Od náklaďáků po luxusní limuzíny. Automobilka ZIL vznikla před 100 lety

Přesně před 100 lety vznikla největší ruská automobilka ZIL. Moskevská továrna se proslavila hlavně výrobou nákladních aut a později dokonce i luxusních limuzín pro sovětskou vládu. S jednou jezdil taky československý prezident Gustáv Husák.

Továrnu, která byla větší než rozloha Pražského hradu, nechal během 1. světové války postavit poslední ruský car Mikuláš II.

Továrna se nejdřív jmenovala AMO, což je zkratka slov „Avtomobilnoje Moskovskoje Obšestvo“, česky tedy Moskevská automobilová společnost. Měla vyrábět nákladní auta pro potřeby armády. Říjnová revoluce a následná občanská válka ale začátek výroby zpozdily. První nákladní auto tak vyjelo z továrny až o sedm let později, tedy v roce 1924.

Ve 30. letech se haly zmodernizovaly a továrna se přejmenovala na žádost Stalina na ZIS („Zavod imeni Stalina“), později pak podle Lenina na ZIL. Rusku se podařilo v té době navázat spolupráci s americkou automobilkou BUICK a továrna začala kromě nákladních aut vyrábět první reprezentativní limuzíny.

Jednu asi šestimetrovou měl v 70. letech i československý prezident Gustáv Husák. Do továrny se tehdy podívali i pracovníci z tuzemské Avie. Po návratu s nimi natáčela redaktorka Československého rozhlasu.

Po rozpadu Sovětského svazu na konci devadesátých let ztrácel ZIL na popularitě. Nákladní auta i limuzíny se postupně přestaly vyrábět a továrna zkrachovala. Před dvěma lety začaly velké haly bourat bagry.

autoři: pkr , hbc
Spustit audio