Olympijská trať v Essexu láká spíš k procházkám než k závodění

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaroslav Kulhavý na olympijské trati

Ruch velkoměsta, které si nedávno prožilo dny nevídaného násilí, stamilióny investovaných liber a obří sportoviště – to je tvář předolympijského Londýna. Nikoli však jediná. Hry totiž hostí nejen britská metropole a odlišné prostředí zažijí třeba závodníci cross-country horských kol. Někteří z nich, včetně české medailové naděje Jaroslava Kulhavého, si olympijské závodiště na farmě Hadleigh vyzkoušeli v testovacím závodě.

Traktor si to líně supí po dvorku, v dálce je vidět stádo pasoucích se krav a dva kluci si na úzkém pruhu trávníku zkoušejí hrát na Rooneyho s Beckhamem. Život na farmě Hadleigh v anglickém hrabství Essex plyne na první pohled nerušeně, po hektických olympijských přípravách ani památky.

„Tady máme tréninkové centrum pro dospělé s poruchami učení. Ve druhé části farmy se staráme o zvířata. Máme tu ovce, kuřata, různé druhy koz, prasata,“ ukazují dvě dámy z Armády spásy, které patří nejen farma samotná, ale i přilehlé pozemky, na kterých se příští rok pojede olympijský závod.

Velký zájem je však i o ten testovací. U vchodu do areálu tvoří návštěvníci dlouhou frontu, kterou je třeba usměrňovat.

„Moji dva synové jezdí na horském kole a já pomáhám jednomu cyklistickému klubu v jihovýchodním Londýně,“ vysvětluje Jeff a postupuje spolu se svými syny do areálu. „Vyrostla tu trať, kterou při přenosech z olympijského závodu bude stačit zabírat jen sedmi kamerami. Když si šikovně sednete nebo stoupnete, uvidíte 75 % trati. Můžete tak sledovat většinu závodu na vlastní oči a ne jen na obrazovce,“ pochvaluje si ještě.

Olympijská trať se chlubí výhledem na zříceninu starého hradu

Přicházíme k trati, kde se cvičí ženská část startovního pole. „Panoramata tu jsou pěkná. Myslím, že pro olympijské závody i diváky to bude velmi příjemné,“ myslí si Jaroslav Kulhavý, ačkoliv tu není kvůli romantické projížďce, k níž prostředí svádí. A nejen k ní.

Řada diváků pojímá testovací závody jako šanci udělat si lenošivou neděli v malebném prostředí. Cyklistika je tu jen jakýmsi příjemným bonusem. Slunce svítí, seno voní, v dáli ústí Temže do moře a panorama dokresluje zřícenina 700 let starého hradu. Lidé se mažou opalovacími krémy, roztahují deky a kempinkové židle, někteří dokonce staví stany a vytahují piknikové košíky. Při závodech však dokazují, že přišli také fandit.

Česká naděje pro olympijské hry Jaroslav Kulhavý neakceptuje tempo dvojnásobného olympijského vítěze Juliena Absalona, projíždí většinu ze sedmi okruhů v tréninkovém tempu a věnuje se pátrání po tom, v jaké pasáži nebo zatáčce bude moct zaútočit.

„Třeba hned v zatáčce po startu,“ zmiňuje Jaroslav Kulhavý. „Když jsem jel mírnější stopou, hned jsem někoho předjel, takže je dobré vědět, že nejtěžší stopa není vždycky nejrychlejší.“

Někteří Britové se mohli cítit jako na rodinné dovolené

Další tipy si Jaroslav Kulhavý nechává pro sebe. Co kdyby jeho soupeři poslouchali Český rozhlas. Informace, které pouští do světa, si Jaroslav Kulhavý hlídá stejně ostražitě jako své umístění. Úmyslně končí pod stupni vítězů na páté pozici, aby si tu ještě stihl zatrénovat. Nebo alespoň na loukách v okolí, protože závodní trať s úseky zvanými Deanův sešup, Králičí díra nebo Skok důvěry je teď až do samotných her tabu.

„Na trať mě asi nepustí, protože mají přísnější podmínky. I proto jsem zvolil podobnou taktiku. Kdybych šel na pódium, musel bych absolvovat tiskovou konferenci a dostal bych se odsud až k večeru,“ vysvětluje.

Je evidentní, že Jaroslav Kulhavý ví, co chce. Za rok to bude zlatá olympijská medaile. Český biker usedá na kolo a odjíždí. Britští diváci houfně odcházejí. Ti, kteří se vrátí na olympijský závod, tu možná budou 12. srpna 2012 o půl čtvrté odpoledne poslouchat českou hymnu hranou na počest olympijského šampióna.


Zvětšit mapu olympijské trati na farmě Hadleigh