Od hrdelního zpěvu k metalu a protestním písním. Grónská hudba spojuje tradici, modernu i aktivismus

Čtveřici členů kapely Sound of the Damned potkávám v jedné ze základních škol v hlavním městě Nuuku. Právě tady se v neděli scházejí ke své pravidelné zkoušce.

Kapela teď pracuje na novém albu, ve kterém se objeví tradiční inuitské prvky, jako je hrdelní zpěv|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

„Jsme metalová kapela. Hrajeme spolu od roku 2017, prakticky od mládí. Já hraju na kytaru,“ říká frontman Sebastian, dlouhovlasý mladý muž s tradičním inuitským tetováním na obličeji.

O svých tetováních by prý mohl mluvit celý den, ale jsou pro něj velmi osobní. „Na čele mám havraní pařáty a ty kruhy představují naše počasí.“

Texty píše zpěvačka Penny. „Už jsme hráli na Faerských ostrovech, v Dánsku i v Kanadě.“

Kapela teď pracuje na novém albu, ve kterém se prý ještě víc než na dosavadních deskách objeví tradiční inuitské prvky, jako je hrdelní zpěv, neboli katajjaq. Ten mi trochu připomíná typický metalový hlasový projev. Sebastian ale hned ukazuje rozdíl.

„Tohle je growling a tohle zas hrdelní zpěv,“ předvádí zapáleně.

Hudba spojuje celé Grónsko

Od metalu a hrdelního zpěvu mířím za dalším hudebním zážitkem. V jedné z hal starého průmyslového areálu na okraji Nuuku dnes vystupuje místní pěvecký soubor Ingiulik.

Soubor Ingiulik zpívá písně z různých koutů světa – většinu v grónštině, ale také v angličtině|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

„Hudba je zásadní součástí grónské kultury a života. Myslím, že v každé osadě nebo vesnici, kde žijí lidé, funguje nějaký sbor. Hudba je totiž příjemný a jednoduchý způsob, jak být spolu. A my v Grónsku jsme spolu rádi,“ vysvětluje před začátkem vystoupení Laura Lennert Jensen z organizace Arctic Sounds.

„Zpíváme písně z různých koutů světa – většinu v grónštině, ale také v angličtině. Prostě hudbu, která nás baví,“ dodává.

V souboru společně vystupují Gróňané, místní Dánové i přistěhovalci z Faerských ostrovů.

V každé grónské vesnici či osadě funguje nějaký pěvecký sbor|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

Od rockové kapely k filmu

V Nuuku úplnou náhodou potkávám ještě jednu místní celebritu – zpěváka a herce Angunnguaqa Larsena. Poznávám ho, protože jsem cestou do Nuuku v letadle sledovala grónský horor, ve kterém ztvárnil hlavní roli. Na kontě ale má i řadu dalších snímků.

„Můj první byl krátký film Eskymácký víkend z roku 2002. Tady v Grónsku se z něj stal docela kultovní snímek. Vystupuje v něm i naše kapela Chilli Friday,“ říká Larsen.

Rocková skupina vydala od roku 2000 už sedm alb. Její písně jsou v grónštině i angličtině. Evropští diváci ale Angunnguaqa Larsena znají spíš z dánského televizního seriálu Borgen, kde v poslední řadě ztvárnil roli grónského premiéra.