Očkování je mezi lidmi sprosté slovo. Vysvětluji jim, že je to jako v autoškole, prozrazuje pediatr a influencer Cyril Matějka

6. květen 2026

„Knížka je koncipovaná pro pediatry. Chci jim usnadnit práci. Když jsou plné čekárny, tak se snažím, aby tam bylo míň pacientů s nějakými věcmi, které se dají vyřešit doma,“ vysvětluje Cyril Matějka, jeden z nejznámějších pediatrů v Česku a populární internetový tvůrce, který za svou knihu Děcké lékařství: 100+ triků, jak neskončit v nemocnici získal cenu Magnesia Litera. Poslechněte si rozhovor.

Na Instagramu máte přes 180 tisíc sledujících. Jste influencer?

Asi už jo, ale snad v dobrém smyslu, protože pomáhám rodičům se zorientovat v tom systému. Často se stává, že mají rozdílné informace – někdo říká toto, někdo toto. Tak se snažím jim to nějak sesumírovat, zjednodušit. 

Kniha Děcké lékařství vyhrála cenu čtenářů Magnesia Litera. Jak z videí na Instagramu vzniká knížka? 

Čtěte také

Ta videa trvají dobu a většinou to video má jenom minutu, tam nestihnete tu problematiku úplně vystihnout. Tak mě oslovilo nakladatelství, jestli nechci všechny ty rady sesumírovat do takového sborníku, že tam bude laryngitida, zvracení, alergie…

Takže jsme podle jednotlivých videí psali kapitoly. Je to abecedně, je to takový seznam, aby tam bylo všechno, co nejčastěji řešíme na pohotovosti.

Určitě sledujete počet sledujících. Vidíte třeba, že by na vás kolegové kvůli tomu žárlili? „To je ten slavný Matějka.“ 

Věřím, že snad ne, protože ta knížka je koncipovaná pro pediatry. Chci jim usnadnit práci. Když jsou plné čekárny, tak se snažím, aby tam bylo míň pacientů s nějakými věcmi, které se dají vyřešit doma. Dělám to pro pediatry, tak věřím, že se to neděje. 

Rodiče oceňují pravdomluvnost 

Povídáme si s doktorem Cyrilem Matějkou, pediatrem, který vystupuje pod krycím jménem Děckař, autorem knížky Děcké lékařství: 100+ triků, jak neskončit v nemocnici. To může lékař zařídit, že dítě neskončí v nemocnici?

Čtěte také

Když rodiče vědí, že mají občas srážet – třeba když hrozí dehydratace – už zvýšené teploty, tak zabrání pocení toho dítěte a neskončí na kapačce pro dehydrataci. Takže jsou nějaké možnosti. Nebo když laryngitidu léčíte správně, tak třeba neskončíte v nemocnici. Takže až si to přečtete, uvidíte, že opravdu je to možné. 

Když za vámi přijde rodič s malým dítětem a není to třeba běžné nachlazení, viróza a máte podezření, že by to mohla být vážnější nemoc, jak se zatváříte? Snažíte se to na sobě nedat znát před rodiči?

Asi už se snažím, ale zase jim nesmím nikdy lhát. Musíte jim říct třeba: „Vypadá to závažně, doporučuji hospitalizaci, je třeba to dovyšetřit.“ Myslím, že rodiče oceňují pravdomluvnost, a ne když se snažíte moc chodit kolem kaše.

Takže to, čemu se říká milosrdná lež, je nepřípustné?

Myslím si, že lhaní moc nefrčí. Ani to milosrdné. 

Na začátku je důležité vzbudit vzájemnou důvěru.

Takže by lékař měl říkat pravdu, ale nějakým způsobem šikovně. Proč je důležité, aby v ordinaci byl rodič a dítě nějak vyladěné, aby ta lékařská péče mohla zafungovat?

Na začátku je důležité vzbudit nějakou vzájemnou důvěru. To znamená představit se s rodiči, představit se s dítětem, věnovat se té rodině. Ne že čumíte do počítače minutu a pak si jí teprve všimnete. Takže se musí nahodit na stejnou vlnu… To se vám nestalo nikdy?

Stalo, proto jsem se pouchechtl. 

No, že někam přijdete, a než se vám začnou věnovat, tak si zadávají rodné číslo a teď tam hrozně dlouho… A člověk má pocit, že obtěžuje. Je dobré s nimi nahodit nějakou důvěru a navnímat je. 

Na druhou stranu, abychom to nediskvalifikovali, tak ten úřad, ta byrokracie asi je velká.

Je, ale myslím si, že vždycky by měla být až na druhém místě za lidskostí a důvěrou. A pak teprve si jdu zadávat rodné číslo a hledat laboratoř a rentgen.

Čtěte také

Strašák očkování

Jak je to třeba s očkováním, ke kterému jsou občas lidé mírně řečeno odtažití a nevysvětlíte jim za boha, že to nemusí být nic strašného?

No, to je potřeba jim právě vysvětlit.

Jenže ono to někdy nejde.

Máte pravdu. Ale očkování mi už přijde jako takové sprosté slovo mezi lidmi. Jako kortikoidy. To jsou takoví ti strašáci. Potřebujeme vysvětlit, že očkování je zkrátka obrana, kterou se učíte proti nějakým nemocem, co nechcete chytnout.

Když jdete na booster, je to, jako když si koupíte kondiční jízdu v autoškole.

A třeba když jdete na booster, na přeočkování, tak je to, jako když si koupíte kondiční jízdu v autoškole. Už zapomínáte, jak se řídí, tak si řeknete: „Hele, tak já si koupím tu kondiční jízdu, abych si to připomněl.“

Svému imunitnímu systému připomenete, že takto se přece brání proti nemoci. A když to lidem vysvětlujete takto lidsky, tak s tím najednou nemají takový problém. Druhá blbá věc je, že to je s jehlami. Nikdo nemá rád jehly, tak potřebujeme vymyslet očkování bez jehel. Už taky existují taková vysokotlaková očkování, takže vidíte, že se snažíme vymyslet něco schůdnějšího.

Proč Cyril Matějka nemá rád bílé pláště? Dává dětem v ordinaci obrázky? Proč se rozhodl z Prahy přesunout do Jablonce? A sleduje seriály z nemocničního prostředí? Poslechněte si celý rozhovor!

autoři: Jan Pokorný , krt

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.