Od postní tradice k adventní delikatese. Historie slovenských vánočních oplatek sahá až do středověku
Slovenské Vánoce se od těch českých příliš neliší. Ozdobený stromeček, cukroví, kapr… Přesto se najde jedna věc, kterou Češi na své štědrovečerní tabuli nemají a Slováci na ni naopak nedají dopustit – vánoční oplatky s medem. Kulaté oplatky z křehkého těsta známe my Češi prakticky jen z lázní. Na Slovensku ale patří hlavně k Vánocům. Tenké křupavé placky se potírají medem a štědrovečerní večeři si bez nich umí představit jen málokdo.
Dnes většina lidí vánoční oplatky kupuje anebo vyrábí doma na speciálním stroji. Na středověkém adventním trhu v Bratislavě ale můžete každoročně potkat paní Evu, která je připravuje ještě postaru – s pomocí velkých kovových kleští s formou na konci.
„Děláme je na ohýnku jako ve středověku,“ usmívá se Eva. Takto je nejprve připravovali mniši. Původ tradice souvisí s křesťanským půstem, který adventu předcházel. Až do Štědrého večera se nesmělo jíst maso a v přísnějších obdobích ani vejce nebo mléčné výrobky. Jídlo mělo být jednoduché, střídmé a symbolické.
Později úkol péct vánoční oplatky připadl taky učitelům, hlavně na vesnicích. Školáci je pak rozdávali v jednotlivých domech jako symbol hojnosti, zdraví a dobrých vztahů.
Práce s historickým náčiním
Základní suroviny jsou jednoduché – mouka, vejce, vanilka, cukr, med, skořice. Jenže jednoduchý recept ještě neznamená jednoduchou práci, zvlášť v zimě s historickým nářadím.
„Musí být správně zahřátá, namazaná černým voskem. A těsto musí být taky dobře udělané, na něm hodně záleží. Musím ho přizpůsobit zimě, protože tady tuhne víc než doma uvnitř v teple,“ popisuje Eva a se smíchem přiznává, že ve středověku by tuhle tradiční slovenskou pochoutku vyrábět nechtěla.
Tady na Bratislavském hradě je s rodinou vyrábí jen v rámci ukázky dobového řemesla.
„Teď nevím, jestli se mi nepřipeče, protože jsme se zapovídaly a plotna už byla asi moc horká. Uvidíme. Doma mám termostat, tam ovládám teplotu, tady to nejde," vysvětluje Eva a vzápětí už se usmívá: „Je hezká. Trošku připečená, ale pěkná.“
A taky velmi chutná. Křupavá, voní a chutná po vanilce a troše skořice. Není ale sladká jako naše lázeňské oplatky. „Musí být méně sladké, protože mezi ně dáváme med. Dáváme oplatku, med, oplatku. A pak to sníme,“ dodává.
Někdo si je prý dává také s česnekem na posílení zdraví.
Poctivý přístup k tradici
Eva oplatky peče čtyři roky. Recept si našla na internetu a postupně si ho upravila. Dodává ale, že pokaždé se ještě najde něco, co na něm zlepšuje.
„Člověk se asi učí celý život, stále vychytávám nějaké mouchy. Něco tam přidám, něco uberu. Ale už jsem si to tak osvojila, že ani moji známí od nikoho jiného oplatky nechtějí, jen ode mě. Prý jsou nejlepší,“ říká.
Důvodem ale podle paní Evy není tajná přísada nebo trik v postupu. Věří, že tradici je potřeba dělat poctivě.
„Člověk do toho dá svoje srdce a to je asi ono podle mě. Nesmí se ohlížet na byznys a na peníze, ale na srdce,“ pojmenovává Eva klíč k úspěchu.
Dodává ale, že nic se nemá přehánět. Po Vánocích prý oplatkovač uklidí a vytáhne ho zase až za rok. Aby pro ni tahle slovenská vánoční tradice neztratila své kouzlo.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Michopulos: Konečně vidíme, co jsou Motoristé zač – jen shluk, v zákulisí se smějí Chlad a Krejčíř
-
ŽIVĚ: Biatlonisté jedou na olympijských hrách štafetu. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
‚Satisfakci necítím‘. Policie obvinila čtyři bývalé příslušníky StB kvůli pronásledování herce Töpfera
-
Šťastný sní v roce 2042 o zimní olympiádě v Česku. Sněhu na českých horách do té doby zásadně ubyde
