Odstraňování mrtvých kmenů jde proti smyslu národních parků. Prevence požárů je záminka, tvrdí expert Hnutí DUHA

Vláda se podle Deníku N chystá v národních parcích usnadnit svoz většího množství nevytěženého dřeva. Důvodem má být ochrana proti požárům. Proč podle vás odklízení dřevní hmoty lesům naopak uškodí?

Čtěte také

Svárovská: Vláda by se měla zabývat extrémními vedry. Chybí strategická komunikace jako za covidu

Vnímám to silně jako záminku. Motoristé deklarovali už ve svém volebním programu, že v podstatě zruší ochranu přírodních procesů v národních parcích. Je to věc, která nekonvenuje jejich ideologii a vidíme i snahy dostat se k ekonomickému zpeněžení dřeva. Poslední požár v Českém Švýcarsku se tedy stal jakousi záminkou pro ministra Červeného k tomu, aby vyhlásil, že sestaví komisi, která prošetří množství ponechaného dřeva v národních parcích.

Tady je potřeba říci, že smyslem národních parků je ponechat přírodu přírodě, abychom vůbec viděli, jak příroda funguje. A ona funguje v cyklech, obnovuje se různými způsoby, někdy i prostřednictvím požárů. Je zřejmé, že pakliže by měly požáry v národních parcích ohrožovat lidi, lidská sídla, tak je potřeba zasáhnout, ale preventivní odstraňování mrtvých kmenů jde zcela proti smyslu národních parků a zároveň nepřispívá ani k prevenci požárů.

Třeba mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák tvrdí, že pro lesní ekosystém je tlející dřevní hmota nenahraditelná. Asi by bylo dobré vysvětlit proč.

Těch důvodů je řada. Na jednom z předních míst je ochrana druhů, které jsou na suché stromy a tlející dřevo navázané. Zhruba třetina druhů hmyzu, ptáků, hub, lišejníků, mechorostů a mikroorganismů žije v lesích jenom tam, kde mají tlející dřevo. V hospodářských lesích, kde všechno dřevo odklízíme pryč, tyto druhy nežijí. Pakliže mají národní parky plnit svoji funkci, být jakousi Noemovou archou druhů, které na Zemi žijí, pak je potřeba zachovat i to prostředí, ve kterém jsou schopné přežít.

Tlející kmeny fungují nakonec preventivně proti požárům.

Další důvod je paradoxně ten, že fungují nakonec preventivně proti požárům. Kmen je po uschnutí hořlavý jenom prvních několik let a jak postupně začne tlít, jak ho prostupují houby, zvyšuje se vlhkost a je naopak nehořlavý a tvoří zásobárnu vody. Každý, kdo půjde do lesa a sáhne si na tlející kmen, tak z něj často může tu vodu ždímat, i když všude kolem je sucho. Popadané kmeny brání erozi půdy.

To jsou všechno technické věci, na kterých vidíme, proč jsou staré stromy potřebné v lese. Jsou ale potřebné i proto, abychom vůbec viděli, jak příroda funguje – protože když z přírody odstraníte určitou poměrně podstatnou komponentu, tak se nedozvíte, jak bude příroda reagovat na měnící se podmínky. A to je smysl národních parků.

„Ministr Červený nekomunikuje“

Ministr životního prostředí Igor Červený chce zformovat expertní skupinu. Prý do ní pozve všechny vedoucí čtyř národních parků, zástupce hospodářských lesů, akademické obce a IZS. Byli jste do ní přizváni?

Čtěte také

Akcelerační zóny pro větrníky? Vláda je vnímá jako nutné zlo, abychom splnili podmínky EU, říká Drahovzal ze Svazu měst a obcí

Nebyli jsme do ní přizváni. Pan ministr Červený s námi nekomunikuje, nereagoval po svém zvolení ani na dopis Zeleného kruhu, asociace ekologických organizací, která žádala o schůzku. Takže komunikace ze strany ministra Červeného je nulová a nepřibírá, zdá se, experty z nevládních organizací do pracovních skupin.

Členem expertní skupiny má být podle Seznam Zpráv kromě jiných generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, který svážení suchého dřeva z lesů prosazuje. Výsledná koncepce bude asi hodně záležet na tom, jak bude skupina složena.

To určitě. Bude záležet taky na tom, jak otevřená bude diskuse, protože vědeckých údajů o tom, jakým způsobem dřevo hoří, je k dispozici dostatek. A je to možná věc, která může být i pro hasiče nová, protože dosavadní přístup hasičů poměrně významně modifikuje.

Třeba právě i požáry v Českém Švýcarsku – zkušenosti a výsledky studií, které dělali vědci na Jihočeské univerzitě, například měřením vlhkosti a i přímo způsobu hoření dřeva v závislosti na jeho vlhkosti.

Moment zapálení lesa je v naprosté většině případů způsoben neopatrností při lidském počínání.

Vzhledem k tropickému počasí v části Evropy je obava z lesních požárů pochopitelná. Ve Španělsku oheň minulý týden ničil lidská obydlí a vyžádal si mnoho obětí na životech. Nezdá se vám pochopitelné, že i čeští hasiči chtějí právě teď pro bezpečí lidí udělat vše, co podle jejich názoru pomůže?

Čtěte také

Ochrana „módních“ druhů? Myslivci odvádějí pozornost od důsledků špatného výkonu myslivosti, tvrdí Libor Ambrozek

To je samozřejmě logické. Myslím si, že bychom k tomu měli i my sami jako návštěvníci lesů přispět především tím, že nebudeme v lese rozdělávat ohně, nebudeme kouřit, protože moment zapálení lesa je v naprosté většině případů způsoben neopatrností při lidském počínání. Ten další způsob, jak vznikají lesní požáry, to znamená zásahem blesku, bývá mnohem méně častý.

A opatření, která je potřeba v lesích dělat – teď ale mluvíme o hospodářských lesích, nemluvíme o chráněných lesích, rezervacích nebo národních parcích –, by měla trochu myslet do budoucnosti, upravit druhovou skladbu tak, aby to nebyly pouze hořlavé jehličnaté monokultury, ale smíšené a listnaté lesy, které hoří mnohem méně.

Pracovníci lesnických fakult, kteří se zabývají problematikou lesních požárů, doporučují oddělovat obce od lesů určitými prolukami, pásy, ve kterých je možné postup požáru tlumit, a tak dále. Opatření je navržena celá řada a bylo by skutečně záhodno, kdybychom je v hospodářských lesích začali naplňovat.

Proč bychom se s postupující klimatickou změnou měli inspirovat spíše Spojenými státy než Španělskem? Je 50 procent bezzásahové rozlohy v Národním parku Šumava do roku 2035 dostatečnou ambicí? A proč chtějí někteří poslanci novelizovat lesní zákon? Poslechněte si celý rozhovor.