Oddlužení tří fakultních nemocnic

16. únor 2006
O kom se mluví

Druhým dnem nedodávají velcí distributoři léčiv léky do nejvíce zadlužených nemocnic. Jedná se o Thomayerovu nemocnici a Bulovku v Praze a brněnskou nemocnici u sv. Anny. Premiér mluví o vydírání. Ministr zdravotnictví by kvůli tomu rád svolal Bezpečnostní radu státu. AVEL je asociace velkodistributorů léčiv, která sdružuje 4 největší distribuční firmy. Ty se dělí o více než 90 % trhu. Její ředitel, magistr Pavel Suchý, je hostem pořadu O kom se mluví. Dobrý den. Hodně posluchačů Radiožurnálu jste zaujal nedávným výrokem o mizerných čtyřech stech milionech. V jakých, se vlastně, pohybujete relacích?

Host (Pavel Suchý): Samozřejmě mizerných čtyři sta milionů je míněno z pohledu celého zdravotnictví, protože ve zdravotnictví se pohybuje 180 miliard a 40 miliard je jenom částka, kterou platí se ze zdravotního pojištění. To znamená, když vezmu těchto 40 miliard a 400 milionů, tak to je právě jenom 1 %. Proto jsem to uvedl tuto částku pod tímto pejorativním názvem, mizerných čtyři sta milionů. Z hlediska celého zdravotnictví, samozřejmě.

Moderátor (Vladimír Kroc): Loni v březnu dluhy nemocnic za léky přesáhly miliardu korun. Oproti červnu roku 2004 stouply o 40 %. Proč jste stejně razantně nepostupovali proti tehdejší ministryni zdravotnictví Miladě Emmerové, jako teď?

Host (Pavel Suchý): My jsme ministryni Emmerovou navštívili v březnu loňského roku a právě jsme přišli s tímto problémem. Žádali jsme ji, aby tento problém řešila. Paní ministryně tenkrát přislíbila na tom jednání, že se pokusí přesvědčit vládu, aby konsolidační agentura oddlužila zbytek nedostupných pohledávek VZP vůči těm neplatičům zdravotního pojištění. Nakonec v červnu vláda toto schválila. Požádali jsme ještě o další krok, aby se finanční situace ve zdravotnictví zlepšila tím, že stát zaplatí více za své pojištěnce a nakonec i to v červnu vláda splnila. Takže tady nebylo potřeba nijak dál vystupovat, protože paní ministryně Emmerová získala do zdravotnictví peníze.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dobře, ale máme teď polovinu února. Krátce po ní a peníze zase nejsou.

Host (Pavel Suchý): Peníze ve zdravotnictví jako nikdy nebudou. Jde o to jenom, jak ty dluhy ze strany těch zdravotnickejch zařízení jsou velké. A pokud se mám vrátit k těm čtyřem nemocnicím, tak ty dluhy se vymykají tomu průměru tak, jak dluží fakultní nemocnice, protože jsou i některé, které nedluží. Spouštěcím mechanizmem tady bylo snížení přirážky o 3 %, z 32 na 29, protože to má nejen dopad na veřejné lékárny tak, jak to myslel pan ministr Rath, ale neuvědomil si, že tím jsou postiženy i nemocniční lékárny i ty jeho nemocniční lékárny. To znamená, ty mají teď o ty 3 procenta menší výnos a i když do teď platily špatně, tak samozřejmě je tady nebezpečí a projevuje se to, že platí ještě hůř. Na to museli distributoři reagovat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jenom taková drobná vsuvka. Na začátku jsem zmínil tři nemocnice. Vy jste mluvil o čtyřech. Ta čtvrtá, to je Motol?

Host (Pavel Suchý): Já si teď neuvědomuji. Já se omlouvám. Tři. Ale když už je to takhle, musím podotknout, že to jsou tři s největšími dluhy. Že jsou další fakultní nemocnice, které dluží, ale o těch nehovoříme. Proto se to, protože se ty jejich dluhy pohybují v mezích tak, jak dosud to bylo zvykem.

