Okřehkem proti odlesňování? Nenápadná rostlina z hladin rybníků by se mohla změnit ve výživné krmivo

„Duckweed nebo taky česky okřehek, je rostlina, která se nachází téměř všude. Nejčastěji se s ní můžete potkat třeba na plochách rybníků, vodních nádrží a podobně,“ říká Klára Pěchoučková.

Výzkumný tým studentů se rozhodl přinést vlastní řešení, jak ulehčit planetě. Podle jednoho ze zakladatelů projektu Matúše Grieše lze zmíněný okřehek upravit tak, aby se dal využít jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Okřehek neboli duckweed je nejmenší a nejrychleji rostoucí rostlina na světě|foto:Marek Hensl

„Náš projekt se zaměřuje na práci s nejmenší a nejrychleji rostoucí rostlinou na světě – okřenkem neboli duckweedem. Snažíme se ji geneticky modifikovat tak, aby dokázala lépe využívat dusík z močůvky. V budoucnosti chceme používat tuto rostlinku k produkci různých zajímavých látek – proteinů, sekundárních metabolitů, případně léčiv,“ vysvětluje.

Rostlina s potenciálem

Část vědeckého týmu pracuje s okřehkem v laboratoři za účelem zlepšení jeho odolnosti i dalších vlastností. Experimentální biolog Miroslav Rosputinský právě jeden ze vzorků zahřívá.

„Geny, s kterými pracujeme, umožňují rostlině jednak přežívat na jednom antibiotiku, kterému se šíká neomycin, a také svítit zeleně. Používáme je jako reportéry úspěšnosti naší metody,“ přibližuje. „To znamená, když vidíme, že naše rostlina je schopná jednak přežít na antibiotiku a zároveň svítí zeleně, vidíme, že její genetická transformace se podařila a naše metoda byla úspěšná.“

Členové týmu při práci v laboratoři. Zleva Matúš Grieš, Tereza Slančíková a Miroslav Rosputinský z MUNI|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

„Vytváříme vlastně novou metodu, jak tento duckweed rychle a efektivně geneticky upravovat. To znamená vzít nějaký cizí gen a vložit ho do rostliny, ve které se normálně nenachází,“ doplňuje biochemik Jonáš Pospíchal.

Čtěte také

Budou řasy vyrábět kyslík ve vesmíru? Český výzkum zjišťuje, jak nastavit fotosyntézu pro podmínky mikrogravitace

Podle Matúše Grieše tým vědců chtěl na začátku především využít schopnost okřehku velmi dobře tolerovat amoniak, který se ve vysokém množství nalézá v močůvce.

„Naše úplně původní idea byla, že duckweed použijeme na pěstování močůvky v našich vertikálních hydroponických kultivačních systémech. Rostlinka by natáhla amoniak z močůvky do sebe a vytvořila z něho protein,“ popisuje.

Okřehkem proti odlesňování

Vědci si tuto rostlinu nezvolili náhodou. „Duckweed jsme si vybrali z dvou různých důvodů – zaprvé je to nejrychleji rostoucí a kvetoucí rostlina a zadruhé 30 až 40 procent jeho hmotnosti tvoří bílkoviny, což je vlastně více než u sóji, kterou se duckweedem snažíme nahradit například v potravinářských krmivech,“ přibližuje Jonáš Pospíchal mimořádné vlastnosti nenápadné rostlinky.

Podle Kláry Pěchoučkové může okřehek nahradit až stovky metrů čtverečních orné půdy systémem o velikosti lodního kontejneru.

krmné využití okřehku v praxi: autonomní prototyp kultivačního systému|foto:iGEM Brno

„Nejrozmanitější ekosystémy, jako jsou deštné pralesy, jsou téměř pryč právě z důvodu, že se v obrovském množství deforestují. Ztrácíme vzácné druhy nejen zvířat, ale i rostlin právě pro pěstování sóji. Ta se více než ze dvou třetin využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata,“ vysvětluje vědkyně.

Její tým proto vidí v okřehku cestu k levnějšímu krmivu, které mohou farmáři pěstovat přímo na svých farmách.

„Naše řešení může přinést lokální systém, který farmář může mít na své farmě a nemusí tím zaprvé platit obrovské ceny za dovoz a zároveň může využívat močůvku, kterou vyprodukují jeho krávy. Na té bude pěstovat duckweed, kterým pak nakrmí svá hospodářská zvířata,“ popisuje vizi brněnských výzkumníků Klára Pěchoučková.

Se svým projektem teď míří tým na prestižní světovou bio-technickou soutěž iGEM v Paříži, kde chce dokázat, že i malá rostlina může přinést velkou změnu.