O zlato nás připravili politici, vzpomíná legendární hokejista Jozef Golonka

Jozef Golonka
Jozef Golonka

Když Slovensko na hokejový šampionát vstoupilo, přišlo první vítězství a euforie. Jenže pak všechno začalo jít z kopce. „Euforie na mistrovství světa není dobrá, hráči se mají držet taktických pokynů,“ říká v rozhovoru s Vojtěchem Bidrmanem někdejší kapitán československé reprezentace a později úspěšný trenér Jozef Golonka.

Rozhodovat se totiž podle něj má od střídačky. Ne na ledě. „Hráči na ledě v sobě mají adrenalin, nerozmýšlejí se příliš. Došlo tak k chybám taktického charakteru,“ připomíná Jozef Golonka, jak Slovensko dvakrát po sobě ztratilo zápas v jeho posledních minutách – a mimo jiné tím zřejmě přišlo o postup do dalších zápasů na hokejovém MS.

Nechci slovenské hokejisty kritizovat. Máme dobré, mladé mužstvo.
Jozef Golonka

„Mám takový dojem, že poslední zápasy jsme si prohráli sami. Nemůžeme přece útočit, když vedeme o dva góly. Proto nemluvím o hokejovém neštěstí, mluvím o nedorozumění,“ říká Jozef Golonka.

Do hokeje zasáhl i rok 1968

On sám toho má na hokejovém kontě hodně. Jako hráč byl na třech olympiádách a na osmi mistrovstvích světa. Na vrcholných akcích přitom s Československem získal čtyři stříbra a čtyři bronzy. Zlato mu ovšem celou kariéru unikalo. „O zlato nás obrali politici,“ soudí.

„V roce 1962 jsme měli nádherné mužstvo, hráli jsme fantasticky. Jenže pak NDR nedostalo vstupní víza a Sověti řekli, že žádná socialistická země na mistrovství světa nepojede. A vyhráli Švédi, kterým jsme o měsíc dřív dali osmičku.“

„Podruhé nás pak o mistrovství světa připravil vstup sovětských vojsk do Československa. Nemohli jsme tehdy uskutečnit mistrovství světa v Praze, kde bychom určitě vyhráli. Místo toho jsme o gól prohráli ve Stockholmu.“