Moderátor (Vladimír Kroc): Mluvil jste o tom, že vlastně spouštěcím mechanizmem v tomto případě bylo tedy to snížení marže. Proč se velcí distributoři s lékárnami nepodílí na snížení té přirážky? Vlastně byste se o ty 3 % mohli třeba podělit?

Host (Pavel Suchý): Tady zase musíme vzpomenout, jaká byla historie ve vývoji přirážky. Přirážka původě, společná přirážka pro distributory a lékárny byla 38. Byla snížena na 35. Z 35 byla snížena na 32. Tato snížení právě absorbovali distributoři léčiv. Distributoři tak, jak se tady vyvíjeli na trhu, tak stále zlepšovali svoji práci. Jejich know how se vylepšovalo. Oni snížili náklady velice, velice rapidně snížili náklady. Mají vysokou produktivitu práce a jsou lacinější. Čili, oni mohli absorbovat toto snížení, které tady nastalo. V té době to vůbec nepostihlo lékárny, ale postihlo to jenom ty distributory léčiv. Ale tím se dostali už na hranici svých možností a oni už s nižší přirážkou nemůžou dále obchodovat. A proto toto snížení už padá jedině na lékárny.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak vysoká je ta přirážka?

Host (Pavel Suchý): Nyní je 29 %, společná.

Moderátor (Vladimír Kroc): Myslím teď v případě jednotlivých distributorů. Je nějaká jednotná sazba?

Host (Pavel Suchý): Samozřejmě, že není jednotná. Záleží na tom, jaký je to zákazník, kolik odebírá, jak platí, jaké má lhůty splatnosti? Podle toho se s ním na základních podmínkách domlouvá distributor na přirážce.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pro naši představu, jak se pohybuje ta přirážka?

Host (Pavel Suchý): Pohybuje se i od 3 % výš. 4, 5.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tady jenom připomenu. Zastupujete AVEL. Tedy Asociaci velkodistributorů léčiv. Když asociace vznikla v roce 1993, bylo to 13 distributorů. Dnes jsou čtyři. Jak to?

Host (Pavel Suchý): To právě způsobil, jednak to způsobila konkurence mezi těmi distributory. To znamená, ti silnější distributoři, ty mohli lépe uplatňovat lepší techniku, snižovat tou technikou náklady a dále tady působil ten efekt právě zadluženého zdravotnictví, kdy ty menší těžko a hůře snášeli tu platební neschopnost, ty dlouhé platby od dodávky léků.

Moderátor (Vladimír Kroc): Rozhodli jste se požadovat výrazně kratší lhůty splatnosti. Jak jsem se dočetl ze současných 90 dní nebo je to někdy i 120 dní lhůta. Je to 14, to je ten požadavek. Přičemž ve Francii je lhůta splatnosti 4 dny, v Německu 10, v Rakousku měsíc. Přesto, není to příliš radikální řez?

Host (Pavel Suchý): Zaprvé to není striktně 14 dnů. My jsme řekli a mezi sebou ty distributoři to komunikovali, že samozřejmě záleží na nich, jak kterej zákazník jako bonitní se jim jeví. Co to je za zákazníka, jaké mají marketingové priority? Snaží se snížit a dohodnout s ním snížení teda dluhu tý splatnosti z těch 120. Já teď můžu říci jako příklad třeba na 90, na 30, ale těch 14 dnů je ta spodní hranice, na které se dohodli, že pod ní nepůjdou. Ale aby bylo řečeno prostě, 14 dní. To není možné.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já se ještě jednou vrátím k tomu, že jste dlouhá léta stav tolerovali. Vy jste teď vysvětlil, proč vlastně ten razantní postup právě v této chvíli? Ale žádáte, nejenom uhrazení dluhů, ale i zaplacení penále. Ono se to opravdu z pohledu Ministerstva zdravotnictví může zdát, jakoby naschvál.

