, co kupuje a má přesně vědět proč to kupuje. A v těchto případech minimálně byly samozřejmě vedle. Nicméně německé banky podobně jako české jsou na tom relativně líp než ostatní a hlavně německé domácnosti nejsou tak zadlužené, jako byly některé ostatní země, takže Německo se chovalo správně, richtig. A teďko, proč by mělo doplácet na krizi. Samozřejmě to, co Angela Merkelová umí je, že hospodářský růst v Německu byl velice silně živen globální poptávkou a tedy poptávkou ze Spojených států. Byly časy, kdy porsche prodával 60 % svých automobilů ve Spojených státech, jak víte BMW. Řada výrobců německých se výrazně přiživovala na té umělé udržované, uměle živené poptávce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybychom se vrátili zpátky k bankám, ale víme dobře, že v minulých dnech i samotná německá vláda vyčlenila, tuším, asi 12 miliard euro na sanaci škod u Hypo Real Estate banky, to znamená, že i Němci jsou po tom evropském způsobu sanace těch škod. To znamená, pojďme nalít peníze do těch kriticích bank a navýšit tam státní podíl. To je mimochodem ten trend evropský oproti tomu americkému. A je to navíc komplikované tím, že mnoho bankovních skupin působí na několika národních teritoriích. V Německu také působí UniCredit Bank, která skoupila HVB, myslím, HypoVereinsbank, která v té době byla dokonce větší než UniCredit Bank a tím zdědila dost problematické portfolio hypoték na německém trhu, takže ta regulace na národní bázi, která v Evropě stojí, s jednou centrální bankou, která dokonce ve své popisu práci nemá míchat se do těchto záležitostí, není vůbec jasné, jak se to bude řešit. Dokonce u těch záchranných případů, o kterých dnes víme, já dodnes nevím, jaký problém byl v Dexii, v belgické skupině. A přitom belgická vláda nasypala do této skupiny také zhruba stejný obnos, něco okolo deseti miliard euro a bylo to řešeno také pod velkým tlakem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaké mohou být důsledky toho evropského řešení, protože pokud se úplně nepletu, tak ruku v ruce s tímto nalíváním peněz do těch bankovních skupin jde i navyšování podílu státu v těchto bankovních podmínkách?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Ano, přesně tak. Evropa se v tomto výrazně liší od Ameriky, že zde jednak je ta historická zkušenost ze znárodňování a s přímým řízením bankovních domů. Myslím, že v Evropě je pocit, že máme kádr velice vzdělaných, dobrých byrokratů a ty můžeme...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Postavit tomu trhu.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, a ty můžeme poskytnout bance, aby to dali do pořádku a budeme ji řídit dál. Ale já se ptám, co pak. Jinými slovy, když stát převezme banku, to je celkem jednoduchý, ale co pak s ní bude dělat, jak se dostane z té obtížné situace, kde ta banka je a jak se z toho dostane zpátky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nabízí se nějaké řešení?

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
No, nabízí se nějaké řešení. Myslím, tady je, tady je problém, právě protože je to rozdrobené na národní instituce a protože i Evropská centrální banka zdaleka nemá jasno, jakou roli v tomto bude hrát a měla by hrát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dlužno podotknout, že jedním z úmyslu centrální banky, Evropské centrální banky a vůbec i unijní administrativy je změnit ta regulační pravidla na úrovni centrálních bank, a ten poslední plán, pokud se úplně nepletu je, aby za mateřskou firmu včetně všech jejích dceřiných poboček bankovních zodpovídal regulátor v zemi, kde sídlí ta mateřská firma, což by si z pohledu těch centrálních institucí tu věc výrazně usnadnila.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
To je sice hezké, ale zhruba dvacet bank v Evropské unii má aktiva, která jsou větší než HDP v zemi, které jsou domicilované. Je to pravda u UBS, je to pravda u pro nás zajímavou KCB, jejíž aktiva jsou větší než HDP Belgie, a to znamená, že to jsou instituce, které opravdu jsou obrovské v relaci zemi, kde jsou zakotvené. Já si myslím, že dnes je velice populární kritizovat regulace, že jí bylo málo. Já si osobně nemyslím, že by tomu bylo tak. Spíš byla špatná a nebyla cílená na opravdu to, co bylo třeba sledovat. Mnohdy regulace bylo plné a tudíž se neplnila nebo nedodržovala v té míře, ve které měla a toto bude velice ostře diskutované téma, jak regulovat, kterou regulaci dělat aj ak regulací neublížit. Také v posledních týdnech padlo, nebo centrální banky zavedly pravidlo, že nesmíte prodat akcie, kterou nevlastníte, takzvaný naked short byl zakázán a dnes čtrnáct dní poté, co se tak stalo, se ukazuje, že to bylo zcela kontraproduktivní, že na polovinu poklesl objem obchodování, jinými slovy to přispělo k vysušení likvidity a že /nesrozumitelné/, tedy rozdíl ceny nabídky poptávky se ztrojnásobil. Tak to opravdu není zrovna ten druh regulace, který by přispěl posílit důvěru na trhu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a k poslední otázce. Když vezmeme jako určitou počáteční úvahu to, že hnacím motorem celé té krize či nějakým původem byly právě ty nafouknuté bubliny, které se týkaly těch nezdravých hypoték, které byly potom jako zabaleny...

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
A ty je třeba vyfouknout. A v okamžiku, kdy se to děje, tak všichni najednou začínají křičet krize, krize. Ale je třeba také připomenout, že velká část toho, co děje, bylo nutné, bylo žádoucí a už bylo na čase, aby se tak stalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu hnacím motorem toho všeho byl přece u všech zúčastněných na trhu velice, velice opodstatněný běh za ziskem.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je možné očekávat, že...

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
I tady je velký rozdíl, protože v Evropě zisk je apriori suspektní v tom smyslu, že když někdo vydělává, tak to znamená, že někdo jiný je vykořisťován, ať už to jsou zaměstnanci nebo dělníci, zatímco ve státech se to bere jako naopak hnací síla inovace. Kdo z nás by zazlíval Stevu Jobsovi, když používáme iPhone, nebo iPod, nebo jakoukoliv jinou věc, kterou si koupíme, že taky...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že měl takový zisk.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
... taky vydělal. Já doufám a zatím teda z té rétoriky z Francie i Německa necítím nějaký absolutní odklonění od trhu, to si myslím, že v žádném případě zatím ještě nehrozí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bezesporu uvidíme, protože francouzským prezidentem Sarkozym ohlášená schůzka té čtyřky, která je zároveň evropskou čtyřky světové G 8 na sobotu, tak z ní možná vzejde řešení právě pro Evropskou unii, právě probíhající globální finanční krizi. Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým hostem byl investiční bankéř Ondřej Jonáš. Pane Jonáši, díky za váš čas a na shledanou.

Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř:
Děkuji za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.