Občas lezeme kolem vozíku s kleštěmi, popisují cestování autoři projektu Ač sedíme, neposedíme

8. říjen 2014

Nejdále byli v Mexiku a na východě v Japonsku, nejméně bariérové země jsou Spojené státy, nejvíce pak Srí Lanka. „Cestujeme jednou za dva roky,“ říkají vozíčkáři Klára a Roman Fovarští, autoři projektu Ač sedíme, neposedíme, která má za cíl sdílet poznatky z cestování vozíčkářů.

„V roce 2008 naši kamarádi četli poznatky, které jsme posílali z cest po Japonsku, a řekli nám, že by mohly zajímat i veřejnost,“ popisuje Roman vznik webu Neposedime.cz, kde lze najít rady, jak cestovat nejen po Česku, ale i po světě.

Japonská společnost vyžaduje od jedinců, aby se přizpůsobili většině a neobtěžovali svými zvláštními požadavky okolí. „Tenhle přístup se ale postupně mění,“ popisuje Klára s tím, že Japonsko je země hor a kopců a postarat se o rozvoj bezbariérovosti není jednoduché.

Čtěte také

Dalším projektem Romana a Kláry je Průvodce bezbariérovou Prahou, který mapuje ubytování pro vozíčkáře v Praze. „Projekt je vícejazyčný, aby každý turista našel informace ve svém jazyce,“ nastiňuje s tím, že nejvíce žádané jsou informace o letecké přepravě.

A jak se cestuje s elektrickým vozíčkem? „Pokaždé trneme, jak dojede. Musí se nějak zabezpečit, občas lezeme kolem vozíku s kleštěmi a šroubovákem,“ dodává.

Jaký je pro vozíčkáře New York? A jak se cestuje po Africe? I to jste se mohli dozvědět ve Večerním Hostu Radiožurnálu.

autor: prh
Spustit audio