Od rýže ke krevetám. Klimatická změna, přehrady i těžba písku mění zemědělství v deltě Mekongu
Delty velkých řek po celém světě se kvůli klimatické změně a rostoucí hladině oceánů potýkají s pronikáním slané vody z moře. Ohrožuje to zdroje pitné vody a mění zemědělství v zasažených oblastech. Rýže a některé druhy zeleniny jsou totiž na sůl citlivé. S tímto problémem se potýká také delta Mekongu na jihu Vietnamu.
Je kolem páté hodiny ráno a nad jihovietnamským městem Can Tho se ještě vznáší tma. Hladinu řeky Bassac už ale brázdí lodě s turisty, kteří si chtějí prohlédnout místní plovoucí trh. Naše průvodkně Hien nás ujišťuje, že nejde o atrakci vytvořenou pro turisty.
„Trh funguje od půl šesté ráno do deseti hodin, takže kdo ho chce navštívit, musí si přivstat. Je to velkoobchod se zeleninou z farem vzdálených třeba třicet až čtyřicet kilometrů. Obchodníci sem přijedou nakoupit a pak zeleninu prodávají dál na pevnině,“ vysvětluje.
Po chvíli vystupujeme z lodě a míříme na rušné tržiště na nábřeží. Právě tady obchodníci prodávají zeleninu nakoupenou na plovoucím trhu, ale také vlastní úrodu nebo čerstvé úlovky.
Řeka proti moři
Asijský veletok Mekong se ještě na území Kambodže rozděluje na dvě hlavní ramena a vytváří rozsáhlou bažinatou deltu, ideální pro pěstování rýže. K rýžovým farmářům patří i rodina naší průvodkyně Hien.
„Mnoho lidí v našem městě pěstuje rýži, ale taky melouny, dýně, chilli a další zeleninu. Rýže potřebuje hodně vody. Dřív jsme ji sázeli a sklízeli dvakrát ročně. Teď má můj otec čerpadla, která přivádějí vodu z řeky, takže můžeme sklízet třikrát ročně.“
Jenže zemědělství v deltě Mekongu víc a víc ohrožuje slaná voda. Zabývá se tím i Edward Park z Technologické univerzity v Singapuru. „Pronikání slané vody závisí na rovnováze mezi hladinou řeky a moře. Klimatická změna, přehrady nebo pokles říčního dna snižují hladinu vody v řece, zatímco mořská hladina zůstává výš a dál stoupá. Slaná voda proto přirozeně proniká hlouběji do vnitrozemí,“ popisuje.
Proměna zemědělství
Naše loď znovu proráží hladinu Bassacu a míjí ramena jeřábů a bagrů, které ze dna těží písek. Právě těžba písku podle odborníků přispívá k poklesu dna řeky. A čím je dno níž, tím snáz se do delty dostává mořská voda.
Čtěte také
Někteří zemědělci se novým podmínkám snaží přizpůsobit. „V období sucha, kdy slaná voda zaplaví pobřežní oblasti, chovají ryby a krevety. Během dešťů, kdy přitéká dostatek sladké vody z řeky, pole znovu promění v rýžová a pěstují rýži. To je velmi dobrý příklad udržitelné adaptace,“ říká Edward Park.
Podle něj by ale bylo potřeba, aby se změnu nebálo udělat víc farmářů. Vědci zatím zkoumají, jak velký podíl mají na pronikání slané vody jednotlivé příčiny a na která opatření má největší smysl se zaměřit.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Padáky‘ pro exmanažery ztrátové pojišťovny ministerstva vnitra. Dostanou desítky milionů korun
-
Hormuz je pro Írán strategičtější zbraň než jaderný program. Strážcem by mohla být Čína, míní expert
-
Opozici se pro Senát podařilo dohodnout lépe než vládním stranám. Ve čtvrtině obvodů jí i tak hrozí ‚tragédie‘
-
‚Vyvozuji důsledky, do vyšetření se vzdávám funkce zmocněnce.‘ Turek kvůli nehodě dočasně rezignoval






