Obchvat Plzně
Pod kůži se dnes podíváme dlouho očekávanému obchvatu Plzně. Zajímá nás, jestli jejím obyvatelům přinesl úlevu a nebo se dá mluvit o bublině, která splaskla. Už od poloviny loňského prosince je z celkově dvacetikilometrového obchvatu v provozu 16 kilometrů. Redaktorka Petra Kunová se zeptala některých Plzeňanů, zda podle jejich názoru ve městě se zprovozněním obchvatu ubylo kamionů.
Projev obyvatel: Vůbec ne, je to pořád stejný.
Projev obyvatel: Jezdí přes město pořád.
Projev obyvatel: Já nevím, myslím si, že je to pořád stejný. Já nevím. Je tady hroznej provoz, pořád.
Projev obyvatel: Ubylo, ale jezdí tady pořád ty, který by tady neměli co dělat, podle mě.
Se svými občany je zajedno i radnice. Jak potvrzuje náměstek primátora Miroslav Kalous.
Miroslav Kalous: Ukazuje se, že kamiony, které jsme čekali všichni, že je ta dálnice na obchvat stáhne, takže si přesto zkracují cestu přes město a je třeba hledat opatření tak, jak jim tu cestu přes město víc znepříjemnit.
Mnoho lidí si myslí, že nejjednodušší by bylo zakázat průjezd kamionů Plzní úplně. Podle vedoucího odboru dopravy Magistrátu města Plzně, Vlastimila Kroupy, ale umístění značky průjezd zakázán přes Plzeň řešení nepřinese.
Vlastimil Kroupa: To je jedna z nejnešťastnějších dopravních značek, která existuje, protože tak řidiči stačí, aby v Plzni zastavil kdekoliv a může pokračovat dál, protože neprojel Plzeň.
Podle odborníků by městu neprospělo ani kdyby na více křižovatkách i v noci zůstala v činnosti světelná signalizace.
Vlastimil Kroupa: Zase ten kamion přes červenou může zůstat stát, že jo. A rozjezdy do kopce s tímto naložením, protože jaksi ono to vypnutí i nevypnutí má svý pro a proti.
Zda semafory v noci zapnout či ne, zkoumala i Policie České republiky. S jakým výsledkem, to doplňuje její tisková mluvčí Jolana Číhová.
Jolana Číhová: Světelná signalizace neovlivní provoz kamionové dopravy, spíše se ztíží její průjezd a tím se zhorší celková dopravní situace ve městě. V současné době, co se týče světelné signalizace, neuvažujeme o žádných změnách.
Některé kamiony do Plzně ale zkrátka musí. Ať už zásobují velké podniky jako Škodovku, Plzeňský Prazdroj a nebo míří na úřad, jak vysvětluje Vlastimil Kroupa.
Vlastimil Kroupa: Některé velké náklaďáky, které si veřejnost představuje, že by tu nemusely, tu mají svůj cíl. Byť nejedou po celním odbavení a zaplombování, potom opouští Plzeň zase dále. Jako to celniště je tady.
S naším vstupem do Evropské unie se provoz na celnici v Plzni znatelně omezí. Podle Vlastimila Kroupy ale řidič kamionu bude do města zajíždět také proto, že mu to předepisuje itinerář jeho cesty.
Vlastimil Kroupa: To znamená, že i turecký kamion, dokud mu šéf nezmění trasu mimo Plzeň, tak je povinen dodržet ten řidič, jinak má spočítanou spotřebu pohonných hmot, přestávky, navíc některé modernější státy už si je sledují pomocí družice. To znamená, že ví kde a myslím, že žádný z těch řidičů si nedovolí uhnout ze své trasy, protože by musel zdůvodnit proč.
Nadějí pro Plzeňany je už blížící se otevření druhé poloviny úseku Ejpovice - Černice, jak vysvětluje koordinátor výstavby dálničního obchvatu, Petr Otásek.
Petr Otásek: Až bude zprovozněn ten, v létě, ten osmikilometrový úsek plně, tak posléze pak se domnívám, že už nebude vůbec více méně nic vadit. A těch 5 kilometrů navíc, co najedou na tom provizorním obchvatu, bezkolizně, bez toho, aniž by jely přes 15 semaforů, bude naprosto jasná deviza pro to, aby jezdili mimo Plzeň. Druhá věc je ta, že Plzeň není schopná, respektive legislativně schopná, zabránit průjezdu kamionů, ale může se zhoršit třeba pro řidiče to, že oni jezdí v levých jízdních pruzích, což policie vůbec neperzekuuje nějak, přestože vyhláška to zakazuje a tak dále. Jdou dělat určité opatření proti nim, aby si zvykli ty tři roky, dva a půl roku přes tu Plzeň ještě nejezdit.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
