Obyvatelům amerického Pittsburghu už skoro 140 let usnadňuje život lanovka
Historii měst lze objevovat různě – jeden dává přednost obhlídce starobylých artefaktů, jiný osobnímu vyprávění, knize či muzeu. V americkém Pittsburghu by mohla místní historii vyprávět jedna stará lanovka. Obyvatelům města slouží s malou přestávkou už skoro 140 let.
Je víkendové ráno a načerveno natřený vůz pittsburské lanovky vyráží z úpatí vzhůru k horní stanici. Lanovka, která se dá podobně jako její příbuzná z pražského Petřína popsat jako něco mezi zdviží a tramvají, slouží ve všedních dnech místním coby běžný dopravní prostředek. Teď kabinka patří jen pár odhodlaným návštěvníkům někdejší ocelové metropole světa.
Pro strach tu musí mít každý uděláno – kopec, do kterého se vůz po kolejích šplhá, je pořádně strmý. Odměnou je dechberoucí výhled na město a také lekce historie zdarma. Jak vysvětluje Karen Bakalarczyková ze Spolku na záchranu lanovky, červená kabinka brázdí horu Mt Washington už od roku 1877.
„Lanovka tehdy vozila pasažéry, zaměstnané v dolech pod kopcem. Převážela ale i náklad, včetně černého uhlí,“ vysvětluje Karen. Pittsburgh tehdy mohl nést titul nejen ocelové, ale také lanovkové metropole světa. Na přelomu století jich křižovalo zdejší uhelné svahy hned sedmnáct.
Odsud z vrchní stanice je skvělý výhled na celé město, kde sídlila početná východoevropská menšina, na jeho mrakodrapy, slavné ocelové mosty a také bývalé továrny.
Jak mi říká jeden z místních cestujících, mezi válkami továrny dýmaly tak, že nebylo vidět ani v pravé poledne – o tom, že ošlehaný šedesátník, který cituje své rodiče, mluví pravdu, svědčí i fotografie, které visí v horní stanici lanovky a zachycují do detailu ocelové inferno 40. let.
Nejoblíbenější turistická atrakce ve městě
Jenže nic netrvá věčně, a jak Karen připomíná, město postupně začalo dramatické ekologické podmínky měnit. A změnila se i ekonomika, poté, co přišla krize, se zavřely továrny i lanovky.
„Když v roce 1963 zavřeli i lanovku na Mt Washington, místní obyvatelé se vzbouřili, začali vybírat peníze na záchranu. Pořádali loterie, pekli koláče na prodej, až získali dost peněz na to lanovku znovu otevřít,“ připomíná Karen.
Úsilí místní komunity, která za pouhého půl roku vybrala mezi sousedy 15 tisíc dolarů, zdviž opravila a znovu zprovoznila. Dnes je nejen běžným dopravním prostředkem, ale i nejoblíbenější turistickou atrakcí ve městě.
Druhý dech chytilo i samotné město Pittsburgh, které se po zavření oceláren a dalších velkých podniků a odchodu desetitisíců obyvatel ocitlo v 70. letech na stejně šikmé ploše jako jeho lanovka. Město, kde se mimo jiné zrodilo i samostatné Československo, ale ukázalo svou ocelovou vůli k přežití.
Zavřené továrny revitalizovalo, stalo se univerzitní mekkou, centrem farmaceutického průmyslu a lékařské vědy. Dnes je ve Spojených státech příkladem pro jiné průmyslové metropole, které se snaží překonat hospodářské obtíže.