Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?

Unijní instituce v Bruselu obléhají traktory. Zemědělství sehraje v evropských volbách důležitou roli

Chovatelé prasat a kuřat z vlámské části Belgie, majitelé mléčných farem a kukuřičných polí z valonského regionu. Ti všichni se v posledních měsících několikrát sešli na velkých zemědělských demonstracích v belgické metropoli Bruselu. Přístup Evropské unie k problémům farmářů bude v Belgii jedním z rozhodujících témat červnových voleb do Evropského parlamentu.

„Tato bílá kráva je plemeno belgické modrobílé určené na maso. Ty dvě strakaté vedle jsou holštýnské na produkci mléka,“ říká šestadvacetiletý farmář Corentin Jaaques, když nalévá mléko do žlabu telatům, která ho spokojeně hltají.

„Máme celkem 350 zvířat, přibližně sedmdesát narozených telat ročně na mléko a sedmdesát na maso,“ přibližuje Corentin.

Čtěte také

Farmu na samém jihu Belgie u hranic s Lucemburskem Corentin provozuje spolu se svým otcem a jedním brigádníkem. Kromě chovu krav také pěstují kukuřici a další zemědělské plodiny. Na poměry Valonska to je spíš středně velký podnik. V posledních letech ale bojuje s nízkými výdělky.

„Dneska když produkujete maso, tak ztrácíte peníze. Nemáte na výplatu. Proto se můj otec rozhodl mít tady tři různé produkce. Když jedna prodělává, tak další je na tom lépe, takže je to takové balancování,“ popisuje mladý muž.

„Víc zelení“

Corentin už byl letos třikrát v Bruselu na velkých farmářských protestech. Jel ale bez traktoru, protože to do Bruselu to má skoro 200 kilometrů.

„Pořád po nás chtějí víc, abychom byli víc zelení. Já vím, že zemědělství musí být součást řešení. Ale musí nám dát čas na to se adaptovat. Doufám, že už pochopili, že jsme na velké křižovatce. Pokud se teď věci nezmění, tak za pár let už může být pro řadu z nás příliš pozdě. Evropa nebude soběstačná, co se týče jídla. A to by mohla být skutečně katastrofa,“ varuje zemědělec.

Čtěte také

K červnovým volbám by Corentin šel, i kdyby v Belgii nebyly povinné. A právě přístup politických stran k zemědělské politice pro něj bude rozhodující. Kvůli komplikované struktuře belgické administrativy je s politiky těžká domluva, stěžuje si.

„Když mluvíme s ministrem zemědělství Valonska, říká nám: já dělám, co můžu, jděte za federálním ministrem. Když jdeme za federálním ministrem tak on zase: to já ne, za to může Evropská komise. Mluvíte s komisí, a oni nás zase posílají za regionálními politiky. Nikdo nechce nést zodpovědnost,“ podotýká Corentin.

Belgičany v červnu nečekají jen volby do Evropského parlamentu. Ve stejný termín budou vybírat i své zástupce do federálního a regionálních parlamentů. A problémy zemědělců budou hrát roli ve všech těchto volbách.

Zemědělství a vláda

„Otázka zemědělství je důležitým tématem pro nadcházející volby v Belgii. Zejména vlámská regionální vláda měla v posledních letech mnoho politických konfliktů a dokonce málem padla kvůli otázce dusíku,“ myslí si politolog Dave Sinardet, který působí na univerzitě Vrije v Bruselu.

„Toto téma je samozřejmě silně propojeno s evropskou politikou, takže sledujeme belgické představitele, kteří zaujímají různé postoje, kritizují některá evropská opatření, zejména v oblasti ochrany přírody,“ dodává.

Téma zemědělství je samozřejmě silně propojeno s evropskou politikou.
Dave Sinardet

Právě kvůli souběhu různých hlasování podle Sinardeta není v Belgii volbám do Evropského parlamentu věnovaná dostatečná pozornost.

„Bohužel pro politické strany jsou evropské volby méně zásadní. Důležitý je pro ně hlavně počet křesel, které získají v regionálních a federálním parlamentu, a jestli se dostanou do vlád na těchto úrovních. Proto opakovaně říkám, že by se tyto volby neměly v budoucnu pořádat souběžně,“ navrhuje politolog.

Belgie patří ke státům, kde v posledních letech sílí krajní pravice. Na prvním místě ve voličských preferencích se dlouhodobě drží krajně pravicová a euroskeptická strana Vlámský zájem, která se profiluje mimo jiné právě na tématu zemědělství.

autoři: Zdeňka Trachtová , fos
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.