Odepsat zaměstnanecké benefity? Stát by víc ztratil, než ušetřil, říká předseda odborových svazů Středula

Zítra má tripartita jednat o návrzích změn v tzv. konsolidačním balíčku, na kterých se odbory shodli se zaměstnavateli. Na sociální síti jste napsal, že věříte v dohodu. Na čem se chcete dohodnout?

Jsem o tom dokonce přesvědčen, že dohodu budeme mít. Neumím samozřejmě odhadnout, ve kterých z devíti bodů to může být, ale věřím tomu, že i vláda si uvědomuje, že pokud se zaměstnavatelé z ČMKOS dohodli na tak širokém poli, stojí zato se tím zabývat.

A myslím, že jsme odvedli velký kus práce, protože jsme to nepředložili pouze v nějaké formě textu, ale připravili jsme dokonce plný pozměňovací návrh, takže vláda to rozhodně může pouze vzít a vložit do komplexního pozměňovacího návrhu, o kterém se hovoří.

Čtěte také

Odborářka zdravotníků: Vláda má jednat dopředu, ne na požádání. Konsolidační balíček dopadne hlavně na zaměstnance

Co se nás týká – všech stran, ČMKOS, Svazu průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů – tak musím poděkovat všem, kteří se na tom podíleli, protože si myslím, že to byla poctivá práce. Sice jsme se nedohodli na všem, co jsme původně chtěli: například ČMKOS chtěla, aby se zastavily změny v oblasti daně z přidané hodnoty, protože se obáváme, že při snižování DPH nedojde k snížení ceny, ale dojde pouze k zvýšení marže a tam, kde se bude zvyšovat DPH neboli přesazovat z jedné skupiny do druhé, tak tam naopak dojde k většímu zvýšení. Příklad se zvýšením spotřební daně u nafty, kdy se zvýšila i cena benzinu, je jenom známka toho, že to funguje přesně tak, jak kritizujeme. Ale to není v těch devíti bodech, jenom konstatuji, že zrovna tam jsme si mysleli, že bychom dohodu mohli mít.

Máte už nějaké prvotní signály, jak na to vláda reaguje?

Vláda žádný oficiální signál ani oficiální zprávu nedala. Co se týká neoficiálních, tak se i v mediálním prostoru hovoří, že vyjde možná vstříc v oblasti benefitů, což si myslím, že je velmi významný bod z těch devíti, kde máme shodu se zaměstnavateli opravdu velice jednoznačnou. Tam si myslím, že by určitě ta dohoda mohla být. Ale nechci předjímat, protože jednání proběhne až zítra ve čtyři hodiny odpoledne. V tomto případě, jak se říká, nechval dne před večerem a já to rozhodně neudělám.

Čtěte také

Podnikatel chce od státu stabilní prostředí, ne změny každý rok a nárůst byrokracie, říká předseda asociace

Sektor benefitů

Zachování příznivé daňové úpravy zaměstnaneckých benefitů se týká zhruba 3 milionů zaměstnanců. Proč je to pro vás tak důležité?

Je to z toho důvodu, že na těch benefitech se opravdu dohadujeme 30 let. To není věc, kterou byste řešili pro tento rok a pro příští něco úplně nového, to se vyvíjí postupně. Myslím si, že zcela jednoznačný je krátký průzkum, který si dělala a zveřejnila Unie zaměstnavatelských svazů už v květnu, hned poté, co to vláda zveřejnila, protože to s námi ani se zaměstnavateli nikdo neprojednával.

Pro představu, co to všechno mohou benefity obsahovat: z toho průzkumu vyšlo, že se významně přispívá na nákup v lékárně – což je obrovský příspěvek ke zdraví zaměstnanců – na sportovní aktivity, fitness, aerobik, příspěvek na dovolenou nebo rekreační pobyty, což je samozřejmě důležité i pro slaďování rodinného a pracovního života, příspěvek na nákup zboží nebo třeba služeb v optice – opět velice vhodná a potřebná věc, protože cenové hladiny v této oblasti nejsou nízké – příspěvek na kulturní akce, divadla, koncerty, návštěvy muzeí, galerií – to je velmi prospěšná činnost všeobecně.

