Odešla legenda Kamila Moučková. „Statečnost? Prostě jsem se namíchla a nemohla jednat jinak“
V 92 letech zemřela bývalá televizní a rozhlasová hlasatelka, signatářka Charty 77 Kamila Moučková. V srpnu 1968 informovala z televizní obrazovky o okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Za normalizace byla proto pronásledována a ke své profesi se mohla znovu vrátit až po listopadu 1989. Získala několik ocenění včetně ceny Arnošta Lustiga. Krátce po jejím udělení si s ní před lety na Radiožurnálu povídal Petr Rajchert.
„Téhle vzácné ceny si nesmírně vážím. Její význam bych srovnávala se státním vyznamenáním,“ komentovala obdržení Ceny Arnošta Lustiga její historicky teprve druhá laureátka.
I státní vyznamenání přitom Kamila Moučková dostala. Na jaře roku 1968 jí ho udělil tehdejší prezident Ludvík Svoboda. „Státní vyznamenání mám a nemám,“ usmívala se tajuplně.
Kamila Moučková (1928— 2020)
Pracovala v rozhlase a pak v televizi, kde se stala první hlasatelkou televizních novin. V televizi zažila i okupaci v srpnu 1968. Poté, co vojáci zastavili vysílání ze sídla televize ve Vladislavově ulici, pokračovala v komentování z provizorního studia ve sklepě hloubětínské Tesly. Po těchto událostech se stala nežádoucí, v televizi musela skončit a měla problém sehnat jakoukoliv práci.
V roce 1977 byla Kamila Moučková jednou z prvních, kdo podepsali Chartu. Před kameru a za rozhlasový mikrofon se mohla vrátit až po revoluci. Za své postoje a statečnost dostala v roce 2013 Cenu Arnošta Lustiga a medaili Za zásluhy z rukou prezidenta Miloše Zemana.
„Po Chartě 77, když vozili kamarády za Prahu do lesa, kde je ztloukli a nechali ležet, jsem se namíchla. Šla jsem do papírnictví, koupila jsem v něm tubu, do které jsem srolovala vyznamenání, a to jsem tam šoupla i s medailí na klopu. Napsala jsem Husákovi velmi ostrý, až sprostý dopis a vrátila mu vyznamenání, že to nechci,“ vyprávěla.
Kamila Moučková o sobě tvrdila, že je zkrátka typický beran. Svoji statečnost, kterou u ní Češi obdivovali, vysvětlovala tak, že byla jednoduše natolik naštvaná, že nemohla jednat jinak.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: Čeští fotbalisté vedou na mistrovství světa nad JAR 1:0, Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
Motoristům nejde o odbornost, ale o přízeň. Moravec nemá s ochranou přírody zkušenosti, varuje ekolog
-
ONLINE: Rusko bude rozsáhle a pravidelně útočit na Ukrajinu, varoval Lavrov po zásahu rafinerie v Moskvě
-
Lídři zemí EU začali jednat v Bruselu. Budou se věnovat také situaci na Ukrajině, dorazil Zelenskyj
