Odpor proti Lukašenkovi? „Do Běloruska by musely začít chodit zprávy o padlých v Putinově válce“

28. únor 2022
Hlavní zprávy - rozhovory

Bělorusko se do Putinovy invaze na Ukrajinu zapojuje stále aktivněji. Na počátku umožnilo ruským silám ze svého území podniknout tažení na ukrajinské hlavní město Kyjev. Poslední zprávy uvádějí, že do bojů proti ukrajinské armádě se zapojily také běloruské stíhačky a očekává se nasazení běloruských výsadkářů. Prezident Alexandr Lukašenko hrozí, že ve své zemi umožní umístění jaderných zbraní.

„Bělorusové válku odsuzují, protože lidé si uvědomují, že je to válka, kterou rozpoutali osobně Putin a Lukašenko. Je viděna proti vůli ruského a běloruského národu,“ říká zástupkyně běloruské komunity v české vládní Radě pro národnostní menšiny Alena Kovářová Cichanovič.

Čtěte také

„Nevědí, kdy se vrátí domů a jestli své muže ještě uvidí.“ Dobrovolníci Radim a Michaela přivezli z Ukrajiny dva autobusy uprchlíků

Nespravedlivá válka

Připomíná také, že po zkušenostech druhé světové války si nikdo v Bělorusku další válku nepřeje. „Běloruský národ nemá žádný důvod válčit s Ukrajinou, Lukašenko nemá legitimitu přijímat tak závažná rozhodnutí jako vstoupení do války,“ zdůrazňuje.

Mohlo by Lukašenkovo rozhodnutí vtáhnout Bělorusko do Putinovy války vyvolat v zemi vlnu občanského odporu?

„Rozbuškou, která by vyvolala protesty, by bylo, kdyby do války byla vtažena běloruská armáda. Kdyby běloruské rodiny dostávaly zprávy, že v nespravedlivé válce na Ukrajině položil život jejich syn, jejich bratr,“ myslí si Aleny Kovářové Cichanovič.

Jak se Ukrajina drží pátý den války? Proč ruský prezident začal hrozit jadernými zbraněmi a jak si jeho slova vyložit? Co si slibovat od dnešního vyjednávání na bělorusko-ukrajinské hranici? Jak strmý bude pád rublu a co vymyslí ruská centrální banka? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Hosty polední publicistiky byli:

  • Martin Balucha, zahraniční redaktor ČRo
  • Michal Smetana, výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
  • Tomasz Dawid Jedruchów, zpravodaj polské televize TVP v Kyjevě
  • Alena Kovářová Cichanovič, zástupkyně běloruské komunity v Česku
  • Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů, bývalý generální konzul ČR v Rusku
  • Lubomír Smatana, reportér ČRo
  • Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland
  • Mikuláš Kroupa, ředitel Paměti národa
autoři: Věra Štechrová , prh
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

Zprávy z iROZHLAS.cz