Oblečení jako ekologická hrozba. Jihoamerická poušť se mění v obří skládku neprodaného textilu

Chile je jednou z cílových destinací neprodaného oblečení. To se vozí do přístavu Iquique, což je svobodná zóna, pro kterou platí nízké daně. Ročně tam zamíří asi 59 tisíc tun oblečení. Část si koupí chilští obchodníci, část se legálně či nelegálně dostane do dalších jihoamerických zemí.

Většina ale zůstane v takzvané svobodné zóně. Na místní skládky oblečení nevezmou, protože není přirozeně rozložitelné a často je ošetřené chemikáliemi. A tak vše končí na zvláštní skládce na poušti Atacama.

Chile patří mezi nejbohatší země Jižní Ameriky, obyvatelé mají největší kupní sílu. Je módní mít hodně oblečení a často ho měnit. Oblečení, které přijede, je buď neprodané oblečení z Evropy či USA, nebo použité oblečení z těchto regionů.

Textilní průmysl škodí celé planetě

Takové množství odpadu má i ekologické dopady. Samotné skládky jsou problém v tom, že obsahují umělá vlákna, potisky a chemikálie, které se uvolňují do vzduchu nebo do spodních vod.

Textilní průmysl celkově vypouští asi 10 procent všech emisí skleníkových plynů. Každou vteřinu se na Zemi spálí nebo vyhodí na skládku jeden kamion plný oblečení.

Takzvaná fast fashion je zodpovědná také za velmi neekologické nakládání s vodními zdroji. Například jedny džínové kalhoty potřebují tolik vody, jako je 67 dní průměrné spotřeby obyvatele Prahy. Mezi lety 2000 a 2014 byly textilní firmy zodpovědné za 20 procent všech odpadních vod z výroby.