Odchod desítek lidí z vojenské rozvědky

Jan Hrbáček: Od aféry spolupracovníka vojenské rozvědky Karla Srby, který byl odsouzen za to, že chystal nájemnou vraždu novinářky Sabiny Slonkové, byl kolem této tajné služby relativně klid. Jen občas prosakovaly informace, že její reorganizace, zahájená exministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem, se zdaleka nedaří tak, jak se očekávalo. Oficiálně to ovšem nikdo nekomentoval. Až teď, když odešel z čela rozvědky Josef Prokš, se o problémech začalo zase mluvit.

Pavel Otto: Podle téměř nic neříkajícího sdělení Ministerstva obrany, požádal Prokš o uvolnění z funkce sám kvůli své rodině a prý i v souvislosti s připravovanou reorganizací armádního zpravodajství. Jak ale má tomuto zdůvodnění rozumět veřejnost? Armáda zatím neprozradila nic bližšího ani poslancům, kteří se zabývají bezpečnostní problematikou. Těm tedy zatím nezbývá nic jiného, než spekulovat a v podstatě jediný, kdo je ochoten o důvodech Prokšova odvolání mluvit, je jeho předchůdce Andor Šándor, zároveň poradce šéfa ODS Mirka Topolánka.

Andor Šándor: Generál Prokš byl vybrán ve spěchu. Ten výběr zcela neodpovídal jeho tehdejší zkušenosti, připravenosti a znalosti problematiky. On, pokud vím, tak o tuto funkci ani nejevil žádný velký zájem a to myslím v mnohém determinovalo i ten jeho výkon.

Jan Hrbáček: Hned několik zainteresovaných lidí Radiožurnálu potvrdilo, že Prokš z vedení agentury neodešel dobrovolně. Mezi nimi je i stínový ministr obrany ODS Petr Nečas.

Petr Nečas: Podle informací, které já mám k dispozici, dostal na vybranou. Buď podá sám žádost o odvolání z funkce, pak dostane zajímavě lukrativní post vojenského přidělence při naší misi u Organizace spojených národů. Nebo tuto žádost sám nepodá a pak bude z funkce v podstatě bez náhrady odvolán.

Jan Hrbáček: Informace o případném přestupu Prokše do mise OSN Ministerstvo obrany popírá. Jeho mluvčí Ladislav Šticha reagoval stručně.

Ladislav Šticha: Můžu to naprosto jednoznačně vyloučit.

Jan Hrbáček: A co říká Prokš? Ten prostřednictvím krátké textové zprávy pouze vzkázal, že žádná vyjádření na toto téma poskytovat nebude. Bývalý velitel českého kontingentu v Kuvajtu přitom není sám, kdo z rozvědky odchází. Spolu s ním opouštějí podle informací Radiožurnálu řady armádních agentů i šéfové operativního oddělení a finanční sekce Jan Kocourek a Jiří Stonavský. A je starost o rodinu skutečně důvodem Prokšovy žádosti o odchod z funkce? Podle všeho se zdá, že je to spíše výmluva. Prokš, který má své nejbližší v Chrudimi, totiž nadále zůstává v Praze, jako poradce ministra obrany. Jeho předchůdce Andor Šándor si o tom myslí:

Andor Šándor: Za prvé to vypadá zvláštně, ovšem na druhou stranu je třeba říct, že v té Chrudimi pro něj zcela jistě žádné místo není, protože je dvouhvězdičkovým generálem a rodinné důvody bych si uměl vysvětlit tak, že se vrátím k rodině.

Pavel Otto: Zákonodárci, kteří dohlížejí na chod bezpečnostních složek, si delší dobu stěžují, že o armádní výzvědné agentuře nedostávají prakticky žádné informace. Jejich názor shrnuje poslanec sociální demokracie Miloš Titz.

Miloš Titz: Vojenské zpravodajské služby, oni jsou dvě, vlastně rozkmital ministr Tvrdík. Což je velice citlivá záležitost. Oficiálně nám, výboru, nebylo předloženo vůbec nic. Kdybychom si více méně nevynutili schůzku s panem ministrem, tak si můžeme číst v novinách.

Jan Hrbáček: Aféru kolem vojenské rozvědky ještě přiživili někteří ministři a zvlášť poté, co Český rozhlas zveřejnil, že se v armádě i v politice množí informace o tom, že současný šéf obrany Miroslav Kostelka zvažuje svoji rezignaci. Ministr vnitra a místopředseda Vlády Stanislav Gross vzápětí naznačil, že je vypouští někdo, komu se Prokšův odchod nelíbí. Tedy vojenské tajné služby. Vicepremiér řekl, že takovéto hry zpravodajského charakteru bychom v této zemi už hrát neměli. Petr Nečas se domnívá, že Gross to se svým výrokem přehnal.

Petr Nečas: Pokud by zpravodajské služby obecně vytváření mediálních kampaní ovlivňovaly, kdo má nebo nemá být ve vládě, tak to by se jednalo o prvořadý skandál.

Pavel Otto: Vojenská rozvědka je jedinou ze čtyř zpravodajských služeb v Česku, které se po roce 1989 podařilo uniknout významnější personální obměně. Veškeré seznamy jejich spolupracovníků se totiž údajně ztratily. Když vypukla aféra kolem Karla Srby, hovořilo se dokonce o tom, že armádní rozvědčíci si místo výzvědné práce pro stát založili jakousi vlastní firmu na informace.

Jan Hrbáček: V tisku se navíc nedávno spekulovalo o tom, že rozvědka postupně ztratila agenty v arabském světě. To může mít pochopitelně i negativní dopad na zapojení republiky do boje proti terorismu. Důvod je jasný. Všichni bezpečnostní odborníci se shodují v tom, že možný útok extremistů mohou odvrátit jen včasné informace.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.