Host (Pavel Suchý): Když jsme ale vysvětlili, jaké důvody nás k tomu vedly. Ty ekonomický, jenom ekonomický důvody, tak by toto nemělo ani pana ministra a ani pana předsedu vlády napadnout. Ale my jsme v tom původním vyhlášení, kdy jsme řekli, že požadujeme do týdne zaplatit těch 400 milionů, tak je to v nominální hodnotě. Ty distributoři jsou takoví, že ani tady nepožadovali příslušenství, tedy penále k tomu. A protože si byli vědomi, že zastavení dodávek takhle rychle, by mohlo samozřejmě ohrozit pacienty a to v žádným případě nechceme, protože to není náš cíl. Náš cíl je přeci obchodní cíl, zásobovat nemocnice tak, aby ti pacienti byli spokojeni. Ale tyto okolnosti, které jsme tady už vzpomínaly, ty distributory k tomu nutí a dali tam další prostor pro jednání a pro přípravu toho, aby vláda mohla zaplatit. To znamená, dali jsme tam možnost, aby se pan ministr Sobotka vyjádřil a do 14 dnů se pokusil to zaplatit nebo aspoň s námi jednal. Ale žádná reakce nebyla. Čili ta vláda měla na to 3 neděle, aby vyřešila zaplacení těch dluhů, za které je odpovědna. Protože zákon ji určuje, že za závazky fakultních nemocnic, to znamená příspěvkových organizací ručí stát. A o to od nich nepadla ani zmínka. Oni nás zatím jenom osočují, ale vůbec neřeší problém.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ale pravdou je, že nikdo ten dluh nebo výši toho dluhu nezpochybňuje?

Host (Pavel Suchý): Nezpochybňuje. A o to je to pikantnější. Dluh nezpochybňují, ale nemají vůbec snahu zaplatit. Zaštítí se tím nebo smetli to se stolu tím, že jsme gangsteři a vyděrači. Pan ministr Rath hledá řešení, která když jsem poprvé slyšel, tak jsem se domníval, že je to vtip. Pak mě teda ujistili, že je to pravda. To znamená, svolat Bezpečnostní radu státu. Řekl jsem si, druhej krok už bude mobilizace. Pak pan ministr rozesílá dopisy na mateřské firmy zahraničních distributorů, aby odvolaly ty zpupné ředitele. To je další krok, který samozřejmě ve svém důsledku poškodí republiku. Protože ty mateřské firmy toto vůbec nebudou chápat, co se děje? Nakonec, když jako zjistí o co opravdu jde, tak si řeknou, proboha, kde my to obchodujeme? My jsme mysleli, že obchodujeme v České republice, která je ve středních Čechách a ono to vypadá, že je někde v Africe.

Moderátor (Vladimír Kroc): Je to ještě jeden krok, který hodlá ministr zdravotnictví podniknout. Možná, že už ho udělal. Obrátit se na úřad na ochranu hospodářské soutěže kvůli podezření z kartelové dohody. Tady nemáte obavu?

Host (Pavel Suchý): To pozvání na tento úřad už máme. Samozřejmě z toho nemůžeme mít a nemáme obavu, protože ty distributoři si natolik konkurují, že za této situace si budou hlídat, jaké lhůty splatnosti ten, který v té nemocnici, s tou nemocnicí domluví a samozřejmě bude to vycházet z toho, jak velký odběry v té nemocnici má a jak on sám má finanční možnosti to i nadále za této zhoršené situace financovat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Když jsem se vracel do minulosti proto, abychom lépe pochopili ten současný stav. Možná by stálo zato ještě připomenout, že v roce 2003 jste po jednání s ministryní Marií Součkovou dosáhli dohody o oddlužení nemocnic a o finanční injekci zdravotním pojišťovnám. Teď je opět situace, jak posloucháme, kritická. Povězte svůj názor. Kdo, podle vás, nese vinu na současném stavu zdravotnictví?

