Odškodné po očkování? Rozsudek otevírá možnost spravedlivého posouzení případů, kde došlo k újmě, říká Prymula

Nejvyšší soud vynesl přelomový rozsudek. Rozšířil prostor pro odškodnění lidí, kterým vakcína proti covidu-19 poškodila zdraví. Co se mění?

Čtěte také

Digitalizace zdravotnictví zaznamenala významný vývoj. Dlouhá léta tady byl v podstatě blackout, tvrdí šéf ÚZIS Dušek

Ta diskuse byla poměrně intenzivní, protože podle stávající normy docházelo k tomu, že naprostá většina, prakticky všechny žádosti byly vyřešeny negativně, což nepochybně dobře nebylo a bylo nutné tu normu nějakým způsobem precizovat.

Nejvyšší soud původně chtěl zrušit po Ústavním soudu to, aby tam nefigurovalo „zvlášť závažné“, což podle mého nebylo úplně šťastné, protože potom by se posuzovala skutečně jakákoliv poškození, která by tam byla. Myslím, že Ústavní soud to vyřešil velmi správně, že ponechal původní vyjádření, které v té legislativě je, ale výrazně rozšířil jeho výklad.

To znamená, že dnes je opravdu možné podstatně detailněji posuzovat jednotlivé případy poškození a na základě soudně znaleckých posudků potom každý individuálně hodnotit.

V médiích se mluví především o následcích po očkování proti covidu. Neplatí ale rozsudek pro případné následky jakéhokoliv očkování?

Myslím, že platí, protože tam byla diskuse nad oběma zákony. Máme dvě normy, které jsou v tuto chvíli platné. Jsou to zákony z roku 2020, jak zákon č. 116, který obecně hovoří o odškodnění po povinném očkování, tak norma, které se říká lex covid, která hovoří specificky o covidu. Obě normy používaly slovo „zvlášť závažné“, a proto vyjádření Ústavního soudu dopadá na obě normy.

A nepřiznává tím soud, že očkování prostě není nikdy zcela bezpečné?

Určitě ano. Je to naprosto korektní, protože nemáme stoprocentně bezpečnou vakcínu. To znamená, že se vždy můžeme potkat s nějakými nežádoucími příznaky. A na druhou stranu soud jednoznačně definuje, že u těch lehkých není důvod pro odškodnění.

Čtěte také

Zdravotnictví není perpetuum mobile, nemůže fungovat bez peněz. Ministerstvo žije v paralelní realitě, tvrdí šéf lékařské komory Kubek

Pokud má člověk lokální problémy ve smyslu třeba svědění, zarudnutí nebo krátkodobé teploty, tak to určitě nespadá do režimu odškodnění. Ale pokud tam jsou závažné dopady ve smyslu dlouhodobé pracovní neschopnosti, omezení společenského uplatnění, tak jednoznačně přichází v úvahu nějaký kompenzační mechanismus a ten by měl být individuálně definován.

Spravedlivé posouzení případů

Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek rozhodnutí Nejvyššího soudu vítá právě proto, že nárok na odškodnění budou mít tedy i pacienti se slabšími následky. Vy to vidíte podobně?

Vidím to podobně. A samozřejmě už bylo možno postupovat podle původní legislativní normy, která se nezměnila, ale úzus byl takový, že to posuzovala komise, která byla poměrně striktní. Ten nález Ústavního soudu a potažmo Nejvyššího soudu vede k tomu, že každý případ by měl být individuálně posouzen a mělo by být stanoveno, jestli tam došlo k nějaké závažné újmě.

Vždy by měla být možnost, aby norma byla reálně uplatněna. To se tady doposud nestávalo.

Dá se to vyložit tak, že od nynějška mohou být lidé odškodňováni jaksi férověji?

Myslím si, že ano, protože asi není úplně správná norma, která by vedla k tomu, že všechny nároky jsou zamítnuty. Vždy by tam měla být samozřejmě nějaká možnost, aby norma byla reálně uplatněna. To se tady doposud nestávalo, takže si myslím, že toto otevírá možnost opravdu spravedlivého posouzení těch případů, kde k nějakému poškození došlo.

A co znamená, že dosud měli nárok na odškodné pouze lidé s extrémními následky? Co je tím míněno?

Tím extrémním následkem je v podstatě úmrtí nebo takový stav, kdy je člověk doživotně handicapován, nemůže se adekvátním způsobem společensky uplatnit, nemůže vykonávat svoji práci, a to v podstatě v téměř trvalém režimu. To byly extrémní případy, které jsou naprosto zřídkavé i po covidu.

Nárůst žádostí?

Máte představu, jak by mohly být kompenzace vysoké? Jinými slovy, jak to může podle odhadů zatížit státní rozpočet?

Čtěte také

„Chřipka nešetří ani zdravé čtyřicátníky,“ říká epidemiolog Petr Smejkal. Očkování snižuje riziko těžkého průběhu

Myslím, že to budou jednotky milionů, tak se ty různé kompenzace a žádosti pohybují. Mohou to být samozřejmě i statisíce, pokud to bude méně závažná záležitost a těch případů zas tolik nebude.

Je pravdou, že si myslím, že tato nová dikce zákona nebo lépe řečeno výkladové vyjádření Nejvyššího soudu povede k tomu, že někteří lidé, kteří byli lehce handicapováni tím, že viděli, že je odškodnění velmi obtížné získat, to možná z tohoto důvodu nepodali. Takže tady k určitému nárůstu žádostí může dojít, ale nemyslím si, že to bude nějak extrémní.

Nikdy nejsme stoprocentně schopni říci, že tam je klasická příčina a následek.

Žadatel bude muset nadále prokázat příčinnou souvislost mezi očkováním a vznikem škod. Jak složitě se to prokazuje?

Je to záležitost poměrně komplikovaná, protože nikdy nejsme stoprocentně schopni říci, že tam je klasická příčina a následek. Na druhou stranu po těch milionech vakcín, které byly vyočkovány, už samozřejmě máme představu, jaké komplikace se vyskytují a existuje jakýsi frekvenční přehled komplikací, které mohou nastat.

To znamená, že ten člověk, který spustil tu kaskádu kvůli myokarditidě, kterou trpěl, je klasický příklad, kdy myokarditida je vyjmenována jako komplikace po covidovém očkování. A myslím si, že on na základě těchto judikátů bude mít velmi vysokou šanci, že skutečně odškodněn bude.

Jak četné jsou případy zdravých lidí, kteří si po covidovém očkování nesou trvalé následky? Může mít judikát za následek nedůvěru veřejnosti k preventivnímu očkování? A jak pomáhají personalizované mRNA vakcíny v boji proti rakovině? Poslechněte si celý rozhovor.