Chci jenom zdůraznit, že ty benefity jsou nejenom takto věcně, ale jsou i objemově významné. Náš odhad je, že na jednoho zaměstnance to dělá v průměru asi 30 tisíc korun ročně.

Čtěte také

Osvědčil se Aleš Michl v roli guvernéra ČNB? A co si kandidáti myslí o zrušení superhrubé mzdy?

Můžeme si to v této chvíli dovolit?

Jednoznačně.

Jak to?

Celý ten problém s veřejnými financemi není způsoben zaměstnanci ani zaměstnavateli v oblasti benefitů. Ten je způsoben velmi nebezpečnými manipulacemi s daněmi, které se provedly za minulého funkčního období vlády, ale i za současného funkčního období vlády a podílela se na tom v v obou případech ODS.

Máte na mysli třeba zrušení superhrubé mzdy?

Samozřejmě. Je to také snižování daní, jak v předchozím období, tak na konci loňského roku, kdy například NERV vládě doporučoval, aby neprováděli tu poslední změnu, která dále snížila příjmy státu o 50 miliard – to bylo například zvýšení paušálů OSVČ apod. – přesto to vláda udělala. To by neměli vůbec odnášet zaměstnanci.

Ale je nutno říct, že jeden z návrhů, který vláda předkládá, je třeba zavedení nemocenského pojištění na 0,6 %, což znamená získat od zaměstnanců, bez ohledu na příjmovou situaci, více než 11 miliard korun. A tady se bavíme o 1,4 miliardách korun, takže z tohoto pohledu si myslím, že je to správně.

Čtěte také

Změny v úsporném balíčku? Už jen kosmetické. Výnosy z hazardu v obci nahrávají korupci, míní poslankyně STAN

Myslíte, že na vaše argumenty ministr financí Zbyněk Stanjura přistoupí? O kolik se tím sníží úspory? Jinými slovy, aby bylo rozumět mojí otázce, kolik by se zrušením těchto benefitů, jak to zatím má vláda v úmyslu, mohlo uspořit?

Vláda v tom svém základním dokumentu říká, že pokud by to daňové zvýhodnění benefitů zrušila, tak by mohla získat 1,4 miliardy korun, ale nebude to pravda, protože předpokládá, že se to přetaví do oblasti mezd a to se nestane. Zaměstnavatelé zcela jednoznačně řekli – v tomto případě 94 % všech zaměstnavatelů – že v případě, kdyby to bylo zrušeno, tyto benefity buď úplně zruší, nebo by jejich výši a rozsah výrazně omezily.

Zároveň to znamená, že poskytovatelé těchto benefitů – už jsem tady některé z nich jmenoval, to znamená kulturní zařízení, třeba právě lékárny apod. – by ten příjem neměli, tudíž by to znamenalo ztrátu i pro tyto subjekty. Takže si myslím, že bilance na konci by znamenala větší ztrátu, ne zisk 1,4 miliardy, jak vláda plánuje. Znamenalo by to i ztrátu pracovních příležitostí v těch oborech činností, které v benefitech jsou.

Ještě pro lepší představu: benefity v ČR dává víc než 90 % zaměstnavatelů, což znamená několik milionů zaměstnanců, kteří ty benefity pobírají.

V tomto případě očekávám a velmi bych přivítal, kdyby pan ministr financí při tom zítřejším jednání řekl: ano, jsme schopni se na tom dohodnout. Ale zda přijde ještě s nějakým jiným návrhem, to opravdu nemohu sloužit.

Jaké výhrady má předseda odborových svazů Josef Středula k jednotlivým bodům vládního konsolidačního balíčku? A proč podle něj potřebuje český daňový systém zásadní reformu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.