Host (Pavel Suchý): Je to jednoznačně léta neřešená krize. To znamená, žádná reforma zdravotnictví. Žádná vláda nemá tolik odvahy, aby něco takovýho připravila, protože to v každým případě bude bolestný. Protože zdravotnictví je neustále dražší, ale také neustále lepší. Jen si uvědomme, kolik bypasů se dělalo v roce 1993? Kolik se jich dělá teď a v kolika zařízeních. Prostě to zdravotnictví za těch 13, 15 let ušlo strašně velkej krok. Ale nejenom v těch výkonech co ti naši lékaři dnes umí, ale samozřejmě i v těch lécích. Ty léky jsou dneska mnohem účinnější, směrovaný, jsou na diagnózy, který před "x" lety, na ty vůbec žádný lék nebyl. Ale pochopitelně tím, jak přichází nové a nové léky, tak jsou dražší.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jaké je, podle vás, řešení? Odstátnění nemocnic a jejich privatizace?

Host (Pavel Suchý): Já bych teď toto nechtěl řešit, protože mi to nepřísluší. Nechci přilévat oleje do ohně. Ale musím říci, že nemocnice, které spadly pod kraj se chovají z hlediska ekonomiky mnohem lépe než ty státní, které zůstaly teda pod Ministerstvem zdravotnictví.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jaká je vaše zkušenost třeba s privátními zařízeními?

Host (Pavel Suchý): Vypadá to možná, že straním, ale my máme jenom obchod. Ty soukromý nemocnice nemají vůbec problémy.

Moderátor (Vladimír Kroc): Takže mluvíme třeba o platební morálce. Ta je v pořádku v těch nemocnicích.

Host (Pavel Suchý): Ta je úplně v pořádku. Oni totiž tam nejsou pod tím tlakem toho přidávání a zvýšení platů. Víte, ty hejtmani se snažili velice rychle převést nemocnice pod sebe a hlavně teda do jiné formy než příspěvková organizace, aby na ně neplatila ta vyhláška o zvýšení platů. Protože to je samozřejmě pro ty nemocnice veliká zátěž. Zejména pro ty menší. Ve fakultních nemocnicích podíl mezd k nákladům je zhruba 45, 46 a zvyšuje se. A je to tam vyrovnáno těmi dražšími výkony. Ale, jak jdete níž na okresní a další nemocnice, tak podíl mezd se dostává až na 60 %. Jestliže v této nemocnici zvýšíte mzdy o 10 %, tak se dostává do neřešitelné situace.

Moderátor (Vladimír Kroc): Abychom uzavřeli naše povídání. Začínali jsme tím, že od včerejška jste, jako velcí distributoři léčiv, zastavili dodávky do tří fakultních nemocnic, které jsou nejvíce zadluženy. Jaký bude, podle vás, další vývoj? Sám tvrdíte, že nevidíte náznak, že by stát chtěl napomoci uhradit dluhy nemocnic. Vy trváte na svém. Nepřistoupíte na nějaký kompromis?

Host (Pavel Suchý): Pane redaktore. Jaký může být kompromis, když chcete zaplatit dluhy těch fakultních nemocnic, které odebraly léky, nezaplatily a dluží více jak rok. Já si myslím, že právě a vrátím se k tomu, jak jsem se vyjádřil o těch 400 milionech. Ty 400 milionů nemůžou vládu stát to riziko, že pacient bude bez léků. To přeci si nemohou vzít na sebe na zodpovědnost. Jakmile bude tady náznak zaplacení, příslib, že to řeší, tak se už budeme chovat úplně jinak. A jestliže vás osočují, jste teroristou, jste vyděračem, co můžete dělat? My máme na to legitimní nárok. Ti distributoři prostě dodali léky, nedostali zaplaceno a teď to chtějí zaplatit. V normálním civilizovaným státě se přeci dluhy platí. Já věřím, že jsme v takovým státě. Že politici trošku zmoudří a že v sobě potlačí tu ješitnost, že nějací distributoři prostě na ně vyrukovali s tím, že chtějí zaplatit.

Moderátor (Vladimír Kroc): Hostem pořadu O kom se mluví byl magistr Pavel Suchý, ředitel AVELu, což je volné sdružení velkodistributorů léčiv a zdravotnického materiálu. Děkujeme za rozhovor a buďte zdráv.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: vlk
Spustit audio

Více z pořadu