Obor překladatelství a tlumočnictví nerušíme. Měníme organizační strukturu fakulty, vysvětluje děkanka FF UK Eva Lehečková

Pražská filozofická fakulta oznámila rušení a slučování některých pracovišť. Proč by měl skončit například Ústav translatologie a čím jeho práci obhajují autoři protestní petice? Může živé tlumočníky a překladatele nahradit umělá inteligence? Vladimír Kroc se zeptal děkanky filozofické fakulty v Praze Evy Lehečkové.

Od ledna příštího roku chcete zrušit Ústav translatologie. Proč?

Děláme takovou větší organizační změnu, kterou jsme oznámili pro nadcházející půlrok. Netýká se jenom Ústavu translatologie, ale zahrnuje víc ústavů a kateder i víc oborů na Filozofické fakultě.

Navrhujeme, aby se zrušil Ústav translatologie jako organizační jednotka a začlenil se do příslušných filologických pracovišť, která na fakultě také máme, například Ústavu románských studií, kde se vyučuje francouzština a španělština, Ústavu východoevropských studií, kde je ruština. To znamená, aby se do budoucna filologové a specialisté na překlad a tlumočení vzdělávali v rámci jedné organizační jednotky, jednoho pracoviště.

Čtěte také

A důvod je jaký?

Důvody jsou dvojí. Za prvé jsou to ekonomické důvody, protože fakulta není úplně v dobré ekonomické kondici a potřebujeme jít cestou úsporných opatření a efektivizace toho, jak vzděláváme a jak organizujeme vědu a výzkum. Způsobeno je to tím, že dlouhodobě institucionální rozpočet vysokých škol stagnuje nebo se pouze mírně navyšuje. Přitom v posledních letech třeba na Univerzitě Karlově došlo k navýšení jednotných mzdových tarifů pro docenty, profesory i odborné asistenty a my se s tím musíme ekonomicky vyrovnávat.

Druhým důvodem je, že se snažíme, když už musíme přistoupit k úsporným opatřením, hledat takové cesty, které povedou k větší provázanosti vzdělávání a výzkumu.

Kolik se celým opatřením má ušetřit?

Můžeme říct globální ekonomická čísla, protože detaily pro jednotlivé organizační změny se nyní právě v těchto měsících připravují. Fakulta je v letošním roce nucena opřít své mandatorní výdaje o desítky milionů z úspor fondů, například provozních prostředků a dalších specifických fondů, které využíváme v rámci rozpočtu vysoké školy.

Četl jsem, že musíte sáhnout do úspor v objemu asi 45 milionů...

Ano. Znamená to, že příjmy, které dostáváme institucionálně, nám nestačí na mandatorní výdaje, tedy na základní provoz roku. V posledních letech jsme jednak vytvořili fondy a jednak jsme se snažili optimalizovat procesy v ekonomice fakulty, ve využívání výnosů, co to jde, pro pokrytí některých nákladů. S centrální optimalizací už jsme hotoví a nedá se doufat, že těch 45 milionů vytvoříme způsoby, které se nedotýkají vzdělávání a výzkumu.

Čtěte také

Objem úspor tedy může být jak velký?

Snažíme se dostat na 45 milionů ročně.

Přece jen není to ukvapený krok? Konzultovali jste to s ministerstvem školství? Máte podporu šéfa resortu Roberta Plagy?

Tyto organizační změny na jednotlivých fakultách jsou z pohledu ministerstva školství důležité jen z hlediska toho, zda fakulta respektuje pravidla zákona o vysokých školách a v pracovněprávních vztazích zákoníku práce. Tady postupujeme v souladu s oběma těmito zákonnými normami. Co se týká mého přímého nadřízeného, tím je rektor Univerzity Karlovy. Ten je s těmito kroky seznámen, takže vůči němu vykazuji činnost já i moje vedení.

Vy se chystáte slučovat například Ústav asijských studií s katedrou sinologie, s andragogikou je to podobné?

Je to podobné. Je to integrace katedry pedagogiky a katedry andragogiky nebo sloučení Ústavu asijských studií a katedry sinologie, které už na některých jiných pracovištích v Česku integrované jsou. Nejsou to tedy modely organizace instituce, které by nikde jinde neexistovaly, byly by zcela unikátní.

Jak si vysvětlujete, že zrovna kolem úvahy o zrušení Ústavu translatologie vznikl takový rozruch?

Myslím, že zčásti je to obava o pokračování vzdělávání v překladu a tlumočení na filozofické fakultě. Snažíme se postupně vysvětlovat, že obor nerušíme. Měníme organizační strukturu filozofické fakulty. Určitě je to citlivá otázka, protože Česká republika má velice kvalitní překladatele a tlumočníky.

Je pro nás důležitá dlouhodobá kulturní tradice překladů z cizích literatur, zprostředkování významných děl současné i minulé evropské a světové literatury široké veřejnosti. Takže si ten rozruch vysvětlujeme mimo jiné tímto. A samozřejmě máme i spoustu absolventů filozofické fakulty, nejen z Ústavu translatologie, kteří se kontinuálně věnují odbornému uměleckému překladu či tlumočení.

Čtěte také

Ústav existuje od roku 1963, dřív to byla katedra překladatelství a tlumočnictví. Myslíte tedy, že jako takový nebude chybět?

Na to můžou být určitě různé názory. My ale organizačními změnami v podobě rušení ústavů, jejich integrace do jiných ústavů a postupného zjednodušování struktury filozofické fakulty procházíme už poslední čtyři roky. Toto je pátý rok organizačních změn. Vždy se argumentuje tím, že ústav jako takový bude chybět, že se ztratí jeho identita a podobně. Vidíme ale, že se změní půdorys ústavů a kateder filozofické fakulty a začne se vytvářet nová budoucnost.

Jsem opravdu přesvědčena o tom, že důležité je zachovat vzdělávání, podpořit synergie ve vzdělávání napříč fakultou, které jsou teď minimální, a dosáhnout dalšího propojování ve vědě a výzkumu, včetně aplikací výzkumu toho, jak si vedou tlumočníci v praxi s různými technikami, jak se vedou překladatelé s oporou různých technologií a podobně.

Návrh hodláte na podzim předložit akademickému senátu. Věříte, že ho schválí?

Věříme, že máme dobré objektivní důvody, proč jsme tuto změnu oznámili a proč se nyní připravuje. Z přípravy vzejde oficiální návrh a věřím, že Akademický senát bude schopný posoudit objektivní důvody, a ne emoce, které kolem této debaty vznikají. Protože ale máme samosprávné řízení vysokých škol, je rozhodnutí pouze na akademickém senátu.

Co se bude dít, pokud akademický senát návrh neschválí? A může něco změnit protestní petice, kterou v této chvíli podepsalo už přes šest tisíc signatářů? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.