Oběti domácího násilí zažívají peklo. Svědky bývají i děti, připomíná ředitelka Asociace pracovníků intervenčních center

Největší odměnou jí je, když služby intervenčních center někdo vyhledá. „Už to, že člověk přijde a s důvěrou se svěří se smutným příběhem, je důležitý krok,“ přibližuje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou na Radiožurnálu po 10. hodině.

Situaci pomáhá řešit institut vykázání násilníka ze společného bydlení. „Policie nám v noci přivážela ženy s dětmi, zatímco násilník zůstával doma a spokojeně se díval na televizi,“ vzpomíná Martina Vojtíšková a připomíná, že oběti, které se na policii obrátí, bývají s přístupem spokojené.

Policie často vykáže násilníka na 10 dní z domova. Během této doby pracují s obětí terapeuti.

Čtěte také

Čtěte také

„Mapujeme, jak vypadal vztah, co se bude dít, jaké kroky chce oběť udělat, aby měla lepší život. A mluvíme také o návratu agresora, který byl pomyslně plácnut přes prsty ze strany policie,“ popisuje Martina Vojtíšková.

Násilník si po vykázání může uvědomit, že udělal něco, co se nemá. Dojde mu navíc, že je víc lidí, kteří do vztahu vidí, ať už pracovníci intervenčních center, oddělení sociálně-právní ochrany dětí nebo policisté. „Na vykázání může být navázáno přestupkové řízení. Domácí násilí někdy bývá i trestným činem,“ upozorňuje Martina Vojtíšková.

Martina Vojtíšková, ředitelka Asociace pracovníků intervenčních cente|foto: Šárka Ševčíková

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.